Ikar CZ strana 78 z 135

Během druhé světové války je pětice mladých Američanů povolána OSS, aby infiltrovala nacisty obsazenou Paříž. Patří mezi ně atlet z Texasu s německými kořeny, půvabná šermířka nebo osiřelá módní návrhářka... Každý pochází ze zcela odlišného prostředí, společně ale tvoří skupinu, která si přezdívá Vážka. Teď se pod falešnými identitami vydávají splnit jednotlivé mise. Nějakou dobu se jim v nebezpečné hře na kočku a myš daří držet v pozadí, dokud vinou jediného přešlapu není jeden ze členů dopaden...

Když Rye, zkušený pilot, dosedne na zem po zásahu laserem, ukáže se, že s černou schránkou, kterou měl narychlo dopravit zákazníkovi, jsou spjaté velmi podivné okolnosti. Stejně jako s velmi půvabnou mladou lékařkou Brynn, odhodlanou podat pacientovi zatím neschválený lék na závažnou nemoc. S ní se Rye překvapivě seznámí ihned po havárii a při následujících dramatických událostech ti dva přes veškerou nedůvěru stěží odolávají vzájemné přitažlivosti…

Pro Katherine Rossovou je čtyřiadvacetiletá Lily typická „sněhová vločka“ – křehký, nezdravě sebevědomý, neslušně upřímný, privilegovaný a politicky korektní mileniál, který udělá, co je třeba, aby se prosadil v novinářské branži, a neštítí se k tomu využít rodinné konexe. Zkrátka to má až příliš snadné.Z pohledu Lily je Katherine přehnaně ctižádostivá stárnoucí (jednačtyřicetiletá) žena, zaměřená výhradně na sebe a svoji kariéru. Relikvie z dávných dob. Svým způsobem nesoudná, omezená a staromódní, která se ale nerozpakuje využívat ve svůj prospěch neplacené stážisty, jež s chutí ponižuje a dává jim jasně najevo, kdo je tady pán.Když Lily coby nová stážistka nastoupí do časopisu Leadership, jehož je Katherine šéfredaktorkou, otřese základy malého světa, jejž si Katherine vybudovala. Katherine novou posilou z hloubi duše pohrdá, ale přistihne se, že ji k Lily cosi táhne…Najednou nejde o to, která z nich je lepší, ale kdo krutou psychologickou válku přežije.

Když někdo žije tak dlouho sám, uzavřen ve svém vlastním mikrosvětě, stejně jako Sylvie, zákonitě se stane trochu pichlavým. Obzvlášť, když se s vámi život právě nemazlí. Sylvie již léta tajně miluje svého šéfa, profesora Lomaxe, a tiše doufá, že se třeba jednou rozvede a zjistí, že je vedle něho i ona. Když právě neobdivuje pana profesora, pomáhá Sylvie v místním útulku pro ježky. Život plyne v příjemné jednotvárnosti a nic zvláštního se neděje. Až do okamžiku, kdy se Sylvie dozví, že se její milovaný profesor opravdu rozvádí. Že by se její naděje konečně naplnily? Už konečně nebude muset jen snít… Ovšem ouha, pan profesor nasměroval svou náklonnost úplně jiným směrem – k mladé a krásné doktorandce Lole. Sylvie se po letech tvrdě probouzí ze svého snu, kterého se však nechce jen tak lehce vzdát.

S Hunterem jsme to vzali od konce. Potkali jsme se na svatbě – on patřil k přátelům ženicha a já k přátelům nevěsty. Celou svatební hostinu jsme po sobě pokukovali. Jiskřilo to mezi námi. Pak jsem chytila kytici a on podvazek. Když mě konečně vyzval k tanci, mezi řečí navrhnul, abychom dali průchod naší vzájemné přitažlivosti. Jeho nevymáchaná huba mě asi měla odradit, ale opak byl pravdou. Z nějakého důvodu mě to šíleně vzrušovalo. Skončili jsme spolu na hotelu. Příštího rána jsem odletěla zpátky do New Yorku a nechala mu na nočním stolku falešné telefonní číslo. Často jsem na něj pak myslela, ale po posledním nevydařeném vztahu jsem byla odhodlaná nechat podobné frajírky plavat.O rok později jsme se s Hunterem potkali na křtu děťátka našich přátel. Přitažlivost se nevytratila, spíš naopak. Napětí mezi námi se dalo krájet. Tentokrát si vyžádal mé skutečné telefonní číslo. Tak jsem mu nechala telefon na svou matku. Měla zvláštní dar zahnat svými hovory o manželství a dětech jakéhokoli chlapa na útěk. Přišlo mi to vtipné, dokud mámě skutečně nezavolal. Nějakým zázrakem se mu podařilo získat si ji. Nemohla jsem tomu uvěřit. Pak mi oznámil, že letí do New Yorku řešit pracovní zakázku a navrhnul, abychom těch osm týdnů v jednom městě strávili oddáváním se vzájemným sexuálním hrátkách. Třeba se nám tak konečně podaří dostat jeden druhého z hlavy. Osm týdnů skvělého sexu bez závazků? Co jsem mohla ztratit? Byla jsem přesvědčená, že nic. Byl to přece jen sex. Dočista bez lásky. Jenže víte, co se říká – jak si usteleš...