Stanislav Komárek strana 5 z 5

S hlavným hrdinom Veže bláznov, Reynevanom z Bielawy, sa stretávame dva roky po udalostiach opísaných v prvom diele trilógie. Vtedy sme ho spoznali ako odvážneho, no nesmierne naivného mladíka, ktorý sa strmhlav vrhal do všetkých možných dobrodružstiev – či už ľúbostných, bitkárskych, zbojníckych alebo politických. Keďže sa aj literárni hrdinovia vyvíjajú, v druhom diele sa už stretávame s rozvážnejším, menej roztržitým mladým mužom. Neznamená to však, že by sa usadil a viedol pokojný život. Naopak – Reynevan strieda profesie, mení zámery zo dňa na deň. Jeden deň je z neho lekár, druhý deň alchymista, tretí vojak, štvrtý špeh; občas sa mu darí byť i milencom. Tentoraz však úspešne nadraďuje povinnosti nad srdcové záležitosti. Zjednodušene možno povedať, že tentoraz sa dej odohráva medzi Prahou a Vroclavom, ale Sapkowski si všíma aj dobové geopolitické pozadie. Spolu s husitmi, ako boží bojovníci, vydávajú sa Reinmar, Samson Medík a Šarlej dobývať Sliezsko. Padajú do pascí, sami pasce nastražia, sú unášaní, sami unášajú, objavujú nové priateľstvá, stretávajú starých aj nových nepriateľov. Prekážky, čo sa im kladú do cesty, prekonávajú vďaka neuveriteľným zhodám okolností či vrodenému šťastiu. Starých známych dopĺňajú nové postavy, či už fiktívne alebo historické, dôležitú úlohu opäť zohráva mágia a bytosti z rozprávok a legiend. Sapkowského majstrovstvo sa prejavuje nielen v sprostredkovaní solídnych historických poznatkov, ale najmä v kresbe postáv – sú to ľudia z mäsa a kostí, plní chuti do života, hrdinovia realizujúci svoje sny a zámery v spletitých, ťažkých časoch. V samotnej fabulárnej vrstve pozorný čitateľ nachádza viacero evokácií a narážok na súčasnosť. Šikovne skryté metafory, fragmenty vyjadrení o dnešku vložené do úst stredovekých hrdinov, zmysel pre humor či pre hru s jazykom uspokojí aj náročnejších čitateľov

Kniha je souborným vydáním autorových textů k biologické antropologii a jejím dějinám, s přihlédnutím k dějinám biologických disciplín vůbec. Vzhledem k tomu, že tyto práce a eseje vznikaly v období skoro dvaceti let (1995-2007), rozhodl se autor uchovat jim určitou míru "autonomie" v tom smyslu, že se nepokoušel spojit dva nejdůležitější z nich, Malé dějiny biologie a Obraz člověka v dílech některých význačných biologů 19. a 20. století, ale ponechal je oddělené jako samostatné celky.

Soubor úvah o problematice moci a nemoci a jejich vzájemných vlivech se sociálními vztahy a strukturou. Člověka dělila na `duši` a `tělo` už raná antika - Křesťanství objevilo nesmrtelnost duše - Podivné důsledky grotesky o Palečkovi - Německé medicínské myšlení - Proč pošel Avicennův beran - Nevypočitatelné a svévolné Es - Psychosomatické sanatorium na berlínském zámku - Akademicky a politicky ožehavá otázka Co je normální? - Učebnicový `normočlověk` na hony vzdálený realitě - Stoprocentně vražedných infekcí je málo - `...tatínku, a motolice taky stvořil Bůh?` - Ekonomické Paretovo pravidlo 80/20 platí i pro živý svět - Věže bláznů - V Číně člověk platil lékaři byl-li zdráv - Zdraví jako `absence nemoci`? - `Hon` na bakterie, prvoky a viry - Obřadná stránka terapie - Choroby mění bez důvodu svůj obraz - Moc jako omezování autonomie jiných - Klientský vztah lékaře a pacientů - `V nevědomosti je síla` - Podezřelý výbor na obranu Jediné Pravé Pravdy - Heterotrofní organismy jsou na svět

Jako mimikry bývá označována povrchová podobnost mezi dvěma blíže nepříbuznými živočišnými druhy souhrn těchto napodobovacích fenoménů v přírodě se zpravidla nazývá mimetické jevy. Kniha komplexně představuje mimetické jevy v přírodě a zabývá se interpretací vnějšího vzhledu organizmů, kromě toho však podává i ojedinělý přehled dějin výzkumu těchto jevů. Autor v ní zužitkoval svoji rozsáhlou databázi prací o mimetických jevech, která čítá přes 5 000 položek a kterou pořídil zejména za vých pobytů ve Vídni, Leidenu a Amsterodamu. Anglicky vyšla pod názvem Mimicry, Aposematism and Realted Phenomena in Animals and Plants, Vesmír 1998.

Jako mimikry bývá označována povrchová podobnost mezi dvěma blíže nepříbuznými živočišnými druhy souhrn těchto napodobovacích fenoménů v přírodě se zpravidla nazývá mimetické jevy. Kniha komplexně představuje mimetické jevy v přírodě a zabývá se interpretací vnějšího vzhledu organizmů, kromě toho však podává i ojedinělý přehled dějin výzkumu těchto jevů. Autor v ní zužitkoval svoji rozsáhlou databázi prací o mimetických jevech, která čítá přes 5 000 položek a kterou pořídil zejména za vých pobytů ve Vídni, Leidenu a Amsterodamu. Anglicky vyšla pod názvem Mimicry, Aposematism and Realted Phenomena in Animals and Plants, Vesmír 1998.