Dokořán strana 3 z 91

Chůze existuje od počátku, stejně jako divoká příroda, do níž se Henry David Thoreau vracel při svých procházkách. Trávil chůzí denně několik hodin a vyhýbal se civilizaci. Ve své eseji apeluje na své současníky i na nás, abychom se stali jeho bratry řeholníky, chodci. Je s podivem, že již tehdy – Chůzi napsal v roce 1861 – kolem sebe spatřoval problémy, s jakými se potýkáme dnes: lidé se vzdalují přírodě a upřednostňují pohodlí za každou cenu. Thoreau hovoří o krajině, o jejím utváření člověkem a naopak, o utváření člověka krajinou. Vypráví o cestách v doslovném i přeneseném významu. Vznáší mnoho otázek a na řadu z nich také odpovídá.

Autor bere čtenáře na poutavý výlet po historii geometrie od starého Řecka po současnost. Důraz klade na elegantní dedukce a ukazuje, že geometrie může být nejsnazší cestou k osvojení ducha matematiky. Setkáme se zde se zvláštními a nečekanými skutečnostmi, největšími osobnostmi historie této vědy a odhalíme řadu půvabných tajemství.

Zvolte si libovolné trojmístné číslo, jehož první číslice se liší od třetí alespoň o dvě. Napište je v převráceném pořadí a menší z obou získaných čísel odečtěte od většího. K výslednému číslu přičtěte totéž číslo napsané převráceně. Dostali jste 1089? Pak jste počítali správně. Milá a vtipná knížka Davida Achesona představuje pozoruhodně zábavný přehled matematické krajiny. Jednotlivá témata zahrnují známé i méně známé fascinující hádanky (královecké mosty, problém balení pomerančů, Velkou Fermatovu větu, indický trik s provazem atd.), které přesahují i do topologie a fyziky. Autor popisuje nejkrásnější matematické vztahy, významné historické souvislosti, a přináší i návod jak správně dělat chyby. Text je výstižně ilustrován světovými karikaturisty. Stručně řečeno, jde o jeden z nejčtivějších matematických výkladů všech dob.

Kniha nabízí stručný přehled teorie her, nového vědního oboru, který již dosáhl řady důležitých výsledků na poli evoluční biologie a ekonomie a začíná přinášet revoluční objevy v mnoha dalších oborech, jako jsou například psychologie a politické vědy. Ken Binmore, matematik a odborník na teorii her, svůj obor představuje způsobem, který čtenáře zaujme a doslova vtáhne do děje. A přestože jeho výklad obsahuje jen minimální množství matematických pojmů, zdaleka nezůstává jen na povrchu, naopak ukazuje, kde všude lze teorii her úspěšně použít: od jednání na schůzích a etického rozhodování až po hledání úspěšných strategií karetních her a výpočtu poměru pohlaví mezi jedinci ve včelím společenství. Knížka obsahuje také řadu miniportrétů fascinujících a občas výstředních zakladatelů tohoto oboru – včetně Johna Nashe, hlavního hrdiny slavného filmu Čistá duše.

Teoretický fyzik a podmanivý vypravěč Carlo Rovelli nás vezme na výpravu do nitra černé díry. Překročíme její horizont, ponoříme se do temného trychtýře a sestoupíme až na samé dno této trhliny ve vesmíru, kde končí čas a prostor. Co se s námi stane pak? Rovelli čtenáře zve, aby ho následovali na jeho dobrodružné cestě vlastního výzkumu na hranici teorie a experimentu a aby s ním zažili horečku a neklid vědy. Představuje při tom úchvatnou myšlenku, že by se černé díry mohly proměnit v díry bílé – stejně kompaktní objekty, v nichž je však šipka času obrácena. Spolu s autorem můžeme na této imaginativní intelektuální výpravě zažít vzrušující nejistotu i radost z možnosti vkročit tam, kam se ještě nikdo z nás nepodíval.

Kalkulus je klíčem k velké části moderní vědy a techniky. Je to matematická metoda pro zkoumání věcí v pohybu, a protože v pohybu je celý svět, byl jeho objev obrovským průlomem v matematice i zkoumání přírody. Užívání kalkulu je však zároveň velkým dobrodružstvím, protože z něj na nás na každém kroku cení zuby smrtonosné nekonečno. V knize Kalkulus a jeho dobrodružství líčí zkušený autor a matematik David Acheson příběh vzniku kalkulu, jeho vývoje a pronikání do prakticky všech oblastí věd o přírodě, jež proměnil k nepoznání. Jak je autorovým zvykem, ilustruje jednotlivé aspekty kalkulu i jeho aplikací na pestré řadě příkladů, často bizarních a vždy zábavně podaných. Kniha obsahuje mnoho náčrtků, ilustrací i dobových dokumentů.

Kniha Tao te-ťing představuje jednu ze základních knih světa a hlavní zdroj čínského malířství a poezie. V roce 1973 byly v hrobce Ma-wang-tuej odkryty na hedvábných svitcích nejstarší známé texty knihy, ale ke skutečné senzaci došlo v roce 1993, kdy byl v jiné hrobce Kuo-tien vykopán text Taa někdy z roku 350 před Kristem. Nález má stejný význam, jako měly kumránské svitky pro biblická studia. Tento překlad se vrací ke starému, syrovému Tau. Je silné, archaické a podivné. Každá kapitola knihy je doprovázena stručným komentářem literáta Wang-Piho ze 3. století po Kristu.

Teoretický fyzik a podmanivý vypravěč Carlo Rovelli nás vezme na výpravu do nitra černé díry. Překročíme její horizont, ponoříme se do temného trychtýře a sestoupíme až na samé dno této trhliny ve vesmíru, kde končí čas a prostor. Co se s námi stane pak? Rovelli čtenáře zve, aby ho následovali na jeho dobrodružné cestě vlastního výzkumu na hranici teorie a experimentu a aby s ním zažili horečku a neklid vědy. Představuje při tom úchvatnou myšlenku, že by se černé díry mohly proměnit v díry bílé – stejně kompaktní objekty, v nichž je však šipka času obrácena. Spolu s autorem můžeme na této imaginativní intelektuální výpravě zažít vzrušující nejistotu i radost z možnosti vkročit tam, kam se ještě nikdo z nás nepodíval.

Chůze existuje od počátku, stejně jako divoká příroda, do níž se Henry David Thoreau vracel při svých procházkách. Trávil chůzí denně několik hodin a vyhýbal se civilizaci. Ve své eseji apeluje na své současníky i na nás, abychom se stali jeho bratry řeholníky, chodci. Je s podivem, že již tehdy – Chůzi napsal v roce 1861 – kolem sebe spatřoval problémy, s jakými se potýkáme dnes: lidé se vzdalují přírodě a upřednostňují pohodlí za každou cenu. Thoreau hovoří o krajině, o jejím utváření člověkem a naopak, o utváření člověka krajinou. Vypráví o cestách v doslovném i přeneseném významu. Vznáší mnoho otázek a na řadu z nich také odpovídá.

Jak vyrobit papírovou čepici? Kolik existuje univerzálních základů origami? Je možné skládáním papíru rozdělit úhel na tři stejné díly? Jaký je rozdíl mezi origami a kirigami? V této malé a hutné knížečce vypráví přední skládač papíru Tung Ken Lam příběh origami od historických počátků po jeho využití v medicíně či kuchyni. Ať už chcete složit velrybu, skákající žábu nebo vodní bombu, tenhle kapesní průvodce vám bude ideálním pomocníkem.

Přední světový antropolog Thomas Hylland Eriksen představuje antropologii jako revoluční způsob přemýšlení o lidských společnostech. Kniha je perfektním vstupem do oboru nejen pro studenty, ale i pro čtenáře, kteří se s touto vědní disciplínou zatím blíže neseznámili. Eriksen poutavým způsobem nastiňuje historii antropologie a základní pojmy, jako je společnost, osoba, kultura či překlad. Přibližuje také metody terénního výzkumu a hlavní témata, jimiž se antropologové zaobírají. Eriksen v knize Co je antropologie? přesvědčivě ukazuje, proč je antropologie jednou ze základních vědních disciplín a jak se její zjištění zrcadlí v mnoha současných debatách nejen o ekologii, identitě a podstatě lidství.

Kolik bylo Múz? Jak se jmenovalo původních dvanáct Títánů? Proč je Zeus (Jupiter) spojen s elektřinou a Poseidón (Neptun) se slánkami? Kdo byly Afrodítiny (Venušiny) služebnice? V této krásné knize plné užitečných detailů a vzácných starých ilustrací výtvarnice Philippa Lewisová připomíná mytická božstva antického světa, jejich pestré charaktery, nezapomenutelné činy i vizuální symboly a dokazuje, že jejich příběhy jsou nesmrtelné.

Víte, že pravým scenáristou Matrixu nebyl nikdo jiný než René Descartes? To je překvapující už jen proto, že byl příliš zaměstnaný pochybováním o všem, včetně toho, zda by měl vůbec vstát z postele. Méně známým, ale stejně zásadním faktem je, že Descartes měl nečekaně hodně společného s Tomem Cruisem. Kant a Nietzsche hrají důležité role ve Star Treku, zatímco John Locke byl zdrojem inspirace pro tvůrce Avatara. Filmy a televizní seriály jsou plné filozofie, což také vysvětluje, proč se Batman neustále potýká s vězňovým dilematem a proč se tvůrci Terminátora a Robocopa zamýšlejí nad podstatou mysli a vědomí. A pak je tu Marty McFly z Návratu do budoucnosti, jehož život je zkomplikován nejen cestováním časem, ale také nekonečnou debatou o svobodě a determinismu. Filozof Jiří Beňovský v této knize nabízí devatenáct krátkých příběhů, které sledují, jak se filozofie odráží v popkulturních zrcadlech filmů a televize. Pokud se chcete dozvědět, jak postavit stroj na výrobu štěstí nebo co se stane, když vám rozpůlí mozek, jste na správném místě. A pokud ne, vždycky si můžete zapnout Star Trek a zamyslet se nad tím, jak Kant a Nietzsche zachraňují galaxii jedním logickým argumentem za druhým.

Jak vyrobit papírovou čepici? Kolik existuje univerzálních základů origami? Je možné skládáním papíru rozdělit úhel na tři stejné díly? Jaký je rozdíl mezi origami a kirigami? V této malé a hutné knížečce vypráví přední skládač papíru Tung Ken Lam příběh origami od historických počátků po jeho využití v medicíně či kuchyni. Ať už chcete složit velrybu, skákající žábu nebo vodní bombu, tenhle kapesní průvodce vám bude ideálním pomocníkem.

Co to jsou čísla? Kolik jich rozlišujeme druhů? Proč Pythagora tolik zajímala čtvercová a trojúhelníková čísla? Lze najít nějakou souvislost mezi takzvanými dokonalými čísly a prvočísly? Existují vůbec čísla, která by nebyla ničím zajímavá? Matematický kouzelník Oliver Linton ve své nové knize nabízí přehledného a názorného průvodce světem čísel – od čísel přirozených přes iracionální a komplexní až po transcendentní. Setkáme se s otázkami, nad nimiž se zamýšlelo mnoho velkých postav světa matematiky od Eukleida a Fibonacciho po Eulera a Fermata, a dozvíme se, co všechno pro nás tito géniové v číslech objevili.

Proč se dnes stále mluví o tom, že syndromem vyhoření a depresí trpí rekordní počty lidí? Podle Thomase Currana za tím stojí tlak společnosti na to, abychom chtěli víc – abychom byli perfektní. Mezi příčiny současného stavu podle něj patří například rostoucí soutěživost na pracovišti, všudypřítomné porovnávání s ostatními na sociálních sítích, úporná snaha o dosažení elitního vzdělání a zaměstnání či rodiče, kteří chtějí pro své děti „jen to nejlepší“, bez ohledu na jejich vlastní preference. Curran ve své knize pomocí nejnovějších vědeckých dat dokládá, že z rostoucí touhy po perfektnosti spojené s neustálým tlakem na vykazování růstu se zrodila široká vrstva veskrze nespokojených lidí, jimž chybí sebevědomí. Ukazuje nám však, že existuje cesta ven, a navrhuje, co můžeme udělat pro to, abychom tomuto tlaku moderní společnosti na dokonalost odolali a dosáhli tím naplněného života.