Dokořán

Proč plyne čas pomaleji, když cestujete rychle? Může být prostor skutečně zakřivený? Jak se můžete dostat ke hvězdě vzdálené čtyři světelné roky za pouhé tři roky? Opravdu se rychle pohybující se objekty zkracují a těžknou? V této brilantně napsané knize, obsahující mnoho praktických příkladů a řadu originálních ilustrací, fyzik Oliver Linton odhaluje úžasnou podstatu prostoročasového kontinua, které všichni obýváme. A pokud jste si někdy přáli přemýšlet tak jako kdysi Einstein, je tato kniha přesně pro vás.

Tato krátká kniha vypráví velký příběh, který se vine napříč staletími a kontinenty. Příběh o tom, jak se vyvíjela ekonomika od pravěku až po současnost a formovala světové dějiny. Autor odhaluje skryté ekonomické síly stojící za válkami, inovacemi a sociálními transformacemi. Je to ale i příběh vědního oboru zvaného ekonomie a některých klíčových postav, které jej utvářely. Pokud byste si měli přečíst jen jedinou knihu o ekonomických dějinách, měla by to být tato.

V celé matematice pravděpodobně neexistuje důležitější pojem, než je funkce. Descartes v 17. století objevil, že lze převést matematickou rovnici na obrázek a sledovat, jak se graf mění s různými vstupními parametry. Pomocí tohoto přístupu lze ocenit krásu a nuance skryté v často složitě vypadajících vzorcích. Seznámíte-li se s funkcemi, umožní vám to dívat se na rostliny, grafy počasí nebo architektonické tvary novým způsobem. V této jedinečné knize plné rovnic a jejich grafů odhaluje autor tajemství polynomů, polárních, inverzních, komplexních, vektorových a mnoha dalších funkcí. Vaše cesta do vzrušujícího světa matematiky může začít právě zde.

Mladí lidé angažující se v otázkách klimatu, Evropské unie nebo ve sporech s místní radnicí vzbuzují zájem médií i veřejnosti. Reakce na jejich aktivity v online prostoru nabízejí možnost sledovat, jak se v českém mediálním kontextu utváří význam pojmu „aktivismus“. Kniha ukazuje, jak česká veřejnost přistupuje k občanským a politickým aktivitám dětí a mladistvých. Věnuje se mediální konstrukci dětství jako ne-dospělosti, jako určité nedostatečnosti, a jejím lokálně specifickým formám, které zohledňují i postsocialistický kontext Česka. Nabízí odpovědi na otázky, jaká jsou očekávání vůči mladistvým a jejich aktivnímu občanství, jakými způsoby je jim upírána možnost politické angažovanosti a jak jsou reprezentováni jako „ti druzí“ v generačním i mezigeneračním srovnání.

Říp je ikonická a kultovní hora, jež má zásadní místo v kulturních i společenských dějinách Česka a je opředena množstvím legend a příběhů, které utvářejí identitu českého národa. Předkládaná publikace je první velkou monografií o Řípu a nejbližším okolí a nabízí fascinující pohled na naši národní horu jako na geologický a historický fenomén, ale i duchovní středobod pravěké a raně historické posvátné krajiny. Moderní letecký průzkum a následná terénní archeologie zásadně proměnily náš pohled na Podřipsko – odkryly zemi mrtvých s mnoha kultovními stavbami, ba dokonce celou posvátnou krajinu s velkými kruhovými ohrazeními a dlouhými mohylami, která stářím i půdorysem staveb připomíná Salisburskou pláň se slavným Stonehenge. Nové geologické výzkumy zároveň odhalily, že Říp je pozůstatkem rozsáhlého lávového jezera vzniklého v kráteru mohutné sopky o průměru několika kilometrů. Autoři propojují nejnovější vědecké poznatky s kulturními a mytologickými tradicemi, a přinášejí tak jedinečný obraz Podřipska jako posvátné „země předků“.

Mladí lidé angažující se v otázkách klimatu, Evropské unie nebo ve sporech s místní radnicí vzbuzují zájem médií i veřejnosti. Reakce na jejich aktivity v online prostoru nabízejí možnost sledovat, jak se v českém mediálním kontextu utváří význam pojmu ”aktivismus”. Kniha ukazuje, jak česká veřejnost přistupuje k občanským a politickým aktivitám dětí a mladistvých. Věnuje se mediální konstrukci dětství jako ne-dospělosti, jako určité nedostatečnosti, a jejím lokálně specifickým formám, které zohledňují i postsocialistický kontext Česka. Nabízí odpovědi na otázky, jaká jsou očekávání vůči mladistvým a jejich aktivnímu občanství, jakými způsoby je jim upírána možnost politické angažovanosti a jak jsou reprezentováni jako ”ti druzí” v generačním i mezigeneračním srovnání.

Chorvatsko znamená pro Evropany především azurové moře a letní dovolenou. Aleksandra Wojtaszeková však strávila hledáním jeho skutečné tváře více než deset let a napsala knihu, která dokáže dojmout i rozesmát a otevírá dveře k hlubšímu poznání jeho regionů. Díky znalosti jazyka, kultury i místních reálií propojuje v citlivě vyváženém vyprávění současnost s historií, legendy s realitou, každodenní život se společenskými traumaty. Najdete zde kapitolu o fotbale, o rozmanitosti místních jazyků a bohatství balkánských nadávek, o životě na pevnině i jadranských ostrovech, o bývalých prezidentech, generálech či selském králi. Autorka se nevyhýbá ani úvahám o nacionalismu a jiných ismech, věnuje se jihoslovanské popkultuře a fantasy a podniká také sondy do dějin bývalé Jugoslávie. Wojtaszeková o tom všem píše bez sentimentu, ale s nakažlivým zaujetím, které se přenáší na čtenáře. Výsledkem je komplexní a velice lidská kniha. A co je ta tajemná fjaka v názvu? Představuje dalmatský výraz pro stav duše, kdy člověk jen tiše hledí do dálky a nechává se pohltit vedrem. V Dalmácii se fjaka stala životním stylem – v naší knize i klíčem k pochopení Chorvatska.

Uznávaný historik Frank Dikötter vypráví strhující příběh moderní historie Číny a jejího hospodářského vzestupu po katastrofě tzv. kulturní revoluce. Díky ojedinělému přístupu ke stovkám dosud nezveřejněných dokumentů z archivů komunistické strany nahlíží do zákulisí čínské politiky od smrti Velkého kormidelníka Maa až po Si Ťin-pchinga a mapuje bezprecedentní čtyřicetiletou transformaci země, která ji vynesla ze 126. příčky na pozici druhé největší ekonomiky světa. Autor přitom zpochybňuje naše představy a mýty o společnosti, která neochvějně kráčí vpřed a drží krok s rytmem stranického bubnu, a místo toho odhaluje bouřlivý vývoj plný svárů, palácových intrik, občanské neposlušnosti, protikorupčních čistek či stínového bankovnictví a systému dvojích cen. Zkoumá, jakým způsobem Čína proplula finanční krizí roku 2008, jak roste její nepřátelství vůči Západu a proč se země vyvíjí v tuhou diktaturu s rozsáhlým bezpečnostním aparátem a nejpropracovanějším systémem sledování občanů na světě. Z této velkolepé knihy je více než patrné, že cílem komunistické strany nikdy nebylo připojit se k demokratickému světu, ale vzdorovat mu – a nakonec ho porazit.

Intimní memoáry Patti Smith mapují její cestu od dospívání a uměleckých začátků přes manželství s Fredem „Sonicem“ Smithem až po ztrátu a nový začátek. Psaní je jejím majákem i věrným průvodcem.

Povídková sbírka Marty Dzido v mnohém navazuje na předchozí soubor Jahodová sezóna (2021), ale i na oceňovanou prvotinu Slast (2018). Pozornost autorky se sice přesouvá k babímu létu života, ale ani tentokrát se nebojí otevírat mnohá společenská tabu. Hrdinky pečlivě vypointovaných povídek vyprávějí o stárnoucích tělech, traumatech a jizvách, které formují, kým v pokročilém věku jsme, o pevném přátelství, ženské sounáležitosti i osvobozujícím návratu k sobě samé. A všechny protagonistky spojuje jedno: dokážou si stát za svým a v různých životních etapách usilovat o sebeurčení. Jejich příběhy se splétají ve fascinující výpověď o ženské tělesnosti, paměti, emancipaci a svobodě.

Kolektivní monografie Environmentální spravedlnost v etnické americké literatuře analyzuje texty autorů a autorek, jejichž díla a literární imaginace zachycují hmatatelné a často nevyhnutelné problémy afroamerických, hispánských, asijsko-amerických a domorodých komunit čelících dopadům environmentálního rasismu. Příspěvky se věnují široké paletě (sub)žánrů ? od farmářských románů přes klimatickou fikci, environmentální drama a dystopie až k environmentální poezii. Jednotlivé kapitoly ukazují, jak pestrá a vynalézavá řešení vedoucí k dosažení environmentální spravedlnosti beletristická díla nabízejí, a autoři tak svými analýzami a interpretacemi vyzdvihují potenciál literatury a literární vědy odhalovat příčiny a dopady environmentální nespravedlnosti.

Kniha Velké dějiny světa sleduje celý příběh vesmíru a Země – od velkého třesku přes vznik hvězd, galaxií a planet až po současnost. V souladu s moderním historiografickým konceptem „big history“ nám autor představuje pohled na celých 13,8 miliardy let trvání kosmu z velkého odstupu, který umožňuje povznést se nad chaos lidských dějů a spatřit celkový tvar i směřování historie. My sami nestojíme v tomto příběhu na jeho začátku ani na jeho konci – vynořili jsme se uprostřed vyprávění, jež bude pokračovat ještě dlouho poté, co zmizíme z povrchu zemského. Takový pohled v nás může vyvolat pocit nedůležitosti a pomíjivosti, také nám ale připomíná, jak zázračný a úžasný život je.

Oblast světa, kterou dnes označujeme jako Západ, získala díky průmyslové revoluci v 19. století světovou nadvládu, která trvá dodnes. Nicméně nyní, na začátku 21. století, se začínají šířit obavy, že nastupující hospodářská síla Číny a Indie znamená konec Západu jako globální supervelmoci. Jsou tyto obavy opodstatněné? A proč se vlastně do takto dominantní pozice v minulosti dostaly zrovna státy Západu? Britský historik a archeolog Ian Morris se ve své vlivné knize zaměřuje na vzorce historie v horizontu tisíců let a přináší zajímavou odpověď na obě tyto otázky. Klíčem k nadvládě Západu nebyla kultura, rasové rozdíly nebo výjimečné výkony jedinců. Zásadní byla role geografie, která určovala, jak si byli místní lidé schopni ve svých každodenních životech poradit s nedostatkem surovin, nemocemi, migrací nebo proměnami klimatu. Souhra zeměpisných faktorů a lidské vynalézavosti přitom pokračuje a svět se díky tomu podle Morrise bude nadále proměňovat, což poznamená i velmocenské postavení vyspělých zemí. Kniha je zásadním příspěvkem k dějinám naší civilizace a skvělým výchozím bodem k porozumění současné geopolitické situaci.

Jaký je rozdíl mezi poměrem a proporcemi? Opravdu mají pětiúhelníky, šestiúhelníky a sedmiúhelníky svébytný charakter? Spočívá v proporcích tajemství velkého umění? V této krásné knížce představuje Michael Schneider průlomovou syntézu využití proporcí ve starověkém umění. Objevte užitečné nástroje a mistrovské techniky, jež se odráží v množství artefaktů, od chrámů přes poháry, obrazy, architektonické oblouky až po šperky.

Lokálky, přesněji řečeno místní či lokální dráhy, vznikaly v českých zemích zejména v letech 1880–1914. Během tohoto krátkého období bylo vybudováno ohromné množství převážně krátkých tratí, jimiž se přiváděla železnice do měst a oblastí, kterým se tento nový dopravní prostředek do té doby vyhýbal. Ohromným impulzem pro rozvoj lokálních drah byly zákony o místních drahách, které poskytovaly stavitelům státní podporu a technické úlevy. Celková kilometráž lokálek nakonec přesáhla 4 500 km. Kniha Naše lokálky je souhrnným přehledem výstavby a vývoje místních drah v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Přináší nejen základní informace o všech drahách, jejich vzniku, délce, způsobu výstavby a případně i zániku, ale i zasvěcený pohled na fungování lokálních drah v širším kontextu (financování, ekonomika provozu, nejčastěji užívaná drážní vozidla atd.). Druhé vydání oblíbené a již dlouho rozebrané publikace vychází po více než dvaceti letech a přináší aktualizované informace ohledně současného stavu naší lokálkové sítě.

Myslíme si, že sami rozhodujeme o svém osudu a že si zasloužíme chválu za úspěch nebo trest za selhání. Ale co když je to všechno jen iluze? Co když je veškeré lidské jednání plně určeno tím, co jsme zdědili, co jsme zažili a v jakém prostředí jsme vyrostli? Neurovědec a autor bestselleru Chování (2017, česky 2019) Robert M. Sapolsky ve své provokativní a brilantně napsané knize vychází z nejnovějších vědeckých poznatků o mozku, vědomí, emocích, genetice i kvantové fyzice a krok za krokem vyvrací víru v to, že naše mysl stojí mimo biologii. Sapolsky postupně probírá hlavní argumenty zastánců svobodné vůle a ukazuje, že ve sledu událostí vedoucích k jakémukoliv našemu rozhodnutí není nikde prostor pro nahodilost. Jeho teze ale není výzvou k fatalismu – právě naopak. Ve světě bez svobodné vůle je nicméně potřeba od základů promyslet náš dosavadní přístup k možnosti volby, k odpovědnosti, morálce a spravedlnosti. Můžeme díky tomu lépe pochopit, kým jsme – a proč jednáme tak, jak jednáme.