HOST - vydavatelství strana 51 z 52

Když je vyšetřovatel Fredrik Beier přivolán k masové vraždě na předměstí Osla, vypadá to, že jde o případ náboženské msty — oběti patří k podivné sektě Boží světlo, která se připravuje na soudný den. Fredrik a jeho nová kolegyně Kafa však mají své pochybnosti a podezřelé souvislosti je brzy dovedou k objevu hrůzných vědeckých experimentů, odkazujících až k dobám druhé světové války. Musejí se ponořit do temné minulosti členů sekty a to, co na začátku vypadalo jako tragický, ale jasný případ, se náhle mění v dramatický hon za brutálním zabijákem. Prvotina Ingara Johnsruda Vídeňské bratrstvo ohlašuje příchod smělého a nápaditého nového hlasu skandinávské krimi literatury. Johnsrud v důmyslně utkaném a akčním thrilleru předvedl své schopnosti mistrovského vypravěče.

Sedmý případ inspektorky Malin Forsové. Vzduch se chvěje horkem. Na Linköping se žene neobvyklá letní bouřka. V pečovatelském domě je nalezen mrtvý devětasedmdesátiletý Konrad Karlsson, oběšený na kabelu od zdravotního alarmu. Okolnosti nasvědčují sebevraždě, ale všichni, kdo mrtvého znali, o něm mluví jako o muži, jenž měl i přes zdravotní problémy silnou vůli žít. Mezi personálem byl oblíbený a pro Malininu dceru Tove, která je v domově na letní brigádě, se stal jakýmsi náhradním dědečkem. Podezření, že Konrad nespáchal sebevraždu, posilují i výsledky pitvy. Vyšetřování je v plném proudu, ale zdá se, že do sebe nic nezapadá. Informace si protiřečí, průběh událostí je zmatený. Co mohl kdo získat smrtí nemocného starce, dokonce i ve společnosti, kde se kvůli penězům přestává dbát na lidskou důstojnost?

Být jiný není žádná sranda. Anne Bea o tom ví svoje. Seznamte se s Anne Beou - je jí dvanáct, umí výborně počítat, má skvělý smysl pro humor a zároveň je ze všech sedmáků skoro nejmíň oblíbená. Albínka s bílými vlasy, bledou pletí a špatným zrakem prostě nezapadá. Nejenže v jednom kuse naráží do lavic, na chodbě musí snášet pohrdavé pohledy svých spolužáků a je na světelné roky vzdálená šanci, že si jí Magnus někdy všimne, navíc - dva týdny před nejdůležitější podzimní událostí na škole - si ji vezmou na mušku největší krávy ze třídy. Kdyby neměla nejlepšího kamaráda Nilse, život by byl absolutně nesnesitelný. Spolu přijdou na fantastický způsob, jak se pomstít protivným holkám, které kralují celé škole…

Kurt Wallander v boji proti těm, kdo využili zranitelnosti moderního digitalizovaného světa. Muž se zastaví u bankomatu, aby si vybral peníze, a nepochopitelně se zhroutí mrtvý k zemi. Vypadá to jako nešťastná náhoda. V téže době napadnou dvě dospívající dívky taxikáře tak brutálně, že záhy v nemocnici zemře. To už není náhoda, nýbrž jasná vražda. Místní policii, která dívky okamžitě zadrží, šokuje jejich lhostejnost a necitelnost. Krátce poté postihne kraj Skane rozsáhlý výpadek proudu. Když však do trafostanice u Ystadu dorazí technik energetické společnosti, čeká na něj děsivé překvapení. Komisař Kurt Wallander je přesvědčený, že všechny tyto události spolu nějak souvisejí. Jenže stopy vedou k jistému počítači a komisař není zrovna fanouškem moderní techniky. Musí se spolehnout na jiné, což se mu vůbec nezamlouvá. Wallander ví, že čas nemilosrdně ubíhá. Případ nabírá katastrofických rozměrů, pachatel se ukrývá v anonymitě kyberprostoru a před policií je neustále o krok napřed…

Atmosférický fantasy román o živých špionech, mrtvých bozích, pohřbené historii a tajemném, stále se měnícím městě. Město Bulikov se před mnoha lety těšilo přízni Božstev a podmanilo si celý svět. Ale poté, co byli jeho ochránci za podivných okolností zavražděni, se z dobyvatele stal dobývaný; pyšná historie Bulikova byla vymazána a zcenzurována, pokrok se zastavil a z někdejší prosperující metropole se stala jen další koloniální výspa nové světové geopolitické mocnosti. Do tohoto zatuchlého, zpátečnického města přichází Shara Thivaniová. Oficiálně je tato tichá a nenápadná žena jen další obyčejnou diplomatkou, která do Bulikova přijela hájit zájmy utlačovatelů. Neoficiálně je Shara jednou z nejlepších agentek ve své zemi a jejím úkolem je vyšetřit brutální vraždu zdánlivě neškodného historika. Jak se Shara noří do tajemství neustále se fyzicky i politicky měnícího města, začíná tušit, že bytosti, které kdysi Bulikov ochraňovaly, nemusejí být tak mrtvé, jak se zdá.

Pět vzájemně propojených postav vypráví svůj příběh. Lou je dvanáct, Eve šestatřicet, Elsie dvaačtyřicet, Casperovi šestačtyřicet a Josovi jednasedmdesát. Vyprávějí svůj příběh o nečekaném štěstí, které však všechno jen zkomplikuje, o tajemstvích, jež se zdají být příliš velká, o složitosti mládí a překážkách, které narostou do takových rozměrů, že se dají stěží překonat. A také o pocitech člověka, jenž se ocitne na hranici, za niž se může vydat už jen on sám. V knize Výš než v sedmém nebi bojuje pětice velmi rozdílných postav spíš se sebou samými než spolu navzájem, v životě, který je strašlivě nádherný a zároveň nádherně strašlivý.

Tváří v tvář hrozbě musí i ta nejváhavější ruka nakonec pozvednout meč. Vélin Al Sorna je unavený z války. Ve službách Sjednoceného království a Víry prošel bezpočtem bitev. Jedinou odměnou mu však byla ztráta lásky, smrt přátel a zrada krále. Po pěti letech v alpírském žaláři touží po návratu domů a klidném životě bez válek a vražd. Revinou jedinou touhou je však vrazit Vélinovi na uvítanou v rodné zemi nůž do srdce. Zničil její rodinu i její život. Nic ji neodradí od krvavé pomsty – dokonce ani hrozba vpádu nejmocnějšího nepřítele, jakému kdy království čelilo. Jakmile však vzplanou válečné ohně, z protivníků se stávají spojenci, a co bylo dříve pravdou, mění se v lež. Pokud má být království zachráněno, musí Reva přijmout budoucnost, jakou si nepředstavovala, a Vélin se musí znovu ponořit do minulosti, kterou by nejraději pohřbil.

První díl série Akta Enzo představuje čtenářům učitele biologie Enza Macleoda, který se kvůli odvážné sázce pouští do řešení neobjasněného kriminálního případu. Předmětem sázky se stane deset let stará záhada — zmizení geniálního Jacquese Gaillarda, přednášejícího na elitní francouzské vysoké škole, která vzdělává budoucí premiéry a prezidenty. Enzo Macleod, který opustil Skotsko i slibnou kariéru ve forenzních vědách a nyní vyučuje biologii ve francouzském Toulouse, si ji nemůže dovolit prohrát. Doufá, že se mu s využitím nových vědeckých metod podaří zjistit, co se s Jacquesem Gaillardem stalo. Enzo přijíždí do Paříže, aby se tu setkal s novinářem Rogerem Raffinem, autorem knihy o sedmi slavných nevyřešených vraždách, mezi něž zařadil i případ Jacquese Gaillarda. Neidentifikovaná lebka v bedně nalezené v pařížských katakombách Enza záhy přivede na stopu rafinovaně ukrytých Gaillardových ostatků.

Jednoho deštivého listopadového rána se na Meagherově farmě najdou kosti jedenácti žen. V této části země jsou neoznačené hroby běžné. Tyto kosti však byly pohřbeny už roku 1915¬, dlouho před novodobými konflikty a nepokoji v Irsku. A co víc, zdá se, že pachatel odvedl velice pečlivou práci. Ženy byly nejspíš zaživa staženy z kůže. Komisařka Katie Maguirová z Corku je na mrtvá těla zvyklá. Ale tohle je úplná řezničina. Její tým je přesvědčen, že jen mrhají časem, že nemá cenu se zabývat zapomenutými vraždami. Avšak Katie je rozhodnuta pomoci obětem ke spravedlnosti. Pak se ztratí mladá americká turistka a její kosti, důkladně zbavené masa, jsou nalezeny na stejné farmě. Katie se bude muset vypořádat nejen s dávnými zločiny, ale i s jejich hrůznou ozvěnou v přítomnosti. Podaří se jí vyřešit rituální vraždy spáchané před desítkami let, než brutální vrah udeří znovu?

Příběh má zvláštní moc. Říká se, že pravda oděná do příběhu projde každými dveřmi. To je zřejmé i z věhlasu Komenského díla Labyrint světa a ráj srdce. Komenský napsal mnoho kvalitních spisů, ale žádný nedosáhl takové obliby a didaktické účinnosti jako narativně-alegorický Labyrint. Otázka zní, v čem spočívá kouzlo narativní formy? V čem je jeho formativní síla? Co činí příběh (v tomto případě alegorický) didakticky funkční? Kniha předkládá některé odpovědi. Nejedná se o vyčerpávající pojednání narativu jako literárního fenoménu, ale spíše o interdisciplinární případovou studii, v níž je literární útvar (Komenského Labyrint) analyzován s didaktickými brýlemi na očích. Pedagogika ví, že příběhy fungují, ale obvykle se neptá proč. Tato studie usiluje o propojení těchto otázek, respektive chce přispět literárními postřehy do pedagogické diskuse ohledně efektivity příběhu jako didaktického prostředku.

Digitální média — počítače, smartphony, herní konzoly a v neposlední řadě i televize — nám mění život. V USA dnes mladiství věnují digitálním médiím více času — alespoň sedm a půl hodiny denně — než spánku. To vyplývá z reprezentativní studie, provedené na vzorku více než dvou tisíců dětí a mladistvých ve věku od osmi do osmnácti let. Základy naší civilizace jsou ohroženy. Vyklikáváme si mozek z hlavy Digitální média nás zbavují nutnosti vykonávat duševní práci. To, co jsme dřív prováděli jednoduše pomocí rozumu, nyní obstarávají počítače, smartphony, organizéry a navigace. To s sebou nese nezměrné nebezpečí, říká neurovědec Manfred Spitzer. Výsledky výzkumů, které zmiňuje, jsou alarmující. Na digitálních médiích vzniká závislost. V dlouhodobém horizontu poškozují tělo a především mysl. Jakmile přestaneme vyvíjet duševní úsilí, ochabuje nám paměť. Nervové spoje odumírají, ty nové nepřežijí, protože jich není třeba. U dětí a mladistvých dramaticky klesá vinou digitálních médií schopnost učení a výsledkem jsou poruchy pozornosti a čtení, úzkost a otupělost, poruchy spánku a deprese, nadváha, sklony k násilí a úpadek společnosti. Spitzer ukazuje obavy, jež tento vývoj vzbuzuje, a vybízí k omezení konzumního způsobu života, především u dětí, abychom zabránili digitální demenci. V Německu i anglosaském světě vzbudila kniha značný ohlas mimo jiné i ze strany rodičů a pedagogů, nicméně reakce odborné veřejnosti byly dosti kontroverzní.

Soubor článků, fejetonů, zamyšlení a různých příležitostných textů, které však tvoří jeden celek, portrét spisovatelčiny osobní filozofie. Kniha je také otevřeným politickým manifestem. Olga Tokarczuková si dobře uvědomuje politický potenciál své tvorby, který je umocněn precizním stylem a bezbřehou tvůrčí svobodou. Právě schopnost reagovat na jakékoliv násilí, vykořisťování, lež a všudypřítomnou propagandu establishmentu považuje Tokarczuková za jeden z nejdůležitějších aspektů práce spisovatele. O těchto otázkách píše velmi otevřeně, subjektivně, své myšlenky se snaží formulovat takovým způsobem, aby byly srozumitelné lidem napříč generacemi. Pro Tokarczukovou je politika nedílnou součástí literatury. Autorka v této knize píše vážně, ale i s humorem, využívá fikci, hraje si se čtenářem. Je schopna vyjádřit, co pro ni znamená být Polkou, aniž by sklouzla k tupému nacionalismu, jehož je hlasitou kritičkou. Název knihy Okamžik medvěda je jakousi alegorií toho, že člověk může být světem okouzlen pouze tehdy, když odmítne monoteistický výklad pravdy. Je to zároveň i metafora literatury, toho „zvláštního místa mezi mnoha individuálními pravdami“.

Přední švédský spisovatel Erik HjalmarFredrikSöderberg se narodil v roce 1869 ve Stockholmu a zemřel roku 1941 v Kodani, kam se odstěhoval v roce 1917. Uznání mu přinesl deníkový román Doktor Glas, který si ve švédské literatuře získal významné místo. Bylo o něm napsáno mnoho studií, jeho myšlenková atmosféra je silně ovlivněna filozofickými směry, které byly moderní na přelomu století a jejichž nositeli byli kupříkladu Schopenhauer, Nietzsche, Darwin a Freud. Knihu lze číst jako román milostný i kriminální. Jeho hlavní předností však je popis vnitřních myšlenkových pochodů titulní postavy doktora Glase, jenž se rozhoduje, zda má zabít muže, který týrá a ničí svou manželku, s níž se Glas sblíží. Ve Švédsku je znám pojemglasovská otázka, pod nímž se rozumí problém, zda člověk smí posloužit dobré věci tím, že někoho zabije, tedy zda smí brát spravedlnost do vlastních rukou. Záporná odpověď vyplývá ze samotného vyústění děje. Doktor Glas zůstává i po činu velice nešťastným člověkem, ba ještě nešťastnějším, než byl dříve. Ani jeho „spolupachatelka“ paní Gregoriová na tom není lépe. Ta zase trpí podle motta knihy: „Tělesná slast a neskonalá samota duše.“

Horké pokračování série. Kdo je další na řadě? Bude to vaše dcera? Je nejteplejší léto, jaké kdo pamatuje. Město Linköping sužují nové a nové vlny horka, kolem běsní lesní požáry. V parku je nalezena mladá dívka. Na nahém těle jsou stopy krve, ale není vůbec zřejmé, co se vlastně stalo. A na pláži u jezera dojde k dalšímu hrůzostrašnému nálezu. Inspektorce Malin Forsové začíná být jasné, že vedro je tím posledním, co by ji mělo znepokojovat — zvlášť, když je její dceři tolik, kolik bylo prvním dvěma obětem… Mons Kallentoft je považován za jednoho z nejnadanějších vypravěčů mladé generace. Ale teprve když stvořil postavu blonďaté kriminální inspektorky Malin Forsové, dosáhl skutečného komerčního úspěchu. Malin je návyková. U švédské policie ještě nikdy nepracovala tak talentovaná žena. Nikdo s takovou intuicí. A ještě nikdy u ní nepracoval nikdo, koho by natolik poháněly vlastní komplexy. Malin je rozvedená, má ráda svoji dceru, ale taky tequilu… Forsová má mnoho společného s nejlepšími postavami skandinávských detektivek — paradoxně také to, že je naprosto jedinečná… Mons Kallentoft již napsal čtyři díly této čím dál slavnější detektivní série a plánuje nejméně stejný počet dalších.

Květnové slunečné ráno. Obyvatelé Linköpingu si vychutnávají první jarní paprsky na terasách restaurací. Vlaštovky krouží na obloze a barevné tulipány dokreslují poklidnou atmosféru. Matka s dvěma holčičkami jde do bankomatu. Vtom vše pohltí prázdnota, tlaková vlna smete idylu a nechává za sebou jen změť, křik a bolest. Bomba rozmetala nejen banku, ale všechny jistoty. Výsledkem jsou dvě mrtvé holčičky a těžce zraněná matka. Kdo je viník? Teroristé? Nebo jde o vyřizování účtů mezi gangy? Byla terčem rodina dívek? Jarní epizoda Kallentoftovy řady nás znovu svádí dohromady s inspektorkou Malin Forsovou, svobodnou matkou, která si zrovna nelibuje v krajkách a která má co dělat, aby se svou utajovanou intuicí a schopností slyšet mrtvé (tentokrát holčičky zabité při atentátu) obstála ve světě dedukce a hmatatelných důkazů. Pro Forsovou je případ osobnější než jindy. V době výbuchu stojí před rakví své matky v kapli Vzkříšení a snaží se něco cítit. Bojuje s tím, aby znovu nehledala útěchu v alkoholu. Její dcera chce odejít na elitní školu daleko od ní, a když se vrací z Tenerife Malinin otec, vyplouvá na povrch tajemství, které před ní rodiče dlouhá léta skrývali.

Každá z nich je dcera a každá z nich je matka. Hrdinky tohoto románu prožívají mateřství v hraničních situacích. Zuzana Lauková počne na sklonku druhé světové války dítě s ruským partyzánem Alexejem, který je vzápětí zastřelen německými vojáky. Zuzana je po válce falešně obviněna ze zrady a těhotná odvlečena do ruského gulagu, kterému velí fanatická důstojnice. Táborová existence je zkouškou přežití pro ostatní, o to víc pro zranitelnou matku s malým dítětem. Po Stalinově smrti je Zuzana díky amnestii propuštěna a konečně se může vrátit domů, jenže její syn je už sovětský občan a kolem krku nosí pionýrský šátek. Zuzanin osud je zároveň provázaný se současností. Vypráví svůj příběh studentce Lucii, která jej chce použít jako zdroj pro svou diplomovou práci. I Lucie řeší vlastní těhotenství a komplikovaný vztah ke své matce, která si pro dceru přála lepší život. Muži hrají v Matkách jen okrajovou úlohu, je to ženský svět, v jehož středu stojí dvě silné ženy, rebelky ve vztahu k matkám, ale nejisté, pochybující bytosti ve vztahu ke svým dětem.