En Face strana 2 z 3

V 70. letech byla Ostrava pro komiks přímo iniciačním centrem. Vycházela zde Výprava ze Sixie kreslená Kájou Saudkem, Foglarovy Rychlé šípy a zcela v duchu své průbojnosti nastupovali Tři mušketýři. V době, kdy politická diskuse a názorová konkurence přestávala existovat a ventil odpouštějící společenské napětí byl situován do divadélek malé scény, kabaretů a magazínů, bylo věcí cti i zde parafrázovat absurditu doby. Tři mušketýři pak zcela v intencích zamýšlené parafráze byli optimálním tématem pro ironickou kresbu mladého talentovaného kreslíře Antonína Šplíchala. Naznačovat, že jeho d’Artagnan měl Dubčekovy rysy, by bylo ovšem značně odvážné. Osud tohoto komiksu je však podstatně více tristní než Saudkem nedokončená Výprava ze Sixie. V květnovém čísle Ostravského kulturního zpravodaje 1972 vyšly pouze první dvě strany tohoto čtyřiadvacetistránkového seriálu. Jako nekulturní byly kreslené seriály následně okamžitě zakázány a Tři mušketýry od té doby už nikdo neviděl. Pro všechny příznivce, znalce a milovníky komiksu vydáváme nyní poprvé celý příběh Tří mušketýrů alespoň v limitovaném vydání bez možnosti dotisku. Dokonale představují styl Šplíchalovy tehdejší tvorby s nuancemi kresby a la prima, jistotou linky a originalitou výrazu. Původní předlohy byly zhotoveny ve formátu A2 technikou akvarelu, kresebné kontury černou tuší. Nepravidelné členění obrazových polí, přesahy a vazby mezi nimi včetně barevného kontrapunktu – to vše vytváří unikátní charakter těchto originálů, dnes pro komiksovou tvorbu používanou digitální technikou nedosažitelný a nenapodobitelný.

V 70. letech byla Ostrava pro komiks přímo iniciačním centrem. Vycházela zde Výprava ze Sixie kreslená Kájou Saudkem, Foglarovy Rychlé šípy a zcela v duchu své průbojnosti nastupovali Tři mušketýři. V době, kdy politická diskuse a názorová konkurence přestávala existovat a ventil odpouštějící společenské napětí byl situován do divadélek malé scény, kabaretů a magazínů, bylo věcí cti i zde parafrázovat absurditu doby. Tři mušketýři pak zcela v intencích zamýšlené parafráze byli optimálním tématem pro ironickou kresbu mladého talentovaného kreslíře Antonína Šplíchala. Naznačovat, že jeho d’Artagnan měl Dubčekovy rysy, by bylo ovšem značně odvážné. Osud tohoto komiksu je však podstatně více tristní než Saudkem nedokončená Výprava ze Sixie. V květnovém čísle Ostravského kulturního zpravodaje 1972 vyšly pouze první dvě strany tohoto čtyřiadvacetistránkového seriálu. Jako nekulturní byly kreslené seriály následně okamžitě zakázány a Tři mušketýry od té doby už nikdo neviděl. Pro všechny příznivce, znalce a milovníky komiksu vydáváme nyní poprvé celý příběh Tří mušketýrů alespoň v limitovaném vydání bez možnosti dotisku. Dokonale představují styl Šplíchalovy tehdejší tvorby s nuancemi kresby a la prima, jistotou linky a originalitou výrazu. Původní předlohy byly zhotoveny ve formátu A2 technikou akvarelu, kresebné kontury černou tuší. Nepravidelné členění obrazových polí, přesahy a vazby mezi nimi včetně barevného kontrapunktu – to vše vytváří unikátní charakter těchto originálů, dnes pro komiksovou tvorbu používanou digitální technikou nedosažitelný a nenapodobitelný.

V 70. letech byla Ostrava pro komiks přímo iniciačním centrem. Vycházela zde Výprava ze Sixie kreslená Kájou Saudkem, Foglarovy Rychlé šípy a zcela v duchu své průbojnosti nastupovali Tři mušketýři. V době, kdy politická diskuse a názorová konkurence přestávala existovat a ventil odpouštějící společenské napětí byl situován do divadélek malé scény, kabaretů a magazínů, bylo věcí cti i zde parafrázovat absurditu doby. Tři mušketýři pak zcela v intencích zamýšlené parafráze byli optimálním tématem pro ironickou kresbu mladého talentovaného kreslíře Antonína Šplíchala. Naznačovat, že jeho d’Artagnan měl Dubčekovy rysy, by bylo ovšem značně odvážné. Osud tohoto komiksu je však podstatně více tristní než Saudkem nedokončená Výprava ze Sixie. V květnovém čísle Ostravského kulturního zpravodaje 1972 vyšly pouze první dvě strany tohoto čtyřiadvacetistránkového seriálu. Jako nekulturní byly kreslené seriály následně okamžitě zakázány a Tři mušketýry od té doby už nikdo neviděl. Pro všechny příznivce, znalce a milovníky komiksu vydáváme nyní poprvé celý příběh Tří mušketýrů alespoň v limitovaném vydání bez možnosti dotisku. Dokonale představují styl Šplíchalovy tehdejší tvorby s nuancemi kresby a la prima, jistotou linky a originalitou výrazu. Původní předlohy byly zhotoveny ve formátu A2 technikou akvarelu, kresebné kontury černou tuší. Nepravidelné členění obrazových polí, přesahy a vazby mezi nimi včetně barevného kontrapunktu – to vše vytváří unikátní charakter těchto originálů, dnes pro komiksovou tvorbu používanou digitální technikou nedosažitelný a nenapodobitelný.

Kniha fejetonů a soudniček Martina Horského, koncipovaná ve stylu klasika tohoto žánru Karla Kyncla, k jehož odkazu se autor programově hlásí, nepřináší jen nezávazné žertovné hledání životem (a poté pochopitelně i tiskem) přinášených absurdit: mnohé situace s vývojem na politické scéně - multikulturalismus, policejní a justiční praxe či politická kultura přímo volají ke srovnání i s naší realitou. Horský z tohoto proudu vybírá příběhy s delší prodlevou trvanlivosti, přinášející jiskry humorných záblesků do šedi londýnského smogu, demaskující absurditu a karikující realitu tak podobnou té naší.

Reprezentativní obrazová monografie obsahuje dvě polohy autorovy fotografické tvorby prezentované jako faksimile originálů, sjednocené stylem provedení do velkoformátových fotografických kontaktů. Jsou zhotoveny na autorem vlastnoručně vyrobené stříbrné želatinové emulzi. Akty bilancují Poláškovu figurativní tvorbu z období čtyřiceti let. Soubor RE-ART 49 originálů pak přichází s reflexí a odrazem tvorby světoznámých autorů aktů "moderní klasiky" počátku XX. století ("od Modiglianiho a Picassa po Dalího"), autorem komponovaný do nové fotografické reality.

Unikátní fotografický receptář s dosud nikde nepublikovanými původními návody na získání autorského originálu z digitálních dat včetně tutoriálů a obrazových ukázek. Metodika tvorby a kopírování vytištěných digitálních negativů na vlastnoručně vyrobenou stříbrnou emulzi - bez zvětšovacího přístroje a investic do dalšího vybavení fotokomory. Předpisy k vlastní přípravě všech potřebných lázní a tedy nezávislost na krachujících výrobcích citlivého materiálu i fotochemických roztoků. Autor zde publikuje i své letité profesionální zkušenosti s klasickou fotografií systému negativ/pozitiv i s veškerými vhodnými způsoby zpracování a úpravy obrazu, včetně k tomu vhodných vlastních předpisů fotochemických lázní. Využití digitálních podkladů je novou šancí pro klasickou fotografii a její přežití ve XXI. století!