Fabula strana 9 z 10

Jsou mýty o Libuši a Přemyslovi opravdu jen výplody fantazie našich předků? Jaký byl duchovní život starých Slovan? Existoval praotec Čech? Byli sv. Ludmila a sv. Václav skutečně zavražděni?Na tyto otázky hledá odpověď tato kniha, která nás provede rynými českými dějinami, aniž by ztrácela ze zřetele kultický a duchovní život dávných Čechů.

Málokteré město Rudolf Steiner navštívil tolikrát jako Prahu. V letech 1907 až 1924 sem zavítal celkem dvanáckrát. Proslovil zde desítky přednášek pro veřejnost i členy Theosofické a později Anthroposofické společnosti. Setkal se zde s řadou pražských osobností, mnohé z nich navštěvovaly jeho přednášky - ať již to byl Gustav Meyrink, Franz Kafka, Max Brod, Berta Fantová a její sestra Ida Freundová, Hugo Bergman a také Albert Einstein. Kniha čtenáře informuje o Steinerově vztahu k těmto osobnostem a také o jeho specifickém a důležitém působení právě v Praze, ať již na poli lékařství,m školství, umění či náboženství. Kniha také obsahuje významný Steinerův výklad k pražskému orloji, z kterého vychází jeho přednášky na téma Nutnost a svoboda a dualita pražského orloje, které vydalo nakl. Fabula.

I v přírodě, nejen v lidské společnosti, působí velká inteligence a moudrost. Při pozornějším pohledu navíc zjistíme, že základním zákonem přírody není boj o přežití, nýbrž symbióza a vzájemná služba, láska a oběť. Lidská společnost však uvěřila, že konkurence a boj povedou k pokroku a obecnému blahu, postavila se proti zákonitosti řádu a spěje nutně ke svému zániku. Na příkladech televize, mobilních telefonů, instrumentalizovaného porodu nebo událostí z 11. září 2001 autor ukazuje rozcestí, na němž se dnes lidstvo jako celek i každý z nás nachází: jedna cesta, cesta strachu, vede k otroctví, druhá, cesta lásky, ke svobodě.

Stále více lidí vnímá, že se naše civilizace blíží k neblahým koncům. Drancujeme přírodu, vykořsťujeme jeden druhého, dochází k úpadku morálky, úplatní politici slouží zištným zájmům podnikatelů, korupce zasahuje zákonodárnou, výkonnou i soudní moc. V čem spočívají příčiny tohoto nedobrého stavu a zda existují východiska řeší tato kniha. Vychází z toho, že příčiny tohoto systémového selhání civilizace spočívají v našem pokřiveném obrazu světa - východisko je tedy v jeho narovnání a uzdravení. Naše intelektuální vědomí musí učinit rozhodný krok k vnímání duchovní reality. Kniha podává srozumitelný návod, jak takové intuitivní vědomí rozvíjet a položit tím základy skutečně lidské společnosti.

Tato kniha nabízí vhled do nesmírně široké duše starého boha Ódina. V této duši se snoubí moudrost zasvěceného poutníka s prudkostí válečného dobrodruha. Setkáme se i s jinými pozoruhodnými bytostmi, jež spolu s Ódinem tkají mythický goblén tak, aby rezonoval s duchovní potřebou nordických národů. Uvidíme, že mythické obrazy nejen skrývají, ale i odhalují ty nejhlubší pravdy týkající se člověka a přírody. Kniha čtenáře zasvětí do tajů okultního a magického života severských národů, jehož vyústěním bude souboj bohů na Vígrídské pláni, kde severský mythus naposledy vzplane jak večerní červánky. Prožijeme tento osudový střet spirituálních sil zvaný Ragnarök, nikoli však jako konec světa, nýbrž jako práh k vyšší formě vědomí. V požáru Valhaly umlká staré mythické vědomí, z jejího popela se však rodí příští svět křesťanské éry, který přinese lidstvu nové impulsy a spirituální výzvy.

Vánoční kurz je sérií přednášek Rudolfa Steinera s důrazem na náhled, který by si měl osvojit každý, kdo lékařství studuje nebo již lékařem je. Východiskem je organické chápání člověka a procesů odehrávajících se v něm a mimo něj mezi světem a hmotným tělem. Rovnováhu mezi nemocí a zdravím zajišťují astrální a éterné tělo, zatím co rovnováhu mezi člověkem a světem zajišťuje polarita mezi fyzickým tělem a Já. V obou případech dochází k neustálému vyvažování. Často se tak nedostatečné zpracování emocí stává příčinou nemoci, proto ani diagnostiku nelze pěstovat bez smyslu pro citový život. V knize autor popsal působení tělesných orgánů jako zvláštních smyslů vnímajících a řídících procesy spojené s dýcháním, cirkulací, výživou atd. Zdůrazňuje význam běžných přírodovědných přístupů, ale i důležitost učení o signaturách rostlin a minerálů, které musí mít lékař na zřeteli, aby pochopil procesy, do nichž zasahuje lidský duch přetvářející vše, co do člověka vchází. V knize jsou i výklady o substancích jako je hořčík, olovo, vápník a další i o anthroposofickém nahlížení na základní alchymické pojmy. V celém kurzu je patrná výzva k obětavému empatickému přístupu lékaře k pacientovi, k jejich lidskému propojení a k niternému pochopení lékařského poslání pomáhat. U lékařů se tedy vyzdvihuje nutnost překročit práh a na tomto základě i ochota vnímat život v celém rozsahu, odvaha léčit a rozvíjet lékařskou inspiraci a intuici.

Autoři knihy se v zajímavém rozhovoru zamýšlí nad tím, jak by měla vypadat civilizace na planetě Zemi. Pojednává o tom, že tato civilizace by zahrnovala nejen lidskou společnost, ale také rostliny, zvířata a bytosti přírody a duchovních světů. Rozhovor ve slovech ja doprovázen kresbami a znázorněními jednotlivých situací, jak je ve svém imaginativním vidění nastiňuje Marko Pogačnik. Marko Pogačnik a Radomil Hradil rozpracovávájí jednotlivé úrovně této civilizace, jak se na tomto novém společenství mohou podílet všichni lidé, neboť jako nové planetární společenství je kulturou srdce.