Host strana 3 z 185

Nepodobá se někdy lidský život mechanismu? A kolik něhy se může skrývat ve stroji? Mladá pianistka Ada Fischerová má před sebou zářnou kariéru, jádro její existence je však vyhaslé. Když byla malá, vzal ji otec na výstavu automatů — samohybných figurín, zdánlivě nadaných vlastní vůlí, ale ve skutečnosti stále opakujících jediné naprogramované gesto. Tento zážitek na Adu silně zapůsobil — jako by spatřila memento celého svého budoucího života. Co vlastně sleduje svou cílevědomostí? Nesnaží se jen zavděčit mrtvému otci? Jeho ztrátou se v ní cosi nenapravitelně porouchalo. Jediný dlouhodobý „milostný vztah“ udržuje se svým hudebním nástrojem a jako by se sama pomalu stávala strojem, automatem plnícím svou jedinou smutnou funkci. Adin příběh zrcadlí osudy lidí, kteří se také oddali nejrůznějším systémům — hudbě, šachovnici, algoritmu. Jako vynálezce metronomu Johann Nepomuk Mälzel, jako skladatel a pianista Alexandr Nikolajevič Skrjabin nebo jako Adin milenec Hans.

Země vyhnanců zachvátily válka a zmatek. Lstivá královna Rhin dobyla celý západ a nejvyšší král Nathair získal kotel, nejmocnější ze sedmi Pokladů. Za Nathairem stojí pletichařící Calidus a vojsko Kadošim, obávaných démonů ze Zásvětí. Jejich cílem je přivést Asrotha v čele zástupu padlých do světa těla, k tomu však potřebují mít sedm Pokladů pohromadě. Jinde doutná plamen odporu — královna Edana nachází spojence v mokřadech Ardanu. Maquin je na útěku v Tenebralu, Lykos a jeho piráti jsou mu v patách. V Tenebralu se stane svědkem zrodu povstání v Nathairově vlastním království. Corbana strhl proud války. Trpěl, přišel o milované, chtěl jenom najít bezpečí před blížící se temnotou. Už ale nechce dál jen utíkat. Spatřil již tvář zla a rozhodl se proti němu bojovat. Otázka však zní jak. S družinou, která se kolem něj shromáždila, zahájí cestu, jež ho zavede do Drassilu, bájné pevnosti hluboko v srdci Fornského lesa. Neboť v Drassilu se nachází Skaldovo kopí, jeden z Pokladů, a tam také podle proroctví stane Jasná hvězda proti Černému slunci.

Román o jednom osudu zlomeném dějinami, o vině Čechů a Němců, o tom, zda je možno odpustit a porozumět... Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta" společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století. Kromě bolestných otázek viny, odplaty a odpuštění mezi Čechy a Němci, jež tento neobyčejně plastický a působivý román klade, se stáváme svědky netradičního vztahu matky a dcery, který je deformován nejen omezeným prostředím, v němž se jako české Němky vystrnaděné na okraj společnosti směly pohybovat, ale také vzájemným nepochopením dvou generací, obtížnou komunikací a nemožností zprostředkovat osobní zkušenost. Magnesia Litera 2010 - Knižní klub cena čtenářů, nominace na Cenu Josefa Škvoreckého, Magnesii Literu za prózu a Cenu Jiřího Ortena (vše za rok 2010)

Válka o multiversum začala Pandominium je nejrozsáhlejší politická a obchodní aliance, jakou kdy multivesmír poznal. Toto společenství sdružuje miliony světů. Ve skutečnosti je to však jen jeden svět — Země v mnoha různých realitách. A když se AI stane hrozbou natolik závažnou, že by mohla zničit samotné základy, na nichž Pandominium stojí, musí aliance vynaložit všechny dostupné prostředky, aby toto nebezpečí eliminovala. Mezitím vědkyně Hadiz Tambuwalová, která na své vlastní Zemi hledá způsob, jak odvrátit blížící se environmentální kolaps, náhodou odhalí tajemství cestování napříč dimenzemi. Tento princip je klíčem k záchraně všech na umírající planetě. Samotnou Hadiz však zavede doprostřed války odehrávající se v měřítku, o jakém se jí nikdy ani nesnilo. Její osud se proplete s osudy dalších lidí, bytostí a entit z jiných vesmírů a ona se musí rozhodnout, na čí stranu se postaví. A ve hře je víc, než si kdokoli z nich dokázal představit.

Nový děsivý případ inspektora Adama Fawleyho Když se Nick Vincent, producent true crime pořadu Nechvalně proslulí, dozví o novém senzačním úhlu pohledu na mediálně známý a před lety vyřešený případ vraždy osmileté dívky v Oxfordu, neváhá a vyšle do Anglie svého člověka, aby odhalil pravdu. O pouhé dva měsíce později objeví náhodný kolemjdoucí se psem v lese tělo. Jedná se o mladou ženu — svázanou a pohřbenou v mělkém hrobě. Forenzní důkazy odhalí, že mrtvá z lesa je ona léta pohřešovaná dívka, kterou policie dávno prohlásila za mrtvou. Vyšetřování se ujímá inspektor Adam Fawley, který měl původní případ na starost. Na kauzu si dobře vzpomíná — před lety byla totiž z vraždy dívky obviněna její matka. Jenže zjevně byla odsouzena za vraždu, která se tenkrát nestala. Co spojuje tyto dva zločiny? Kde byla mrtvá dívka všechny ty roky? Jak se jí podařilo zmizet? A kdo ji teď zabil? Pro Adama Fawleyho se z případu stane osobní záležitost…

První kniha čtyřdílné fantasy ságy, která je jako dělaná pro fanoušky Amuletu a Lightfallu Ve světě, kde se kouzelný původ krutě trestá, musí mladý chlapec jménem Wynd skrývat svou pravou identitu — přestože to znamená, že nikdy nepovede život, po jakém touží. Když je však jeho tajemství ohroženo, opustí svůj domov ve městě Rourov a po boku své nejlepší kamarádky Oakley a následníka trůnu Yorika se vydá na nebezpečnou výpravu, která ho uvrhne doprostřed královského spiknutí. V patách mají tajemného Zafačovaného, vyhlášeného lovce všech kouzelných „divnokrevných“ bytostí. Nedobrovolné dobrodruhy čeká putování po říši jménem Esseriel, kde kdysi držela nad lidmi ochrannou ruku čtyři větrná božstva. Pak ovšem Bůh Hlubokého lesa stvořil rasy fúrií nebo upírů a lidská království se začala hroutit. A právě tajemství Wyndova původu možná souvisí s osudem celé říše. Nominace na Cenu Willa Eisnera za nejlepší komiks pro náctileté Nominace na GLAAD Media Award Pro čtenáře od deseti let.

Boovi Andersonovi v životě zbývají už jen pravidelné návštěvy pečovatelské služby, věrná psí láska a zavařovací sklenice se šátkem dosud vonícím po milované manželce. Víko sklenice už ale jeho revmatické prsty otevřít nedokážou. Čas se krátí a Bo by ještě rád napravil ochladlý vztah se synem. Jenže ten se teď snaží otce připravit i o poslední útěchu v životě — psa Sixtena. Obavy, že přijde o oddaného společníka, ve starém muži vyvolají bouři emocí, která ho nutí ohlédnout se za svým životem, otcovstvím i za tím, jakým způsobem dával najevo lásku. Švédská kniha roku 2024

Keltská fantasy pro děti a mládež v nádherné kresbě od výtvarnice animovaného filmu Píseň moře V údolí u moře leží středověká vesnice, která vypadá jako každá jiná, jenže tady zůstaly pouze ženy, děti a starci. Muži před deseti lety odešli do boje a nikdo neví, co se s nimi stalo. Proto vznikl Řád odvážných pastýřek, které brání vesnici a stáda. Desetiletá Molly je nadšená, že může konečně začít s výcvikem a přidat se k těm nejstatečnějším. Při mnoha zkouškách se spoléhá na svého bojového kozla Černovouse i na kamaráda Liama a jeho obřího psa Zorana. Také Liam se chce stát členem řádu, dobrodružství přece není jenom pro holky! Když společně narazí na nestvůru zrozenou zřejmě z černé magie, pátrání je zavede daleko za hranice domova, až na ostrov čarodějů… Oblíbená série inspirovaná keltskými legendami připomene animované snímky Rebelka, Vlkochodci nebo Jak vycvičit draka. Nabízí napínavý i humorný příběh o rodině a síle společenství. Ve Francii se stala senzací, které se prodalo 250 tisíc výtisků, a dočká se animovaného seriálu. Cena Mezinárodního komiksového festivalu v Angouléme za nejlepší komiks pro děti ve věku 8 až 12 let Prix BD de l’Alpe d’Huez Prix Imagin’Artois Prix des colléges FIBD Pro čtenáře od osmi let.

Román o knihách, přátelství, velké lásce a o tom, že ne všechny sny by se měly vyplnit Charlie je třiadvacet, je single, bydlí s kamarády a začala pracovat jako asistentka v nezávislém londýnském nakladatelství. Richardovi je šestapadesát, je ženatý, má luxusní byt v Londýně i sídlo na venkově a jeho romány ovlivnily celou generaci. I pro Charlie znamená Richard mnoho — kromě literárního vzoru také připomínku zesnulé matky, která jeho knihy milovala. Když se tihle dva poprvé setkají, přeskočí jiskra. A Charlie ohromeně sleduje, jak se z ní stává plamen — žhavý, silný a všepohlcující. Od začátku chápe, že tenhle vztah nebude snadný a že mu bude muset hodně obětovat. Neustálé tajnosti, skrývání se, hlídání si každého slůvka, mlžení i před nejbližšími přáteli. Mezi ní a Richardem však panuje výjimečné pouto, které za tohle všechno stojí. Oni dva jsou přece něco víc než jen mladičká dívka ohromená aurou slavného muže a spisovatel poblázněný fanynkou plnou obdivu. Nebo ne?

Všichni jsme výjimeční. Když najdeme své autentické já, konečně budeme šťastní. Úspěch a životní spokojenost si musíme zařídit sami, nikdo to za nás neudělá. Máme právo žít si život po svém. Kolikrát jsme už takové poučky slyšeli a denně slýcháme… Jsou to všechno dobře znějící rady, ale jako spousta dobrých rad i ony mají svůj háček: nakonec budeme na všechno sami. Pavel Pospěch se v knize Osamělí hrdinové věnuje stále významnějšímu fenoménu individualismu a hledá jeho společenské kořeny a dopady na náš každodenní život. Vysvětlení, která nabízí, nejsou generační, psychologická ani technologická, nýbrž sociologická. Za nárůst posedlosti sebou samými nemohou ani zhýčkané mladé generace, ani všudypřítomné sociální platformy. Individualismus je produktem specifické kultury, v níž jsme vychováváni od dětství a vězíme v ní hlouběji, než bychom si mysleli. Kultura individualismu z nás dělá osamělé hrdiny vlastních životů a stále více nám znemožňuje žít smysluplný život s lidmi okolo nás.

Bára a Ptáčník. Dva lidé, jejichž cesty se protnuly dávno předtím, než se ti dva potkali. Bára je přesvědčená, že její život by byl mnohem šťastnější, kdyby do něj před lety kdosi nezasáhl a nezměnil jeho směr. Minulost už sice nevrátí, ale může se pokusit přepsat ji v paměti lidí. Zatím však vyčkává, zabydluje se v novém domově a sází květiny. Ptáčník se na rozdíl od ní s minulostí naučil žít. Necítí se ukřivděný, nevadí mu, že ho lidé považují za podivína, ani ho netíží osamělost. K životu mu stačí svoboda, les a pozorování ptáků. Nebo snad ne? Nový román Aleny Mornštajnové má vše, co její knihy činí tolik oblíbenými: hluboký příběh a uvěřitelné hrdiny, kteří si navzdory osudu krok za krokem vyšlapávají pěšinku ke šťastnějšímu životu.

Nikdy není pozdě se nadechnout Čtyřicátnice Eva žije obyčejný, nenápadný život. Až do chvíle, kdy se jí všechny dosavadní jistoty začnou drolit pod rukama. Sérii nečekaných událostí završí šokující poznání, že tam, kde se jiní topí, ona popadne dech. Promění tato nově objevená schopnost Evu v superhrdinku? Nebo spíš v ženu, která si poprvé dovolí být sama sebou, i když to znamená být divná, neuchopitelná, nebo dokonce nebezpečná? Mořská Eva je pozdní coming-of-age román o ženě, která se pokouší přežít tlak rodiny, úřadů, médií i vlastních představ o tom, jaká by měla být. V tragikomických obrazech se mísí fantaskno, intimita i satira maloměšťáckých očekávání. Autorka s nadhledem i něhou sleduje, jak se člověk může rozpadnout, znovu poskládat a najít sílu v něčem, co se nakonec stane jeho klíčem ke svobodě.

Není nic nebezpečnějšího než nepojmenovaná věc. Kdesi cosi spadlo a ze světa zmizela slova. Se slovy zmizely i dosud jasné hranice mezi věcmi a lidská civilizace, jak jsme ji znali. Z bezejmenné divočiny se vynořují příšery a ožívají noční můry. Duchové chodí mezi lidmi, pracují v továrnách a jako palivo se používají zbytky snů. Krajem projíždějí parní vlaky a v jednom z nich sídlí nazývací komise, která pracně hledá názvy všeho, co lidé kdysi považovali za samozřejmé. Spolu s pojmenovanými vlakem cestuje i bezejmenná nazývačka. Jejím posláním je doručovat věcem jména, sama však jméno nemá. Po sérii podivných útoků navíc musí uprchnout a vydat se na cestu spolu se záplatovaným duchem, naříkající příšerou a bezejmenným zvířetem, které se potuluje mezi stíny. Snaží se najít ztracenou sestru, pravdu o své minulosti i vlastní místo ve světě a postupně zjišťuje, že nejdřív možná bude muset svět radikálně změnit. Je těžší najít poslední velké hraniční slovo — nebo lásku a svobodu?

Dokáže šatchranský voják přežít na území odvěkého nepřítele? Před dvanácti sty lety napadly šatchrany děsivé stvůry z druhé strany tajemné mlhoviny. A nechybělo mnoho, aby je téměř vyhladily. Od té doby se šatchranští vesmírní vojáci snaží zničit každou cizí loď, která záhadně překoná neprostupnou mlhovinu a zjeví se v jejich vesmírném prostoru. Jednou na takového narušitele narazí i mladý a nezkušený Rašchet a bez zaváhání se s ním střetne. A selže. Jenže nezemře. Díky milosrdenství podivné posádky tak může zahlédnout, co se za mlhovinou doopravdy skrývá. A vzápětí zjišťuje, že žádné tajemství se neprozrazuje zadarmo, stvůry mohou mít mnoho podob a nic se neděje náhodou.

Sedmnáctiletá Júko bydlí s nevlastním otcem Morimijou a vede naprosto spokojený život — nebo se to tak alespoň může na první pohled zdát. Od narození stihla vystřídat domov a příjmení hned čtyřikrát. Přestože se složení její rodiny několikrát změnilo, všichni rodiče ji zahrnovali láskou. Odnesla si od nich spoustu dobrého, ale některé šrámy se jen tak nezahojí. To jí připomene především rušný poslední ročník střední školy, v němž kromě učení na přijímací zkoušky dojde i na pár zvratů, které Júko donutí pořádně se zamyslet nad svými hodnotami, názory na přátelství a v neposlední řadě i nad tím, co jí dali a možná i vzali všichni její rodiče. Nakonec Júko čeká i první velká láska a zakládání vlastní rodiny, které s sebou přinese ještě jednu výzvu před poslední změnou příjmení — přesvědčit Morimiju, aby jí a jejímu budoucímu manželovi dal svolení ke svatbě.

Rok 1971 na vesnici v jižním Německu. Dvacetiletá Roberta se vyučila švadlenou a vrací se do rodné vsi. Jako jedináček má před sebou jasně nalinkovanou budoucnost — jednou převezme rodinné hospodářství. Tady na venkově se o vyrovnání s německou minulostí, odpírání vojenské služby, feminismus, popkulturu a minisukně nikdo nezajímá. Zde se počítá práce, poslušnost a morálka. Roberta sice sní o tom, že bude navrhovat vlastní šaty, ale dobře ví, že to zůstane pouhým snem. Zároveň rodný statek a fyzickou práci v přírodě miluje. A taky miluje Wilhelma, farářova syna. Roberta ovšem není sama, kdo ve vesnici zůstává kvůli Wilhelmovi. I jeho matku Gertrud tam dosud drží jen touha být nablízku synovi, přestože na rozdíl od Roberty venkovský život nesnáší a nepřeje si nic jiného než zmizet do světa. Vše se ale zásadně změní, když jsou obě ženy postaveny před závažné rozhodnutí a život jim od základu změní tragická nehoda.