Host strana 5 z 153

I tuto další Navarovu knížku je lépe číst jen jako soubor strhujících příběhů než jako svědectví o době, která nedávno minula či jaksi nezřetelně přešla do ztracena. Příběhy samy o sobě jsou úžasné a žádný autor by si je nevymyslel. To dokáže pouze nelidská situace, ve které je člověk lapen a reaguje na ni lidsky. Lidsky normálně. Je normální a lidské na nenormalitu reagovat vzpurně, nepřijmout ji. A to je prostředí a motiv všech příběhů této knížky. Příběhy lidí, kteří si to nenechali líbit. Jaroslav Hutka

Soubor studií „Na téma umění a život“ F. X. Šalda 1867–1937–2007 představuje reprezentativní průřez současným literárně a uměnovědným myšlením o díle zakladatele moderní české umělecké kritiky F. X. Šaldy. Odráží a doplňuje jednání mezinárodní vědecké kon

Povídkový soubor Život na Kdysissippi pojednává o lidech, kteří v šedesátých, sedmdesátých a zčásti i v osmdesátých letech minulého století žili na okraji společnosti nebo na jejím dně. Líčí jejich výstřední osudy, pojednává o nekonformním životě v undergroundových komunitách (Praha, Karlovy Vary, Brno, Olomouc aj.), někdy žánrem „bluesového dokumentu“, jindy formou fantasy skeče. Autor často převrací tzv. pravdu naruby, snaží se zbavit vzpomínky nudnosti a sentimentálních stereotypů. Nutno ovšem podotknout, že v drtivé většině se všechny příběhy skutečně odehrály. Soubor prostupují texty, které Kozelka nazývá „životy svatých“, tedy lidí, kteří na svoji odlišnost dopláceli (blázince, kriminály) nebo dnes už definitivně doplatili — buď jsou po smrti, nebo skončili třeba na ulicích. Takové byly například dvě brněnské postavy sedmdesátých let — Zrzek (ginsbergovský básník) a Mongol (kriminální recidivista, jeden z „valdických králů“). Próza z těchto let a z tohoto prostředí se samozřejmě neobejde bez kultovních postav undergroundu, jakými byli například Egon Bondy, Fanda Pánek, Quido Machulka, Vincent Venera, J. J. Neduha, Magor Jirous a další. Kozelka je vidí laskavě, ale i ironicky.

Sběratel světů je příběhem britského poručíka Richarda Burtona, jednoho z nejzvláštnějších podivínů 19. století — místo aby za svého pobytu v koloniích dbal anglického životního stylu a vyhnul se každé námaze, učí se místním jazykům, hloubá o jiných náboženstvích a ke zděšení úřadů cestuje anonymně po územích kolonií. Trojanow navštívil místa, kde Burton pobýval, aby pochopil, co Burtona fascinovalo na hinduismu, islámu a afrických přírodních náboženstvích. Jeho román ukazuje, proč Západ dosud nepochopil tajemství tohoto jiného (vzdáleného a odlišného) světa.

Had, který se kouše do ocasu je první český výbor hispanoamerických fantastických povídek. Obsahuje padesát pět textů (dvacet z 19. a třicet pět z 20. století) čtyřiceti sedmi autorů.Vedle známých a slavných jmen jako Jorge Luis Borges nebo Julio Cortázar

Gelliovy Noctes Atticae (Attické noci) a Macrobiova Saturnalia (Saturnálie) patří mezi antické prozaické spisy oscilující mezi naukovým (encyklopedickým) a beletristickým žánrem. Spisy vznikly v různých fázích tzv. pozdní antiky. Pod vlivem různých dobový

Mladá literární vědkyně Ariel Mantová se ve své výzkumné práci věnuje obskurnímu spisovateli z 19. století Thomasi E. Lumasovi, jehož dílo Konec pana Y obestírá tajemství. Podle legendy každý, kdo si tento zapomenutý román přečetl, zanedlouho zemřel. Kniha je ovšem ztracená. O to víc je Ariel překvapená, když náhodou výtisk objeví v antikvariátě. Vědecký i literární zájem nakonec v racionálně uvažující Ariel zvítězí nad obavami ze smrtonosné kletby. Přitažlivá doktorandka se vydá na napínavou cestu za odhalením tajemství skrytého v knize. Ačkoli musí často jednat na vlastní pěst a riskovat život, v nesnázích jí pomohou její přátelé i kolegové z univerzity. Jejich erudice v současné přírodovědě, ale také teologii a homeopatii jí pomůže překonávat překážky na cestě prostorem i časem. Ariel ve svižném tempu vypráví napínavý příběh poznání vlastního nitra, sexuality i lásky.

Na tapiserii z Bayeux chybějí tři metry plátna zachycující poslední chvíle vpádu Viléma Dobyvatele do Anglie. Kdy zmizely a co zobrazují? Historikové se utápějí v domněnkách. Mladá kurátorka Pénélope Breuilová, nadšená egyptoložka, se v Muzeu tapiserie v

Tato monografie se zabývá životem a dílem česko-amerického filmového režiséra Ivana Passera (nar. 10. července 1933 v Praze), jednoho z osobitých solitérů filmového průmyslu. Passer náleží k legendární generaci české nové vlny šedesátých let. Působil jako nejbližší spolupracovník Miloše Formana na všech jeho českých filmech a samostatně debutoval outsiderskou tragikomedií Intimní osvětlení (1965), klasickým dílem nejen české kinematografie. Po sovětské invazi v srpnu 1968 odešel do USA. V zahraničí natočil dalších patnáct filmů.

Francouzská revoluce přivádí pod gilotinu krále Ludvíka XVI. a brzy po něm i jeho manželku Marii Antoinettu. Na scéně ale zbývá jejich nezletilý syn, vévoda z Normandie, nyní vlastně nový francouzský král Ludvík XVII. Chlapec však živoří v naprosté izolac

Podobně jako ve většině ostatních próz se Lindgren v zatím nejnovější knize vrací do svého rodného kraje Västerbotten v severním Švédsku. Vrací se sem i protagonista knihy kazatel Olof Helmersson, který zde kdysi, v padesátých letech minulého století, úspěšně vedl náboženské probuzenecké hnutí a spasil řadu krajanů. K stáru však dospěje k závěru, že se tehdy mýlil, že Bůh, spasení ani posmrtný život ve skutečnosti neexistují, a rozhodne se toto nové „evang­elium" zvěstovat těm, které sám uvedl v omyl. Jeho mise však dopadne jinak, než si představoval - ukáže se, že zbavit někoho víry je daleko těžší než ho na víru obrátit. Helmersson tak mezi svými někdejšími ovečkami prožije řadu nečekaných, často i komických situací a sám se postupně dozví nové významné pravdy.

Stendhalovo motto o románu jako zrcadle, které neseme podél cesty, lze vztáhnout k literatuře a kultuře obecně. Skýtají nejen potěšení, ale mohou být zdrojem poznání a sebepoznání, a to tím spíše v případě, díváme-li se do zrcadla druhého nebo pokud nám o

Vypravěčem románu je londýnský novinář Redmond Hatch, který se v osmdesátých letech 20. století vrací do krajiny svého dětství, zapadlého irského městečka, aby zde zdokumentoval změny, jimiž prochází moderní irská společnost. Setká se s lidovým hudebníkem