Edice Knihy Omega strana 9 z 9

Věděckofantastický román francouzského klasika Julese Vernea o výpravě na Měsíc, který byl první do češtiny přeloženou verneovkou.Kniha Okolo Měsíce (Autour de la Lune, 1870) je volným pokračováním románu Ze Země na Měsíc (1865), v němž se líčí historie založení Gun-Clubu, baltimorského sdružení dělostřelců a odborníků na balistiku, kteří hodlají vystřelit dělovou kouli až na Měsíc.Členové klubu předpokládali, že střela bude bez lidské posádky, když během montáže obřího kanónu, Kolumbiady, přišel telegram z Paříže: „Nahraďte kulovou střelu kuželovitě zakončeným válcem. Poletím v něm.“ Podepsán byl Michel Ardan.Dobrodružství začíná...

Román Julese Vernea, v němž se cestopisné poznatky střídají s technickými fantaziemi, předstihujícími svou dobu. Příběh nás zavádí do pouště západní Afriky. Tam, opevněn téměř neproniknutelnou pustinou, vybudoval pološílený zločinec za pomoci geniálního technika, kterého zneužil, město - stát, vybavené úžasnými technickými vymoženostmi... Do rukou tohoto zločince padli i členové francouzské expedice zkoumající úroveň života v těchto odlehlých afrických končinách. Zde jej poznali v té nejdrsnější podobě. Podařilo se jim nakonec uniknout? Čtenáře kromě dramatické zápletky jistě zaujmou technická zařízení, jež autor dokázal již před více než sto lety předpovědět. A některá z nich jsou i po sto letech téměř ještě v plenkách.

Jeden z vůbec prvních románů budoucího světoznámého spisovatele je příběhem o britské výpravě k severnímu pólu, kterou vede strohý a rozhodný kapitán, jemuž se pól stal životním cílem. Cesta k pólu není procházkou ani dnes, natož v 60. letech předminulého století. Členové výpravy se tak musí potýkat s mnoha nesnázemi, jež jim do cesty klade nejen sama příroda, ale také v oněch nehostinných končinách žijící lední medvědi. Výprava má však velké štěstí, neboť má ve svých řadách technicky velmi zdatného člověka, který si díky svému důvtipu a technickým znalostem dokáže poradit i ve zdánlivě bezvýchodných situacích. A co najde výprava, když se jí po strastiplné cestě podaří dorazit na samotný severní pól? Našla tam pevnou zem, nebo volné moře? Nebo něco jiného? To už odhalí děj samotného románu. Tento příběh se dokonce již v roce 1912 dočkal filmového zpracování, když Georges Mélies natočil snímek s názvem Dobytí pólu.

DALŠÍ VERNEOVO DÍLO ZE SÉRIE PODIVUHODNÁ PUTOVÁNÍ | Dějištěm tohoto románu je Livonsko, území dnešního Lotyšska a Estonska, patřící carskému Rusku. Na pozadí bojů Lotyšů a Litevců proti germanizačním snahám zdejší německé menšiny líčí Verne osud profesora Dimitrije Nikoleva, jenž je neprávem nařčen z loupežné vraždy bankovního sluhy Pocha. Ten nesl značnou peněžní částku Nikolevovu politickému odpůrci, německému bankéři Johausenovi. Johausen tohoto obvinění využívá k eliminaci svého protivníka, takže dojde k politicky motivovanému justičnímu omylu. Prokáže Nikolev svou nevinu? Najde se nakonec skutečný vrah sluhy Pocha?

Román o dramatických osudech netypické vědecké výpravy do krajin jižní Afriky. Tři učenci z Ruska a tři z Anglie jsou pověřeni měřením oblouku poledníku v jižní Africe. Jestliže hluboké přátelství pojí ctihodné gentlemany Emeryho a Zorna, o to značnější rivalita panuje mezi astronomem Struxem a plukovníkem Everestem. Tato rivalita se následně vystupňuje vypuknutím Krymské války mezi Anglií a Francií na jedné straně a Ruskem na druhé… Obě skupiny učenců však zápasí i s daleko bližšími problémy, než je vzdálená válka jejich mateřských zemí. Poznají, jak vypadá nálet milionů kobylek, musí se bránit krokodýlům a zejména musí čelit divokému kmeni domorodců dychtících se jich zmocnit. Zda se jim podaří z těchto a dalších nástrah vyklouznout a jak dopadne plnění jejich vědeckého úkolu, to už musí čtenář zjistit samotným přečtením této poutavé knihy.

Dva Robinsoni patří mezi méně známé dobrodružné romány z cyklu Podivuhodná putování.Godfrey Morgan, mladý synovec bohatého průmyslníka, se měl oženit s milionářovou dcerou a chtěl ještě před svatbou zažít nějaké dobrodružství. Strýc Kolderup ho proto vypraví na cestu na své lodi.Jako společníka mu vybere učitele tance a společenského chování Tarteletta, který žije v jeho domě a je pro praktický život téměř nepoužitelný. Krátce po odjezdu se však loď dostane do bouře a začne se u neznámého pobřeží potápět. Kapitán doporučí Godfreymu, aby se vrhl přes palubu, doplaval na pevninu, a tak si zachránil život. Tomu se to skutečně podaří, a když bouře skončí, nalezne na pláži Tarteletta. Brzy oba zjistí, že jsou zřejmě jediní, kteří ztroskotání přežili, a že jsou na neobydleném ostrově...

Tento méně známý román ze série Podivuhodné cesty vypráví formou deníku jednoho z cestujících, J. R. Kazallona, příběh zániku trojstěžníku Chancellor uprostřed Atlantského oceánu. Autor líčí, jak během plavby vypukl na lodi požár, když se vznítil náklad bavlny. Popisuje marné pokusy posádky loď zachránit a její následné utrpení na voru, který si musela vyrobit z trosek. V kritických situacích vychází najevo skutečná povaha mnohých postav (neschopnost, zbabělost, sobectví, chtivost, závist, sadismus i kanibalismus), kterou do té doby skrývaly pod slupkou civilizace. Jules Verne napsal svůj román výstižným slohem a bez příkras, s vynecháním u něho jinak běžných poučných a veselých pasáží, které by ostatně vzhledem k námětu byly sotva vhodné. Dílo kromě napínavého děje přináší působivou studii toho, kam až může člověk klesnout, když jde o holé přežití. Přestože byl Verne při psaní patrně silně ovlivněn dílem amerického básníka Edgara Allana Poea Příběhy Arthura Gordona Pyma, patří Chancellor k jeho nejpozoruhodnějším románům.

Ledová sfinga je další dobrodružný vědecko-fantastický román z cyklu Podivuhodné cesty. Kniha je psaná jako pokračování románu Příběhy Arthura Gordona Pyma amerického básníka Edgara Allana Poea, který patřil k Vernovým oblíbeným autorům.Román je vyprávěn americkým cestovatelelm Joerlinkem, který se v srpnu roku 1839 na Kerguelenových ostrovech nastoupí na loď Halbrane kapitána Lena Guye. Cestou na Falklandy zjistí, že kapitán Guy je přesvědčen o tom, že Poeův román je založen na pravdivých skutečnostech a že loď je na výpravě do Antarktidy, aby zachránila zbytek posádky goelety Jana, na které se Arthur Gordon Pym plavil a jejíž kapitán William Guy je bratrem kapitána Lena.Joerlink se nakonec k záchranné výpravě přidá.

Tento román vyšel až po Verneově smrti, když jej přepracoval jeho syn Michel.Děj se odehrává ve dvou liniích. Tou první je cesta po Dunaji od pramene na jihozápadě Německa až po ústí do Černého moře v Rumunsku. Autor zde popisuje samotný tok řeky a řadu měst na ní ležících. Druhá linie je dobrodružná. Hlavním hrdinou vypravování je statečný bulharský vlastenec Sergej Ladko, který se vydává za maďarského rybáře Ilju Bruše, vítěze rybářské soutěže, a pluje lodí po řece do vlasti, kde se má postavit do čela připravovaného národního povstání proti Turkům. Podél toku Dunaje však řádí banda lupičů, jejímž vůdcem je Ivan Striga. Zločince se snaží odhalit rakouský policejní komisař Karol Dragoš.Zda se Ladkovi podaří vyvrátit Dragošovo podezření, že on je hledaným vůdcem lupičů, a podaří-li se lupiče dopadnout, to už čtenář zjistí z knihy samotné.

Milionář na cestách je spíše cestopisem s lehce načrtnutým příběhem, jehož děj je celkem předvídatelný, ale tím více stojí za přečtení. Román vypráví příběh dvou bratranců, Jeana Taconnata a Marcela Lornanse, kteří cestují lodí z Cette (druhý největší francouzský přístav ležící poblíž Montpellier ) do Oranu v Alžírsku, aby kvůli svým finančním problémům vstoupili do sedmého regimentu Afrických střelců . Na palubě se setkávají s manželi Désirandellovými a jejich synem Agathoklesem, kteří se rovněž plaví do Oranu. Agathokles se tam má setkat s Louisou Elissanovou, s níž má domluvený sňatek. Tuto trojici doprovází rodinný přítel, bohatý průmyslník Clovis Dardentor. Z hovoru se oba bratranci dozví, že je to svobodný muž, jenž nemá žádného dědice, kterému by odkázal své jmění. Dardentorovi se nelíbí, že by po jeho smrti propadl jeho majetek státu, a chce proto někoho adoptovat. Jenže zákony adopce jsou velmi přísné, a to zejména paragraf, že osvojitel musí pečovat o osvojeného v době jeho nezletilosti nepřetržitě po dobu nejméně šesti let. Zákon ovšem povoluje jednu výjimku: pokud by osvojený zachránil osvojiteli život...