Dokořán strana 4 z 91

Kolik bylo Múz? Jak se jmenovalo původních dvanáct Títánů? Proč je Zeus (Jupiter) spojen s elektřinou a Poseidón (Neptun) se slánkami? Kdo byly Afrodítiny (Venušiny) služebnice? V této krásné knize plné užitečných detailů a vzácných starých ilustrací výtvarnice Philippa Lewisová připomíná mytická božstva antického světa, jejich pestré charaktery, nezapomenutelné činy i vizuální symboly a dokazuje, že jejich příběhy jsou nesmrtelné.

Víte, že pravým scenáristou Matrixu nebyl nikdo jiný než René Descartes? To je překvapující už jen proto, že byl příliš zaměstnaný pochybováním o všem, včetně toho, zda by měl vůbec vstát z postele. Méně známým, ale stejně zásadním faktem je, že Descartes měl nečekaně hodně společného s Tomem Cruisem. Kant a Nietzsche hrají důležité role ve Star Treku, zatímco John Locke byl zdrojem inspirace pro tvůrce Avatara. Filmy a televizní seriály jsou plné filozofie, což také vysvětluje, proč se Batman neustále potýká s vězňovým dilematem a proč se tvůrci Terminátora a Robocopa zamýšlejí nad podstatou mysli a vědomí. A pak je tu Marty McFly z Návratu do budoucnosti, jehož život je zkomplikován nejen cestováním časem, ale také nekonečnou debatou o svobodě a determinismu. Filozof Jiří Beňovský v této knize nabízí devatenáct krátkých příběhů, které sledují, jak se filozofie odráží v popkulturních zrcadlech filmů a televize. Pokud se chcete dozvědět, jak postavit stroj na výrobu štěstí nebo co se stane, když vám rozpůlí mozek, jste na správném místě. A pokud ne, vždycky si můžete zapnout Star Trek a zamyslet se nad tím, jak Kant a Nietzsche zachraňují galaxii jedním logickým argumentem za druhým.

Kolik bylo Múz? Jak se jmenovalo původních dvanáct Títánů? Proč je Zeus (Jupiter) spojen s elektřinou a Poseidón (Neptun) se slánkami? Kdo byly Afrodítiny (Venušiny) služebnice? V této krásné knize plné užitečných detailů a vzácných starých ilustrací výtvarnice Philippa Lewisová připomíná mytická božstva antického světa, jejich pestré charaktery, nezapomenutelné činy i vizuální symboly a dokazuje, že jejich příběhy jsou nesmrtelné.

Mytologie jsou jedním z nejvýznamnějších děl francouzského literárního teoretika, filozofa a sémiotika Rolanda Barthese. Úvodní část tvoří řada krátkých a snad až překvapivě zábavných, ovšem mimořádně propracovaných úvah o některých dobových aspektech konzumní společnosti (wrestling, astrologie, recepty); druhá část je pokusem zasadit tyto texty do obecnějšího teoretického rámce. Je pozoruhodná mimo jiné tím, že jde o jeden z prvních pokusů o aplikaci sémiologického přístupu na konkrétní kulturní jevy. Mytologie zásadním způsobem přispěly k proměně francouzské intelektuální scény ve druhé polovině 20. století: jsou jedním z prvních projevů nástupu nového způsobu uvažování, které se vzdá fenomenologické a existencialistické orientace (Sartre, Camus, Merleau-Ponty) ve prospěch strukturální a synchronní analýzy dějinných i aktuálních jevů (Foucault, Althusser, Derrida ad.).

Kniha Podstata všeho australské fyzičky Suzie Sheehyové vypráví o fyzikálních experimentech, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj vědy a technologií 20. století. Od náhodného objevu rentgenového záření či závodu, kdo jako první rozštěpí atom, přes zavedení standardního modelu elementárních částic a interakcí až k dosavadnímu vrcholu: Velkému hadronovému urychlovači, 27 kilometrů dlouhému kruhovému tunelu, v němž obíhají protony až 11 000 krát za sekundu. Sheehyová velmi poutavě líčí, jak se fyzika doopravdy „dělá“. Nejen teoreticky u tabule, ale také s pomocí vlastnoručně foukaného skla, horkovzdušných balonů nebo podzemních detektorů o velikosti katedrály. Příběh dvanácti klíčových experimentů čtenářům objasní, že základní výzkum vedl ke zrodu řady vynálezů, které jsou pro nás dnes nepostradatelné, jako je bezdrátová komunikace, rádio, televize, chytré telefony, internet, mikrovlnka nebo diagnostické zobrazovací metody a radioterapie.

Víte, že pravým scenáristou Matrixu nebyl nikdo jiný než René Descartes? To je překvapující už jen proto, že byl příliš zaměstnaný pochybováním o všem, včetně toho, zda by měl vůbec vstát z postele. Méně známým, ale stejně zásadním faktem je, že Descartes měl nečekaně hodně společného s Tomem Cruisem. Kant a Nietzsche hrají důležité role ve Star Treku, zatímco John Locke byl zdrojem inspirace pro tvůrce Avatara. Filmy a televizní seriály jsou plné filozofie, což také vysvětluje, proč se Batman neustále potýká s vězňovým dilematem a proč se tvůrci Terminátora a Robocopa zamýšlejí nad podstatou mysli a vědomí. A pak je tu Marty McFly z Návratu do budoucnosti, jehož život je zkomplikován nejen cestováním časem, ale také nekonečnou debatou o svobodě a determinismu. Filozof Jiří Beňovský v této knize nabízí devatenáct krátkých příběhů, které sledují, jak se filozofie odráží v popkulturních zrcadlech filmů a televize. Pokud se chcete dozvědět, jak postavit stroj na výrobu štěstí nebo co se stane, když vám rozpůlí mozek, jste na správném místě. A pokud ne, vždycky si můžete zapnout Star Trek a zamyslet se nad tím, jak Kant a Nietzsche zachraňují galaxii jedním logickým argumentem za druhým.

Stromy jsou od nepaměti nezastupitelnou součástí naší krajiny a člověka provázejí – obrazně i doslova – od kolébky po rakev. Mnohdy je považujeme za cosi samozřejmého, co nám poskytuje především hospodářský užitek. Marie Hrušková na stromy pohlíží jinak – jako na osobitá, často dlouhověká stvoření, která zasluhují naši úctu a ochranu. Její kniha se nám snaží zprostředkovat mimořádný význam, který pro nás stromy mají. Je příležitostí se na chvíli zastavit a nahlédnout do historie, do textů krásné literatury i Bible, do starého herbáře či sbírky japonských veršů a nechat se inspirovat tím, jak o stromech uvažovali naši předkové nejen v našich končinách… Uvědomíme si při tom, kolik dávných tradic spojených se stromy se zachovalo dodnes.

Proč nás společnost nutí k dokonalosti a jak tomu vzdorovat Proč se dnes stále mluví o tom, že syndromem vyhoření a depresí trpí rekordní počty lidí? Podle Thomase Currana za tím stojí tlak společnosti na to, abychom chtěli víc – abychom byli perfektní. Mezi příčiny současného stavu podle něj patří například rostoucí soutěživost na pracovišti, všudypřítomné porovnávání s ostatními na sociálních sítích, úporná snaha o dosažení elitního vzdělání a zaměstnání či rodiče, kteří chtějí pro své děti „jen to nejlepší“, bez ohledu na jejich vlastní preference. Curran ve své knize pomocí nejnovějších vědeckých dat dokládá, že z rostoucí touhy po perfektnosti spojené s neustálým tlakem na vykazování růstu se zrodila široká vrstva veskrze nespokojených lidí, jimž chybí sebevědomí. Ukazuje nám však, že existuje cesta ven, a navrhuje, co můžeme udělat pro to, abychom tomuto tlaku moderní společnosti na dokonalost odolali a dosáhli tím naplněného života.

Peter Zeihan v knize Koncem světa to teprve začne tvrdí, že globalizovaný světový řád končí, což povede ke geopolitické nejistotě, úpadku obchodu a celospolečenskému snížení životní úrovně.

Modré maso, mraky násilí, jedna docela obyčejná holka a čtyři zběsilé epizody jejího života v neúprosném světě, který nás možná čeká. V roce 2014 na sebe pořádají teenagerky hon po brdském lese. O pět let později se ze střetu dětských gangů a skejťáků na Letenské pláni vyklube možná největší pouliční bitka v historii města. V roce 2023 se milostný vztah dvou holek zvolna proměňuje v duel na život a na smrt. A konečně v roce 2031 svádí hrdinka boj s žíznivými zvířaty ve vyprahlém městě. Lover/Fighter sleduje nejen historii šíření nové, nepředvídatelné látky získávané z masa papoušků, ale především vypráví příběh o dětství a mládí ve světě, kde si jdou lidé bez přestání nemilosrdně po krku.

Americký historik Chris Miller nám ve knize Čipové války připomíná, že lidstvo v posledních sedmdesáti letech zažilo nejbouřlivější technologickou revoluci ve své historii - rozvoj čipů po desetiletí stoupá závratným tempem, které nemá u žádné jiné technologie obdoby. Miller tvrdí, že právě využití exponenciálně rostoucího výpočetního výkonu stálo za vítězstvím Spojených států ve studené válce a zajistilo jim současnou vojenskou a ekonomickou dominanci. Mikročipy jsou zásadním prostředkem k dosažení geopolitických ambicí, a proto jejich vývoji a výrobě věnuje stále větší pozornost i Čína. Nejpokročilejší logické čipy na světě dlouhou dobu dokázala vyrobit pouze jediná firma na Tchaj-wanu, na který si Peking stále asertivněji klade nárok. Nadcházejícím geopolitickým třenicím, jež se budou odrážet v celé světové ekonomice, proto podle Millera nemůžeme porozumět, pokud nevezmeme v potaz souboj o kontrolu nad výrobou těchto mikroskopických součástek, jež pohánějí dnešní svět.

Modré maso, mraky násilí, jedna docela obyčejná holka a čtyři zběsilé epizody jejího života v neúprosném světě, který nás možná čeká. V roce 2014 na sebe pořádají teenagerky hon po brdském lese. O pět let později se ze střetu dětských gangů a skejťáků na Letenské pláni vyklube možná největší pouliční bitka v historii města. V roce 2023 se milostný vztah dvou holek zvolna proměňuje v duel na život a na smrt. A konečně v roce 2031 svádí hrdinka boj s žíznivými zvířaty ve vyprahlém městě. Lover/Fighter sleduje nejen historii šíření nové, nepředvídatelné látky získávané z masa papoušků, ale především vypráví příběh o dětství a mládí ve světě, kde si jdou lidé bez přestání nemilosrdně po krku.

Mladá šlechtična Raoule de Vénérande objevila jako dítě na půdě rodinného paláce knihu, jež jí otevřela cestu k erotickým výstřelkům všeho druhu. Nezůstalo však jen u nich – Raoule zašla mnohem dál a začala dekadentní druhy zvrácenosti sama vymýšlet. Lásku k chudému floristovi v ní nevzbudila jeho mužnost, ale naopak téměř nadpozemsky ženská krása. Raoule si tedy Jacquese nejprve vydržuje, ale posléze se rozhodne přetvořit ho k obrazu svému. Posílá mu květiny, obléká ho do ženských šatů a ukájí na něm své manipulativní a surové tužby. Svět pozoruhodného románu Pan Venuše z období fin de siécle se rodí ze vzdoru ke zjednodušujícím normám, jež nastoluje společnost, a Rachilde v něm svou kousavou ironií boří nejeden dobový stereotyp.

Wera, bývalá pánská kadeřnice s jazykem jako břitva, se vydává na bezútěšnou odyseu po sousedech, blešácích, zastavárnách či bývalých milencích a milenkách ve snaze získat prostředky na to, aby mohla svému čerstvě zesnulému muži vystrojit důstojný pohřeb. V jejím vyprávění před námi defiluje panorama postav, které se ocitly na pokraji života, bídy i společnosti, ale nechtějí se s touto rolí smířit a zuby nehty válčí o svou důstojnost. Román si hned po vydání vydobyl na polské literární scéně kultovní pozici. Získal řadu ocenění, mezi nimi nejprestižnější polskou Cenu Nike či Cenu Adama Mickiewicze, a deníkem Gazeta Wyborcza či týdeníkem Polityka byl označen za nejlepší knihu roku 2022.

Barokní klášter ve Svatém Janu pod Skalou usazený v hluboce zaříznutém údolí pod mohutnými skalami – to je scenérie, jež nemá v Čechách obdoby. Pohledy z okolních vyhlídek na vesničku s významnou národní kulturní památkou znají statisíce návštěvníků. Ty sem krom úchvatné krajiny už dlouhá staletí přitahovala legenda o poustevníku svatém Ivanovi. Jaký je skutečný příběh tohoto pozoruhodného místa? V první podrobné monografii věnované Svatému Janu pod Skalou se dozvíte, co se zde odehrávalo v pravěku a jak vypadaly těžké počátky proboštství a později benediktinského kláštera, jak se proměňoval život v obci během éry industrializace a jak na něj dopadly dramatické události minulého století. Kniha vám také přiblíží přírodní podmínky, které dnes panují v okolní krajině. Obliba Svatého Jana pod Skalou, který v barokní době patřil k nejnavštěvovanějším poutním cílům v Čechách, opět roste a místo znovu promlouvá k lidem.

Ayn Randová v románu Zdroj (1943) poprvé naplno uplatnila svou originální literární vizi a nastínila vlastní filozofický směr, který později nazvala objektivismus. Kniha se po vydání dočkala okamžitého komerčního úspěchu a je dnes považována za klasiku. V roce 1949 byl román zfilmován s Garym Cooperem v hlavní roli. Děj sleduje kariéru i milostný život mladého geniálního architekta, který si stojí pevně za svými zásadami a neúnavně čelí tlaku veřejnosti, jež se ho snaží zlomit a přimět ke konformitě. Randová v románu otevírá řadu zásadních témat, která později rozpracovala esejisticky v knize Ctnost sobectví (1964) nebo beletristicky ve svém nejznámějším díle Atlasova vzpoura (1957). Jejím cílem je ukázat, že morálním a správným smyslem života jednotlivce není stádnost a sebeobětování ve prospěch ostatních a společnosti, nýbrž dosahování vlastního štěstí na základě nezávislého myšlení a sledování svých racionálních zájmů.