Host strana 88 z 154

Hledáme, co nelze nalézt, a ve šťastných chvílích nacházíme, co nelze hledat. Snadno by se dalo mluvit o spiritualitě, nebo dokonce o mystické zkušenosti, především jsme však sbírali příběhy vnitřní proměny. Muzikantka, kněz, malíř, překladatelka, básník, ekolog, filosofka, opat zenového kláštera a řádová sestra, ti všichni zde hovoří o tom, o čem se nejprve musí dlouho mlčet – a to může být trauma i tajemství, skutečnost před slovy i za nimi. Jaké to je, když člověk hledá sám sebe a najde něco daleko víc? Devět rozhovorů o vnitřním životě, devět příběhů o tom, na co jsme zapomněli, devět svědectví o znameních neznámého mezi námi.

Román o hledání vlastní identity a pravdy, překračující žánry. Ve městě Lucille už žádné nestvůry nežijí, alespoň tak to zdejší děti, včetně Džemy a jejího nejlepšího kamaráda Spásy, odmalička slýchají. Jenže co když si dospělí pouze odmítají připustit pravdu? Přesně tuhle otázku si Džemy musí položit, když jednoho dne z mámina obrazu vytáhne Mazla napůl chlupatého, napůl opeřeného tvora s krvavými rohy a děsivými drápy. Mazel si ji vybral, aby mu pomohla ulovit nestvůru, a zdá se, že tahle konkrétní nestvůra si za místo svého nestvůření zvolila Spásův dům. Džemy tak musí nejen zachránit svého nejlepšího kamaráda, ale také odhalit pravdu a spolu s ní i odpověď na otázku: Jak ochránit svět před nestvůrami, když všichni slepě trvají na tom, že žádné neexistují? Máte dost odvahy se podívat?

Co vlastně znamená být cizí, cítit se cize, být vnímán jako cizí? Transdisciplinárně pojatá publikace vysvětluje různé přístupy k fenoménu alterity (jinakosti) v sociálních vědách, psychoanalýze a filozofii od Hegela až po postkolonialismus. Kniha zohledňuje také teorie fantastična, imagologii, souvislosti alterity a překladu nebo perspektivu diferenčního feminismu. Díky širokému spektru přístupů umožňuje spolehlivou orientaci v poli, které v době globalizace, dramatických interkulturních procesů a migračních vln nabývá stále většího významu.

Umrzlá dívka s židovskou hvězdou a křivdy, které Šumava nezapomíná. Hrůzný nález těla studentky vimperského gymnázia, které jako by ze svého nitra vyvrhly samy šumavské kopce, otřese obyvateli vesniček poblíž bývalého pohraničního pásma. Mrtvá dívka ustrojená do židovského mundúru se stává nejen tučným soustem pro bulvární novináře, ale především novou příležitostí pro stárnoucího policejního vyšetřovatele. Zatímco u něj se rodí naděje na nápravu pošramocené pověsti a získání uznání od kolegů i nejbližších, v místních se začínají probouzet dávné křivdy. S každým dalším posunem ve vyšetřování se příběh mrtvé dívky stále víc proplétá s pátráním po skutečném účelu dodnes zamlčovaného koncentračního tábora Prameny Vltavy. Dívčino pruhované pyžamo jako by plnou silou znovu vracelo nikdy neobjasněné osudy vězněných sovětských zajatců a tajemství Hitlerovy utajované fabriky pod Stolovou horou do přítomnosti. Jak moc ale vražda dívky s minulostí Pramenů Vltavy souvisí? A jaká další tajemství vydají šumavské kopce?

Bez práce nejsou koláče. Někdy to ale jde i bez nich. Práce určuje náš osobní čas, formuje naši identitu a točí se kolem ní organizace celé moderní společnosti. Je prostě přirozené pracovat nebo si práci hledat. Po většinu lidských dějin tomu tak ovšem nebylo a v některých kulturách i v současnosti nezastává práce takovou zásadní roli jako v západní společnosti. Lidé na Západě přitom žijí v nadbytku, v narušeném životním prostředí a také v kontextu zrychlující se automatizace čehokoli. Paradoxně se ale pracuje stále více. Antropolog James Suzman v knize Práce pátrá po zdrojích a příčinách fenoménu politické, kulturní i osobní posedlosti prací. Odhaluje kořeny současného pojetí práce v ideologických sporech devatenáctého století, ale také v tehdejším chápání biologie. A na vlastních výzkumech i historických příkladech ukazuje, že žít a prospívat se dá i bez neustálého pracovního nasazení. Zvlášť když k tomu lidstvo má prostředky i motivaci.

Vynálezy můžou být pro lidstvo požehnáním. A pro člověka katastrofou. V roce 2013 všechna světová média vydala zprávu o závěrech odborného článku — téměř polovinu současných pracovních pozic prý může nahradit umělá inteligence. Z automatizace se od té doby stalo jedno z hlavních společenských i politických témat. Robotizaci se dál věnuje i jeden z autorů původního článku, ekonom Carl Benedikt Frey. Namísto nejisté budoucnosti však Frey studuje minulost. Podle něj se před lidstvem totiž odvíjí až příliš známý scénář: není to poprvé, co technologie zřejmě od základu promění lidskou společnost. Je sice pravděpodobné, že v dlouhodobém horizontu a dostatečném odstupu bude lidstvo z automatizace profitovat, stejně jako tomu bylo v případě technologií průmyslové revoluce. Ta ovšem byla z perspektivy většiny tehdejších lidí katastrofou: radikálně se zhoršila životní úroveň i mocenské vztahy, což vyústilo v mnohá politická zemětřesení. Automatizované budoucnosti se podle Freye nevyhneme — můžeme však výrazně ovlivnit, jak bude vypadat.

Dlouho očekávaný závěr bestsellerové tetralogie Jiskra v popelu. Po staletí uvěznění džinové útočí a zanechávají po sobě krvavou spoušť ve městech i vesnicích. Pro Temnonoše je však pomsta na lidských nepřátelích pouhým začátkem. Po džinově boku stojí velitelka Keris Veturie, která se prohlásila za císařovnu a požaduje hlavy všech, kdo se její vládě vzpouzejí. Na předních místech tohoto seznamu samozřejmě figuruje Krkavec — Helena Aquilla — a její zbývající příbuzní. Laia ze Serry je odhodlaná zastavit blížící se apokalypsu, a veškerou energii proto napře ke zničení Temnonoše. Přitom však probudí starobylou sílu, která ji může dovést k vítězství, nebo také k nepředstavitelné zkáze. Hluboko v Místě čekání se Strážce duší usilovně snaží zapomenout na život a na lásku, které opustil To by však znamenalo přehlížet hory mrtvých, které za sebou nechává Temnonoš a jeho džinové. Aby Strážce duší dodržel svou přísahu, musí vyhlédnout za hranice své říše a ujmout poslání, jež může zachránit — ale také zničit — všechno, co dosud poznal.

Vyvrcholení příběhu Vélina Al Sorny Ocelová horda, armáda fanatiků vedená válečníkem, který o sobě tvrdí, že je vtělený bůh, zpustošila Ctihodné království a valí se přes celý Dálný západ. Temného rytíře Kehlbranda nedokáže zastavit nikdo. Nikdo jedině snad Vélin Al Sorna. Vélin opět získal svůj dar. Jeho nová píseň je však kupodivu černá, plná nenávisti a lačnící po krvi. I když mu pomáhá, v bitvách jej mění v neporazitelný vraždící stroj, který své nepřátele likviduje bez jakéhokoli slitování. Vélin se obává, že se z něj stává netvor, a hledá na svou píseň lék, zároveň však musí i s přáteli a s pomalu se formující armádou Kehlbrandových odpůrců prchat dál a dál na jih. Na konci spletitého děje plného překvapení a akce dochází k závěrečnému souboji mezi tygrem a vlkem

Druhé, revidované vydání prvního případu Marie Výrové Pouhých deset let a pět knih stačilo k tomu, aby se komisařka Výrová stala jednou z nejpopulárnějších postav současné české detektivky. V kostele ve Štěpánově nedaleko Olomouce je nalezeno tělo mladé ženy, které vzbuzuje dojem, že se stala obětí podivného rituálu. Komisařka Výrová se v rámci rozplétání záhady, do níž jsou zapleteni místní kněz, záletný ornitolog a vyšinutý pseudoznalec náboženských sekt, pohybuje mezi typickou hanáckou vesnicí, zalidněnou svéráznými postavami, a olomouckou univerzitou. Mezitím mrtví přibývají, zatímco podezřelých neubývá… Případ pro exorcistu naplňuje všechny znaky dobře napsané detektivky: bizarní vražda, napínavé pátrání, dramatické zvraty, zdařile dávkovaný humor, věrohodně vykreslené prostředí i postavy a především sympatický tým detektivů. Úspěšnou seriálovou adaptaci natočila podle scénáře Petra Jarchovského Česká televize. V režii Jana Hřebejka se hlavní role zhostila Klára Melíšková.

Magická revoluce přetváří město a dávné zlo se probouzí. Ještě před několika lety by Sancie Gradová s radostí nechala Tevanne lehnout popelem. Nyní doufá, že své město přemění v něco lepšího. Přichází ale děsivé varování: Krasedés Magnus, první z legendárních hierofantů, se chystá vstát z mrtvých. A pokud se vrátí, Tevanne bude prvním místem na světě, jež pocítí jeho hněv. Před tisíci lety byl Krasedés prostým mužem, který dokázal nemožné: pomocí skribování — magického umění propůjčujícího neživým předmětům vědomí — přesvědčil realitu, že je něčím víc než člověkem. Celá staletí kráčel po světě jako bůh, osobně rozhodoval o vině a trestu, bořil celá impéria, očišťoval svět ohněm a mečem — a dokonce porazil i samu smrt. Ať se to Sancii líbí, nebo ne, nyní je na ní, aby ho zastavila. Má-li mít v nadcházející bitvě alespoň nějakou šanci, musí otevřít dveře skribovací technologii, která může změnit lidskou podstatu. Nehledě na to, kdo zvítězí, nic už nebude jako dřív...

Výjimečné přátelství a životy plné příběhů. Ten poslední začíná tady. Život je krátký. Nikdo to neví lépe než sedmnáctiletá Lenni, která ho teď tráví v nemocnici na oddělení pro nevyléčitelně nemocné. Ve snaze vyplnit jednotvárné dny se přihlásí do kurzu arteterapie. Když si však uvědomí, že se svými vrstevníky, které lékaři brzy propustí zpátky do normálního světa, nenachází společnou řeč, nechá se přeřadit ke skupině osmdesátníků. A právě tam se spřátelí s třiaosmdesátiletou Margot, moudrou ženou s komplikovanou minulostí, která Lenni úplně změní život. Lenni a Margot si brzy uvědomí, že dohromady prožily už sto let. Proto se rozhodnou, že po sobě zanechají něco trvalého: sto obrazů představujících sto roků jejich životů. Během společné práce Lenni a Margot sdílejí a malují příběhy let, které je přivedly až k tomuto šťastnému setkání na konci jejich dnů. Život s nimi však ještě tak docela neskončil.

Osmý díl série s komisařkou Katie Maguirovou. V irském Corku panuje dusno. Taneční studio jen pár kroků od policejní stanice se ocitlo v plamenech — a spolu s ním i mladí tanečníci, kteří se tam právě připravovali na taneční soutěž. Ze střechy se podařilo zachránit jen desetiletou dívku, která nemůže — nebo nechce — mluvit. Tam, kde obyčejní lidé vidí pouhou nehodu, však Katie Maguirová vytuší vraždu. Není to první požár, který se Corkem prohnal. Navíc se ukáže, že dvě oběti byly mrtvé ještě dřív, než se oheň vůbec rozhořel. Při vyšetřování ve zvláštním, až fanatickém prostředí irských tanců se Katie musí postavit zatím nejchladnokrevnějšímu vrahovi.

Vyslyšela císařovo volání do zbraně. Přijela se svým nadáním, bystrým mozkem a jedinou kamarádkou. Zvítězila, ale současně přišla o všechno. Na císařově vesmírné stanici není nic takové, jak se na první pohled zdá, a osud celé galaxie spočívá na ramenou jediné ženy. Harrowhark Nonagesima, poslední Devátá nekromantka, byla císařem povolána do války, kterou není možné vyhrát. Harrow a její nenáviděná rivalka musejí obě dokonale ovládnout umění nekromancie a stát se anděly nesmrti… jenže Harrow slábne, z vlastního meče se jí dělá zle a nemůže se spolehnout dokonce ani na svou jindy bystrou mysl. Je uvězněná v pochmurných chodbách císařovy vesmírné stanice a v patách jsou jí nejen tři nepříjemní učitelé, ale také šílený duch a zavražděná planeta. Nekromantce nezbývá než se postavit dvěma nevítaným otázkám: Snaží se ji někdo zabít? A nebyl by na tom vesmír náhodou líp, kdyby její atentátník uspěl?

Velkolepé vyprávění o intrikách a revoluci, vojácích a nájemných zabijácích, prastaré magii a věčném střetu říší Na Trezijskou republiku padl stín. Vládnoucí rody, někdejší ochránci spravedlnosti a demokracie, proti sobě intrikují ostrými slovy a ještě ostřejšími noži. Jsou zaslepeni svými ambicemi a neberou ohled na hrozbu ze strany invazních vojsk Chadárské říše. Ale hrdinové povstávají, i když Trezie padá. Viktor Akadra je hrdinou republiky, válečníkem, který nemá sobě rovného. Zamlčuje však tajemství, kvůli němuž by ho upálili jako kacíře. Džosiri Trelan je Viktorův zapřisáhlý nepřítel, politický vězeň snící o znovuvzkříšení matčina neúspěšného povstání. A Džosiriho sestra Kalenna Trelan se jen snaží odpoutat od poskvrněného odkazu svého rodu a uniknout očekáváním a předsudkům spjatým s jeho jménem. Zatímco republiku zachvacuje válka, všichni tři se musejí povznést nad vzájemné neshody a zachránit svou vlast. Avšak nechat za sebou celá desetiletí špatné krve není nic lehkého. A vítězství, pokud k němu vůbec dojde, si vyžádá strašlivější cenu, než si kdokoli z nich umí představit.

Na počátku byla hvězda. Pak přišla pop-music. Karla Gotta znali desítky let všichni občané Československa. Jako největší domácí hvězda své doby byl výjimečný a zároveň každodenně přítomný. Nikdy u něj nešlo jen o písničky a o osud jedné hvězdy. Jeho příběh byl příběhem Československa: Gott často artikuloval a zároveň umocňoval náladu ve společnosti. V šedesátých letech prožíval velký třesk československé pop-music, pomáhal ji vynalézt a spolu s publikem se opájel její čerstvostí. Po roce 1968 normalizované Československo stagnovalo a Gott byl zásadní součástí jeho stojatých vod. V osmdesátých letech se snažil oklepat z té nejhorší nesvobody a hledal prostor mezi nezávislostí a přežíváním — stejně jako většina společnosti. V letech devadesátých se pak Karel Gott rozhlížel, jak vše přetavit do nového začátku a podnikat. Dobová média a hudební průmysl, tichá vyjednávání mezi mocí a zábavou, instituce státního monopolu, kultura izolovaná a zároveň mnohdy dotovaná, zvládnuté řemeslo i to nejtemnější z protekcionářského popového byznysu — toho všeho se příběh Karla Gotta dotýká. Zároveň je to příběh muže, který možná jako první v Československu pochopil, jak se dělá sláva. Kniha GOTT hudebního publicisty Pavla Klusáka všechny tyto příběhy vypráví a črtá přitom plastický obraz společnosti a kultury Československa od padesátých do devadesátých let minulého století.