Nakladatelství Fraus strana 11 z 33

V učebnici Společnost se vlastivědná část prolíná se zeměpisnou částí tak, aby vedla žáky k přemýšlení v souvislostech. Je pojata novou koncepcí výuky vlastivědy. Ve čtvrtém ročníku se zeměpisné učivo zaměřuje na Evropu a její historii

Mimořádný projekt Nakladatelství Fraus a Agentury FOX jistě potěší všechny milovníky muškařiny. Jedenáct českých a deset slovenských muškařů-vazačů nabízí široké muškařské veřejnosti informace o svých nejoblíbenějších muškách, vázacích postupech a jejich uplatnění v praxi. Za pozornost rozhodně stojí i vícejazyčné zpracování publikace. Veškeré údaje jsou prezentovány v jazyce českém a slovenském s anglickým překladem, což určitě přivítají ti, kteří chtějí obdarovat své přátele a známé v zahraničí. Kniha zahrnuje více než 350 úspěšných vzorů prověřených praxí. Pro lepší orientaci jsme u každého autora seřadili vybrané mušky podle druhů - nejdříve suché, pak mokré a po nich následují pakomáři, nymfy a streamery. Příslušnost k jednotlivým druhům je vyjádřena graficky. Doufám, že se tento titul autorů náležejících ke světové i evropské špičce stane nejen ozdobou Vaší odborné knihovničky, ale hlavně Vám dopomůže k vytouženému „rybářskému štěstí.

Mimořádný projekt Nakladatelství Fraus a Agentury FOX jistě potěší všechny milovníky muškařiny. Jedenáct českých a deset slovenských muškařů-vazačů nabízí široké muškařské veřejnosti informace o svých nejoblíbenějších muškách, vázacích postupech a jejich uplatnění v praxi. Za pozornost rozhodně stojí i vícejazyčné zpracování publikace. Veškeré údaje jsou prezentovány v jazyce českém a slovenském s anglickým překladem, což určitě přivítají ti, kteří chtějí obdarovat své přátele a známé v zahraničí. Kniha zahrnuje více než 350 úspěšných vzorů prověřených praxí. Pro lepší orientaci jsme u každého autora seřadili vybrané mušky podle druhů - nejdříve suché, pak mokré a po nich následují pakomáři, nymfy a streamery. Příslušnost k jednotlivým druhům je vyjádřena graficky. Doufám, že se tento titul autorů náležejících ke světové i evropské špičce stane nejen ozdobou Vaší odborné knihovničky, ale hlavně Vám dopomůže k vytouženému „rybářskému štěstí.

Co se skrývá pod pojmem doba ledová? Jak to vypadalo ve střední Evropě před 20 000 let? A proč některé druhy dobu ledovou nepřežily? Nejen na tyto otázky poskytne odpovědi další kniha z encyklopedické řady CO-JAK-PROČ. Rozlehlé části Země byly během poslední ledové periody pokryty obrovským ledovcovým štítem. Mohutné masy ledu vytvořily zcela novou krajinu - bílou pustinu, za níž se však rozprostírala hustě porostlá step, kde se pásli kolosální pravěcí veledaňci, srstnatí nosorožci i mamuti. Nekonečné plochy stepí byly i domovem pravěkých lidí, kteří se dokázali přizpůsobit nehostinným podmínkám. Stavěli si zde svá první obydlí, a vytvářeli dokonce i umělecká díla.

Co je pixel? Jak funguje zrcadlovka? Proč se stalo fotografování koníčkem? S fotografiemi se setkáváme všude – na reklamních plakátech, v knihách a časopisech. Jsou na nich třeba zvířata a země, které jsme na vlastní oči ještě neviděli. My sami fotoaparátem zaznamenáváme důležité události našeho života. V tomto svazku encyklopedie CO-JAK-PROČ se fotografka Monica Beurer a fotograf Mgr. Václav Podestát zabývají historií a technikou fotografie. Na základě mnoha názorných příkladů představují fotografii v umění a médiích. V rámečcích „Zkus to také!“ nabízí různé tipy, jak vzít do ruky fotoaparát a začít objevovat okolí okem fotografa.

Co se děje v jaderných elektrárnách? Jak funguje transformátor? Proč se prosadil střídavý proud? Neexistuje asi nic všednějšího než elektrický proud. Je k dispozici v každé zásuvce, rozsvěcuje žárovky a pohání naše počítače, televizory, pračky i chladničky. Ale co je to vlastně elektrický proud? Odpověď na to vám dá známý vědecký novinář Dr. Rainer Köthe. Představuje obrovskou roli elektřiny v přírodě a popisuje, jak si člověk tuto zvláštní přírodní sílu podrobil. Vypráví, jak se vyrábí elektrický proud, jak se dostává k nám domů – a jak se lidé chrání před jeho nebezpečnými účinky.

Co se skrývá pod termínem albedo? Proč se klima mění? Jak se na klimatu projevuje kácení lesů? Takové a podobné otázky si kladou autoři tohoto svazku jedinečné encyklopedické řady CO-JAK-PROČ prof. Dr. Werner Buggisch a Christian Buggisch. Vysvětlují, jaké síly ovlivňují zemské klima, co si máme představit pod pojmem skleníkový efekt, či poukazují na důsledky zásahů člověka do přirozených klimatických jevů. Vracejí se také do minulosti - klima se totiž v dlouhé historii Země neustále měnilo.Pro českého čtenáře knihu upravil a doplnil o některé reálie Ing. Luboš Moravčík z Hydrometeorologického ústavu v Praze.

Co jsou to mykorhizní houby? Jak se stane z výtrusů podhoubí? Proč je dřevomorka domácí tak obávanou houbou? Žampion či hlívu ústřičnou najdeme téměř v každém supermarketu. Čínské smrže jedli milovníci asijské kuchyně již mnohokrát. Pár druhů hub zná každý, ale o houbách a jejich rozmanitosti víme většinou málo. Tento svazek encyklopedie CO–JAK–PROČ s názornými texty, četnými fotografiemi a ilustracemi ukazuje, kolik toho lze o houbách říci. Představuje naše nejdůležitější houby v místech jejich výskytu. Najdete zde tipy na houbaření i kuchyňskou úpravu hub. Tato kniha však není klíčem k určování hub, autorka Dr. Heike Herrmann předkládá spíše informace o jejich rozmnožování, způsobu života a druhovém bohatství. Popisuje nejrůznější funkce, jež houby v přírodě mají. Vypráví o jejich využití při výrobě chleba, vína nebo sýra, o jejich nepostradatelnosti v lékařství. Informacemi z českého prostředí doplnili publikaci Mgr. Tomáš Č. Kučera a Mgr. Luboš Zelený, pedagogové katedry biologie FPE ZČU v Plzni, kteří rovněž působí jako konzultanti v Houbařské poradně při katedře biologie.

Co hnalo Evropany do cizích zemí? Jak Vikingové objevili Ameriku? Proč se chtěl Kolumbus plavit k západu? Fascinováni tajemným světem za obzorem, mnohdy také plní chtivosti po pokladech prozkoumávali odvážní objevitelé a výzkumníci Zemi. Překonali rozlehlé oceány, táhli do nekonečných pouští, probíjeli se džunglí navzdory nebezpečím a nemocem. Od dávnověku až po dnešní dobu odhalovali tajemství naší planety. Popularizátor vědy a publicista dr. Rainer Köthe a historik z Univerzity Hradec Králové PhDr. Jan Klíma sleduje v této napínavé knize velké objevitele na jejich výpravách do neznámých světů a ukazuje, jak jejich příchod změnil život tamních lidí.

Co se dělo na středověkých tržištích? Jak slavila šlechta svátky? Proč a kde vznikala města? Když se řekne středověk, hned si představíme rytíře, krásné dámy, hrady a turnaje. Středověk jsou však i hladomory, chudoba a hrozné morové epidemie. Jak ale ve

Obsah učebnice: Po prázdninách Opakování Zákonitosti, vztahy a práce s daty Sčítání a odčítání Násobení a dělení Mnohoúhelník Dělitelnost Část, zlomek, desetinné číslo Objem, povrch Rovnice I Práce s daty Konstrukce Biland a ciferník Písemná práce Vennův diagram Řady Pravděpodobnost a náhoda Úhel Rovnice II Desetinné číslo, zlomek Geometrie Velká čísla Logika Co už umíme Opakování Žáci sobě Další úlohy od královny Viktorie Písemná práce Výstupy a kompetence Průřezová témata

Co se děje v kmeni stromu? Jak hluboko pronikají kořeny do země? Proč listnaté stromy na podzim opadávají? Bioložka a ochránkyně přírody Dr. Hannelore Gilsenbachová vypráví o významu stromů pro naše předky. Vysvětluje, jak důležitou roli hrají stromy v životě živočichů a jaký užitek přinášejí člověku díky svým chutným plodům, nebo dřevu, které vydrží po staletí, či díky léčivým látkám. Několik století staré duby, kvetoucí třešně nebo tropické deštné pralesy – to jsou stromy, které dělají náš život krásnější a překvapují nás svou obdivuhodnou mnohotvárností. Na celém světě jsou ale lesy silně ohroženy zásahy člověka a zhoršujícím se znečištěním ovzduší. Mizí tak místo pro život mnoha živočišných druhů a ohrožen je i životní prostor člověka. Přítel přírody se v knize proto také dozví, co může udělat pro záchranu stromů. Na textu spolupracovala bioložka, redaktorka, odborná publicistka a emeritní spolupracovnice Akademie věd ČR, RNDr. Jarmila Mladá

Co pijí papoušci? Jak se papoušci mezi sebou dorozumívají? Proč se nechávají papoušci ochočit? Zářivě zbarvení lori, společenské andulky, kakadu se svými nápadnými péry na chocholce řád papoušků je pestrý a rozmanitý. Bioložka a ochránkyně přírody Petra Deimar-Schütteová představuje v této knize z řady CO-JAK-PROČ četné druhy papoušků a jejich životní zvyklosti. Informuje o problémech těchto fascinujících ptáků v jejich neustále mizejícím životním prostředí a zkoumá otázku, zda můžeme uchránit papoušky před vyhynutím. Čtenář se dovídá, co potřebuje papoušek v lidské péči a poznává obzvláště vzácná mláďata. Knihu doplnila bioložka RNDr. Romana Anděrová z pražské zoologocké zahrady

Co jsou to rostlinná společenstva? Jak se nazývají nejvýznamnější rostlinné čeledi? Proč bychom měli chránit přírodu? Na tyto a další otázky odpovídají ve svazku encyklopedické řady CO–JAK–PROČ, který je věnován rostlinám volně se vyskytujícím v přírodě, autoři Dr. Heike Herrmann a Andreas Zeugner. Představují nám nejdůležitější druhy středoevropských rostlin v jejich přirozeném prostředí a podávají informace o kořenících, léčivých či jedovatých rostlinách. V knize rovněž najdeme popis stavby rostlinného těla, dozvíme se, jaký význam mají jednotlivé jeho části a jakým způsobem se rostliny rozmnožují či vytvářejí plody a semena.Studium přírody, jejíž jsou rostliny neodmyslitelnou součástí, napomůže k lepšímu pochopení přírodních zákonitostí a vytvoření si bližšího vztahu k přírodě jako takové. Pro českého čtenáře knihu upravil a doplnil Mgr. Tomáš Č. Kučera, pedagog katedry biologie FPE ZČU v Plzni a člen České botanické společnosti.

Co se z dinosaurů zachovalo? Jak vypadala dinosauří vejce? Proč mají dinosauři tak podivná jména? Již jsou to miliony let, co dinosauři osídlili Zemi – přesto nás lidi tito obři pravěku stále fascinují. Pracovník muzea přírodních věd v Berlíně Joachim Oppermann a odborník z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy RNDr. Martin Mazuch, PhD nám nabízí napínavý pohled do světa pravěku. V dalším svazku oblíbené encyklopedie CO-JAK-PROČ vypráví o obranyschopných pancéřnatých dinosaurech, obrovských býložravcích a nebezpečných dravých dinosaurech, líčí vývoj pravěkých veleještěrů a představuje důvody, které vedly k jejich zániku.