Host strana 3 z 186

O Martě si rodiče myslí, že je chytrá a mohlo by z ní něco být, hlavně když bude studovat a nebude se flákat. Mladší sestra si o ní myslí, že je to nafoukaná nána, starší bratr, že se pořád chová jako malá, a Robert, její kolega z práce, že není k zahození. Babička ji už nepoznává. Ale tahle kniha není o tom, jak vidí Martu ostatní, tohle je její deník.... Devatenáctiletá Marta Žáková úspěšně odmaturovala, byla přijata na vysokou školu a na prázdninové brigádě se zamilovala. Vše se zdá být v pořádku, přesně tak, jak si to Marta představuje. Nečekaný spád událostí však obrátí její život naruby a z nadějné studentky se rázem stává "největší lůzr světa". Dynamiku příběhu umocňuje autorčin typický jazyk, odpovídající myšlení a vyjadřování mladé dívky. Koneckonců - autorka už věk dospívání překročila natolik, aby o něm mohla s nadhledem psát, zároveň je však stále dostatečně mladá, aby dokázala citlivě a přesvědčivě zachytit prožívání devatenáctileté dívky.

Proč se Rusko odpoutalo od západního světa? Celý západní svět se opakovaně snaží pochopit moderní Rusko. Analytici, komentátoři i filozofové však jen stěží překonávají překážku, která vede k dosavadnímu zmatení z ruské politiky, společnosti i historie: vykládají je totiž prizmatem západních hodnot, idejí a zkušeností. Avšak ruské dějiny i současnost stojí na odlišných základech, nesou si jiná traumata, mají jiná očekávání a naděje. Řídí se tak pro západního pozorovatele často obtížně pochopitelnou dynamikou. Kniha Ztracená země proto vypráví historii moderního Ruska po rozpadu Sovětského svazu z ruského pohledu. Líčí nepovedené pokusy o vybudování kapitalistické liberální demokracie, zklamání Rusů z nenaplněných očekávání výsledků postkomunistické transformace a postupné prohlubování zášti vůči Západu. Popisuje, jak bývalá velmoc padla téměř na dno, jak jí někdo slíbil obnovit velikost a sílu a své sliby nakonec dodržel — a to i za cenu odcizení od demokratického světa. Připomíná vývoj ruské civilizace a konsolidaci její novodobé moci ve všech spektrech společnosti, od armády přes média až po duchovní a morální život. Kniha tak přináší příběh postupného ztrácení země, která se podle západních představ měla včlenit do demokratického světa, kam však nikdy nepatřila a jemuž zůstává vzdálená.

Poezie mikulovsko-brněnské básnířky Eli Hondl (nar. 1995) je světem protikladů. Její obraznost dokáže být lyrická a odkouzleně křehká, ale i naštvaně kritická a syrová. Na jedné straně tu „ze dna vraků prorůstají jako choroše / tlamy bílých běluh / písně tumorů samoty“, abychom se jen o chvíli později stali svědky mlčení i výkřiků, jež mají kořeny v hněvu stejně jako v sexu. Jednotlivými básněmi ve sbírce se pak jako jednotící linka táhne tělesnost; ta reflektuje jak tělo vlastní, tak i tělo společenské. A nakonec je tak do dvojí role postaven i jazyk samotný — prostředek, jak zúčtovat sama se sebou: „ideologický jazyk polykej pomalu / vyklovaná rána hnisá božskou / ale třetí oko máš příliš jasné“.

Carl Morck si chtěl užívat důchod. Pomůže oddělení Q úspěšně vyřešit zlověstný případ? Carl odešel do důchodu, aby se mohl věnovat psaní. Opustil policii i své milované oddělení Q a hledá znovu sám sebe. Jenže pak ho kontaktuje žena, která má u sebe znepokojivou nahrávku, a než se Carl naděje, zase se vrhne do vyšetřování. Vyhledá Rose a Asada, kteří se po jeho odchodu snaží držet oddělení Q při životě a těžce se smiřují s příchodem jeho nástupkyně, která navíc skrývá temné tajemství. Trojice se jako za starých časů nového případu ujme. Na zvukové nahrávce slyší hlas ženy, kterou se před čtyřmi lety pokusil zavraždit její manžel. Muž si následně vzal život a policie případ označila za vyřešený. Na nahrávce se však objevuje třetí neznámá osoba a všechno nasvědčuje tomu, že policie udělala chybu. Po deseti případech Jussi Adler-Olsen symbolicky předává otěže svým kolegyním Stine Boltherové a Line Holmové, které od něj oblíbenou severskou krimi sérii přebírají a úspěšně na ni navazují.

Román ze života praktického lékaře, který má až příliš dobré srdce. Ale naštěstí i dobré lidi kolem. Patrik by dneska ordinování nejradši zabalil. V čekárně se už zase hromadí lidi a jeho máti jako zdravotní sestra všechny peskuje, protože pořádek musí být. Jenže pacient a rýma se neptají, jak doktorovi zrovna je. A tak spolu s kolegyní Marikou statečně udolávají vysoký tlak, cukrovku, nachlazení i čistokrevnou hypochondrii. Ještě že je tu Hanka. Patrik s ní už nějaký čas žije a těší se, že možná brzy budou tři. Jenže nic není snadné ani za dveřmi ordinace. Je tu Patrikova obezita, jeho neohrabané proslovy a jedna malá divná Drejk. Naštěstí se stačí problémům postavit čelem a život bude zase krásný… Anebo snad ne?

Třetí dobrodružství Sebastiána a jeho bláznivé rodinky je konečně tady! Bláznivá rodinka Blabuenových si ani na chvíli nevydechne! Po nečekaném výletě na Divoký západ a do středověku se Balbuenovi i tentokrát ocitnou na místě, které doslova volá po dobrodružství. Podaří se jim vynořit uprostřed dávno zaniklé římské říše. Pro někoho to možná zní jako splněný sen, ale co kdyby vás nutili stát se gladiátorem a bojovat v aréně proti nebezpečnému lvovi? To už taková legrace není! Jak se Balbuenovi z té šlamastyky dostanou? Pro děti od osmi let.

Když si policie neví rady, musí nastoupit svérázná dospívající vyšetřovatelka Yorkshire, 1979. Premiérkou je Margaret Thatcherová, džíny do zvonu jsou právě in a dvanáctiletá Miv je přesvědčená, že její otec chce přestěhovat celou rodinu na jih. Kvůli vraždám. Ovšem opustit Yorkshire a nejlepší kamarádku Sharon pro ni prostě nepřipadá v úvahu, bez ohledu na nebezpečí, jež číhá v okolí, nebo na podivnosti doma, které začaly v den, kdy Mivina matka přestala mluvit. Miv spřádá plán — kdyby se jí podařilo vyřešit případ sériového vraha, možná by přece jen mohli zůstat a nikam se nestěhovat… Miv a Sharon se tedy rozhodnou sepsat seznam: seznam všech podezřelých lidí a věcí v jejich ulici. Lidí, které znají. Lidí, které neznají. Věcí, které vybočují z každodennosti. Jejich pátrání však brzy odhalí tajemství v jejich sousedství, v jejich rodinách, a dokonce mezi kamarádkami navzájem. Co když skutečná záhada, kterou musí Miv vyřešit, leží až nebezpečně blízko jí samé?

Brilantní fantasy detektivka staví výstřední vyšetřovatelku Anu Dolabrovou proti zdánlivě vševědoucímu protivníkovi… Ve městě Folidolu na samém okraji Říše se slehla zem po jistém činovníkovi Bankovní správy. Doslova zmizel z místnosti na vrcholku důkladně hlídané věže se dveřmi i okny zamčenými zevnitř. Říše se proto obrátí na svou nejchytřejší a nejsvéráznější vyšetřovatelku, slovutnou Anu Dolabrovou, aby případ vyřešila. Po boku jí jako vždy stojí její popletený asistent Dinios Kol. Ana záhy zjistí, že ve skutečnosti nevyšetřuje zmizení, nýbrž vraždu — provedenou mimořádně prohnaným protivníkem, který umí procházet zabezpečenými dveřmi jako duch. A co hůř, vrah se zřejmě chystá udeřit na přísně střežený komplex známý jako Rubáš, kde Říše odsává ze skolených titánů zázračnou krev. Pokud Rubáš padne, Říše přijde o magii, která ji udržuje v chodu, a dost možná se zhroutí. V Dinovi klíčí strach, že Ana poprvé narazila na protivníka, na něhož nedokáže vyzrát.

Satanské tango nás sugestivně vtahuje do pochmurné, deštivé atmosféry maďarské pusty jako sociální reality. Čtenář se tu setkává s vizí univerzální zkázy, která propojuje aktuální i nadčasové. Prolíná se tu dvojí řád věcí: neustálý zánik a snaha tento proces staticky zachytit a popsat. Věci se nám často jeví jako nadpozemsky neracionální, aby se zpětně ukázala jejich pozemská racionalita. Román ani po čtyřiceti letech neztrácí na aktuálnosti: otázky lidské důstojnosti, svobody, respektive chudoby, závislosti, možnost vymanění se a úniku patří k těm hlavním, s nimiž se postavy románu ve světě metafyzické všednosti a vizionářského realismu potýkají. Motto z Kafkova Zámku připomíná všudypřítomnou absurditu a beznaděj, ale také ironii a nadsázku. Děj a struktura románu se odvíjejí v rytmu tanga, v kruhu, závěr románu nás vrací opět na začátek. Opravdu není úniku?

Noční můra je jen zlý sen, ze kterého se můžeš probudit. Ale co když ne? Eevi se dostala tam, odkud se smrtelníci většinou nevracejí: do říše mrtvých Tuonely. Tím její setkání s nadpřirozenem a kouzly ovšem ani zdaleka nekončí. Zlé sny ji pronásledují a není to náhoda. Z jedné noční můry ji probudí starý známý podzemník Otso. Eevi má totiž starodávný přívěsek od babičky, který by mu mohl pomoct. Jenže po přívěsku baží i Louhi, hrozivá vládkyně Tuonely. Zlé sny se vracejí a Eevi si uvědomí, že sen a skutečnost od sebe někdy dělí jen velmi tenká hranice. Naštěstí přicházejí na pomoc dobří bájníci, mytické bytosti z bájí. Nebezpečný sen je druhým dílem série Bájníci. Toto barevné komiksové dobrodružství staví na prastarých baltofinských mýtech, po staletích předávaných severskými lidovými vypravěči, a svébytně je kombinuje s estetikou Mijazakiho filmů, kterou miluje snad každý čtenář grafických románů. První díl série Bájníci byl nominovaný na nejkrásnější finskou knihu roku, získal zvláštní uznání v soutěži literárních debutů a dostal se i do výběru Finlandia Comics Award.

Je parné léto a Chloupek dostal zásadní úkol: donést svému dědečkovi speciální šroubky, které nutně potřebuje. Obstojí kocourek při této důležité pochůzce? Nezačne to zrovna nejlíp: mapu, podle které putuje, mu maminka naškrábala dost lajdácky, takže se v ní nevyzná, v cestě mu stojí veliká řeka, přes niž se musí nějak dostat — a to celé je jen začátek dalších trablů. Chloupek je naštěstí nejen roztomilý, ale i pohotový a upřímný a díky tomu si všude dokáže získat přátele. S kamarády se totiž dá zvládnout leccos, i to, co zpočátku vypadá úplně nemožně. Stačí neztrácet naději a pozorně se dívat kolem sebe. V tom je nejen krásné poselství, ale i autorčin osobní životní postoj. Jemně kolorované perokresby v sobě nezapřou asijský původ a autorčin vybraný smysl pro estetiku. V mnohém však připomínají i srdeční tituly našeho dětství. Je to zkrátka radostné knižní setkání pro děti i dospělé, kteří milují vytříbený knižní design. První knížka o kocourku Chloupkovi získala na Mezinárodním veletrhu dětské knihy v Boloni v roce 2024 zvláštní uznání v kategorii debut. Pro děti od tří let.

Třetí sbírka Davida Vody (nar. 1976), básníka a historika umění, je jako spirála, která se napíná, smršťuje, roste. Jeho poezie pulzuje od hmotného k duchovnímu a zpět. Lze jí propadnout jako papírovým dnem. Vidět ji v barevných kostkách poskládaných na holé zemi. Slyšet ji v altu hortenzií. Dotýkat se jí, když kráčíš po dně vrásky kolem milovaných úst. David Voda ve své Manitobě tvoří vše nové. Z nápisů tužkou po bílé stěně, z ladění zvonů, bzukotu pump, bobulí pámelníku, ze světla, v němž žijeme. Manitoba je v řeči kmene Krí místo, kde se prérie úží, aby duch prošel uchem jehly. Mezi životem a smrtí je trhlina, předkové přicházejí, aby pojedli z našich talířů, a mizejí syti našimi úlitbami. Kosmem zní jazyk jako chůze, láme bochníky sněhu, drtí skořápky popelavých vajec. Do úžiny ducha lze vstoupit odkudkoli, jen položit klepadla na své spánky.

Fantastická cesta do pekla, plná rivality a vykoupení, od autorky bestselleru Babylon Postgraduantka Alice Lawová měla odjakživa jen jediný cíl: vyniknout v oboru analytické magie nade všechny ostatní. Obětovala tomu všechno, svou sebeúctu, zdraví, milostný život a hlavně příčetnost. Jenže jediný člověk, který jí tento sen může splnit, největší mág na světě, je mrtvý a navíc — k její smůle — v pekle. Alice se za ním vydává spolu se svým úhlavním akademickým sokem Peterem Murdochem. Ovšem peklo je jiné, než tvrdí filozofové, vládnou zde pravidla postavená na hlavu, a pokud se z něj má Alice dostat živá, budou muset s Peterem táhnout za jeden provaz. Tedy pokud vůbec dokážou najít společnou řeč. Podaří se jim to, nebo se při tom pozabíjejí?

Český sexuální život pod lupou Mění se společnost, kultura i média — a s nimi i sexualita a sexuální chování. Jak dnes vypadá partnerský a sexuální život v Česku? Kolik partnerů průměrně vystřídáme v posteli? V jakých polohách? Sledujeme často porno? Máme orgasmus? Kniha Láska a intimita prezentuje a interpretuje výsledky stejnojmenného reprezentativního průzkumu Národního ústavu duševního zdraví a mapuje u českých obyvatel klíčové momenty jejich sexuálního vývoje, životní historii v oblasti lásky a intimity, nepříznivé zážitky i zkušenosti s rozkoší. Podrobně rovněž analyzuje používané sexuálních polohy a praktiky, parafilie či trendy v seznamování a navazování vztahů. Láska a intimita tak přináší nové poznání o české společnosti v oblasti, v níž kvůli studu, mýtům, ale i nedostatkům dat panuje pořád ještě zmatek a předsudky.

Země vyhnanců jsou rozervány válkou, nejvyšší král Nathair táhne říší a bojuje proti každému, kdo se jeho svatému tažení staví na odpor. Mladá dívka Cywen, která byla ponechána vlastnímu osudu a opuštěna rodinou prchající ze země dobyté nepřáteli, musí bojovat o přežití. Veškerá její naděje na únik se stává marnou ve chvíli, kdy si Nathair uvědomí, kým Cywen je. Nehodlá dopustit, aby mu tak cenný úlovek vyklouzl z rukou. Neboť právě Cywen může být klíčem k zabití toho, kdo nejvíc ohrožuje jeho cestu k moci. Válečník Corban mezitím se svou družinou prchá z domoviny a míří na jediné místo, které jim může poskytnout útočiště. Aby se tam však dostali, musí projet nepřátelským Cambrenem a vyhnout se vojskům, obrům i zuřivým vlkovcům z hor. Corban po celou dobu svádí vnitřní boj, aby se stal tím, za koho jej všichni mají — Jasnou hvězdou a spasitelem Zemí vyhnanců. Svět smrtelníků je natolik pohroužený do bojů o moc a přežití, že nikdo nevnímá největší nebezpečí. Temné síly v Zásvětí osnují plány, jak přivést vojska padlých do světa a tím jednou provždy ukončit odvěkou válku proti věrným.

Příběh inspirovaný jedním z největších přírodních i lidských neštěstí Šumavy. Odlehlé osady pod Huťským štítem čekají v dubnu 1853 na příchod jara. Marně. Dočkají se jen přívalů sněhu, který všechno a všechny pohřbí. A taky hladu, neznámé epidemie, hrůzy a šílenství. Někteří si vyberou smrt, jiní se v boji o přežití zřeknou vlastního lidství. Ozvěnu té dávné tragédie si dodnes předávají potomci jednoho z rodů, zatímco hrůzné dědictví čeká na své odhalení. Román, který ctí horor i detektivku, vypráví prastarý příběh o boji dobra proti zlu a odpuštění proti nenávisti. Příběh o strachu a nepochopení, co přechází z otců na syny. Alespoň do momentu, kdy na scénu vstoupí ta, jež v mužském světě nemá ani právo na jméno — Vona.