Rudolf Steiner

Přednášky z května 1921, které tvoří základ nauky o barvách, propojující umění, psychologii a filozofii. Steiner zde rozvíjí Goethovu teorii barev a nabízí hluboký pohled do podstaty barevného vnímání, jeho morálního a duchovního významu. Kniha přináší nové pojetí malířství, kde barva sama vytváří tvary a odraz niternost světa. Obsahuje též doplňující texty, včetně praktických návodů pro malbu a terapeutické využití barev. Tento výjimečný svazek obohatí každého, kdo hledá propojení vědeckého poznání s uměleckou intuicí a duchovní hloubkou.

Rudolf Steiner věnuje v přednáškách velkou pozornost zednářství, jeho rituálům, historii a poslání. Kromě toho zde předkládá interpretaci dvou významných legend: Chrámové legendy neboli legendy o stavbě Šalomounova chrámu a Zlaté legendy (Legenda aurea) neboli legendy o dřevu svatého Kříže; přednášel o nich v rámci příprav na zřízení Esoterní školy, kde byly tyto dvě legendy zamýšleny jako hlavní meditační látka pro druhé oddělení školy.

Poznání myšlenky reinkarnace a karmy má pro budoucnost lidstva prvořadou důležitost. Rudolf Steiner v těchto přednáškách přibližuje některé zákonitosti opětovného vtělování, a především podává návod, jak dospět k poznání vlastních minulých životů. Jde o proslulá „karmická cvičení“, která ovšem nejsou nikterak snadná, byť vypadají velmi jednoduše.

Rudolf Steiner v přednáškách hovoří o zásadních rozdílech ve smýšlení lidí Západu, Východu a Středu, o přílišné orientaci Západu na rozum a hospodářský život, Středu na státně-politickou reglementaci veškerého života a Východu na starý duchovní život opírající se o zjevení. Celý cyklus pak vrcholí pojednáním o nadcházejícím prožitku éterného Krista. Lidstvo naléhavě potřebuje novou duchovnost, která ho povede vstříc tomuto prožitku, vstříc opětovnému zjevení Krista.

Rudolf Steiner (Murakirály, 1861. február 27. - Dornach, 1925. március 30.), osztrák polihisztor, filozófus, a Waldorf-pedagógiai módszer megalkotója, társadalomreformer, az antropozófiai mozgalom életre hívója. Okkultista, aki tisztánlátónak vallotta magát. Ezeken túl számtalan festmény, szobor, építészeti terv és vázlat is fennmaradt a hagyatékában. Jelen előadássorozata, ahogyan a könyv címe is mutatja - a Földi halál és világi élet - történéseivel foglalkozik, és abban igyekszik elmélyíteni hallgatói, olvasói ismereteit. A Föld és az ember fejlődése során hogyan is kapcsolódtunk a másik világhoz, a halottainkhoz. Lehetséges-e kapcsolat a két világ lényei között, és hogy mit is vall erről a szellemtudomány. A könyv számtalan kérdést megválaszol.

U příležitosti stoletého výročí vychází nové vydání Steinerova Zemědělského kurzu, doplněné o řadu dokumentů, poznámek a vysvětlujících komentářů. Populární cyklus osmi Steinerových zemědělských přednášek předznamenal vznik první zemědělské alternativy – biodynamického zemědělství. Rudolf Steiner v nich z hlediska duchovní vědy vysvětluje princip hnojení rostlin a výživy zvířat, začlenění rostlin mezi Zemi a vesmír, ekologické vztahy v krajině i možnosti homeopatické ochrany rostlin před chorobami a škůdci. Jádrem a srdcem celého kurzu je popis speciálních preparátů k ošetření půdy, rostlin a statkových hnojiv.

Az emberek világra hozhatják a fényt saját lelkükben. Képesek rá, mert a fény alapelve először testesült meg egy emberi lényben. Ily módon a téli napforduló ünnepe Krisztus ünnepével szükségszerűen egybefonódott. A korábbi fejlődési korszakok teljes jelentőségét Krisztus születési ünnepének a téli napforduló ünnepének idejére időzítése határozza meg. A bölcsesség és a fény elsőként kívülről jelent meg az emberek számára, de most, a krisztusi esemény óta, a fénynek az emberek szívében kell felgyulladnia. Magának Krisztusnak kell megszületnie az emberekben. Ebből az okból kellett az egyszerre misztikus és történelmi ténynek, Palesztinai Eseménynek megtörténnie. Így egy olyan történelmi eseménnyel és nagy misztériummal állunk szembe, amelyet kevéssé értünk. A Palesztinában történt esemény szó szoros értelmében úgy történt, ahogy Szent János Evangéliuma leírja és emellett misztikus tény is. Ha másféleképpen fogjuk fel ezt az eseményt, akkor könnyen tévedhetünk. Ám ha helyes módon értelmezzük, akkor azt is megérthetjük, hogy miért ettől a pillanattól kezdve Istenre személyiségként és Háromságként, melyeket korábban egymástól különállónak tekintettek, azokat ma a három Isteni Személy alakjában értelmezik. Azzal, hogy ma Krisztus személlyé vált, bebizonyosodott, hogy Isten felfedezhető az emberben. Ő volt az első ember a földön, akiben Isten lakozott, mely ily módon az emberiség örök és elpusztíthatatlan eszméjévé vált.

Co musíme udělat, aby naše myšlení pronikalo ke skutečnosti a abychom „srůstali s věcmi“, které poznáváme? Jak rozlišíme svět vznikání a zanikání? Jak se naučíme rozlišovat dobro a zlo? Jaké nerovnováhy vznikly v uspořádání bytosti člověka? Jakým způsobem vzniká hmota z ducha? Co znamená „dýchat vzduch ducha“? Na tyto a další otázky dává Rudolf Steiner odpověď v této knize plné překvapivých informací a velkolepých imaginací.

Po Bráně zasvěcení a Zkoušce duše vydalo nyní nakladatelství Franesa třetí ze čtyř mysterijních dramat, nazvané Strážce prahu. Mysterijní dramata zaujímají v díle Rudolfa Steinera zvláštní, výsadní postavení. Rudolf Steiner v nich dramatickou formou ztvárnil duchovní zápas současného člověka, zápas o poznání duchovních světů, o vstoupení do nich, o zasvěcení, prozření. V tomto zápase je člověk konfrontován nejen s odpůrčími bytostmi, ale také se svými duševními silami a svými minulými životy, se svou karmou.

Kniha obsahuje dvě přednášky, v nichž Rudolf Steiner vysvětluje, proč má zapomínání na člověka blahodárný účinek, a co naopak způsobuje, když zapomínat nedokáže. Ve druhé přednášce se autor podrobně zabývá možnostmi sebevýchovy, tedy především vzdělávání vůle v protikladu ke kultivaci intelektu.

Vánoční kurz je sérií přednášek Rudolfa Steinera s důrazem na náhled, který by si měl osvojit každý, kdo lékařství studuje nebo již lékařem je. Východiskem je organické chápání člověka a procesů odehrávajících se v něm a mimo něj mezi světem a hmotným tělem. Rovnováhu mezi nemocí a zdravím zajišťují astrální a éterné tělo, zatím co rovnováhu mezi člověkem a světem zajišťuje polarita mezi fyzickým tělem a Já. V obou případech dochází k neustálému vyvažování. Často se tak nedostatečné zpracování emocí stává příčinou nemoci, proto ani diagnostiku nelze pěstovat bez smyslu pro citový život. V knize autor popsal působení tělesných orgánů jako zvláštních smyslů vnímajících a řídících procesy spojené s dýcháním, cirkulací, výživou atd. Zdůrazňuje význam běžných přírodovědných přístupů, ale i důležitost učení o signaturách rostlin a minerálů, které musí mít lékař na zřeteli, aby pochopil procesy, do nichž zasahuje lidský duch přetvářející vše, co do člověka vchází. V knize jsou i výklady o substancích jako je hořčík, olovo, vápník a další i o anthroposofickém nahlížení na základní alchymické pojmy. V celém kurzu je patrná výzva k obětavému empatickému přístupu lékaře k pacientovi, k jejich lidskému propojení a k niternému pochopení lékařského poslání pomáhat. U lékařů se tedy vyzdvihuje nutnost překročit práh a na tomto základě i ochota vnímat život v celém rozsahu, odvaha léčit a rozvíjet lékařskou inspiraci a intuici.

Stavbou prvního Goetheana založil Rudolf Steiner nový stavební sloh, nový, převratný směr architektury. V přednáškách vysvětluje jeho principy, které vycházejí z naléhavých potřeb současné epochy ve vývoji lidstva, a ukazuje též zákonitosti vývoje architektury jako takové. Kromě toho si všímá umění reliéfu, estetických zákonů forem a prožívání vnitřní síly barev. Kniha je vybavena řadou fotografií dokumentujících vznik organické anthroposofické architektury.

Kniha obsahuje soubor pasáží z přednášek a proslovů R. Steinera věnovaných Morgensternovi, biografickou studii Ch. Morgensterna z pera Radomila Hradila a kolekci Morgensternových básní z jeho anthroposofického období. Zásadním mezníkem v životě básníka Christiana Morgensterna bylo jeho seznámení se s anthroposofií a Rudolfem Steinerem v roce 1909. Morgenstern byl ovšem na setkání připraven svou dosavadní duchovní cestou (již od raného mládí pro něj byla samozřejmostí myšlenka reinkarnace) a také mystickým „průlomem“ z roku 1906. Jeho přijetí Kristova impulzu pak již nestálo nic v cestě. Smysl tohoto přijetí se ovšem naplno ukázal až po Morgensternově smrti v roce 1914: Rudolf Steiner několikrát hovoří o svém pozorování básníkovy bytosti na jeho posmrtné cestě, kdy prodchnut Kristem, vyzařoval mocné kosmické imaginace a stal se díky tomu vůdcem mnoha duší, které za svého života cestu ke Kristu nenašly, kupříkladu představitelů německého idealismu.

Mysterijní dramata zaujímají v díle Rudolfa Steinera zvláštní, výsadní postavení. Rudolf Steiner v nich dramatickou formou ztvárnil duchovní zápas současného člověka, zápas o poznání duchovních světů, o vstoupení do nich, o zasvěcení, prozření. V tomto zápase je člověk konfrontován nejen s odpůrčími bytostmi, ale také se svými duševními silami a svými minulými životy, se svou karmou. Po Bráně zasvěcení vydalo nakladatelství Franesa v letošním roce také druhé ze čtyř mysterijních dramat, nazvané Zkouška duše.

Ve třech přednáškách Rudolf Steiner podrobně vysvětluje rozdílné působení rostlinné, masité a mléčné stravy na jednotlivé články lidské bytosti, z hlediska duchovní vědy si všímá účinků kávy a čaje a rovněž vlivu nikotinu na poměr mezi dechem a tepem a v důsledku toho na duševní stav člověka a vznik některých nemocí. Kniha je určena každému, kdo chce hlouběji porozumět působení stravy na lidskou bytost.

Mióta átléptünk a harmadik évezredbe, mi, európaiak egyre csak azt kérdezzük magunktól: Kik is vagyunk mi? Kik voltunk? És kik leszünk? Erre a kérdésre Rudolf Steiner Az ima lényege című előadásában zavarba ejtő választ ad. Angelus Silesius tanításával adja meg a végső választ: „Magam leszek az örökkévalóság, mikor az időt elhagyom, És magamat Istennel és Istent magammal egybefoglalom.”