Host

Autentický příběh o dospívání, hledání vlastní identity a cestě k sebepřijetí Skoro patnáctiletá Katka tráví většinu času sama a nejradši si čte. A taky ráda jí. Spolužáci ji mají za podivínku. Katka ale ví, že na gymplu bude všechno jinak, a hned po přijímačkách si dá předsevzetí: zhubnout. Zpočátku jde jen o snahu upravit životní styl, postupně se ale ukáže, že cesta k vysněnému „novému já“ není tak jednoduchá, jak si představovala. Touha po změně se Katce začne vymykat z rukou. Na gymplu se opravdu všechno změní — jen trochu jinak, než čekala. Autentický příběh o dospívání, hledání vlastní identity a cestě k sebepřijetí. Jednu z hlavních rolí v něm sice hraje anorexie, ale tím nejpodstatnějším jsou — jak už je u Petry Soukupové zvykem — mezilidské vztahy.

Kam se ztrácejí věci, které ve zlosti vyhodíme? Jak chutná cizí vztek? Jaké poklady skrývá Vztekotéka a co všechno se archivuje v Muzeu protivností? To všechno jednoho dne trochu nedobrovolně zjistí holčička Juki. Říká o sobě, že nemá moc dobrou povahu. Prý je zlá a protivná. A když se naštve, křičí a buší pěstmi do země. A právě proto ji nesnáší její starší brácha Sim. Jinak by s ní přece cestou ze školy mluvil, ne? Jednou Juki ve vzteku hodí klíče do kanálu. A tím začíná její cesta podzemím, kde je všechno jiné, trochu špinavé, ale zároveň magické a vlastně neuvěřitelně krásné. Její průvodkyní se stane princezna Břečka, nehezká bahnitá obluda, která roste, když Juki zlobí, a zmenšuje se, když je hodná. Na společné cestě projdou nejrůznějšími zákoutími, Černou džunglí, Čertovou tůní i Muzeem protivností, ze kterých budete zkrátka nadšení. Jak by taky ne, když kolem celou cestu cupitají i roztomilí Kakánci. Alemagna vytvořila další mimořádnou knihu plnou láskyplného respektu. Ano, vztek nevypadá dobře. Ubližuje a špiní. Ale stejně jako se dají umýt zablácené ruce, dá se smýt i vlastní vztek.

Středověkým Tallinnem obchází strach. Jsou to jen povídačky, nebo skutečná pomsta ze záhrobí? Co spojuje strážce věže, prostitutku a vlámského malíře? Všichni tři tvrdí, že spatřili ve Studniční ulici ducha, a krátce nato za záhadných okolností umírají. Melchior Wakenstede, apatykář a pomocný soudní vykonavatel, se znovu v ulicích středověkého Tallinnu vydává po stopách pravdy, jež se často skrývá na nečekaných místech. S vyvinutým smyslem pro spravedlnost vyšetřuje jednotlivá úmrtí a snaží se zjistit, jestli se duchové skutečně mohou mstít živým, nebo zda se jedná jen o městské povídačky. Jak se Melchior zaplétá do mocenských konfliktů a rivalit mezi řeholními řády, obchodními cechy a německými rytíři, objeví něco mnohem strašidelnějšího, než je duch…

Ve velkolepém finále série se Emily vydá získat zpět trůn v říši víl. Profesorka dryádologie Emily Wildová se spolu se svým snoubencem, krásným a nevypočitatelným Wendellem Bamblebym, vydávají do říše víl, aby získali zpět jeho trůn a ujali se vlády v zemi, kde stromy mají oči. Emily se ocitá ve světě, který je fascinující, okouzlující, avšak také nelítostný. Jak se smrtelná žena, jež zasvětila roky studiu kouzelných bytostí, vyrovná s úlohou jejich vládkyně? Společně s Wendellem se budou muset postavit nadpřirozeným nepřátelům, poradit si s kletbami i intrikami předchozí kruté královny, Wendellovy macechy. Říši víl i její fascinující obyvatele stravuje nebezpečná magie a Emily musí najít klíč k tomu, jak s ní bojovat — a hledá ho v příbězích, které ji odmalička fascinovaly, v minulosti i ve vlastním srdci. Jinak hrozí, že ona i Wendell ztratí vše, co je jim drahé.

Strach se snáze překoná, když na něj člověk — nebo želva — není sám. Armelka se bojí tmy. Tak moc, že se ani v ohrožení nedokáže schovat do svého krunýře. Tam je totiž tma tmoucí! Ale co s tím? Vždyť želva daleko neuteče a les je plný nebezpečí. Armelka se trápí a celé noci nespí. Dokud nepotká Miklíka, který umí krásně vyprávět a ještě lépe naslouchat. A ten — jak už to světlušky umějí — rozsvítí v Armelčině životě světýlko naděje. První dva díly francouzské komiksové série o želvičce Armelce Světýlko a Cesta vycházejí v jednom svazku. Něžné akvarely ilustrátora Juliena Arnala dokonale zachycují proměny přírody i želviččiných nálad a v kombinaci s jemnou, křehkou kresbou plnou detailů vytvářejí přívětivou atmosféru blízkosti, v níž se dá otevřeně mluvit o strachu a úzkosti.

Znepokojivý japonský příběh o misogynii, posedlosti a pohříchu dobrém jídle V tokijské vazební věznici sedí Manako Kadžii, žena obviněná z vražd několika starších osamělých boháčů, které údajně svedla svými lahodnými domácími pokrmy. Případ vzbudil pozornost celého národa, ale obviněná odmítá mluvit s tiskem a nepřijímá žádné návštěvy. Tedy alespoň do chvíle, než jí novinářka Rika Mačida napíše dopis, v němž ji prosí o recept na dušené hovězí. Rika je v redakci jediná žena, každý den pracuje dlouho do noci a málokdy si uvaří něco jiného než obyčejný instantní rámen. Když Rika začne Kadžii navštěvovat ve vězení, jejich rozhovory se podobají spíše kulinářským debatám než novinářské práci. Rika doufá, že se jí pomocí hovoru o jídle podaří získat ženinu důvěru a postupně z ní vytáhne exkluzivní informace k případu. Zdá se však, že nakonec jejich hovory ovlivňují spíše ji samu. S každým novým pokrmem se v Ričině těle probouzí cosi nového. Má toho snad s Kadžii společného víc, než si myslela?

Po celém Olympu i v Podsvětí se nemluví o ničem jiném: bůh smrti si začal s bohyní jara. Kromě drbů o jejich románku mají Hádes s Persefonou svých starostí až nad hlavu. Ona se snaží být dokonalou bohyní a naplnit očekávání okolí, i když po Apollonově útoku je pro ni čím dál těžší skrývat emoce. On se vyrovnává s vlastní traumatickou minulostí a propadá škodlivým návykům v Minthině náruči. S rostoucím tlakem rodiny, přátel i nepřátel si Persefona s Hádem uvědomují, že popírají svoje nejhlubší touhy. Ale přitažlivost mezi nimi je příliš magnetická. Jako kdyby to byl osud… Stylové, humorné i lehce necudné převyprávění řeckých mýtů spojuje svět bohů s realitou mobilů, bulváru či korporací, ale také s tématem toxických vztahů nebo manipulace. Série se stala celosvětovým bestsellerem a jedním z největších komiksových fenoménů dneška. 3× Cena Willa Eisnera (Nejlepší digitální komiks 2022, 2023, 2024), 2× Harveyho cena, 2× Cena Ringo, 1× Cena čtenářů databáze Goodreads, 1× Prix Babelio. Pro čtenáře od patnácti let.

V zahradě kavárny Café Cherry Blossom stojí stoletá horská sakura. Rok za rokem bedlivě pozoruje plynutí ročních období i to, jak se kavárně daří. Právě teď sleduje mladou Hio, která se po matčině odchodu do důchodu ujímá vedení a chce dostát odkazu své babičky, jež celý podnik kdysi založila jako malebný penzion. Proto se Hio nechává inspirovat přírodou a pečlivě vybírá kombinace tradičního japonského čaje a zákusků wagaši. Kromě toho spolu s kamarádkou Mijako tvoří květinovou výzdobu, aby svým zákazníkům poskytla příjemný prostor pro odpočinek. Často však o svých schopnostech pochybuje. Horská sakura ovšem vidí, že Hio svou klidnou a přívětivou přítomností pomáhá hostům v těžkých chvílích i na životních křižovatkách. A sama sakura jako by nad kavárnou držela ochranný štít. Jak se během roku promění kavárna a životy lidí, kteří jsou s ní spjati? A ustojí prastará sakura další zimu?

Jedno knihkupectví. Čtyři knihy. Čtyři příběhy. Vysokoškolák Fumija Kurai se dostal na rozcestí. Kdysi dávno si od otce půjčil knihu a ten ji teď chce vrátit. Má to ovšem jeden háček — Fumija ji ztratil a jeho otec nechce žádné novější vydání. Nezbývá mu proto než prověřit městskou legendu, na kterou narazil na internetu, a navštívit Páteční knihkupectví. Tam prý totiž každý najde knihu, po které touží nejvíc. Obchod provozuje svérázný trojlístek — energická a impulzivní vedoucí Makino, ostrý, ale laskavý majitel Waku a mlčenlivý šéfkuchař Sugawa. Fumija ještě netuší, že mu tento záhadný podnik převrátí život vzhůru nohama — od jeho nezdravého přístupu ke knihám přes rodinné vztahy až po pohled na sebe sama. Páteční knihkupectví má totiž v nabídce mnohem víc než jenom příběhy na papíře.

Náhodná a neobyčejná setkání v korejské večerce Podivuhodná večerka přináší příběh plný naděje, lidskosti a nečekaných setkání. V centru vyprávění stojí záhadný muž přezdívaný Tokko, který se z bezdomovce stává nočním pracovníkem v malé večerce. Přestože trpí částečnou ztrátou paměti a působí nemotorně, jeho přítomnost začne postupně měnit životy všech kolem — od sedmdesátileté majitelky obchodu přes ambiciózní studentku připravující se na úřednické zkoušky až po vyčerpaného obchodního zástupce. Za zdmi nenápadné večerky se odehrává příběh o druhých šancích, odpuštění a síle komunity. Spisovatel Kim Hojon mistrně propojuje osudy jednotlivých postav, jejich každodenní radosti i strasti a vytváří mnohovrstevnatý román, který čtenáře dokáže rozesmát i dojmout. Skrze intimní portréty obyčejných lidí odkrývá univerzální témata vykoupení, mezilidských vztahů a hledání vlastního místa ve světě.

Když šestiletá Marissa přijde o matku, odstěhuje se s otcem, zaníceným mořským biologem, až na druhý konec světa. Tam potká stejně starou Arielle a stanou se z nich kamarádky na život a na smrt. Společně dospívají, obdivují křehkou krásu útesů, lesů i pláží. Naučí se potápět hluboko pod hladinu a v křišťálově čistých vodách plavou společně s hejnem mant, z nichž každá má své jméno. Moře je jim druhým domovem a dívky dobře vědí, kdy jim jeho náruč poskytuje bezpečí a kdy je potřeba rychle zamířit na břeh. Jenže pak přijde vlna, která smete všechno, co kdy znaly a milovaly, a z Marissina života se stane pustina. O několik let později se již dospělá Marissa toulá New Yorkem a topí se ve vzpomínkách na minulost. Během dvou osudných dní, kdy živly opět hrozí zničit vše, na čem jí záleží, Marissa konečně zjistí, jak jít životem dál.

Mám velice rád toho dobrého vojáka Švejka, a podávaje jeho osudy za světové války, jsem přesvědčen, že vy všichni budete sympatizovat s tím skromným, nepoznaným hrdinou.“ Tak uvádí roku 1921 Jaroslav Hašek (1883–1923) na scénu onu svéráznou a výřečnou postavu demaskující absurditu války a byrokracie, jejíž příhody „v zázemí“ i „na frontě“ znají čtenáři po celém světě. Po nedávném nečekaném nálezu rukopisu Haškova románu proto vycházejí Osudy dobrého vojáka Švejka v aktualizované edici, doplněné detailně zpracovanými vysvětlivkami a s analytickým komentářem Jiřího Holého.

Kompletní dějiny vývoje jaderné bomby — a s ní i vědy, politiky a osudu moderního světa Příběh atomové bomby je příběhem lidské civilizace. Vědecké objevy z?konce devatenáctého století dávaly tušit příslib nekonečné energie. Ve dvacátém století se však střetly s?politikou a válečnou realitou a přivedly svět na pokraj katastrofy a k?možnosti naprostého sebezničení, která už nikdy nezmizela. Kniha Zrození atomové bomby vypráví tento příběh v jeho úplnosti: od objevu atomu až po rozpoutané peklo v Hirošimě a Nagasaki, od evropských i japonských laboratoří po americké válečné úřady, od největších vědců dvacátého století — Alberta Einsteina, Nielse Bohra, Alberta Fermiho, Maxe Plancka, Johna von Neumanna, Roberta Oppenheimera a mnoha dalších — přes špiony a vrcholné politiky až po obyčejné vojáky a dělníky, od akademických diskusí a sci-fi románů až po největší bitvy druhé světové války. Je to zároveň příběh, který ovlivnil celý zbytek dvacátého století. A svůj stín vrhá i na současnost. Pulitzerova cena, Národní knižní cena a další ocenění

Kdo stojí za vynálezem bitcoinu? A proč se stále skrývá? V říjnu 2008 kdosi pod jménem Satoši Nakamoto zveřejnil dokument o „peer-to-peer elektronickém peněžním systému“ pojmenovaném Bitcoin. Nikdo tehdy Nakamota neznal, přesto však jeho koncept kryptoměn velmi rychle a zásadně proměnil finanční a technologický svět. Tajemný autor digitálních peněz proto přirozeně přitahoval pozornost — jenže Satoši Nakamoto zmizel. Zůstala jen jeho bitcoinová peněženka s ohromným jměním, bankovní spekulace a rostoucí zájem investorů. S postupující dobou i popularitou kryptoměn se hledání Nakamotovy identity rozrostlo v jednu z největších záhad současnosti. Benjamin Wallace zasvětil pátrání po totožnosti stvořitele bitcoinu patnáct let a v reportážní knize Tajemný pan Nakamoto sleduje jeho stopy od Londýna přes Oslo až po Los Angeles, od pobřeží Austrálie až po arizonskou poušť — a kromě všech podezřelých líčí i historii, fungování a proměny kryptoměn.

Naturalismus vzbudil na konci devatenáctého a počátkem následujícího století vlnu bouřlivých diskusí. Napříč evropskou kulturou byl radikálně odmítán, a zároveň neodolatelně přitahoval čtenáře, nakladatele i podstatnou část spisovatelů. Jaká byla jeho pozice a podoba v české literatuře? Omezoval se jen na několik málo jmen, která si dnes s naturalismem spojujeme, nebo měl širší dosah a vnitřně rozmanitější povahu? Byl pouze odlitkem Zolovy teorie a románů, nebo se k tomuto ideálnímu prototypu vztahoval složitěji, ba mnohotvárně? Přinášel čtenáři jen senzační motivy krajní ošklivosti a hnusu, nebo byl podnětným moderním experimentem? Co český naturalismus vypovídá o pozici naší literatury v evropském kontextu, třeba v porovnání s Francií, Německem, Skandinávií, ale třeba i se Slovenskem? Jaký podnět i metodologický problém naturalismus představuje pro literární historii? Publikace je výsledkem dlouholeté spolupráce literárních historiků a specialistů na divadlo i drama z univerzit i výzkumných institucí v Českých Budějovicích, Praze, Brně, Olomouci a Liberci. Navazuje na řadu knih, vydaných v Hostu a věnovaných českému klasicismu, romantismu a parnasismu.

Vzpoura se odehrává ve stínech… Vivien Vlaštopírková rozluštila tajný jazyk draků — a tím rozpoutala občanskou válku, v níž na obou stranách bojují draci i lidé. Poté co po nešťastných událostech unikla z Bletchley Parku, se Vivien neochotně stala tváří povstání — a okamžitě byla označena za nejhledanějšího zločince v Britannii. Ale k čemu je rebelka, která se musí skrývat a nemůže nijak pomoct svým přátelům? Nejistá svým posláním a rozpolcená pochybnostmi o životě, o němž si myslela, že je jí souzený, se Vivien vydává na odlehlé skotské ostrovy. Chce najít záhadný, dávno zapomenutý druh saně, aby povstalcům pomohl ukončit válku jednou provždy. Válka saní je druhým dílem plánované trilogie.