Ivana Pecháčková strana 2 z 2

Petr Nikl o sobě říká, že je víceoborový šašek. Jeho hlavní činností je hra, kterou se pokouší předávat prostřednictvím loutek, obrazů, objektů, ilustrací, textů a divadelních scén. Rád taky zpívá a tančí. Lingvistické pohádky jsou již čtvrtou Niklovou autorskou knihou. Tentokrát si vyhrál s jazykem - čeština je k tomu opravdu mimořádně vhodná - dá se na ní vyřádit s písmenky, slovy i větami (Pohádka o X, Holá pohádka se zase skládá jen z holých vět atp.) nebo zvukomalbou. Tvorba jazykohravých pohádek se vyvíjela také podle toho jaká groteskní zvířata, písmena nebo kombinace obojího v Niklově skicáři vznikají... Tato výjimečná kniha získala v roce 2006 ocenění IBBY v kategoriích krásná kniha jako celek a text.

Záhádky jsou další knihou Petra Nikla pro děti i jejich rodiče. Ta předešlá, Lingvistické pohádky (2006), byla oceněna největším počtem cen ze všech loňských knížek, a to za text i ilustrace. Zmiňme alespoň dvě Zlaté stuhy IBBY a druhé místo ve dvou kategoriích v soutěži MK ČR Nejkrásnější české knihy roku.

Tom se probudí uprostřed noci. Slyší nějaký šramot. Jako by vycházel z prken z podlahy. Jako by vycházel ze zdi a ze schodů na chodbě. Tiché strašidelné zvuky, jako by se tu někdo snažil nevydat ani hlásku. Co to jen může být? Tom vzbudí tátu a spolu se odvážně vydají na dobrodružnou cestu po domě, aby vypátrali, kdo tu vydává ty strašidelné zvuky. Jako by se tu někdo snažil nevydat ani hlásku je příběh z oceněného románu Johna Irvinga pro dospělé Rok vdovou. Poprvé se tu objevuje v knižní podobě pro děti příběh spisovatelova syna, který se bál tajemných nočních zvuků, s půvabně hororovými ilustracemi Tatjany Hauptmannové, jež určitě upoutají a okouzlí děti po celém světě.

Mravoličný příběh pro děti o tom, jak měnit svět k obrazu svému, což není vůbec nic nemožného i proti mínění starší generace - důležité je za všech okolností si trvat na svém. První knížka pro děti od arciknížete české literatury, Ludvíka Vaculíka, toho morousovitého svědomí národa (jak o něm říká Václav Havel), který se týden co týden ve svých fejetonech v Lidovkách neúnavně snaží vychovávat národ a jehož díla tvoří stěžejní pilíře moderní české literatury. Součástí prvního vydání je 100 výtisků autorem a výtvarnicí číslovaných a signovaných a CD s autorovým nezapomenutelným přednesem.

Známý básník a muzikant, člen legendární kapely The Plastic People of the Universe vypráví dětem své příběhy. Není nutné zrovna jezdit o Vánocích na Velikonoční ostrov, abychom prožili něco úžasného. Stačí se jen dobře dívat kolem sebe... Vráťa Brabenec psal kdysi dávno pohádky a povídky o zvířatech své malé dceři Nikole. Těžko však z původního rukopisu, který měl ilustrovat Karel Nepraš, něco dohledávat – vždyť estébáci u Brabenců tolikrát obrátili domácnost vzhůru nohama, tolik písemností zabavili a v exilu se Brabencovi tolikrát stěhovali, že se sotva mohlo něco dochovat. A tak to sepsal znovu – a jeho příběhy se zcela vymykají všemu, co se u nás pro děti píše a vydává. Jeho vyprávění je dokonale prosto všech výchovných doporučení, stejně jako vyfantazírovaných zápletek, protože podle něj se děckám nic nalhávat a vymýšlet prostě nemá. Karel Nepraš už Vráťovu knížku ilustrovat nemůže, a tak si Vráťa Brabenec vybral Matěje Formana – je podobný komediant jako on.

Napínavý román o malém Ivanovi, který uteče z dětského domova a šťastným řízením osudu se dostane mezi skauty, kteří ho záhy naučí to, co mnozí nepochopí celý život - že to nejlepší, co nás na světě může potkat, jsou dobré vztahy s lidmi, na které se můžeme spolehnout a kteří se mohou spolehnout na nás, i kdyby hromy bily a blesky lítaly. Vyprávění o vodních skautech (v 70. letech samozřejmě zakázaných), o bratrství a pevném přátelství, které nedokáže zničit ani nepřízeň osudu psal Jiří Stránský v dopisech z vězení na pokračování svému dvanáctiletému synovi Martinovi, aby se mu nestýskalo a aby věděl, že když člověk opravdu hodně chce, dokáže změnit skoro všechno na světě. Jiří Stránský je dodnes skautem tělem i duší – sám přiznává, že všechny jeho kriminály by pro něho byly mnohem těžší nebýt skautské výchovy. Že právě jako skaut se naučil něco vydržet, nestěžovat si a hlavně dodržovat zásady kamarádství a cti. Jestli tohle jeho čtenářům dojde – jistě že ano! – tak jen proto je dobře, že je tahle knížka na světě.