En Face

Silný příběh rodiny, která se řízením osudu dostane do bezvýchodné životní situace. Z malého chlapce se stane bez vlastního přičinění ze dne na den sirotek a následně i migrant. Zažije to, co v mnohých z Afrických zemích není nic až tak neobvyklého. Nevzdá se ale a v nejtěžší situaci bojuje ze všech sil. Oporou mu jsou jen kamarádi, které potká na ulici. I jeho matka prožívá snad nejhorší období svého života. Ztratila muže a následně i syna. Pro všechny z nás nepředstavitelná muka nejistoty. I když se jedná o příběh jedné rodiny, v mnohém bychom jej mohli zobecnit i na mnohé další ze současné africké reality. Kniha je doplněna autorovými originálními ilustracemi s africkou tématikou.

Je to malé a nebo ještě menší a nebo také i docela velké a chlupaté. A máme to rádi. Tak lze v kostce popsat pejsky všelijakých plemen. Lumpárny pejska Edy jsou příběhy a skopičiny jednoho takového chlupatého nezbedy. Eda je Jack Russel teriér a vše vám ochotně popíše, rád totiž štěká, ehm, chceme říct vykládá. Příběhy vám podá svým vlastním jazykem, ale i pokud nerozumíte "psí řeči" nemusíte se obávat, Eda je trpělivý a vše vám vysvětlí člověčí řečí. I když mnohé situace a věci důvěrně známe, z pohledu čtyřnohého pejska vypadají tak trochu jinak, větší a často nepochopitelné. Naštěstí je zde vedle pejska Edy i jeho velká lidská smečka, která mu vše vysvětlí, když to náhodou on nechápe. Těšit se můžete na rozličné lapálie a trable, které pejska čekají při jeho soužití s "lidskou smečkou". Zažijete spolu jeho první procházky, setkání s nevěstou, boj s vysavačem nebo obávanou bouřku. Kniha je vhodná pro děti i jejich rodiče, kteří jim něco o pejscích chtějí přečíst. Samozřejmě ale i pro každého, kdo má rád tyto čtyřnohé chlupáče.

Poutavý sci-fi příběh s romantickým nádechem o posádce vemírné lodi, jejíž mise se změní na boj o vlastní záchranu. Vše je okořeněno vztahy, které během letu i mise vzniknou i nečekanými zvraty, na které posádka nebyla připravena. Jednou z hlavních hrdinek je pohledná lékařka Kateřina, která si se zdravotními potížemi většinou dokáže poradit. Rozum jí ale zradí, když se ozve hlas jejího srdce. Kniha přináší možnost nahlédnout do možné budoucnosti s nástrahami, které v dalekém vesmíru mohou na posádku – a třeba i nás – čekat. Vedle boje o vlastní život se tyto vesmírné dálky mohou stát i místem boje s vlastním srdcem. Obyvatelé tajemné planety přitom mohou být potenciální přátelé, ale také nebezpeční nepřátelé se všemi nepříjemnými důsledky.

Dívat se na politickou realitu s humorem není jednoduché. A o vtipný návrh řešení řady problémů se dosud nikdo ani nepokusil; nota bene v satirické rovině. Logika prostého „selského rozumu“ se přes řadu ověřených životních zkušeností jen obtížně porovnává s realitou. Média se v tiché shodě hromadně vrhají tu na korupční, tu na ekologické kauzy, aby na ně vzápětí pod vlivem nových afér zapomněly. Záplavy, volby, imigranti, či jiné tsunami vždy spolehlivě nasměrují nejžhavější problém dneška. Artur Koks ve svých ironických fejetonech, publikovaných v týdeníku Listy moravskoslezské, na to nazírá očima prostého občana. Vrací-li se nyní, po deseti letech k jednotlivým tématům, není toto srovnání ani tak o vývoji jeho názorů, jako o tom, zda se ve vývoji společnosti něco změnilo. Překvapivě s novými aktuálními texty jeho sžíravá ironie ještě zesílila. Jména vládnoucích představitelů se změnila, ale ať vládní posty drží jakákoli koalice, na trápení s daněmi a byrokratickým molochem EU se pro ty obyčejné lidi nic k lepšímu nezměnilo. Humor Artura Kokse tuto realitu pomáhá snášet. A jeho neskutečně recesistické návrhy k nápravě jsou přinejmenším inspirující. Jako tišící medikament k tomu navíc ordinuje osobně vybrané či zaznamenané citáty slavných a chytrých osobností a své originální grafáže z historických fotografií.

Strhující příběh, který upoutá svým dějovým spádem i popisy exotických postav a prostředí vzdálených zemí, kde velkou moc má velekněz Thot Aamon. Conan si znepřátelil Krále nocí strávenou s jeho nejoblíbenější milovnicí. Stal se tak uprchlíkem, který prchá před královým hvěvem a meči jeho nohsledů. Snad ironií osudu mu život zachrání jiný odpadlík, od kterého by to Cimmeřan nejméně čekal. Ten se rozhodl překazit plány velekněze na zmasakrování všech jinověrců černou magií boha Seta. Majíce společného nepřítele vydávají se oba uprchlíci na pouť plnou překážek. Kdyby se na ni ale nevydali, byl by to nejen konec jejich, ale i obrovský masakr všech jinověrců. Ty všechny chce Thot Amon zahubit. Velekněz vyšle na dopadení obou uprchlíků trestnou výpravu, před kterou oba hrdinové musí prchat. Cestou naráží na nejedny obtíže, ale naleznou i přátele, kteří jsou ochotni jim pomoci i nasazením vlastních životů. Brzy pronásledovatelé zjistí, kam uprchlíci směřují. Je tak otázkou rychlosti a štěstí, zda jim uprchnou nebo se snad dokáží ubránit.

Snad u nikoho z našich běžných čtenářů v knihovně nenalezneme žádnou publikaci, jejíž autor by pocházel z Tanzanie. Subsaharská Afrika, její kultura, obyvatelé či realita tamějšího života jsou našim zvyklostem přece jen příliš vzdálené. Vyprávění Christophera Zacharia Lamecka o vlastním životě je vlastně osobitým dobrodružným příběhem, začínajícím v hliněné chýši bez elektřiny a vody a po mnoha pro nás až neuvěřitelných peripetiích končícím u podnikatelských aktivit s IT technologiemi. Jednoduchý a prostý jazyk Lameckova vyprávění podtrhuje autentičnost zážitků, příhod a prožitků, které v dnešní Evropě už nezažijete. Zajisté vám tato kniha přispěje i k orientaci o soudobých problémech, kterými africká realita stále více tu evropskou ovlivňuje.

Osudovými i citovými zvraty nabitý román, kultivovaně pojednávající peripetie zrání čerstvé maturantky, sportovkyně a láskou překypující sexy dívky. Všechny zvraty a problémy vznikajícího mileneckého vztahu přináší autorka v dynamických vlnách, tak často narážejících na stěny okolního světa. Ženský román, který zaujme bohatým a kultivovaným jazykem, ale především akčním dějovým spádem a bohatostí citů.

Autor nabízí čtenářům svůj románový triptych Nad propastmi lásky a zrady, v němž mnohdy s posměchem, ale někdy i s pochopením, strhává ctnostný šat z historických osobností. Všechny tři romány triptychu spojuje především stejný vztah k těmto po staletí vyprávěným mýtům – totiž autorova cílevědomá snaha nazírat na tyto příběhy z dnešního pohledu: jak by se asi odehrály, pokud by jejich aktéři byli našimi současníky. To, že hrdinové jednají podle dnešních zvyklostí, příběhy neuvěřitelně aktualizuje a staví nás před zrcadlo historické pravdy s?nadreálnou perspektivou. Čtivost, akce, ironie a humor – to jsou nejpodstatnější atributy této Stonišovy tvorby rozvíjející jeho zásadní téma – láskou modifikovaný vztah muže a ženy. Devatero modliteb k Pallas Athéně přináší zcela netradičně převyprávěný klasický příběh o Ikarovi a osvětluje okolnosti, proč v paměti lidstva nefiguruje velký vynálezce Daidalos, ale floutek a sukničkář Ikaros a co v příběhu sehrála krásná krétská princezna Ariadna. Krásná nevěrnice Noéma je pohledem na starověké reálie očima dnešního člověka, oceňujícího a radujícího se z?lásky i darů přírody, v kontrastu s biblickým imperativem hříchu a trestu tak, jak je tradován. Snad ani nelze uvést všechna díla, která se problematice trojské války věnovala; povětšinou rozebírala věrohodnost motivů této války či podíl mýtů k historické realitě. Stoniš jako první přináší naprosto nečekaná odhalení o „skutečných motivech a pravé tváři“ antikou oslavovaného hrdiny Odyssea, ale především až neuvěřitelné a objevné skutečnosti o básníkovi, tedy v duchu tohoto vyprávění Zpěvném ptáku Homérovi samotném. To vše s ironií, humorem i lyrickým kouzlem Stonišovi vlastním. Ne s neúctou k literárním zvyklostem a tradicím, nýbrž s jejich zásadní inovací.

V próze by člověk poezii nehledal. Je stejně nepravděpodobná, jako již poněkud letitý básník, šplhající v Ostravě po okapové rouře do podkrovního pokojíku sexy doktorky. Přesto jsou obě tyto skutečnosti v novém románu Miroslava Stoniše již po přečtení několika stran reálné, akční a životaschopné. Aspoň pro čtenáře, oceňující bohatost imaginace dějových peripetií a jiskru Nezvalovských metafor, tak zpestřujících saturaci našeho všedního života. Vytvářet a formovat poezii v próze je Stonišovou osobitou specializací. Nechal-li ji vykvést na ostravském úhoru, jsou její květy o to více překvapivě barevné. Je to snad rovněž poprvé, co se Stodolní ulice objevuje ne v krimi zprávách, ale v krásné próze. Osobitý a unikátní přístup k románové formě, poprvé použitý v románu Paterek a pastýřka laní a odměněný Cenou Knižního klubu, dotáhl nyní autor k dokonalosti. Literární kritik Milan Blahynka román charakterizuje: "... snad se mi podařilo docenit aspoň z větší části nepochybné přednosti této nejnovější významůplné rozpustilosti. Na prvních desítkách stran se zdálo, že po nostalgicky laděné memoárové Vůni (Vdechoval jsem vůni potoka...) a sarkastickém Šampaňském (Rothschildovo šampaňské) přichází autor s lyrickým vyznáním, ale tato knížka je víc, je v ní i ta nostalgie, i sarkasmus a hlavně vančurovská dobrá míra."

Množství betlémů, desítky českých, polských a slovenských tvůrců. To vše přináší tato elektronická obrazová publikace, určená pro počítače a tablety. Obrazové svědectví unikátních tematických výstav v hradní galerii detailně prezentuje invenci jednotlivých autorů, množství technologických a materiálových nápadů, ale i obsahových inovací (hornický betlém, kazetové či keramické betlémy atp.). Publikace je doplněna i výběrem zajímavých fotografií z expozic betlémářské tvorby z moravských muzeí (Frýdek-Místek, Velké Karlovice, Bartošům betlém ve Štramberku či tvorba Kočišové z Vnorov).

Historický epos Ílias klasického řeckého básníka Homéra posunul archeolog Schiemann z říše bájí do neméně fantaskní říše snové reality, když v 70. letech XIX. století na pahorku Hissarlik vykopal pozůstatky antické Tróji. Snad ani nelze uvést všechna díla, která se problematice trojské války věnovala; povětšinou rozebírala věrohodnost motivů této války či podíl mýtů k historické realitě. Miroslav Stoniš - obdobně jako již ve svých minulých dílech Krásná nevěrnice Noéma či Devatero modliteb k Pallas Athéně - však převzal po geniálním Saturninovi štafetu iniciativy uvádění historických a literárních příběhů na pravou míru. A snad jako první přináší naprosto nečekaná odhalení o skutečných motivech a pravé tváři antikou oslavovaného hrdiny Odyssea, ale především až neuvěřitelné a objevné skutečnosti o básníkovi, tedy v duchu tohoto vyprávění Zpěvném ptáku Homérovi samotném.

Obrazová publikácia v elektronickej podobe e-knihy. Fotografické pohľady z rokov 1986–89 na charakter a štýl skanzenov v zachovanej podobe – sú ozvláštnené uplynutím štvrťstoročia, ktoré od doby ich zachytenia prešlo. Okrem odborne interpretovaných etnografických reálií prináša publikácia unikátnu estetiku a krajinomaľbu. Sú to fotografie skôr o hľadaní romantického pocitu strateného času, ako informácie o súčasnom stave. Optimalizácia pro tablety a PC.

Originální komiks kreslíře Antonína Šplíchala určený i pro dospělé, kteří nezestárli, vytvořený v roce 1972 a poprvé publikovaný až nyní po 40 letech! Tři mušketýři jsou tak žánrově i třetími mušketýry - po literární a filmové podobě - nyní v komiksu. Kreslený seriál na motivy populárního příběhu Alexandra Dumase, v poloze lehké mystifikace nazíraný prizmatem obyčejného současníka totalitní reality 70. let, transponuje klasické heroické historky do nám blízké ironické pseudoreality, v níž se mohlo stát skutečně cokoliv... Tento kreslený obrázkový seriál byl původně určen pro vnitřní strany obálek Ostravského kulturního zpravodaje, kde vyšel i unikátní komiks Výprava ze Sixie stejného scenáristy Miloše Poláška nakreslený Kájou Saudkem, po jehož originálech se stále pátrá. V roce 1972 však již postupující „normalizace“ pokročila natolik, že vydání komiksu bylo pro absenci třídně uvědomělých prvků zakázáno. Inscenovaná realita sice počíná v XVII. století, ale dál, než do roku 1972 snad nesahá... Pokud by ovšem nostalgie nad našimi mizejicími hrdiny byla natolik silná, že by si vyžadovala pokračování jejich dobrodružství, jistě by se zúčastnění autoři vyrovnali s nutností publikovat jejich osudy i po dalších 20 letech.

Ani tato již osmá kniha Břetislava Olšera nezakrývá inspirační zdroje vycházející z židovské kultury a osudů této komunity v horizontu naší generace. Hrdina románu - ostravský novinář - je vtažen do téměř detektivní zápletky. Široké spektrum vášní, kdy jako prostředek pomsty je netradičně užito sexu, přináší mnohovrstevnatý příběh pramenící v osudovém utrpení holokaustu.

Burleska, inspirovaná posttotalitní realitou, autorovou fantazií, ale i čistým humorem. Tento román rozhodně není určen pro čtenáře, vyznávající realistickou střídmost a stranící zavedeným literárním zvyklostem. Neboť ve Stonišově románu se naopak všechno podává s opulentní rozmařilostí, s komickou nadsázkou a absurditou. Kolem stařičké falešné hraběnky, jež na Královských Vinohradech restituovala tři honosné činžáky a na jihu Čech zámek o jednapadesáti pokojích a jejího manžela, vysokého policejního důstojníka komunistických časů, se odehrává tolik praštěných situací, že je to prostě k nevíře. Všechno samozřejmě směřuje k jedinému – jak co nejrafinovaněji jeden druhého podtrhnout a zmocnit se obrovského hraběnčina majetku. To nejdůležitější ovšem je, aby se čtenáři nenudili a byla sranda!

Strhující fantastický příběh o možné budoucnosti světa po pádu současné civilizace. Vede k zamyšlení nad současným vývojem, filozofií života i preferovanými hodnotami. Román, který autor napsal podle své úspěšné rozhlasové hry uvedené Českým rozhlasem, se odehrává v šílené době, kdy světu vládnou roboti. Lidé jim slouží jen k obveselení a k zábavě. Roboti trénují v chovných stanicích lidské běžce, kteří podobně jako dnes závodní koně běhají dostihy na které se sází. Chovatel-plecháč tak může přijít k velikým penězům. V této všeobecné lidské mizérii však přece jen čtenář románu narazí na na skupinu lidí, která žije po hlasu lidského srdce tak, jak se na Zemi žilo v čase, kdy po robotech ještě nebylo slechu dechu a kdy lidé dobývali chléb svůj rukama, neboť orali, seli obilí a chovali dobytek. A kdy se milovali a přiváděli na svět děti a dovedli se podivovat kráse přírody a radovat se třeba i z pouhé maličkosti. Není pro lidi poslední záchranou útěk do pralesů? Román je nesen velikým tajemstvím, které povede k naprosto nepředpokládanému obratu.