Galén strana 12 z 60

Název vzpomínek básníka, prozaika a písničkáře Jana Buriana (nar. 26. března 1952) Co jsem nezapomněl naznačuje jistou spřízněnost s jeho starším textem Rychle než to zapomenu. V letech 1982 až 1985 si Jan Burian psal soukromé zápisky, které vydal v samizdatu. S ohledem na skutečnost, že se text mohl dostat do ruky komukoliv, musel autor leccos vynechat, aby nezpůsobil řadě lidí problémy s tehdejší státní mocí. Také - jak přiznal po letech - se občas soustředil na něco, co už ztratilo význam, a některé věci v oné době viděl jinak, třeba i trochu mělce. Útlá knížka končila rozpadem někdejší folkové dvojice Burian-Dědeček a oficiálně vyšla až roku 1990 jako první svazek edice Traverza v nakladatelství Scéna. Po pětatřiceti letech se Jan Burian k těmto vzpomínkám vrátil, doplnil je a podstatně rozšířil, zejména o autentické zápisky z osmdesátých let, z radostné doby, kdy se hroutil režim. Doby, která už byla popsána například z pohledu disidenta, politika nebo úředníka, ovšem tentokrát jde pro změnu o pohled písničkáře. Text knihy opisuje oblouk od dětství a dospívání na Hradčanech v rodině divadelníka E. F. Buriana přes hledání vlastní umělecké cesty v husákovském Československu až k otevření nových možností po listopadu 1989, kdy Janu Burianovi začala být zavedená role písničkáře s klavírem těsná. Koláž Burianova vyprávění, dobových zápisků a citací nejrůznějších dokumentů končí rokem 1992; chystaný druhý díl se soustředí na autorovy zážitky, postřehy a tvorbu od devadesátých let až po současnost.

Po více než dvaceti letech vychází nová monografie o klozapinu, v níž autoři předkládají nejnovější poznatky o tomto výjimečném antipsychotiku pro pacienty se schizofrenií a schizoafektivní poruchou. Terapie klozapinem s sebou nese řadu specifik - indikace pro farmakorezistentní pacienty, titrace, vliv mnoha faktorů na jeho biotransformaci, nutnost monitorace nežádoucích účinků apod. Možná i z těchto důvodů je klozapin v praxi předepisován nižšímu počtu pacientů, než kolik jich splňuje kritéria farmakorezistence. Preskripce klozapinu však v posledních letech narůstá. Současná odborná literatura týkající se klozapinu je bohatá, jsou k dispozici nové metaanalýzy o účinnosti a snášenlivosti antipsychotik, doplněny byly další poznatky k monitoraci plazmatických koncentrací a nové informace přináší rovněž téma nežádoucích účinků klozapinu. Z těchto důvodů vyvstala potřeba přehledně uspořádané monografie v českém jazyce, shrnující recentní informace na jednom místě, kterou navíc autoři doplnili o vlastní klinické zkušenosti, a vznikl text přehledný a zejména užitečný pro praxi.

Biologická léčba je fenoménem medicíny 21. století. Změnila terapeutické přístupy u mnoha onemocnění, na jejichž etiopatogenezi se podílí dysfunkce imunitního systému, a zásadním způsobem přispěla ke zlepšení prognózy a kvality života nemocných. Osmý svazek ediční řady Motolské pediatrické semináře, nazvaný Biologická léčba v pediatrii, shrnuje odborné příspěvky z oborů imunologie, dětská dermatologie, dětská gastroenterologie, dětská nefrologie, dětská diabetologie a dětská onkologie. To vše je doplněno o aktuality z covidové éry a vybrané kazuistiky. Autoři poměrně obecný pojem biologická léčba popisují a vysvětlují ve vztahu ke všem třem jeho definicím: v užším vymezení jako imunoterapie, dále jako léčba včetně humánních imunologických léčivých přípravků (vakcíny, toxiny, séra, alergeny) a v nejširším pojetí jde o všechny léčivé přípravky vyrobené biotechnologicky, rekombinantní technologií - vakcíny, růstové faktory, modulátory imunity, monoklonální protilátky, léčiva na bázi proteinů, výrobky z lidské krve a plazmy. Biologika přinášejí do humánní medicíny novou kvalitu a cílem tohoto svazku je zpřístupnit aktuality o diagnostice a terapii z pediatrie a jejích podoborů široké obci dětských lékařů.

Když se řekne Klub osamělých srdcí seržanta Pepře, tak mají jasno jak fanoušci slavného alba Beatles z roku 1967, tak i posluchači Českého rozhlasu. Pod tímto názvem byl v letech 2005 až 2019 vysílán pravidelný týdeník hudebního publicisty Jiřího Černého, který v něm formou krátkých vzpomínek prokládaných písničkami umožňoval nahlédnout do svého soukromí i zákulisí své práce. V prvním dílu výběru z komentářů z let 2005 až 2009 vzpomíná na své dětství a na zajímavé události, jichž byl účastníkem. Vypráví o lidech, se kterými se během své novinářské a diskžokejské činnosti setkal. Jak naznačuje název knihy, nečiní tak podle předem jasně daného harmonogramu, ale na přeskáčku, jak ho vysílané písně inspirovaly a jedna vzpomínka vyvolávala druhou. V knize před námi defilují osobnosti ze světa sportu a umění, ale i švadlenky, sazeči z Panské ulice, spolužáci a první lásky, či kokršpaněl Petra Skoumala nebo kocour Picmaus. Kde jinde se může čtenář dozvědět, čím byl protivný Václav Havel; jaké to je, když vás veze motocyklový závodník František Šťastný; kde se čeká ještě na jednu tramvaj; kdo měl drzost ptát se Luboše Andršta, kolik strun má kytara; jak se Jiřímu Černému podařilo dostat za tři hodiny třináct pětek a jak balil holky Koťan, největší frajer z Královských Vinohrad?

Nová kniha oblíbeného psychiatra Radkina Honzáka nás provádí světem emocí. Jeho pilíře tvoří strach, hněv, smutek, radost, odpor a údiv - šest základních emocí, z nichž se skládá celé bohaté emoční spektrum. V úvodních kapitolách se dozvíme, že emoce jsou primárně tělesné děje, zatímco pocity popisují, jak tyto děje rozumově vnímáme. Jak prohlásil Antonio Damasio: Emoce se odehrávají v divadle těla a do divadla vědomí jsou překládány jako pocity. Seznámíme se s vývojem bádání o emocích a různými názory na ně, s pokusy, k nimž jsou využívány i moderní zobrazovací metody, a zjistíme, jak se emoce a schopnosti jejich zpracování vyvíjejí v průběhu lidského života a jakou roli hraje rodina. Jednotlivým emocím jsou pak věnovány samostatné kapitoly. Najdeme v nich k probíraným tématům řadu citátů z básní a písní, na nichž se ukazuje, že umění leckdy poskytuje výstižnější popisy než věda. A proč zrovna od A do P? Svět emocí je spletitý a to, co je o něm dosud známo, je jen zlomek složitého celku. Autor v knize přináší výběr poznatků z dosavadního bádání a nečiní si ambice podat přehled od A do Z. Přesto všem zájemcům z řad odborníků i laiků nabízí množství zajímavých informací a souvislostí o člověku a jeho nitru. Jaké emoce v těle probíhají a j

Stručná monografie předního českého psychiatra zkoumá, shrnuje a představuje problematiku delirií - poruch vědomí, kterým není ani v zahraniční odborné literatuře věnována zasloužená péče. Deliria a stavy zmatenosti představují velmi závažné psychické stavy vyskytující se především jako komorbidní poruchy při těžších somatických onemocněních a intoxikacích. Mnohdy se vyskytují také jako komorbidní syndrom u některých demencí. Tyto organické mozkové syndromy zhoršují prognózu somatických poruch, zvyšují mortalitu, prodlužují dobu léčby, zkracují délku života a ohrožují pacienty úpadkem kognitivních funkcí. Výrazně zhoršují kvalitu života pacientů i jejich nejbližších rodinných příslušníků a prodražují terapii. Základní znalosti o deliriích by měli mít lékaři všech klinických oborů, protože

Knižní rozhovor redaktora a editora Jana Šulce (* 1965) s písničkářem, básníkem, prozaikem, publicistou, autorem knih pro děti a překladatelem Jiřím Dědečkem (* 1953) mapuje jeho život od narození do současnosti. V knize jsou zachyceny vzpomínky na desítky významných osobností, s nimiž se Jiří Dědeček v životě setkal, ožívá zde jeho dětství v Karlových Varech, úspěšná léta juniorského mistra republiky ve veslování, středoškolská léta na Malé Straně, studium na FF UK, společné hraní a vystupování s Janem Burianem v letech 1973-1984, základní vojenská služba, cesty do zahraničí, práce tlumočníka v Pražské informační službě a sólová dráha od roku 1985. Pozornost je věnována Dědečkově rodině, blízkým přátelům, působení v listopadu 1989 i činnosti předsedy Českého centra Mezinárodního PEN-klubu. Hodně prostoru je věnováno Dědečkově tvorbě (básnickému slovu, hudbě). Do rozhovoru je vložena řada tematických kapitol a Dědečkových klíčových písňových textů. Součástí knihy jsou fotografická příloha, úplná Dědečkova diskografie a bibliografie a obsáhlé rejstříky osob a názvů děl.

Kniha dvou zkušených autorek se věnuje široké škále otázek spojených se sebevražednými aktivitami. V úvodní kapitole Helena Haškovcová mapuje širší souvislosti sebevražedného jednání z hlediska filozofie a zejména upozorňuje na problematiku asistovaných sebevražd jako jedné z forem eutanazie. Helena Kučerová se ve své části věnuje depresím a různým dalším pohnutkám, které vedou pacienty k úvahám o sebevraždě, nebo i k jejímu provedení. Ze své bohaté praxe vybrala patnáct kazuistik, kdy se u pacientů objevily třeba i pouhé sebevražedné nápady, díky léčbě tito pacienti svoje zlé nápady korigovali, mnohdy se za ně pak i styděli. Součástí knihy jsou i pasáže věnované aktivitám pozitivním, vedoucím ke kreativnímu životu, které slouží rovněž jako prevence nejrůznějších forem depresivního prožívání a pocitů beznaděje. Mimořádně aktuální závěrečná část knihy je věnována problematice života v karanténě a během pandemie a nabízí informace o prevenci a možnostech psychiatrické péče v tak složité situaci. Kniha je adresována psychiatrům a dalším lékařům, psychologům, zdravotním sestrám i studentům medicíny, dále též pedagogům, právníkům, policistům a všem dalším odborníkům, kteří se mohou se sebevražednými aktivitami setkat.

Příběh (nejen) o překonávání překážek a hledání cesty, plný životních okamžiků, dobrodružství i nečekaných situací dvou parťáků: HONZY a psa TEKYHO, kterého se Honza kdysi již jako pochroumaného ujal. Jejich poselství spočívá ve schopnosti i v složitých situacích nahlížet na věci z různých úhlů a neztrácet humor, klid a rozvahu. Ukázat odlišná místa a autentický život v naprosto rozdílných světech, jako jsou Peru nebo Thajsko. Chtějí se také podělit o vůli vidět cestu namísto překážek, protože vždy je cesta… Příběh začíná v momentě, kdy Tekýskovi bylo již sedm let a Honza byl ve všech ohledech na dně.

Nejslavnější špilberský vězeň, velitel pandurů baron František Trenck, zemřel 4. října 1749. Nechal se pohřbít v hrobce kapucínského kláštera v Brně, kde se jeho tělo přirozeně mumifikovalo. Tato kniha shrnuje výsledky bádání unikátního tříletého projektu, při němž Trenckovu mumii zkoumal mezioborový tým specialistů nejmodernějšími metodami forenzní antropologie, soudního lékařství a molekulární biologie. Jednotlivé kapitoly odkrývají, co všechno se dalo zjistit o elitním vojákovi poloviny 18. století současnými vědeckými postupy a jak tyto informace posloužily při rekonstruování Trenckovy tváře i celého těla. Je nutno připomenout, že 3D rekonstrukce podoby byla jako jedna z prvních na světě vyhotovena zcela digitálně a navíc pohyblivě. Kniha vzdává čest nevšední historické osobnosti s úzkým vztahem k městu Brnu a zároveň je příkladem úspěšné spolupráce historických, přírodovědeckých a technických vědních disciplín při poznání naší minulosti. OBSAH: Úvod * Život a smrt barona Trencka * Posmrtný život barona Trencka * Dokumentace a vyšetření mumie barona Trencka * Výsledky antropologického a soudně lékařského výzkumu * Rekonstrukce fyzické podoby barona Trencka * Počítačová animace postavy barona Trencka a jiné moderní formy prezentace vědeckých výsledků * Závěr * Literatura * Poděkování * Souhrn * Summary

Knižní rozhovor redaktora a editora Jana Šulce (* 1965) s písničkářem, básníkem, prozaikem, publicistou, autorem knih pro děti a překladatelem Jiřím Dědečkem (* 1953) mapuje jeho život od narození do současnosti. V knize jsou zachyceny vzpomínky na desítky významných osobností, s nimiž se Jiří Dědeček v životě setkal, ožívá zde jeho dětství v Karlových Varech, úspěšná léta juniorského mistra republiky ve veslování, středoškolská léta na Malé Straně, studium na FF UK, společné hraní a vystupování s Janem Burianem v letech 19731984, základní vojenská služba, cesty do zahraničí, práce tlumočníka v Pražské informační službě a sólová dráha od roku 1985. Pozornost je věnována Dědečkově rodině, blízkým přátelům, působení v listopadu 1989 i činnosti předsedy Českého centra Mezinárodního PEN-klubu. Hodně prostoru je věnováno Dědečkově tvorbě (básnickému slovu, hudbě). Do rozhovoru je vložena řada tematických kapitol a Dědečkových klíčových písňových textů. Součástí knihy jsou fotografická příloha, úplná Dědečkova diskografie a bibliografie a obsáhlé rejstříky osob a názvů děl.

Jiří Suchý má být jako správný čítankový klasik a národní poklad řádně zmapovaný. Jeho všestranná tvorba je k dispozici na nepřeberném množství audiovizuálních nosičů, které průběžně doplňuje divadlo Semafor a především z archivních podkladů Lukáš Berný. Divadelní, básnická, povídková, filmová a rozhlasová tvorba vyšla v Encyklopedii Jiřího Suchého a dalších publikacích, stejně tak literárněvědní analýzy jeho písňových textů. Dvě knihy úvah o povídání klauna s Bohem zaujaly čtenáře věřící i bezvěrce. Historie i současnost divadla Semafor je zachycena ve vzpomínkách Jiřího Suchého a v knižním vydání rozhovorů s Karlem Hvížďalou. Co ale na mapě Jiřího Suchého chybí? Kondenzovaný humor tedy ucelený soubor slovních hříček, epigramů, komických scén z divadelních her divadla Semafor, povídek a skečů doplněný o dvě analýzy humoru od samotného autora a závěrečnou, ryze vědeckou kapitolu pořadatele Tomáše Edelsbergera o podstatě a formách humoru z pohledu filozofického, psychologického, literárního i medicínského. OBSAH: Předmluva aneb Kdo se směje naposled, ten má dlouhý vedení (Radkin Honzák) * Přemejšlení o humoru * Hry * Epigramy a myšlenky * Říkadla * Lexikon pro zamilované * Dialogy a skeče * Úvahy * Obrana humorem * Humor je věda (Tomáš Edelsberger)

Monografie Pavla Koláře a jeho spolupracovníků je zatím naším nejucelenějším přehledem rehabilitace a právem patří k základním učebnicím oboru. Je rozdělena na obecnou a speciální část. V obecné části jsou popsány jednotlivé oblasti rehabilitace, jejímž hlavním cílem je sociální integrace jedince (rehabilitace léčebná, sociální, pedagogická a pracovní). Dále jsou popsány diagnostické a léčebné postupy zaměřené na ovlivnění funkčního, především motorického deficitu. V diagnostice jsou podrobně popsány klinické vyšetřovací postupy pohybové soustavy, testování a hodnocení motorického postižení a omezení aktivit denního života. Nechybí ani psychologické vyšetření u bolestivých stavů používané v rehabilitaci a funkční laboratorní vyšetření, včetně funkčních postupů u zobrazovacích metod. V terapeutických postupech se autoři věnují léčebné rehabilitaci u poruch hybného systému a zaměřují se i na poruchy dalších orgánových systémů. Kromě fyzioterapeutických postupů se zabývají i fyzikální terapií, balneologií a ergoterapií. Ve speciální části knihy je zpracována rehabilitace u jednotlivých klinických oborů, kde léčebná rehabilitace zastává významnou roli v léčbě a prevenci. Samostatné kapitoly jsou věnovány rehabilitaci v neurologii, ortopedii, interně, gynekologii, onkologii a psychiatrii, problematice bolesti a psychosomatickým onemocněním. Specifikem této publikace je větší prostor věnovaný pohybovému vývoji člověka a možnostem jeho využití v diagnostických a terapeutických postupech pohybové soustavy. OBSAH: I. OBECNÁ ČÁST / Úvodní část * Léčebná rehabilitace diagnostické a terapeutické postupy * A. Diagnostické postupy (Vyšetřovací postupy zaměřené na funkci pohybové soustavy * Visceromotorické vztahy a autonomní nervový systém * Psychické funkce a bolest * Vyšetření pomocí funkčních laboratorních metod * Testování tíže motorického postižení a omezení aktivit denního života) * B. Terapeutické postupy (Fyzioterapeutické metody a koncepty * Fyzikální terapie * Balneologie * Ergoterapie) * II. SPECIÁLNÍ ČÁST / 1. Léčebná rehabilitace v neurologii * 2. Léčebná rehabilitace v ortopedii a traumatologii * 3. Léčebná rehabilitace u vybraných interních a dalších onemocnění * 4. Léčebná rehabilitace v onkologii * 5. Léčebná rehabilitace v gynekologii a porodnictví * 6. Léčebná rehabilitace u bolestivých stavů * 7. Léčebná rehabilitace u psychosomatických onemocnění * 8. Rehabilitace v psychiatrii * Medailonky významných osobností * Zkratky * Rejstřík

Jádrem lékařského umění, a to i ve stomatologii, je somatické vyšetření. Spolu s anamnestickými údaji a diferenciálně diagnostickými znalostmi představuje základní kroky k určení správné diagnózy a následně i k volbě nejvhodnější terapie. Somatické vyšetření je neinvazivní, rychlé a léty prověřené, avšak v dnešní době jako by se na ně zapomínalo. V současnosti jsou až nadmíru využívány pomocné diagnostické metody invazivní či radiologické, ať již kvůli pohodlnosti, forenzním obavám, či jsou důvody ekonomické. Tato kniha je určena nejen pro stomatology, ale i pro zdravotníky příbuzných profesí a seznamuje je s principy a možnostmi somatického vyšetření pacienta ve stomatologii. OBSAH: Předmluva * Úvod * Stomatologický pacient * Osobnost lékaře * Anamnéza * Principy somatického vyšetření * Měření základních životních funkcí * Vyšetření celkového stavu * Vyšetření kůže * Vyšetření hlavy * Intraorální vyšetření * Gnatologické vyšetření * Vyšetření krku * Vyšetření hrudníku * Vyšetření břicha * Vyšetření urogenitálního ústrojí * Vyšetření pohybového ústrojí * Vyšetření cévního systému * Vyšetření patologického útvaru * Vyšetření a hodnocení bolesti * Příklad stručného fyziologického celkového somatického vyšetření * Literatura * O autorovi * Seznam zkratek * Rejstřík

Na začátku byla stará, oprýskaná kytara. A dva kamarádi, kteří si vysnili knížku o životě slavného strýce jednoho z nich. Navazovali pomyslné struny, pokusili se ten ztichlý nástroj rozehrát. Jak přibývalo postav, rostl i počet autorů. Vznikla unikátní sbírka rozhovorů, jakýsi kubistický portrét, z jehož úhlů lze složit pestrý obraz osudů zpěváka KARLA ZICHA i lidí kolem něj. Jedna z největších hvězd české pop music zemřela předčasně, v pouhých pětapadesáti letech. Kolegové, příbuzní a známí na ni bez výjimky vzpomínají s láskou. A také s posmutnělým úsměvem, protože slušný a pohodový člověk, fajn táta a muzikant od pánaboha Karel Zich tu mohl a měl být ještě dlouho... Kniha Dvanáct strun Karla Zicha z pera Michala Bystrova, Marty Bystrovové a Zdeňka Hazdry by nevznikla, nebýt úzké součinnosti všech žijících členů Zichovy rodiny. Jim patří velký dík a bez nich by nespatřilo světlo světa ani CD plné zvukových pokladů ze zpěvákovy pozůstalosti. Karel Zich na stránkách této knížky ožívá v cenných a jedinečných vyprávěních obou jeho žen, Nataši a Jany Zichové, dětí Adély a Karla i švagrové Dagmar a synovce Otakara. Historii rodu Zichů osvětluje Karlova sestra Marie Bořek-Dohalská. O Karlově profesním životě hovoří kritik Jiří Černý, někdejší šéf kapely Flop Michal Pavlík, zpěvačka Lenka Filipová, hudebník a pedagog Jiří Hlaváč a textař František Novotný. Zichovým začátkům ve skupině Spirituál kvintet i jeho návratu k témuž souboru po sametové revoluci jsou věnovány obsáhlé rozhovory s Jiřím Tichotou a Dušanem Vančurou. Třešinkou na dortu je více než dvacítka kratších vzpomínek Karlových přátel a souputníků včetně Jiřího Bělohlávka, Jiřího Pavlici, Petra Jandy, Marty Kubišové, Michala Prokopa či Zuzany Michnové. OBSAH: Jako tenkrát * Karel Zich, kapitola první * Jiří Černý * Nataša Zichová * Jiří Tichota * Adéla a Karel Zichovi * Dušan Vančura * Dagmar a Otakar Zichovi * František Novotný * Jana Zichová * Jiří Hlaváč * Lenka Filipová * Michal Pavlík * Útržky k povídání (Jiří Bělohlávek Marta Bobková Jiří Cerha Pavel Dobeš Jiřina Fikejzová Ivan Hlas Václav Hybš Petr Janda Hana Kofránková Marta Kubišová Vladimír Merta Zuzana Michnová Michal Němec Jiří Pavlica Michal Prokop Michael Prostějovský Štěpán Rak Jan Řeřicha Jan Spálený Alfred Strejček Jiří Suchý Jana Šteflíčková Michael Žantovský) * Karel Zich o sobě * Rodinné album Karla Zicha * Autorská poznámka * O autorech * Hudební příloha: Dvanáct strun Karla Zicha (Sám se svou kytarou)

Čtvrtá kniha básní Jaroslava Hutky. Přestože Hutka je právem vnímán především jako písničkář, jeho tvorba básnická a prozaická tvoří většinu jeho literárního díla. Ve sbírce Karanténa (2000) poznáváme Hutku jako básníka, kterého známe zejména ze sbírek Koryta krve a Hořký déšť. Tedy jako toho, kdo dokáže v jednom asociativním proudu propojit existenciální rozměr každodennosti, osobní deník, aktuální společenskou kritiku, zachycení dějinného rozměru lidského života i náboženskou a filosofickou reflexi do strhujícího celku, který směřuje zejména k budoucnosti. Až se budou lidé po letech snažit pochopit zevnitř a nezkresleně niterný prožitek celosvětové karantény způsobené rozšířením koronaviru v roce 2020, bude Hutkova básnická sbírka patřit bezesporu k těm nejpřesvědčivějším a nejvíce nadčasovým svědectvím o tomto podivném období.