Stanislav Komárek strana 5 z 5

Stanislav Komárek se ve svých esejích zamýšlí nad podobnostmi mezi fungováním lidské společnosti a přírodních společenstev - vykresluje nečekané paralely mezi cykličností dějin a pravidelností přírodních cyklů, mezi výskytem romantickým básníků a evolučních inovací, mezi magií a moderní vědou. Především však osvětluje způsob, jakým nazíráme svět náš vezdejší a jak do něj promítáme ustrojení vlastní duše.

Jako mimikry bývá označována povrchová podobnost mezi dvěma blíže nepříbuznými živočišnými druhy souhrn těchto napodobovacích fenoménů v přírodě se zpravidla nazývá mimetické jevy. Kniha komplexně představuje mimetické jevy v přírodě a zabývá se interpretací vnějšího vzhledu organizmů, kromě toho však podává i ojedinělý přehled dějin výzkumu těchto jevů. Autor v ní zužitkoval svoji rozsáhlou databázi prací o mimetických jevech, která čítá přes 5 000 položek a kterou pořídil zejména za vých pobytů ve Vídni, Leidenu a Amsterodamu. Anglicky vyšla pod názvem Mimicry, Aposematism and Realted Phenomena in Animals and Plants, Vesmír 1998.

Soubor úvah o problematice moci a nemoci a jejich vzájemných vlivech se sociálními vztahy a strukturou. Člověka dělila na `duši` a `tělo` už raná antika - Křesťanství objevilo nesmrtelnost duše - Podivné důsledky grotesky o Palečkovi - Německé medicínské myšlení - Proč pošel Avicennův beran - Nevypočitatelné a svévolné Es - Psychosomatické sanatorium na berlínském zámku - Akademicky a politicky ožehavá otázka Co je normální? - Učebnicový `normočlověk` na hony vzdálený realitě - Stoprocentně vražedných infekcí je málo - `...tatínku, a motolice taky stvořil Bůh?` - Ekonomické Paretovo pravidlo 80/20 platí i pro živý svět - Věže bláznů - V Číně člověk platil lékaři byl-li zdráv - Zdraví jako `absence nemoci`? - `Hon` na bakterie, prvoky a viry - Obřadná stránka terapie - Choroby mění bez důvodu svůj obraz - Moc jako omezování autonomie jiných - Klientský vztah lékaře a pacientů - `V nevědomosti je síla` - Podezřelý výbor na obranu Jediné Pravé Pravdy - Heterotrofní organismy jsou na svět

Kniha pojednává souvislosti přírody a kultury v širokém kontextu - je kulturní proces protikladný přírodnímu, či se jedná mnohem spíše o `pokračování přírody jinými prostředky`? Druhé, rozšířené a doplněné vydání vychází primárně z koncepcí C. G. Junga a A. Portmanna, které spatřují společný kořen kreativity lidské i přírodní, což je v poměrech evropského myšlení pohled pozoruhodně blízký perspektivě, jak přírodu a společnost vnímala klasická Čína. Kniha se zabývá základními jungovskými pojmy, lidskou percepcí světa a jejím vztahem k jazyku, problémem antropomorfismu a sociomorfního, biomorfního a mechanomorfního modelování v naší vědecké i mimovědecké percepci přírody, paralelami mezi evolucí artefaktů a přírodních objektů, portmannovskou přírodní estetikou a dalšími příbuznými tématy v řadě navzájem souvisejících esejů, v podobném stylu jako jiné autorovy knihy.

Nízká trvanlivost novinových článků je takřka příslovečná a k většině z nich se nevrací ani jejich autoři, natož čtenáři. Svérázné publicistické texty biologa, filozofa a spisovatele Stanislava Komárka však patří k tomu druhu literatury, který opakované čtení přímo vyžaduje. Je ptačí chřipka skutečně nebezpečná? Co je člověku přirozené? Představuje vzdělání nějakou hodnotu? A pro koho? Autor provokuje otázkami, které většinou pokládáme za předem zodpovězené, navíc se umí ptát nesmírně zajímavě a zábavně. Ať už píše o stavu současné vědy, nebo o svých zážitcích z cest, opětovně dokáže čtenáře znejistit, nadchnout nebo alespoň popudit. Sloupoví aneb Postila obsahuje texty z let 2005-2007 a až na několik delších esejů se jedná o sloupky, otištěné převážně v Lidových a Hospodářských novinách.