Ikar CZ strana 140 z 166

Píše se rok 1857, když se Leyla Pembertonová vrací po smrti matky na rodné sídlo svého rodu. Ačkoliv zde prožila dětství, vůbec nic si z něj nepamatuje, dokonce si nevzpomíná ani na své příbuzné, kteří ji zde přivítají. Ačkoliv se k ní všichni chovají zdvořile, Leyla vycítí, že je to jen přetvářka. I přes tvrdošíjné mlčení obyvatel Pemberton Hurst se pouští do pátrání po vlastní minulosti i domnělém prokletí, které prý na její rodině už po léta ulpívá.

První z řady elegantních kriminálních příběhů ve stylu Agathy Christie – britštější než čaj s mlékem a okurkové sendviče! Příběh je zasazen do Asthall Manor, skvostného sídla bohaté a vlivné rodiny. Je rok 1919 a mladičká Louisa Cannonová sem přichází pracovat jako guvernantka sester Mitfordových, zvláště pak tvrdohlavé slečny Nancy. Šestnáctiletá dívka se smyslem pro dobrodružství se vrhne do řešení vraždy ve vlaku, kterou v té době žije celá země; obětí zločinu byla sestra jejich milované chůvy. Louisa je zprvu neochotně, ale potom čím dál hlouběji zatahována do záhady, která s rodinou jejích chlebodárců souvisí víc, než by si přála.

Krásné Nataši Leonovové si v mrazivých moskevských ulicích všimne ruský miliardář Vladimir Stanislas. Vezme jí pod ochranná křídla a zahrne nevídaným luxusem. O tom, že Vladimir svoje bohatství nezískává pouze čistými praktikami, Nataša tuší, ale raději nevyzvídá – její svět jsou velkolepé domy a jachty střežené armádou po zuby ozbrojených ochrankou. Její úlohou je dělat Vladimira šťastným, na nic se neptat a zachovat mlčenlivost. Nataša dobře ví, kde je její místo a jaké má tato hra pravidla. Theo Luca je syn světoznámého malíře Lorenza Lucy. Spolu s matkou Maylis zdědili po Lorenzovi díla výjimečné hodnoty, odmítají je však prodat. Dům v Saint-Paul-de-Vence, ve kterém s Lorenzem žili, přeměnila Maylis na úspěšnou restauraci a galerii. Právě tam se v jeden teplý červnový večer Theo poprvé setká s Natašou, nejkrásnější ženou, jakou kdy viděl, a milovník umění Vladimir Stanislas poprvé na vlastní oči vidí obrazy Lorenza Lucy. Dva příběhy nebezpečné posedlosti mohou začít…

Kate je dvacet šest, pracuje v redakci okresních novin a raději se zabývá příběhy cizích lidí, než aby žila svůj vlastní. Když je pověřena, aby napsala příběh o místní občanské plovárně, která se má po bezmála stovce let existence uzavřít, setká se s šestaosmdesátiletou Rosemary, vdovou, která na plovárnu chodila celý svůj život. Banální příběh začne získávat na zajímavosti, když Kate odhaluje dojemné a někdy i osudové příběhy, které se k místu vážou, a Rosemary objevuje srdečnou a kurážnou ženu. Společně se rozhodnou krásnou starou plovárnu zachránit. Není náhoda, že Kate mnohokrát napadne, jestli tenhle malý velký plán nakonec nezachrání i ji samotnou.

Louisa Clarková z bestellerů Než jsem tě poznala a Život po tobě se vrací v novém románu Jojo Moyesové! A hodně toho ví… Tak například ví, jak daleko je z jejího nového domova v New Yorku do Londýna, kde žije její přítel Sam. Ví také, že její nový zaměstnavatel je dobrý člověk a že před ním jeho manželka skrývá tajemství. Co ovšem Louisa ještě netuší, je to, že nová práce v novém městě jí rozhodně nezaručí idylický život, ve který tolik doufala, a že bude její vztah se Samem bude z obou stran podroben zkoušce ohněm. A neví také, že lidé, s nimiž se ve své nové životní etapě setká, ji možná postrčí dost nečekaným směrem…

Když Leah Stevensová přijde o prestižní post reportérky bostonských novin i o svou dobrou pověst, nastanou jí těžké časy. Nevinné setkání s bývalou spolubydlící Emmy Greyovou však skončí dost překvapivě: obě mladé ženy se rozhodnou přestěhovat do malého městečka s nadějí, že se jim podaří nechat minulost za sebou. Brzy po nastěhování však dojde k tragické události: je nalezena mrtvá žena, která se Lee až neuvěřitelně podobá, a Emmy zmizí. Policie však po ní nenalézá jedinou stopu – ani její známé, ani e-mailovou korespondenci nebo úřední dokumenty. Když Leah začíná po Emmy v jejich společně pronajatém domku pátrat na vlastní pěst, zjišťuje, jak málo toho o své přítelkyni ve skutečnosti věděla. Je možné, že žádná Emmy Greyová nikdy neexistovala? Během pátrání začíná Leah také čím dál víc pochybovat o pohnutkách lidí kolem sebe. Komu může věřit? Jaké jsou ve skutečnosti motivy pohledného mladého detektiva, Leiných kolegů ze školy nebo jejích dospívajících studentů? Leah se při pátrání po zmizelé musí postavit nejen svým starým démonům, ale vypořádat se i s tajemstvími lidí z městečka. V tomhle podivném případu jako by měl každý co skrývat, a platí to i pro samotnou vypravěčku...

Povídky známé české spisovatelky a novinářky. Momentky zachycují chvíle, kdy se náš život láme; jsou to okamžiky hlubokého štěstí i bolestných ztrát nebo fatálních rozhodnutí. „Jsou chvíle, které zůstanou v hlavě jako v albu. Navždy. Nemusíte je mít na fotkách. I přesto jsou nezapomenutelné. Štěstí se skládá z okamžiků. To ostatní je život.“

Třetí díl oblíbeného Deníčku moderního fotra je zároveň dílem posledním. Autor bezostyšně přiznává, že o svém synovi Čeňkovi napsal vše, co se dalo, a další dítě ani knihu by pravděpodobně nepřežil. Čeňkovi už jsou tři, plínky zkušeně zaměnil za nočník a svůj vyvinutý smysl pro vytváření domácího pekla dále zdokonaluje. Našemu fotrovi nastává údajně idylické období, kdy péči o hyperaktivní dítě převezme školka a další instituce. Nebyl by to ale Čeněk, aby každou novou situaci nepřetvořil v nový druh utrpení, a nebyl by to fotr, aby i tu nejšílenější situaci neuměl popsat s dokonale sarkastickým humorem.

Gracelyn O´Malleyová se snaží uprchnout se svou dcerou z Irska. V patách jí jsou anglické úřady i démoni vlastní minulosti. Po řadě peripetií se jí podaří doplout do New Yorku, kde ji už nedočkavě vyhlíží její bratr. Ovšem Amerika není jen místem nových začátků, ale také krutých náhlých konců a nových nepřátel. Gracelyn, vedena svou vírou ve spravedlnost, brzy pozná, že za ideály a právo na život je třeba bojovat i v Novém světě. Smrtelné nebezpečí, temný přízrak otrokářství i moderního obchodu s lidmi, to vše jí brání v klidu spočinout a starat se jen o vlastní rodinu a snad i o novou lásku se zásadovým námořním kapitánem…

V roce 1745 se Žofie baronka Schacková stala dvorní dámou císařovny Marie Terezie a obě ženy spolu záhy navázaly vřelé přátelství. Jejich důvěrný vztah vytrval i poté, kdy Žofie Vídeň opustila. Svědčí o tom více než 80 dosud zčásti nezveřejněných dopisů. Panovnice jedné z nejmocnějších říší Evropy v těchto dopisech dává nahlédnout do své osobnosti, do svého citového světa a do své velké životní krize, ale též do zákulisí reprezentativního dvorského života, do císařovniny pracovní každodennosti. Toto pětatřicetileté přátelství nám představuje Marii Terezii takovou, jakou jsme ji dosud neznali.

Pětatřicetiletá Klára Koukalová si v prsu nahmatá bulku. Lékařské vyšetření je neúprosné: maligní nádor. Kláře se tímto okamžikem zcela změní život. Nastává nelítostný boj se zákeřnou nemocí, který zahrnuje mastektomii, tedy odstranění prsu, chemoterapie i ozařování. Vyléčí se Klára? Jakým způsobem se s touto drastickou životní peripetií srovná? Vzdá to, nebo bude bojovat až do konce? A jak se jí změní životní hodnoty? Až na (kostní) dřeň je působivý, takřka dokumentárním způsobem odvyprávěný příběh statečné, ale přitom zranitelné ženy, a jejího zoufalého boje s osudem.

Kdo by chtěl za ženu hašteřivou starou pannu? Slečna Jane Lowndesová se hrdě považuje za intelektuálku, bojuje za práva žen a do manželského chomoutu rozhodně nespěchá. Svůj břitký humor nejraději používá ve slovních přestřelkách s Garrettem Uptonem, kterého považuje za nesnesitelného zhýralce. Když se ale ti dva sejdou na oslavě svatby jejich nejlepších přátel a na maškarním plese si omylem vymění polibek, něco velmi důležitého se změní.

Moderní klasika z pera populárního spisovatele baví čtenáře už pětadvacet let, neztratila však nic ze svého půvabu. Vieweghova typická ironie, kousavý humor a trpký, ale zároveň chápavý pohled na lidské touhy se uplatňují v dnes už notoricky známém příběhu o dospívání citlivého Kvida a jeho mírně neortodoxní rodiny. Návrat do let reálného socialismu má příchuť melancholie; bez lítostivosti, zato věrně připomíná ústrky, kterých se režim dopouštěl na obyčejných lidech. Vedle Kvida je tak druhým tragikomickým hrdinou jeho otec, roubící si ve sklepě rakev a upínající se k sovětské perestrojce.

Amelia Grayová od dětství vídá duchy. Aby se před nimi chránila, dodržuje určitá pravidla. Jedno z nich nyní bere za své – detektiv John Devlin, jemuž Amelie pomáhá při vyšetřování série krutých vražd, ji abnormálně přitahuje, ačkoliv ho doprovázejí dva duchové. Mrtvola na hřbitově, který má Amelia restaurovat, je jen prvním článkem v řetězci matoucích stop. Vodítka obsažená v náhrobní symbolice, jež Amelii zanechává vrah, ji sice dovedou blíž k pravdě, ale také k zjištění děsivé úlohy, kterou má v celém případu sehrát ona sama. Žal a zoufalství dokáže k člověku připoutat melancholickou duši, ale i bytost naplněnou děsivou nenávistí… a ta může sahat až za hrob.

Francouzský venkov na konci 19. století. Prostředí plné pověr, předsudků, klepů a nedůvěry k „přivandrovalcům“. Zanedbaný statek, na němž bez nadšení hospodaří bývalý právník André Trevillon s hrstkou služebnictva a postiženým synem. Tak vypadá místo, kam se v tísni uchýlí mladá žena prchající z ohroženého domova. Alžběta zpočátku hledá jen dočasný azyl, netouží zasahovat do života místních lidí, ale je natolik odlišná, že se brzy stává terčem útoků. Má dost odvahy, aby se ubránila a zároveň tím zcela změnila život lidí na statku. Napovrch však vyplouvají stará tajemství a přes všechnu Alžbětinu snahu se neodvratně schyluje k tragédii…

Půvabný román, který se během let stal legendou mezi čtenáři a v roce 2018 podle něj vznikl hvězdně obsazený film. Je krátce po druhé světové válce a Juliet Ashtonová, úspěšná autorka humoristických esejů vydaných pod názvem Izzy Bickerstaff rukuje, se rozhlíží po námětu na novou knihu. Shodou okolností se prostřednictvím korespondence se dozvídá o podivuhodném Spolku přátel krásné literatury a koláče z bramborových slupek, který během války založili obyvatelé okupovaného ostrova Guernsey, a jejich osudy ji natolik zaujmou, že se je rozhodne navštívit osobně. Guernsey má, tak jako celý svět, svoje podvodníčky, opilce a podivíny, dobráky, závistivce i hrdiny, a z jejich humorného i dojemného vyprávění začíná před Juliet vyvstávat živý obrázek společenství, kde v těžkých dobách krystalizují lidské povahy a osudy se proplétají zcela nečekaným způsobem. Juliet se na ostrově dostane víc než srdečného přijetí a brzy se ukáže, že v novém prostředí dost možná najde víc než inspiraci pro svoji další knihu.