Jota strana 98 z 226

Nenechte se překvapit okolností, kdo je vypravěčem tohoto románu. Je jím totiž pes. Jmenuje se Enzo a je to nesmírně bystrý a inteligentní pozorovatel. Především díky svému vnímavému pánovi, Dennymu Swiftovi, kterého bezvýhradně miluje. A taky se mu snaží všemožně pomáhat. Ostatně má s čím. Denny je totiž automobilový závodník, a ne ledajaký! Ovšem závodění se nestalo alfou a omegou jeho života. Daleko víc mu záleží na jeho tříleté dceři Zoë. Musí o ni bojovat s rodiči své předčasně zesnulé ženy, kteří si malou Zoë chtějí ponechat u sebe. Uspěje Denny nakonec? Získá zpět svou dceru? Stane se automobilovým šampionem? Jeho věrný pes Enzo na to každopádně vynaloží všechny své schopnosti. Psí perspektiva tomuto románu vtiskuje neobyčejné kouzlo, které si vás jistě podmaní. Nyní také na filmovém plátně!

Brněnský hudební publicista Petr Gratias připravil po čtyřleté přestávce nový literární projekt nazvaný Cesty do rockového nebe. Kolik osobností rockové hudební scény v současnosti i dávnější minulosti už opustilo tento svět? Člověk se rodí, žije a umírá. Tento neměnný a spravedlivý zákon přírody bude platit navěky s tím je třeba se smířit. Nicméně odchody těchto uměleckých osobností byly často nevyzpytatelné a nejenom poválečná generace, ale i mladší ročníky opouštěly tento svět z nejrůznějších důvodů. Ne každému bylo dáno zemřít sešlostí věkem doma v posteli mezi svými blízkými. A protože lidská paměť je ošidná a za několik málo let se bohužel za některými jmény definitivně uzavře prostor pro vzpomínání, považoval Petr Gratias za důležité tyto osudy literárně zvěčnit a přiblížit zvídavému čtenáři.

Jak velký je rozdíl mezi soumrakem a svítáním? Jak tenká je hranice mezi skutkem milosrdným a silou nečistou? A jak ostrá je čára mezi tímto a jiným světem?Bess Southerns, přezdívaná také matka Demdike, to odjakživa uměla se zvířaty, dovedla je slovem snadno uklidnit a také dobře znala sílu léčivých bylin. Patří zkrátka mezi obdařené. Uživit sebe a dceru se třemi dětmi není lehké, nouze klepe na dveře co chvíli, a za pomoc druhým, za uzdravení nemocného člověka či zchromlé kravky člověk vždycky kus chleba domů přinese. A obdařenost se dědí, koluje potomstvu v krvi, a je na každém z nich, k jakým úmyslům chtějí své schopnosti užívat, zda k dobrodiní či odplatě, a zda je vůbec užívat chtějí… Román spisovatelky Mary Sharrattové je inspirován čarodějnickými procesy v anglickém Lancashire v roce 1612, které vyvrcholily devíti popravami. Celým příběhem se nese otázka, zda některá obvinění z čarodějnictví mohla být oprávněná. Sharrattová v příběhu dovedně snoubí historická fakta s moderní psychologií a barvitým líčením běžného života chudých lidí, jejichž jediná naděje na lepší budoucnost spočívá v jejich „obdařenosti“, tedy ve schopnostech, jež jedni považují za svaté a druzí za nečisté. Děj se postupně přesouvá z přírody, statků a vesnic do sídel vrchnosti, do žaláře i na popraviště, spěje k nevyhnutelnému závěru, ale přesto dál vyjadřuje naději v podobě nezdolných ženských charakterů, v podobě matek a dcer, jež dokážou milovat, soucítit i odpouštět.

Ztráta člověka, který pro vás nejvíc znamenal, odhalí i mnohá nečekaná tajemství. Když se Nora chystá, jako už tolikrát předtím, navštívit svou sestru Rachel v jejím domku na venkově, nenapadne ji, že by se tato návštěva měla nějak lišit od všech předešlých. Bohužel se ale nemohla víc mýlit. Už když ji sestra nevítá u dveří, zdá se, že něco je špatně. A když ji o chvilku později najde v kaluži krve na podestě schodiště domu, který tolik milovala, ničemu nerozumí. Jen těžko se smiřuje s tím, že ztratila člověka, který pro ni v životě znamenal nejvíc. Zdá se, že policejní vyšetřování v ospalém městečku k ničemu nevede a bude brzy zastaveno, důkazy jsou nejasné a vrah po sobě nezanechal žádná vodítka. Proto se Nora na vlastní pěst pouští do odhalování stop, pochůzkách po sousedech a známých, prohledávání okolí a pátrání po motivech a možném vrahovi své sestry. Nic ale není tak jednoduché a jednoznačné, jak se může zdát, a vypadá to, že Rachel měla před sestrou nejedno tajemství… Nora hledá vraha je vypravěčsky velmi povedeným příběhem, který vás opravdu chytí již od první stránky. Vykresluje sesterský vztah vystavěný na Nořiných vzpomínkách na zemřelou Rachel, na okamžicích, k nimž se upíná, když se snaží smířit se sestřinou smrtí, a které nás mimoděk mohou i navádět na stopu toho, kdo snad Rachel sprovodil ze světa. Vedle mistrně vystavěné psychologie hlavní postavy a jejího ne vždy jednoduchého vztahu se zemřelou sestrou nám ale autorka předkládá také velmi dobrý, mrazivý thriller, v němž hrdinka na vlastní pěst pátrá za zády policie po vrahovi, kterým mohl být opravdu kdokoli…

Množství nevšedních postav a nadčasový příběh o silách dobra a zla, dojímavé přemítání o síle přírody, hudby a uměníByl večer a hustě sněžilo. Na vnějších schodech jedné burgundské farmy a u kostela v italských Abruzzách se našla dvě novorozená děvčátka. Jedna z nich dostala jméno Maria, druhá Clara. Obě siroty vyrůstají každá ve své zemi mezi venkovany a drsnými horaly, kteří je přijali za své. Neznají se, přesto je mezi nimi tajné pouto. A brzy je zřejmé jejich nadání i to, že nepochází z tohoto světa. Každá je svým vlastním způsobem spojená se světem elfů – světem umění, invence a tajemství – a obě mají schopnost naslouchat přírodě, která lidským životům dodává hloubku i krásu. Je tady však vážná hrozba, tíží lidský druh a pouze Maria a Clara mohou společnými silami zhatit plány zbloudilého elfa. Jakmile se obě dívenky spojí, bude je čekat dlouhá bitva…

Příběh o válce a medicíně, o nalezení lásky, když ji člověk nejméně čeká, příběh o chybách, které děláme a jak se je snažíme odčinit. Vídeň 1914. Luciovi je dvaadvacet a studuje třetí ročník medicíny, když v celé Evropě propukne první světová válka. Uchvácen romantickými příběhy o statečných chirurzích v první linii narukuje jako jeden z mnoha, neboť očekává místo v dobře zajištěné polní nemocnici. Když však dorazí na místo určení, čeká na něj zrekvírovaný kostel zastrčený vysoko v odlehlém údolí Karpat, krutý mráz a pacienti umírající na tyfus. Ostatní lékaři utekli a zůstala jen jediná, ale o to záhadnější řádová sestra Margarete. Avšak Lucius ještě nikdy nedržel v ruce chirurgický skalpel. A zatímco v zimní krajině zuří válka, mladý muž zjišťuje, že stále více propadá kouzlu této ženy, pod jejímž vedením se musí učit surové, provizorní medicíně. Jednoho dne přivezou ze zasněženého průsmyku vojáka v bezvědomí, v jehož vojenském kabátu najdou pod podšívkou prapodivné kresby. Zdá se, že všechny naděje na jeho záchranu jsou marné, dokud Lucius neučiní osudové rozhodnutí, které navždy změní životy doktora, pacienta i sestry. Z pozlacených tanečních sálů císařské Vídně až do zamrzlých lesů východní fronty; z primitivně vybavených operačních sálů na bojiště, která se otřásají pod kopyty kozácké jízdy. Zimní voják je dojemný příběh o válce a lékařství, o rodině, nalezení lásky uprostřed bouřlivých převratů dějin a také o chybách, kterých se dopouštíme, a o vzácných možnostech odčinění.

Paul Mulchrone je průměrný, ničím nevynikající mladý muž z irského Dublinu, jenž se – částečně v důsledku těžkého dětství – prokousává životem doslova ze dne na den. Nemá pořádnou práci, partnerku ani světlou budoucnost. Jen tuctovou tvář, díky níž si vydělává (dá-li se to tak nazvat) na nuzné živobytí. Když se ho kdosi pokusí zabít poprvé, jedná se víceméně o náhodu. Podruhé to už však je záměr. Paul se zničehonic ocitá na útěku, přičemž s hrůzou zjišťuje, že jediní lidé, kteří mu můžou pomoci, jsou zdravotní sestra se zálibou (hraničící se závislostí) v krimi románech a velmi nekonvenční policista se sklonem k násilí. Spolu musí vyřešit jeden z nejzáhadnějších zločinů v historii Irska, jinak se stanou další obětí. A to velmi brzy.

Odejít z muzea nevšedních exponátů P.T. Barnuma bude těžší než opustit moře. Byla jednou jedna mořská panna, která se jmenovala Amelia. Toužila poznat svět lidí, pochopit jejich duše a srdce, a tak se rozhodla, že půjde žít na souš. Byl jednou jeden muž, který se jmenoval P.T. Barnum, muž, jenž toužil vydělat jmění na dechberoucích a neuvěřitelných věcech, které fascinovaly tehdejší společnost. A taková mořská panna byla víc než fascinující. Amelia souhlasí, že se stane hlavní hvězdou Barnumových show, rozhodne se, že prozradí svou identitu a dá lidem, co chtějí. Naivně si myslí, že bude moci odejít, kdykoli bude chtít. Barnum se ale mořské panny jen tak nevzdá. Amelia poznává, že lidský svět není tak úžasný, jaký si ho vysnila, přesto ji v něm potká i láska. Zamiluje se a touží po klidném rodinném životě. Podaří se jí utéct od Barnuma, před náboženskými fanatiky, nebo bude muset otročit jako exponát v muzeu až do konce svých dnů? Historická pohádka inspirovaná skutečnou událostí: P.T. Barnum ve své show v 19. století skutečně podvodně předváděl obecenstvu Mořskou pannu z Fidži.

Odejít z muzea nevšedních exponátů P. T. Barnuma bude těžší než opustit moře. Byla jednou jedna mořská panna, která se jmenovala Amelia. Toužila poznat svět lidí, pochopit jejich duše a srdce, a tak se rozhodla, že půjde žít na souš. Byl jednou jeden muž, který se jmenoval P. T. Barnum, muž, jenž toužil vydělat jmění na dechberoucích a neuvěřitelných věcech, které fascinovaly tehdejší společnost. A taková mořská panna byla víc než fascinující. Amelia souhlasí, že se stane hlavní hvězdou Barnumových show, rozhodne se, že prozradí svou identitu a dá lidem, co chtějí. Naivně si myslí, že bude moci odejít, kdykoli bude chtít. Barnum se ale mořské panny jen tak nevzdá. Amelia poznává, že lidský svět není tak úžasný, jaký si ho vysnila, přesto ji v něm potká i láska. Zamiluje se a touží po klidném rodinném životě. Podaří se jí utéct od Barnuma, před náboženskými fanatiky, nebo bude muset otročit jako exponát v muzeu až do konce svých dnů? Historická pohádka inspirovaná skutečnou událostí: P. T. Barnum ve své show v 19. století skutečně podvodně předváděl obecenstvu Mořskou pannu z Fidži.

Vídeň 1914. Luciovi je dvaadvacet a studuje třetí ročník medicíny, když v celé Evropě propukne první světová válka. Uchvácen romantickými příběhy o statečných chirurzích v první linii narukuje jako jeden z mnoha, neboť očekává místo v dobře zajištěné polní nemocnici. Když však dorazí na místo určení, čeká na něj zrekvírovaný kostel zastrčený vysoko v odlehlém údolí Karpat, krutý mráz a pacienti umírající na tyfus. Ostatní lékaři utekli a zůstala jen jediná, ale o to záhadnější řádová sestra Margarete. Avšak Lucius ještě nikdy nedržel v ruce chirurgický skalpel. A zatímco v zimní krajině zuří válka, mladý muž zjišťuje, že stále více propadá kouzlu této ženy, pod jejímž vedením se musí učit surové, provizorní medicíně. Jednoho dne přivezou ze zasněženého průsmyku vojáka v bezvědomí, v jehož vojenském kabátu najdou pod podšívkou prapodivné kresby. Zdá se, že všechny naděje na jeho záchranu jsou marné, dokud Lucius neučiní osudové rozhodnutí, které navždy změní životy doktora, pacienta i sestry. Z pozlacených tanečních sálů císařské Vídně až do zamrzlých lesů východní fronty; z primitivně vybavených operačních sálů na bojiště, která se otřásají pod kopyty kozácké jízdy. Zimní voják je dojemný příběh o válce a lékařství, o rodině, nalezení lásky uprostřed bouřlivých převratů dějin a také o chybách, kterých se dopouštíme, a o vzácných možnostech odčinění.

Humorná detektivka, při které se budete smát i bát zároveň Paul Mulchrone je průměrný, ničím nevynikající mladý muž z irského Dublinu, jenž se – částečně v důsledku těžkého dětství – prokousává životem doslova ze dne na den. Nemá pořádnou práci, partnerku ani světlou budoucnost. Jen tuctovou tvář, díky níž si vydělává (dá-li se to tak nazvat) na nuzné živobytí. Když se ho kdosi pokusí zabít poprvé, jedná se víceméně o náhodu. Podruhé to už je však záměr. Paul se zničehonic ocitá na útěku, přičemž s hrůzou zjišťuje, že jediní lidé, kteří mu můžou pomoci, je zdravotní sestra se zálibou (hraničící se závislostí) v krimi románech a velmi nekonvenční policista se sklonem k násilí. Spolu musí vyřešit jeden z nejzáhadnějších zločinů v historii Irska, jinak se stanou další obětí. A to velmi brzy.

Nadpozemský a nadčasový svět dvou dívek, které musí naplnit svůj osud. Román od autorky bestselleru S elegancí ježka. Byl večer a hustě sněžilo. Na vnějších schodech jedné burgundské farmy a u kostela v italských Abruzzách se našla dvě novorozená děvčátka. Jedna z nich dostala jméno Maria, druhá Clara. Obě siroty vyrůstají každá ve své zemi mezi venkovany a drsnými horaly, kteří je přijali za své. Neznají se, přesto je mezi nimi tajné pouto. A brzy je zřejmé jejich nadání i to, že nepochází z tohoto světa. Každá je svým vlastním způsobem spojená se světem elfů – světem umění, invence a tajemství – a obě mají schopnost naslouchat přírodě, která lidským životům dodává hloubku i krásu. Je tady však vážná hrozba, tíží lidský druh a pouze Maria a Clara mohou společnými silami zhatit plány zbloudilého elfa. Jakmile se obě dívenky spojí, bude je čekat dlouhá bitva… Množství nevšedních postav; nadčasový příběh o silách dobra a zla a dojímavé přemítání o síle přírody, hudby, umění, o vyprávění příběhů a lásce.

Ztráta člověka, který pro vás nejvíc znamenal, odhalí i mnohá nečekaná tajemství. Když se Nora chystá, jako už tolikrát předtím, navštívit svou sestru Rachel v jejím domku na venkově, nenapadne ji, že by se tato návštěva měla nějak lišit od všech předešlých. Bohužel se ale nemohla víc mýlit. Už když ji sestra nevítá u dveří, zdá se, že něco je špatně. A když ji o chvilku později najde v kaluži krve na podestě schodiště domu, který tolik milovala, ničemu nerozumí. Jen těžko se smiřuje s tím, že ztratila člověka, který pro ni v životě znamenal nejvíc. Zdá se, že policejní vyšetřování v ospalém městečku k ničemu nevede a bude brzy zastaveno, důkazy jsou nejasné a vrah po sobě nezanechal žádná vodítka. Proto se Nora na vlastní pěst pouští do odhalování stop, pochůzkách po sousedech a známých, prohledávání okolí a pátrání po motivech a možném vrahovi své sestry. Nic ale není tak jednoduché a jednoznačné, jak se může zdát, a vypadá to, že Rachel měla před sestrou nejedno tajemství… Nora hledá vraha je vypravěčsky velmi povedeným příběhem, který vás opravdu chytí již od první stránky. Vykresluje sesterský vztah vystavěný na Nořiných vzpomínkách na zemřelou Rachel, na okamžicích, k nimž se upíná, když se snaží smířit se sestřinou smrtí, a které nás mimoděk mohou i navádět na stopu toho, kdo snad Rachel sprovodil ze světa. Vedle mistrně vystavěné psychologie hlavní postavy a jejího ne vždy jednoduchého vztahu se zemřelou sestrou nám ale autorka předkládá také velmi dobrý, mrazivý thriller, v němž hrdinka na vlastní pěst pátrá za zády policie po vrahovi, kterým mohl být opravdu kdokoli…

Jak velký je rozdíl mezi soumrakem a svítáním? Jak tenká je hranice mezi skutkem milosrdným a silou nečistou? A jak ostrá je čára mezi tímto a jiným světem? Bess Southerns, přezdívaná také matka Demdike, to odjakživa uměla se zvířaty, dovedla je slovem snadno uklidnit a také dobře znala sílu léčivých bylin. Patří zkrátka mezi obdařené. Uživit sebe a dceru se třemi dětmi není lehké, nouze klepe na dveře co chvíli, a za pomoc druhým, za uzdravení nemocného člověka či zchromlé kravky člověk vždycky kus chleba domů přinese. A obdařenost se dědí, koluje potomstvu v krvi, a je na každém z nich, k jakým úmyslům chtějí své schopnosti užívat, zda k dobrodiní či odplatě, a zda je vůbec užívat chtějí… Román spisovatelky Mary Sharrattové je inspirován čarodějnickými procesy v anglickém Lancashire v roce 1612, které vyvrcholily devíti popravami. Celým příběhem se nese otázka, zda některá obvinění z čarodějnictví mohla být oprávněná. Sharrattová v příběhu dovedně snoubí historická fakta s moderní psychologií a barvitým líčením běžného života chudých lidí, jejichž jediná naděje na lepší budoucnost spočívá v jejich „obdařenosti“, tedy ve schopnostech, jež jedni považují za svaté a druzí za nečisté. Děj se postupně přesouvá z přírody, statků a vesnic do sídel vrchnosti, do žaláře i na popraviště, spěje k nevyhnutelnému závěru, ale přesto dál vyjadřuje naději v podobě nezdolných ženských charakterů, v podobě matek a dcer, jež dokážou milovat, soucítit i odpouštět.

Jak velký je rozdíl mezi soumrakem a svítáním? Jak tenká je hranice mezi skutkem milosrdným a silou nečistou? A jak ostrá je čára mezi tímto a jiným světem? Bess Southerns, přezdívaná také matka Demdike, to odjakživa uměla se zvířaty, dovedla je slovem snadno uklidnit a také dobře znala sílu léčivých bylin. Patří zkrátka mezi obdařené. Uživit sebe a dceru se třemi dětmi není lehké, nouze klepe na dveře co chvíli, a za pomoc druhým, za uzdravení nemocného člověka či zchromlé kravky člověk vždycky kus chleba domů přinese. A obdařenost se dědí, koluje potomstvu v krvi, a je na každém z nich, k jakým úmyslům chtějí své schopnosti užívat, zda k dobrodiní či odplatě, a zda je vůbec užívat chtějí… Román spisovatelky Mary Sharrattové je inspirován čarodějnickými procesy v anglickém Lancashire v roce 1612, které vyvrcholily devíti popravami. Celým příběhem se nese otázka, zda některá obvinění z čarodějnictví mohla být oprávněná. Sharrattová v příběhu dovedně snoubí historická fakta s moderní psychologií a barvitým líčením běžného života chudých lidí, jejichž jediná naděje na lepší budoucnost spočívá v jejich „obdařenosti“, tedy ve schopnostech, jež jedni považují za svaté a druzí za nečisté. Děj se postupně přesouvá z přírody, statků a vesnic do sídel vrchnosti, do žaláře i na popraviště, spěje k nevyhnutelnému závěru, ale přesto dál vyjadřuje naději v podobě nezdolných ženských charakterů, v podobě matek a dcer, jež dokážou milovat, soucítit i odpouštět.

Vzrušujíci dobrodružství irské beterinářkyAť už kastruje koně v Dublinu nebo odřezává rohy skotu na wicklowském venkově, zachraňuje zraněné kočky před podvraťáky nebo se potýká se zdrogovanými hlídacími psy, veterinářku Gillian Hickovou humor nikdy neopouští.A právě její neutuchající smysl pro humor se promítá do této knihy, jež je jakýmsi záznamem náročných situací, se kterými se v práci jako čerstvě promovaná veterinářka setkává. Nejen že musí pomoci zvířatům od jejich neduhů, ale musí se vypořádat i s „lidskými“ nástrahami v podobě dohazovačských matek nebo šovinistických farmářů, nemluvě o chlapících, kteří se neustále ptají: „A kde je ten opravdickej veterinář?“