Franesa strana 5 z 6

Jádro knihy holandského autora Willema F. Veltmana, anthroposofa a dlouholetého waldorfského učitele, tvoří esoterní zkoumání pohnutého osudu templářského řádu, záměrů, které vedly k jeho vzniku, i pozadí sil, které jej zničily. Tento impulz se začleňuje do proudu svatého Grálu a esoterního křesťanství. Autor v široké perspektivě sleduje nejen osudy templářského řádu a jeho vztah ke králi Šalomounovi a k jeho chrámu a městu Jeruzalému, ale také souvislost se starověkými mysterii, s Grálem, rosikruciány i moderní duchovní vědou. Zkoumá metody dobra a zla a zdůrazňuje význam střední Evropy a jejího úkolu spočívajícího ve vytváření rovnováhy mezi Východem a Západem.

Rudolf Steiner v těchto přednáškách hovoří o působení zemřelých na žijící, o časových obdobích v tomto jejich posmrtném působení, o možnostech spojení žijících se zemřelými, ale též o události smrti a posmrtném životě s ohledem na bytostné články a karmické účinky, o životní lži materialismu a duševní tísni naší doby. Čtenář se mimo jiné také dozvídá, proč je pro anděly důležité, aby lidé nesli ve své mysli Krista.

Na příkladu více než dvacet klasických pohádek (Popelka, Sněhurka, Šípková Růženka, Červená karkulka, Perníková chaloupka atd.) autor poskytuje klíč k tajemství pohádkových příběhů a obrazů. Tímto klíčem je vývoj člověka k vědomému Já, k němuž nám pohádky mají dát vnitřní sílu. Autor při tom vychází z poznatků Rudolfa Steinera o vývoji lidské duše. Kniha je určena především rodičům, kteří v době rostoucího využívání moderní techniky chtějí svým dětem vyprávět pohádky a vědomě pracovat s jejich obrazy. Obsahuje také přednášku Rudolfa Steinera „Pohádky ve světle duchovní vědy“ a osloví všechny, kdo chtějí lépe porozumět hlubšímu významu pohádek.

Tato nadčasová práce Maurice Maeterlincka, laureáta Nobelovy ceny za literaturu, přináší hluboký a poetický pohled na fascinující svět včel. Autor v knize poutavě líčí život včelstva v průběhu roku, a především si klade množství otázek, které mu tanuly na mysl během desítek let pozorování úlů a včel, jejich chování a projevů, otázek, na něž v knize usilovně hledá odpovědi. Zejména je to stěžejní otázka „ducha“ či „génia úlu“, tedy bytosti či inteligence včelstva, která se projevuje tisícerým způsobem pro toho, kdo má oči k vidění. Maeterlinck neúnavně přemítá o povaze tohoto ducha, vypořádává se různými námitkami a snaží se vysledovat, kam směřuje vývoj včel, jaký je jeho cíl.

Poznání myšlenky reinkarnace a karmy má pro budoucnost lidstva prvořadou důležitost. Rudolf Steiner v těchto přednáškách přibližuje některé zákonitosti opětovného vtělování, a především podává návod, jak dospět k poznání vlastních minulých životů. Jde o proslulá „karmická cvičení“, která ovšem nejsou nikterak snadná, byť vypadají velmi jednoduše.

Autorka, jedna z prvních eurytmistek, v knize s velkou erudicí přibližuje širokou paletu aspektů tohoto nového pohybového umění, vytvořeného Rudolfem Steinerem. Jedná se nejen o základy individuální eurytmie, ale také o mnohotvárné pole skupinového eurytmického ztvárňování, různé choreografie, scénická provedení a rovněž o eurytmické formy vhodné pro děti. Kniha je velkým zdrojem informací pro každého zájemce o eurytmii a také podnětů pro praktické zdokonalování se v tomto umění.

V povědomí lidí žije Goethe jako velký básník, a především jako tvůrce Fausta. Tato knížka chce čtenářům přiblížit část Goethovy Nauky o barvách a zdůraznit zejména objektivní účinek barev na citový život. Goethovy podněty mohu najít nové využití nejen v současné umělecké tvorbě a pedagogice, ale také v terapii psychických poruch.

Po Bráně zasvěcení a Zkoušce duše vydalo nyní nakladatelství Franesa třetí ze čtyř mysterijních dramat, nazvané Strážce prahu. Mysterijní dramata zaujímají v díle Rudolfa Steinera zvláštní, výsadní postavení. Rudolf Steiner v nich dramatickou formou ztvárnil duchovní zápas současného člověka, zápas o poznání duchovních světů, o vstoupení do nich, o zasvěcení, prozření. V tomto zápase je člověk konfrontován nejen s odpůrčími bytostmi, ale také se svými duševními silami a svými minulými životy, se svou karmou.

Kniha obsahuje soubor pasáží z přednášek a proslovů R. Steinera věnovaných Morgensternovi, biografickou studii Ch. Morgensterna z pera Radomila Hradila a kolekci Morgensternových básní z jeho anthroposofického období. Zásadním mezníkem v životě básníka Christiana Morgensterna bylo jeho seznámení se s anthroposofií a Rudolfem Steinerem v roce 1909. Morgenstern byl ovšem na setkání připraven svou dosavadní duchovní cestou (již od raného mládí pro něj byla samozřejmostí myšlenka reinkarnace) a také mystickým „průlomem“ z roku 1906. Jeho přijetí Kristova impulzu pak již nestálo nic v cestě. Smysl tohoto přijetí se ovšem naplno ukázal až po Morgensternově smrti v roce 1914: Rudolf Steiner několikrát hovoří o svém pozorování básníkovy bytosti na jeho posmrtné cestě, kdy prodchnut Kristem, vyzařoval mocné kosmické imaginace a stal se díky tomu vůdcem mnoha duší, které za svého života cestu ke Kristu nenašly, kupříkladu představitelů německého idealismu.

Smrtí člověka jeho život nekončí, jeho duch žije dál v duchovním světě. Rudolf Steiner v knize předkládá možnosti propojení těchto dvou světů, světa živých a zemřelých. Jsou zde uvedeny pokyny pro předčítání zemřelým a čtenář zde najde také obsáhlou kolekci Steinerových průpovědí pro zesnulé.

Ve třech přednáškách Rudolf Steiner podrobně vysvětluje rozdílné působení rostlinné, masité a mléčné stravy na jednotlivé články lidské bytosti, z hlediska duchovní vědy si všímá účinků kávy a čaje a rovněž vlivu nikotinu na poměr mezi dechem a tepem a v důsledku toho na duševní stav člověka a vznik některých nemocí. Kniha je určena každému, kdo chce hlouběji porozumět působení stravy na lidskou bytost.