Host

Příběh o italských horách a o lidech, kteří v nich prožívají nelehké časy Jedné deštivé noci uvidí spisovatel Francesco oknem ve své chatě v cadorských lesích muže stojícího uprostřed bouře. Pozve ho dál. A tak se seznámí se starým Guidem s tváří zvrásněnou jako útesy Dolomitů a očima modrýma jako horské nebe. Guidovu pozornost upoutá fotografie neznámé dívky, kterou Francesco našel pod převisem v horách. Francesco začne osamělého Guida navštěvovat a stařec ho požádá, aby mu předčítal ze svazku prastarých dopisů. Každý z nich je věnován jedné z okolních hor a společně vyprávějí o životě bratrů Onesta a Santa. Popisují zdánlivě prosté příběhy lidí, kteří se vší silou drží při životě, tak jako modříny zarývající své kořeny do nejpříkřejších úbočí skal. Vyprávějí o válce, smrti a o lásce. Posledním dopisem však příběh nekončí. Kdo nechal v městečku postavit kenotaf s nápisem Mé hory jsi ty? A kdo je ona tajemná dívka ze staré fotografie?

Ženské tělo bylo po staletí považováno za odchylku od „normálního“, tedy mužského těla. Takový pohled poznamenal náš každodenní život, medicínu, vědu i způsob, jakým vyprávíme příběh lidské evoluce. Cat Bohannon tento narativ přepisuje a ukazuje, že ženské tělo není jen „mužské tělo s hormony“ a že právě ono určovalo podobu a směr lidské evoluce už od zrodu prvních savců. Bez ženských prsou, menstruační krve, tuku nebo dělohy by druh homo sapiens nikdy nedosáhl své současné dominance a civilizačního rozvoje. Kniha poutavě a srozumitelně vypráví, jak se během stovek milionů let ženské tělo vyvíjelo, aby přežilo a dokázalo ochránit potomstvo. Spojuje nejnovější biologické, antropologické i historické poznatky a skládá z nich fascinující — a konečně úplný — obraz evoluce lidstva.

Novinka oceňovaného básníka Milana Děžinského (nar. 1974), držitele ceny Magnesia Litera za sbírky Obcházení ostrova, je žánrově netypická. Tvoří ji rozsáhlá mozaika kratších próz, v nichž se prolíná bizarní s každodenním, dějinné s intimním, groteskní s tragickým. Autor sestavuje svou knihu z příběhů nalezených, vyslechnutých i zcela osobních — a vytváří tak obraz světa, který se nám ukazuje ve své absurditě i křehkosti. Útržky internetových historek, fragmenty dávných osudů i okamžiky zdánlivě banálního života dohromady tvoří mnohovrstevnatou zprávu o našem bytí… Stalin pěstuje exotické rostliny, kamion hoří na dálnici a někdo sní o smrti ve sněhu. Žena žije v reklamní ceduli na střeše supermarketu a chlapec umí předvídat góly. A taky je tu medvěd, který zkouší hrát na piano, a tak dále. Z prostěradla se zvedá prach, v kuchyni vám kdosi strčí vosu mezi stehna a králíček zoufale hledá něžného majitele. Hravé i temné, na každý pád však inspirativní čtení.

Píše se rok 2118. V srdci svobodné Evropy, přetvořené v ekologickou a feministickou pevnost, se odehrává příběh ženy, která ztrácí a znovu nachází svět — i sebe samu. V krajině, kde lidé místo států pěstují společenství a místo monumentů sázejí stromy, se prolíná osobní ztráta s dějinami celého kontinentu. Acheron je vizionářský román o koncích a nových začátcích, o křehkosti světa i o síle společenství. Autorka s poetikou Ursuly Le Guinové a pronikavostí Aldouse Huxleyho skládá obraz Evropy po zhroucení starého řádu — světa, který se zrodil z bolesti, ale stále touží po něze, svobodě a smyslu.

Měl to být příběh o ztrátě, strachu a přežívání. Jenže pak potkal jeho. A najednou bylo úplně všechno o něm. O Elim. Nathanielovi někdy připadá, že tam, kde měl mít duši, je zpustošený svět. Drogy ho berou na místa, odkud se jen těžko vrací, ale nebýt nich, musel by si znovu prožít každou špatnou zkušenost. Táta ho opustil. Máma zemřela. A pak šlo všechno hodně rychle do háje. Elkan nežije, poslední roky spíš přežívá. Většinu nocí tráví v pokoji a hraje na playstationu jednu hru za druhou. Nemůže spát, protože spánek s sebou nese noční můry, které ho rvou na kusy. V tom, že se Nathaniel a Elkan po letech znovu potkali, je jistá osudovost. Můžou si navzájem pomoct a vytáhnout se ze dna, nebo se společně propadnout ještě hlouběji. Dokážou tihle dva kluci přepsat svůj příběh a proměnit ho v nový začátek?

Tragické lidské osudy od česko-rakouské hranice Kniha přináší příběhy a autentická svědectví o těch, kteří zemřeli při pokusu překročit československo-rakouskou hranici v letech 1948–1989. Ale i o těch, kdo u ní zahynuli pouhou náhodou. Na základě archivních materiálů, výpovědí pamětníků i vlastního bádání odhalují autoři příběhy třiapadesáti obětí železné opony v úseku mezi Dolním Rakouskem a jižní Moravou. Chronologicky řazené kapitoly nabízejí příběhy těch, kteří zemřeli v drátech nabitých elektřinou, v minovém poli nebo zasaženi střelbou pohraničníků. Publikace zachycuje nejen osobní tragédie, ale i mechanismy státní moci, která touhu po svobodě trestala smrtí. Rehabilituje zapomenuté oběti a vrací jim jména — a v řadě případů i tváře.

Celia objevila svoji magii tím nejhorším možným způsobem v den, kdy její milovaný nejstarší bratr Argent opustil domov. Vyděšená a naštvaná, že ji bratr opouští a nechává samotnou v zemi zmítané válkou, si na něm vylila zlost a nešetřila krutými slovy. Neuvědomila si však, že její dětinská, zlobou naplněná slova mají moc a odsoudí bratra k životu bez lásky. Zatímco Argent putuje po světě a je nucen hledat pouze slávu a věhlas místo lásky a sounáležitosti, po nichž skutečně touží, Celia se snaží zrušit kletbu, kterou na něj uvrhla. Ale i když z dívky dávno vyrostla v ženu, nemůže najít řešení — až do chvíle, kdy se dozví pravdu o stoleté válce mezi jejím lidem a nesmrtelnými bytostmi, které chovají neúprosnou zášť vůči svým smrtelným sousedům.

O Martě si rodiče myslí, že je chytrá a mohlo by z ní něco být, hlavně když bude studovat a nebude se flákat. Mladší sestra si o ní myslí, že je to nafoukaná nána, starší bratr, že se pořád chová jako malá, a Robert, její kolega z práce, že není k zahození. Babička ji už nepoznává. Ale tahle kniha není o tom, jak vidí Martu ostatní, tohle je její deník.... Devatenáctiletá Marta Žáková úspěšně odmaturovala, byla přijata na vysokou školu a na prázdninové brigádě se zamilovala. Vše se zdá být v pořádku, přesně tak, jak si to Marta představuje. Nečekaný spád událostí však obrátí její život naruby a z nadějné studentky se rázem stává "největší lůzr světa". Dynamiku příběhu umocňuje autorčin typický jazyk, odpovídající myšlení a vyjadřování mladé dívky. Koneckonců - autorka už věk dospívání překročila natolik, aby o něm mohla s nadhledem psát, zároveň je však stále dostatečně mladá, aby dokázala citlivě a přesvědčivě zachytit prožívání devatenáctileté dívky.

Proč se Rusko odpoutalo od západního světa? Celý západní svět se opakovaně snaží pochopit moderní Rusko. Analytici, komentátoři i filozofové však jen stěží překonávají překážku, která vede k dosavadnímu zmatení z ruské politiky, společnosti i historie: vykládají je totiž prizmatem západních hodnot, idejí a zkušeností. Avšak ruské dějiny i současnost stojí na odlišných základech, nesou si jiná traumata, mají jiná očekávání a naděje. Řídí se tak pro západního pozorovatele často obtížně pochopitelnou dynamikou. Kniha Ztracená země proto vypráví historii moderního Ruska po rozpadu Sovětského svazu z ruského pohledu. Líčí nepovedené pokusy o vybudování kapitalistické liberální demokracie, zklamání Rusů z nenaplněných očekávání výsledků postkomunistické transformace a postupné prohlubování zášti vůči Západu. Popisuje, jak bývalá velmoc padla téměř na dno, jak jí někdo slíbil obnovit velikost a sílu a své sliby nakonec dodržel — a to i za cenu odcizení od demokratického světa. Připomíná vývoj ruské civilizace a konsolidaci její novodobé moci ve všech spektrech společnosti, od armády přes média až po duchovní a morální život. Kniha tak přináší příběh postupného ztrácení země, která se podle západních představ měla včlenit do demokratického světa, kam však nikdy nepatřila a jemuž zůstává vzdálená.

Druhý díl bestsellerové sci-fi ságy o pomstě a boji za svobodu na Marsu br br Darrow je Rudý, člen nejnižší kasty horníků a námezdních dělníků. Mládí strávil těžkou dřinou v heliovém dole hluboko pod povrchem Marsu, v domnění, že planetu připravuje pro kolonizaci těžce zkoušeného pozemského lidstva. Celý jeho život byl však jedna velká lež. Barevně roztříděná Společnost, které sloužil, je ve skutečnosti jen nesmírnou otrokářskou hierarchií s krutou a bezohlednou kastou Zlatých v čele. br br Darrow s pomocí povstaleckého hnutí infiltruje marsovský Institut, kde Společnost vychovává Nejvyšší zjizvené, vládnoucí vrstvu Zlatých, elitu elity. V průběhu „studia“, které je spíše bezohledným bojem o přežití všech proti všem, se vypracuje na nejlepšího studenta, a získá tak patronát rodu Augustů v čele s arciguvernérem Marsu Neronem. Mužem, který nechal pověsit jeho milovanou ženu Eo. br br Darrow ve službách bezohledného vládce rudé planety plánuje pomstu. Časem se však začíná všechno komplikovat a Darrow v dravčím světě Zlatých nachází přátelství, respekt, a dokonce lásku. Ví, že ho čeká válka, která změní osud lidstva, a že si bude muset vybrat — buď nanejvýš lidskou touhu po pomstě a krvavé revoluci, nebo Eoino poselství lásky a naděje pro všechny.

Závěrečný díl drsné a nelítostné trilogie Úmluva oceli od mistra epické fantasy Anthonyho Ryana Alwyna Písaře čeká rozhodující bitva a těžká volba mezi loajalitou a svědomím. Alwyn urazil velký kus cesty. Narodil se jako levoboček v bordelu a nikdy nepoznal vlastního otce, vyrostl v lese mezi zbojníky a nyní je rytířem a nejbližším rádcem lady Evadine Courlainové. Společně vybojovali již bezpočet bitev a pomohli obnovit řád v roztříštěném království. Jenže Evadine už není tou ženou, kterou Alwyn znal. Puritánská zuřivost v ní čím dál častěji nahrazuje laskavou víru a Alwyn začíná pochybovat o jejích skutečných motivech. Schyluje se k poslední, rozhodující bitvě a Alwynovo svědomí svádí lítý boj s jeho srdcem. Teď se bude muset doopravdy rozhodnout, na čí straně stojí.

Romány jsou jako jednočlenné domácnosti. Co se stane, když se do knihy přistěhuje druhý autor? Vznikne román ve dvou, napjaté soužití dvou příběhů, které se na každé dvoustraně dotýkají a zároveň míjejí. Jeden příběh patří Danielovi, jemuž umírá otec, ten opačný Zuzaně, která odešla od partnera. Ty dva spojuje jen byt, o který se dělí, a palindromy psané na zadní stranu vzkazů. Ale nedá se i život přečíst z jedné a druhé strany stejně? Možná. Zůstává každopádně na čtenáři, kterou stranou začne. Jen pozor: co je pro jednoho hra, může být pro Daniela se Zuzanou osudová volba.

Poezie mikulovsko-brněnské básnířky Eli Hondl (nar. 1995) je světem protikladů. Její obraznost dokáže být lyrická a odkouzleně křehká, ale i naštvaně kritická a syrová. Na jedné straně tu „ze dna vraků prorůstají jako choroše / tlamy bílých běluh / písně tumorů samoty“, abychom se jen o chvíli později stali svědky mlčení i výkřiků, jež mají kořeny v hněvu stejně jako v sexu. Jednotlivými básněmi ve sbírce se pak jako jednotící linka táhne tělesnost; ta reflektuje jak tělo vlastní, tak i tělo společenské. A nakonec je tak do dvojí role postaven i jazyk samotný — prostředek, jak zúčtovat sama se sebou: „ideologický jazyk polykej pomalu / vyklovaná rána hnisá božskou / ale třetí oko máš příliš jasné“.

Carl Morck si chtěl užívat důchod. Pomůže oddělení Q úspěšně vyřešit zlověstný případ? Carl odešel do důchodu, aby se mohl věnovat psaní. Opustil policii i své milované oddělení Q a hledá znovu sám sebe. Jenže pak ho kontaktuje žena, která má u sebe znepokojivou nahrávku, a než se Carl naděje, zase se vrhne do vyšetřování. Vyhledá Rose a Asada, kteří se po jeho odchodu snaží držet oddělení Q při životě a těžce se smiřují s příchodem jeho nástupkyně, která navíc skrývá temné tajemství. Trojice se jako za starých časů nového případu ujme. Na zvukové nahrávce slyší hlas ženy, kterou se před čtyřmi lety pokusil zavraždit její manžel. Muž si následně vzal život a policie případ označila za vyřešený. Na nahrávce se však objevuje třetí neznámá osoba a všechno nasvědčuje tomu, že policie udělala chybu. Po deseti případech Jussi Adler-Olsen symbolicky předává otěže svým kolegyním Stine Boltherové a Line Holmové, které od něj oblíbenou severskou krimi sérii přebírají a úspěšně na ni navazují.

Román ze života praktického lékaře, který má až příliš dobré srdce. Ale naštěstí i dobré lidi kolem. Patrik by dneska ordinování nejradši zabalil. V čekárně se už zase hromadí lidi a jeho máti jako zdravotní sestra všechny peskuje, protože pořádek musí být. Jenže pacient a rýma se neptají, jak doktorovi zrovna je. A tak spolu s kolegyní Marikou statečně udolávají vysoký tlak, cukrovku, nachlazení i čistokrevnou hypochondrii. Ještě že je tu Hanka. Patrik s ní už nějaký čas žije a těší se, že možná brzy budou tři. Jenže nic není snadné ani za dveřmi ordinace. Je tu Patrikova obezita, jeho neohrabané proslovy a jedna malá divná Drejk. Naštěstí se stačí problémům postavit čelem a život bude zase krásný… Anebo snad ne?

Když si policie neví rady, musí nastoupit svérázná dospívající vyšetřovatelka Yorkshire, 1979. Premiérkou je Margaret Thatcherová, džíny do zvonu jsou právě in a dvanáctiletá Miv je přesvědčená, že její otec chce přestěhovat celou rodinu na jih. Kvůli vraždám. Ovšem opustit Yorkshire a nejlepší kamarádku Sharon pro ni prostě nepřipadá v úvahu, bez ohledu na nebezpečí, jež číhá v okolí, nebo na podivnosti doma, které začaly v den, kdy Mivina matka přestala mluvit. Miv spřádá plán — kdyby se jí podařilo vyřešit případ sériového vraha, možná by přece jen mohli zůstat a nikam se nestěhovat… Miv a Sharon se tedy rozhodnou sepsat seznam: seznam všech podezřelých lidí a věcí v jejich ulici. Lidí, které znají. Lidí, které neznají. Věcí, které vybočují z každodennosti. Jejich pátrání však brzy odhalí tajemství v jejich sousedství, v jejich rodinách, a dokonce mezi kamarádkami navzájem. Co když skutečná záhada, kterou musí Miv vyřešit, leží až nebezpečně blízko jí samé?