Dokořán

Kniha Tao te-ťing představuje jednu ze základních knih světa a hlavní zdroj čínského malířství a poezie. V roce 1973 byly v hrobce Ma-wang-tuej odkryty na hedvábných svitcích nejstarší známé texty knihy, ale ke skutečné senzaci došlo v roce 1993, kdy byl v jiné hrobce Kuo-tien vykopán text Taa někdy z roku 350 před Kristem. Nález má stejný význam, jako měly kumránské svitky pro biblická studia. Tento překlad se vrací ke starému, syrovému Tau. Je silné, archaické a podivné. Každá kapitola knihy je doprovázena stručným komentářem literáta Wang-Piho ze 3. století po Kristu.

Teoretický fyzik a podmanivý vypravěč Carlo Rovelli nás vezme na výpravu do nitra černé díry. Překročíme její horizont, ponoříme se do temného trychtýře a sestoupíme až na samé dno této trhliny ve vesmíru, kde končí čas a prostor. Co se s námi stane pak? Rovelli čtenáře zve, aby ho následovali na jeho dobrodružné cestě vlastního výzkumu na hranici teorie a experimentu a aby s ním zažili horečku a neklid vědy. Představuje při tom úchvatnou myšlenku, že by se černé díry mohly proměnit v díry bílé – stejně kompaktní objekty, v nichž je však šipka času obrácena. Spolu s autorem můžeme na této imaginativní intelektuální výpravě zažít vzrušující nejistotu i radost z možnosti vkročit tam, kam se ještě nikdo z nás nepodíval.

Chůze existuje od počátku, stejně jako divoká příroda, do níž se Henry David Thoreau vracel při svých procházkách. Trávil chůzí denně několik hodin a vyhýbal se civilizaci. Ve své eseji apeluje na své současníky i na nás, abychom se stali jeho bratry řeholníky, chodci. Je s podivem, že již tehdy – Chůzi napsal v roce 1861 – kolem sebe spatřoval problémy, s jakými se potýkáme dnes: lidé se vzdalují přírodě a upřednostňují pohodlí za každou cenu. Thoreau hovoří o krajině, o jejím utváření člověkem a naopak, o utváření člověka krajinou. Vypráví o cestách v doslovném i přeneseném významu. Vznáší mnoho otázek a na řadu z nich také odpovídá.

Jak vyrobit papírovou čepici? Kolik existuje univerzálních základů origami? Je možné skládáním papíru rozdělit úhel na tři stejné díly? Jaký je rozdíl mezi origami a kirigami? V této malé a hutné knížečce vypráví přední skládač papíru Tung Ken Lam příběh origami od historických počátků po jeho využití v medicíně či kuchyni. Ať už chcete složit velrybu, skákající žábu nebo vodní bombu, tenhle kapesní průvodce vám bude ideálním pomocníkem.

Přední světový antropolog Thomas Hylland Eriksen představuje antropologii jako revoluční způsob přemýšlení o lidských společnostech. Kniha je perfektním vstupem do oboru nejen pro studenty, ale i pro čtenáře, kteří se s touto vědní disciplínou zatím blíže neseznámili. Eriksen poutavým způsobem nastiňuje historii antropologie a základní pojmy, jako je společnost, osoba, kultura či překlad. Přibližuje také metody terénního výzkumu a hlavní témata, jimiž se antropologové zaobírají. Eriksen v knize Co je antropologie? přesvědčivě ukazuje, proč je antropologie jednou ze základních vědních disciplín a jak se její zjištění zrcadlí v mnoha současných debatách nejen o ekologii, identitě a podstatě lidství.

Kolik bylo Múz? Jak se jmenovalo původních dvanáct Títánů? Proč je Zeus (Jupiter) spojen s elektřinou a Poseidón (Neptun) se slánkami? Kdo byly Afrodítiny (Venušiny) služebnice? V této krásné knize plné užitečných detailů a vzácných starých ilustrací výtvarnice Philippa Lewisová připomíná mytická božstva antického světa, jejich pestré charaktery, nezapomenutelné činy i vizuální symboly a dokazuje, že jejich příběhy jsou nesmrtelné.

Proč se dnes stále mluví o tom, že syndromem vyhoření a depresí trpí rekordní počty lidí? Podle Thomase Currana za tím stojí tlak společnosti na to, abychom chtěli víc – abychom byli perfektní. Mezi příčiny současného stavu podle něj patří například rostoucí soutěživost na pracovišti, všudypřítomné porovnávání s ostatními na sociálních sítích, úporná snaha o dosažení elitního vzdělání a zaměstnání či rodiče, kteří chtějí pro své děti „jen to nejlepší“, bez ohledu na jejich vlastní preference. Curran ve své knize pomocí nejnovějších vědeckých dat dokládá, že z rostoucí touhy po perfektnosti spojené s neustálým tlakem na vykazování růstu se zrodila široká vrstva veskrze nespokojených lidí, jimž chybí sebevědomí. Ukazuje nám však, že existuje cesta ven, a navrhuje, co můžeme udělat pro to, abychom tomuto tlaku moderní společnosti na dokonalost odolali a dosáhli tím naplněného života.

Co to jsou čísla? Kolik jich rozlišujeme druhů? Proč Pythagora tolik zajímala čtvercová a trojúhelníková čísla? Lze najít nějakou souvislost mezi takzvanými dokonalými čísly a prvočísly? Existují vůbec čísla, která by nebyla ničím zajímavá? Matematický kouzelník Oliver Linton ve své nové knize nabízí přehledného a názorného průvodce světem čísel – od čísel přirozených přes iracionální a komplexní až po transcendentní. Setkáme se s otázkami, nad nimiž se zamýšlelo mnoho velkých postav světa matematiky od Eukleida a Fibonacciho po Eulera a Fermata, a dozvíme se, co všechno pro nás tito géniové v číslech objevili.

Jak vyrobit papírovou čepici? Kolik existuje univerzálních základů origami? Je možné skládáním papíru rozdělit úhel na tři stejné díly? Jaký je rozdíl mezi origami a kirigami? V této malé a hutné knížečce vypráví přední skládač papíru Tung Ken Lam příběh origami od historických počátků po jeho využití v medicíně či kuchyni. Ať už chcete složit velrybu, skákající žábu nebo vodní bombu, tenhle kapesní průvodce vám bude ideálním pomocníkem.

Stromy jsou od nepaměti nezastupitelnou součástí naší krajiny a člověka provázejí – obrazně i doslova – od kolébky po rakev. Mnohdy je považujeme za cosi samozřejmého, co nám poskytuje především hospodářský užitek. Marie Hrušková na stromy pohlíží jinak – jako na osobitá, často dlouhověká stvoření, která zasluhují naši úctu a ochranu. Její kniha se nám snaží zprostředkovat mimořádný význam, který pro nás stromy mají. Je příležitostí se na chvíli zastavit a nahlédnout do historie, do textů krásné literatury i Bible, do starého herbáře či sbírky japonských veršů a nechat se inspirovat tím, jak o stromech uvažovali naši předkové nejen v našich končinách… Uvědomíme si při tom, kolik dávných tradic spojených se stromy se zachovalo dodnes.

Jaký je rozdíl mezi ozvěnou a dozvukem? Kam nejlépe umístit mikrofony? Zdá se, že celý vesmír je založen na vibracích - od atomových částic po shluky galaxií, od mikrokosmu po makrokosmos. V této fascinující knížce hudebník Steve Marshall zkoumá oblast akustiky a jistě osloví zpěváky, hudebníky, ale i architekty nebo biology a vlastně kohokoli, kdo by se chtěl dozvědět více o úžasném světě zvuku.

Víte, že pravým scenáristou Matrixu nebyl nikdo jiný než René Descartes? To je překvapující už jen proto, že byl příliš zaměstnaný pochybováním o všem, včetně toho, zda by měl vůbec vstát z postele. Méně známým, ale stejně zásadním faktem je, že Descartes měl nečekaně hodně společného s Tomem Cruisem. Kant a Nietzsche hrají důležité role ve Star Treku, zatímco John Locke byl zdrojem inspirace pro tvůrce Avatara. Filmy a televizní seriály jsou plné filozofie, což také vysvětluje, proč se Batman neustále potýká s vězňovým dilematem a proč se tvůrci Terminátora a Robocopa zamýšlejí nad podstatou mysli a vědomí. A pak je tu Marty McFly z Návratu do budoucnosti, jehož život je zkomplikován nejen cestováním časem, ale také nekonečnou debatou o svobodě a determinismu. Filozof Jiří Beňovský v této knize nabízí devatenáct krátkých příběhů, které sledují, jak se filozofie odráží v popkulturních zrcadlech filmů a televize. Pokud se chcete dozvědět, jak postavit stroj na výrobu štěstí nebo co se stane, když vám rozpůlí mozek, jste na správném místě. A pokud ne, vždycky si můžete zapnout Star Trek a zamyslet se nad tím, jak Kant a Nietzsche zachraňují galaxii jedním logickým argumentem za druhým.

Kolik bylo Múz? Jak se jmenovalo původních dvanáct Títánů? Proč je Zeus (Jupiter) spojen s elektřinou a Poseidón (Neptun) se slánkami? Kdo byly Afrodítiny (Venušiny) služebnice? V této krásné knize plné užitečných detailů a vzácných starých ilustrací výtvarnice Philippa Lewisová připomíná mytická božstva antického světa, jejich pestré charaktery, nezapomenutelné činy i vizuální symboly a dokazuje, že jejich příběhy jsou nesmrtelné.

Mytologie jsou jedním z nejvýznamnějších děl francouzského literárního teoretika, filozofa a sémiotika Rolanda Barthese. Úvodní část tvoří řada krátkých a snad až překvapivě zábavných, ovšem mimořádně propracovaných úvah o některých dobových aspektech konzumní společnosti (wrestling, astrologie, recepty); druhá část je pokusem zasadit tyto texty do obecnějšího teoretického rámce. Je pozoruhodná mimo jiné tím, že jde o jeden z prvních pokusů o aplikaci sémiologického přístupu na konkrétní kulturní jevy. Mytologie zásadním způsobem přispěly k proměně francouzské intelektuální scény ve druhé polovině 20. století: jsou jedním z prvních projevů nástupu nového způsobu uvažování, které se vzdá fenomenologické a existencialistické orientace (Sartre, Camus, Merleau-Ponty) ve prospěch strukturální a synchronní analýzy dějinných i aktuálních jevů (Foucault, Althusser, Derrida ad.).

Kniha Podstata všeho australské fyzičky Suzie Sheehyové vypráví o fyzikálních experimentech, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj vědy a technologií 20. století. Od náhodného objevu rentgenového záření či závodu, kdo jako první rozštěpí atom, přes zavedení standardního modelu elementárních částic a interakcí až k dosavadnímu vrcholu: Velkému hadronovému urychlovači, 27 kilometrů dlouhému kruhovému tunelu, v němž obíhají protony až 11 000 krát za sekundu. Sheehyová velmi poutavě líčí, jak se fyzika doopravdy „dělá“. Nejen teoreticky u tabule, ale také s pomocí vlastnoručně foukaného skla, horkovzdušných balonů nebo podzemních detektorů o velikosti katedrály. Příběh dvanácti klíčových experimentů čtenářům objasní, že základní výzkum vedl ke zrodu řady vynálezů, které jsou pro nás dnes nepostradatelné, jako je bezdrátová komunikace, rádio, televize, chytré telefony, internet, mikrovlnka nebo diagnostické zobrazovací metody a radioterapie.

Víte, že pravým scenáristou Matrixu nebyl nikdo jiný než René Descartes? To je překvapující už jen proto, že byl příliš zaměstnaný pochybováním o všem, včetně toho, zda by měl vůbec vstát z postele. Méně známým, ale stejně zásadním faktem je, že Descartes měl nečekaně hodně společného s Tomem Cruisem. Kant a Nietzsche hrají důležité role ve Star Treku, zatímco John Locke byl zdrojem inspirace pro tvůrce Avatara. Filmy a televizní seriály jsou plné filozofie, což také vysvětluje, proč se Batman neustále potýká s vězňovým dilematem a proč se tvůrci Terminátora a Robocopa zamýšlejí nad podstatou mysli a vědomí. A pak je tu Marty McFly z Návratu do budoucnosti, jehož život je zkomplikován nejen cestováním časem, ale také nekonečnou debatou o svobodě a determinismu. Filozof Jiří Beňovský v této knize nabízí devatenáct krátkých příběhů, které sledují, jak se filozofie odráží v popkulturních zrcadlech filmů a televize. Pokud se chcete dozvědět, jak postavit stroj na výrobu štěstí nebo co se stane, když vám rozpůlí mozek, jste na správném místě. A pokud ne, vždycky si můžete zapnout Star Trek a zamyslet se nad tím, jak Kant a Nietzsche zachraňují galaxii jedním logickým argumentem za druhým.