HOST - vydavatelství strana 2 z 36

Kdo byl chlapec, kterému mladý Ludwig Wittgenstein namaloval krémem na boty pod nos knírek? Proč si pomocník pražského kata Robert Týfa vzal do práce rezervní košili? Co dělal Edvard Beneš ve chvíli, kdy si Klement Gottwald všiml, že má každou ponožku jinou, a jakou roli se učila Jiřina Švorcová, když jí došel lak na vlasy? Velké a malé dějiny. Protínají se, nebo míjejí? Vědí o sobě, nebo mají každé svůj vlastní rytmus? Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět v úsporně načrtnutých situacích a mikropříbězích ukazuje, že ani ve chvílích, kdy se tvoří dějiny, nepřestávají být jejich aktéři, strůjci nebo oběti obyčejnými lidmi, kteří se potýkají se svými slabostmi, životními stereotypy a představami o budoucnosti. Tragická monumentalita dějin procházející dírou na ponožce. Krém na boty, který rozhodne o osudech národu. Dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera vytvořil mozaiku na první pohled absurdních situací odehrávajících se ve zlomových okamžicích dějin dvacátého století. Přesvědčivěji než všechna fakta ukázal, že historie není to, co se popisuje v učebnicích, nýbrž to, co možná právě teď prožíváme, aniž si to uvědomujeme.

Vítejte na palubě Baltic Charisma. Dvanáct set nedočkavých pasažérů se při plavbě mezi Švédskem a Finskem chce hlavně dobře bavit. Jenže na palubě číhá zlo. Trajekt se uprostřed noci ocitne v naprosté izolaci od okolního světa. Není kam utéct. Není jak se spojit s pevninou. A nikdo neví, komu může důvěřovat. Mats Strandberg míchá prvky sociálního realismu a nadpřirozena. Podrobně nás seznámí s personálem i cestujícími. S postarší paní toužící po dobrodružství. Se zapomenutým zpěvákem šlágrů, který pořádá karaoke. S bývalým zaměstnancem lodi, který se vrátil, aby zde podivným způsobem požádal svého vyvoleného o ruku. S ostrahou dohlížející na každodenní chaos na palubě nebo s dvanáctiletým chlapcem, který si býval velmi blízký se svou sestřenicí, dokud mezi ně nevrazilo klín rodinné tajemství. Vztahy jsou podrobeny zkoušce. Z obyčejných lidí se stávají hrdinové z donucení. Události této noci mohou probudit to nejlepší i to nejhorší, co v nich dřímá.

Požár celého světa nám nestačil, abychom se sjednotili. Jsme si tak vzdáleni, že bychom se nesešli ani o soudném dnu. V rozvalinách po bitvě na turecké řece Sakaryi naleznou vojáci ohořelý tužkou psaný sešit. Jedná se o zápisky Ahmeta Celâla, který v bojích za tureckou nezávislost utrpěl zranění a léčí se v zapadlé anatolské vesnici. Vesničané přijímají svého istanbulského krajana s nedůvěrou, která časem přerůstá v otevřené nepřátelství. Inteligentní vlastenec, stoupenec Atatürkových snah o záchranu Turecka, naráží při každém pokusu o sblížení na nepochopení prostých lidí, udržovaných po staletí v nevědomosti a bídě hmotné i duchovní. Stává se cizincem ve vlastní zemi a znova a znova se vrací do bezvýchodného kruhu nevzdělanosti, zaostalosti, rozkladu národa a palčivých otázek o jeho budoucnosti.

Běla a Sabina jsou jednovaječná dvojčata. Mimořádně silné vzájemné napojení, v němž vyrůstají, však rozleptají drogy a jen jedna ze sester nad nimi zvítězí. Jejich matka se od té doby utápí v sebelítosti a ztracenému dítěti věnuje většinu svých myšlenek a lásky. Druhá tak přichází nejen o své dvojče, ale i o matku. Ve stejném roce jako obě dívky se v české vesnici na Ukrajině narodí Vitalij, který se v dospělosti rozhodne odjet do vysněné země svých předků. V Praze se však zaplete s pasákem a obchodníkem s gastarbeitery Lubošem, který jej připraví o všechny iluze. A pak se narodí jedno dítě, které osudy všech hrdinů propojí a přinutí je přehodnotit jejich představy o tom, co znamená být sestrou, matkou… ale i otcem. Román Běsa je mnohovrstevnaté existenciální drama, které volně souvisí s autorčiným velmi úspěšným románem Malinka.

Vrchní komisařka Marie Výrová, přezdívaná „Velká Sova“, spolu se svými kolegy vyšetřuje noční loupežné přepadení, během něhož skupina maskovaných mužů ukradla z olomoucké zoologické zahrady tři severoamerické medvědy a současně zavraždila vrátného. Vyšetřování je zprvu neúspěšné; základní otázka, k čemu někdo potřebuje živé medvědy, zůstává nezodpovězena. Když navíc jediného vytipovaného podezřelého kdosi z jeho kompliců připraví o život, je jasné, že detektivové mají co do činění s velmi nebezpečným protivníkem.Mladá policistka Kristýna Horová, bývalá kolegyně olomouckých detektivů, za trest přeložená na obvodní oddělení ve Šternberku, paralelně vyšetřuje nález pěti mrtvých psů, ledabyle zakopaných v lese. Pátrání ji přivede jednak na stopu zápasů bojových plemen pořádaných místním „vlivným podnikatelem“, jednak k přesvědčení, že oba případy spolu souvisejí. Napětí, zábavné i stinné stránky lidské povahy, které umocňuje prostředí maloměsta, a samozřejmě jedinečná komisařka Marie Výrová, to vše obsahuje knižní novinka.Zfilmovaná podoba této knihy v režii Jana Hřebejka získala v anketě čtenářů iDNES.cz prvenství v kategorii nejlepší televizní film a minisérie roku 2016. Románová verze však oproti televiznímu zpracování nabízí odlišné završení případu.

Monografie Lucie Antošíkové představuje jednu z určujících osobností české literatury od šedesátých let dvacátého století, básníka, literárního kritika, editora, překladatele a pedagoga Antonína Brouska. Jeho dílo je vykládáno na základě teorií kolektivní paměti, přičemž výchozí bod představuje Brouskova poezie. Proměny poetiky hypersenzitivního a přitom intelektuálně založeného básníka nabízejí klíč k dílu jako celku: K zásadnímu posunu došlo po autorově emigraci, kdy pro něj jeho lyrická tvorba představovala útočiště, bezpečný prostor pro vzpomínání a konstrukci domova; a znovu ve chvíli, kdy se básník po roce 1989 pokusil o návrat do Československa.

Půl století po Bitvě soudného dne mezi lidmi a Trisolarany stále trvá napjaté příměří, jehož zárukou je fundamentální princip temného lesa. Země díky trisolaranským technologiím zažívá dosud nevídanou éru prosperity. Lidská věda postupuje mílovými kroky kupředu a Trisolarané zase absorbují pozemskou kulturu. Zdá se, že obě civilizace budou záhy schopny rovnoprávně koexistovat v míru bez strašlivé hrozby vzájemného zničení. Lidstvo ve zlatém věku však má sklon k samolibosti. V nové éře se z hibernace probouzí Čcheng Sin, letecká inženýrka z jednadvacátého století. Přináší s sebou dávno zapomenutý počítačový program z počátku trisolaranské krize a sama její existence může narušit křehkou rovnováhu mezi oběma světy. Dosáhne lidstvo ke hvězdám, nebo zahyne už v kolébce?

Žijí skryti mezi námi. Zbídačeni nepřáteli i vlastním dědictvím. Co když se staneš jedním z nich? Lidé zkoumají hluboký vesmír, a přitom netuší, kdo s nimi sdílí planetu Zemi. Ještěři, potomci Věčného ohně, vědí, jak splynout s davem. Jejich společnost však na prahu nového tisíci letí skomírá. Mezi jednotlivými rasami doutnají staré sváry - jedni se přizpůsobili lidem za cenu ztráty vlastní identity, jiní se skryli hluboko pod zemí, neteční k problémům na povrchu. Z jedné strany sevření lidmi a z druhé agresivními bestiemi mají opravdu namále. Stačí jediná jiskra a celý jejich svět se zhroutí… Pak se ovšem nelze divit, že někteří vezmou věci do vlastních rukou. Lidská dívka Jana, která byla proti vlastní vůli proměněna v ještěra, netuší, jak velké nebezpečí jí hrozí. Nabyté schopnosti ji vyděsí natolik, že uteče do lesa, kde narazí na tajemný chrám. To, jakým způsobem bude Jana událostem čelit, může ovlivnit celou ještěří civilizaci.

Je tak snadné přimět lidi k nenávisti, až je nepochopitelné, že se vůbec navzájem snášejí. Volné pokračování románu Medvědín. Román My proti vám vypráví o měsících následujících po událostech, které otřásly Medvědínem v předešlé knize. Nejlepší kamarádky Maya a Ana tráví léto na odlehlém ostrově a snaží se nechat celý svět za sebou, ale nic nedopadne tak, jak doufaly. Řevnivost mezi Medvědínem a sousedním městem Hedem přerůstá v zuřivý boj o peníze, moc a přežití, který vypukne naplno ve chvíli, kdy se střetnou oba hokejové kluby. Zároveň vyjde na povrch tajemství jistého mladého hráče a celé město musí ukázat, zač vlastně stojí. Bude se říkat, že toho roku přišlo do Medvědína násilí, ale není to pravda. Násilí tam totiž už dávno bylo. Román My proti vám empaticky popisuje ničivé lidské vztahy na malém městě. Je to vyprávění o oddanosti, přátelství a lásce, která se nebojí čelit ničemu.

Sentimentální román není román, a už vůbec ne sentimentální. Je drsný a ostrý jako nabroušené kanady. Dva lidé, dva vypravěči, jeden den, dvě místa a dvě setkání se smrtí se stávají spouští pro sestřih vzpomínek, zážitků, chybných závěrů a křivých zrcadel. On se stává poslem špatných zpráv, ona musí vypořádat rodinnou pozůstalost… Sledujeme dva příběhy, které se v jeden okamžik protnou a pokračují společně. Jejich životy připomínají silnici lemovanou zdechlinami přejetých zvířat; jsou naplněné promeškanými příležitostmi, morálními selháními, nesplněnými ambicemi — a hlavně v nich chybí láska. Úběžníkem jejich bytí je přitom talentovaná Eliška, která jim zmizela v předvečer svého absolutoria na akademii před patnácti lety.

Komisař Joona Linna si myslel, že už má to nejhorší za sebou, přitom všechno teprve začíná… Policisté objeví v bytě na předměstí Osla tělo mrtvého muže. Z toho, co najdou v mrazáku, jsou v šoku. Zavražděný byl vykradač hrobů, sběratel trofejí a kanibal. Jednou z trofejí je i lebka Summy Linnové, Joonovy manželky. O několik dní později požádá švédskou policii o pomoc německá komisařka. V kempu nedaleko Rostocku byl zavražděn sexuální násilník. Joona záhy pochopí, že zdánlivě náhodnou souvislost mezi oběťmi nemůže ignorovat – stopy vedou k někomu, kdo má být již dávno mrtvý.

Někdo unesl Daisy Masonovou. Vědí, kdo to udělal. Možná si to ještě neuvědomují. Ale vědí to. Osmiletá Daisy Masonová beze stopy zmizí z večírku, který její rodiče pořádají na zahradě rodinného domu. Inspektor Adam Fawley ze zkušenosti ví, že v devíti případech z deseti je únoscem dítěte někdo blízký. A Daisyina rodina je přinejmenším zvláštní — matka se při výslechu zoufale snaží udržet zdání normálnosti, kdežto otec se chová chladne a nepřístupně. A pak je tu Daisyin bratr, zakřiknutý a nemluvný… Fawley hraje o čas a pokouší se najít nějaké vodítko, jenže dívenka jako by se propadla do země — nikdo nic neviděl, nikdo nic neví. Všichni však mají na událost svůj názor, o který se neváhají podělit na sociálních sítích.

Katie Maguirová ví, že v této části Irska nezůstane minulost nikdy pohřbená navždy. Už šestá kniha s neohroženou rusovlasou komisařkou Katie Maguirovou čtenáře opět přivádí do irského Corku a okolí, kde má policie stále plné ruce práce. V městečku Blarney se ve starém dělnickém domku najdou pod podlahou pohřbená čtyři těla. Oběti byly zřejmě zastřeleny již někdy ve dvacátých letech minulého století a každá z nich má ránu po výstřelu v týlu, což vyšetřovatelům napovídá, že by v jejich popravě mohla mít prsty IRA. Jenomže dávné vraždy nejsou jedinou starostí mladé komisařky: při stíhání prodejců pašovaných cigaret dostane Katie zásah na nejcitlivějším místě — v soukromém životě. Komisařka se musí rozhodnout, jak ochránit své nejbližší v prostředí, kde si není jistá, komu může věřit.

Patnáct povídek prestižního berlínského advokáta a oceňovaného spisovatele. Odhalit pachatele bývá snazší než najít viníka. Osm členů maloměstské dechové kapely složené ze spořádaných otců rodin brutálně znásilní mladou dívku — tak začíná napínavá, strhující povídková sbírka Ferdinanda von Schiracha založená na reálných případech z advokátní praxe. Schirach svým nezaměnitelným, lyricky strohým jazykem líčí kriminální příběhy i jejich soudní dohru. Zkoumá otázky dobra a zla, viny a neviny, zabývá se morální odpovědností obyčejných lidí. Spolu s nimi zažíváme rozpory mezi morálkou a zákonem, justiční mašinerií a lidskou spravedlností. Schirachova kniha potvrzuje starou kriminalistickou pravdu, že za určitých okolností je každý z nás schopen spáchat něco strašného.