Klika strana 10 z 15

Je možné za šťastný konec považovat to, že vás přejede automobil řízený zhrzenou milenkou? Že se vám do bytu vtlačí zástup naprosto neznámých gratulantů? Že vámi těžce budovanou kapelu rozloží dítě ještě nenarozené? Že vaše vlastní matka vás pošle k psychiatrovi, s nímž před časem měla poměr? Hrobník zaopatří vaší příbuznou v duchu poslední módy? A nebo, že kvůli jednomu neuváženě pronesenému slovu vám odporně zrůžoví nejen tváře, ale i nábytek? K dovršení všeho jsou v tu chvíli k dispozici pouze dva mniši a jedna jeptiška…

Co je to limerik ? Hravý poetický útvar o pěti verších s rýmovou strukturou a-a-b-b-a (Wikipedie). Svět autorových fi ktivních strýčků a tet prožívá úchvatná dobrodružství s překvapivým rozuzlením. Pohlavku od života můžeme někdy uhnout… „MOJE TETA Z FRÝDKU – UPLATILA HLÍDKU – KDYŽ JI CHYTLA V MÍSTKU – PARKOVAT BEZ LÍSTKU – VŠECHNO PĚKNĚ V KLÍDKU“. Jindy se budeme bát, že nestačíme kvůli zásahu policie zbohatnout….“STRÝČEK LUDVA Z JIHLAVY – SE V DĚTSTVÍ BOUCH DO HLAVY – TEĎ MU Z TOHO KLEPTOKRATÍ – POLOVINU VĚCÍ ZTRATÍ – Z TOHO MÁME OBAVY“. A zklamání mohou být opravdu hořká….“VIAGRU SI ŠLEHL – PAK SI K MILÉ LEHL - JÁ NEVÍM , CO ČEKAL-VÍM VŠAK, PROČ SE VZTEKAL - TEN PARCHANT SE NEHL (!)“ Summa summarum. Závěr od osob, jimž nejsou cizí ani rýmy, ani humor. Kniha je ilustrovaná černobílými kresbami. Pochvalné recenze: JIŘÍ ŽÁČEK : Pavel Amcha, kolega – zfamfrněl se do lega - Limerik je slovní lego- vylepšuje naše ego – to je alfa omega. JITKA MOLAVCOVÁ : Vážený pane Pavle, ne každý má literární talent. Ti, kteří to štěstí mají, jsou pak někdy schopni psát i za nás, za naše pocity. Děkuji za verše plné hravosti a humoru. Vaše literární cesta je hodna uznání a obdivu …. MILOŇ ČEPELKA : Limeriky pro mě jsou – zakázanou komnatou – Ať je píše, komu jdou ! - Třeba Pavel Amcha - chacha .

Už jste někdy pocítili nepřekonatelnou touhu změnit svůj, do té doby fádní a nanicovatý život? Pak jste naladěni na stejnou tóninu, jako Karel, hlavní hrdina románu Vzdušný zámek. K realizaci své touhy si najde kamaráda z pubertálních časů a oba se vrhnou střemhlav do víru divokého byznysu devadesátých let minulého století. Vyučení automechanici si vyberou tehdejší šlágr sezóny, dovoz a prodej ojetých automobilů. Přes všechny objektivní i subjektivní překážky a vztahové peripetie, se jim v krátké době podaří vybudovat silnou firmu, která úspěšně válcuje konkurenci. Cestu vzhůru zarazí až Karlův ztřeštěný nápad, který začnou oba společníci s fanatickým úsilím realizovat. Jejich umanutost, spolu s cynickou souhrou nepříznivých, vnějších vlivů, znamená neodvratitelný pád. Přestože místo není v textu uvedeno, dialogy vedené v brněnském nářečí, okořeněné prvky hantecu napovídají, kde se děj odehrává.

Kde je hranice mezi nevědomostí a záměrnou lží? I v třetím pokračování románu se šestnáctiletá Elena vydá po stopách tragické noci, která změnila osud jedné rodiny. Nacházení odpovědí ale ne vždy znamená úlevu. Michael i Loretta o tom ví své. Vzpomínku na zimní únorovou noc před třinácti lety by Loretta nejraději vymazala z paměti. Po letech se znovu vrací do Itálie. Najde tam však mnohem víc, než čekala. Setkání se ztraceným bratrem dopadne úplně jinak, než předpokládala. Na konci prázdnin v New Yorku nastal ve vztahu Eleny a Michaela překvapivý obrat. Je však Michaelův zájem o Elenu upřímný, nebo je pro něj jen prostředkem k dosažení dalšího cíle? A je pro Elenu vztah s Michaelem opravdu to, po čem toužila? Nebo je jen otázkou času, jak rychle se rozpadne její romantická představa? Michaelova posedlost minulostí se čím dál tím víc setkává s nepochopením nejbližšího okolí. Netuší, že někdo v jeho blízkosti ukrývá tajemství, jehož nečekané vyzrazení zcela zamíchá kartami a nenechá nikoho chladným. Možná už nic nebude tak jako dřív.

Třetím světadílem je v této knize Jižní Amerika. Autor ji jako osamělý cestovatel projel mezi 1. březnem a 11. červencem r. 2007, na cestách byl tedy čtyři měsíce a jedenáct dní. A které země navštívil? Argentinu, Chile, Bolívii, Peru, Kolumbii, Ekvádor - Galapágy, Venezuelu, Patagonii. Viděl hory Cordillera Blanca, slavná jezera, například Titicaca, v Kolumbii El Dorado, Karibik. Autor si mimo jiné odpovídá na otázku, je-li dobré cestovat sám. Výhodou je, že při cestování single se nemusíte s nikým přít, neohrožuje vás ponorkový efekt, soustředíte se snadněji na to, abyste se učili jazyk. Nevýhodou je, že si musíte vždy a všude sám hlídat zavazadla, ubytování je dražší, jen vy sám musíte pročítat průvodce, hledat tipy na výlety. Nejhůř je samotnému cestovateli, když je okraden nebo onemocní.

O Češích se říkává, že jsou závistiví, že neumí být spontánně družní a tolerantní. Je to pravda? Jak ji zjistit, když skrývané negativní emoce nelze vyčíslit statistikou. Můžeme vycházet jen ze zkušenosti, zažitých situací a příběhů. Někdy je kontaminuje naše paranoia a nedůvěra, leckdy jsou následkem kouzla nechtěného a je v nich obsažen i humor. Kniha Závist v Čechách má podtitul Podoby přátelství, Podoby závisti. V plnokrevně vykreslených příbězích mapuje především závidění úspěchu, které je často mučivější než jen závidět sousedovi kozu. Příběhy přátelství a závisti v této knížce jsou pestré a často překvapivé. Autorka sarkasticky líčí řevnivost a faleš, většinou mezi psavci či lidmi kolem televize, nešetří ani sebeironií. Proud zklamaných nadějí je však prosvícen situacemi, v nichž se projevuje čiré, nekomplikované přátelství.

Raskovice. Místo, kde čas ubíhá líným tempem poklidného maloměsta. Místo, kde byste mohli žít. Monika Kloučková dostává příležitost učit na zdejší základní škole a společně s přítelem vyhlíží novou životní kapitolu. Šťastné chvíle však blednou pod tíhou nočních můr a podivných událostí, jejichž střípky se skládají v hrůznou mozaiku. Městečko sužuje démonická bytost prahnoucí po krvi a utrpení. Není zvyklá prohrávat, tentokrát však narazila na důstojnou soupeřku. Dokáže ji zlákat do svých řad? Námluvy mohou začít. Monika stojí před nelehkým úkolem. Aby se vzepřela silám, které ji touží ovládnout, bude muset probudit odvrácenou stranu svojí duše. Silnější, odhodlanější… a temnější. Raskovice. Místo, kde zlo sílí každým dnem. Místo, kde byste mohli zemřít.

Tři dobrodruzi, spisovatelka Věra Nosková, její syn Tomáš, grafik a redaktor nakladatelství Klika a jejich kamarádka Martina Gogaisslová se vypravili do Afriky, aby poznávali, jak se žije v celkem bezpečné, ale chudé Tanzanii, chtěli vidět její národní parky, divoce žijící zvířata a poznat zvyky a život kmene Masajů. Byli také požádáni dvěma českými dobrodinci, kteří tam v jedné obci nechali za české peníze postavit školičku a pomocí sbírek podporují její provoz, aby zjistili, je-li výuka efektivní a za co se posílané peníze utrácejí. Autory knihy překvapil tvrdý masajský patriarchát s chováním k ženám a dětem, které by se u nás trestalo vězením. Sledovali, především u tanzánských mužů, občas bizarní způsoby získávání peněz. Tanzanie je zemí dětí, které nedokáže všechny uživit. Dětí do 14 let je tu 43,5%! V této zemi, která má 53 milionů obyvatel je virem HIV nakažená desetina obyvatelstva, živoří tu přes tři milionu sirotků a negramotnost dosahuje třiceti procent. Hlavně na venkově se žije nuzně. Ostrov Zanzibar, národní parky a některé destinace jsou dobře vybavené a turisty oblíbené, ale naši cestovatelé chtěli poznat pravou tvář této velké tropické země. Kromě jiného udělali sbírku a vezli tam spousty oblečení, školních potřeb, hraček... Jejich představy a poznaná realita se ovšem lišily. V knize kontrastuje skeptický náhled spisovatelky s texty syna Tomáše, který prokládá knihu svými postřehy, tím, co sám zažil. Střídají se tu bizarní situace, zajímavá i dojemná setkání, úžas z africké krajiny a přímý kontakt s autentickými Masaji, dosud nezkaženými turismem. Masajové krev a mlíko je literární cestopis bohatý nejen popsanými zážitky a informacemi, ale obsahuje i spoustu černobílých fotografií a barevných na křídovém papíře, které mají nezastupitelnou svědeckou hodnotu.

Jak vypadá domácnost, do které se k přechodnému pobytu přihlásí mýval? Proč není možné zbohatnout chovem kachen a komu vadí, že se autu občas říká plechovka? Co šeptá řeka těm, kdo umí naslouchat, a kam odcházejí psi, když se naplní jejich pozemský čas? Odpovědi nabízí další neotřele úsměvná, něžná a zároveň hořce pravdivá kniha šumavské spisovatelky Barbory Dvorecké. Nechte si vyprávět příběhy plné smíchu i slz, příběhy o lásce, přátelství, věrnosti i zradě. Nechte se jimi okouzlit a přesvědčit, že i obyčejný život je plný zázraků…

Hrdinové selhávají a jiní se rodí, když se údolím žene smrtelné nebezpečí. Co číhá za tajemnou mlhou? Jaká oběť usmíří ducha v Rožmberku? Jak může lov na sumce skončit střelbou? Komu může pes po smrti nosit trepky? A jak se dostanete domů, když bydlíte od řeky několik světelných let? (z povídky Hrdinové a Machři) „Pádluj k nám, pádluj k nám! Slyšíš? Zaber!“ Kluk zoufale hrabal rukama do kalný vody a voda ho unášela blíž a blíž ke smrku v soutěsce. Flint proletěl kolem bezradných rodičů, obtočil konec koňadry kolem kmenu vrbičky na břehu a s druhým koncem se vrhnul do proudu. Stačilo mu pár kraulových temp a byl u raftu. Vysoukal se do něj a zkoušel se i s lodí přitáhnout ke břehu. K jeho smůle byla síla proudu, přiživeného průtrží mračen, moc silná, takže to nedokázal, ale aspoň zastavil odplouvání člunu. Bylo mu jasné, že takhle dlouho nevydrží a opičáka na břehu, ani nikoho z jeho kumpánů nenapadlo popadnout provaz a vytáhnout je. Zbývala jenom jediná možnost. Skočil i s klukem do vody a ponechal raft jeho neblahému osudu.

Prožila už stovky životů, ale nikdy je vlastně opravdu nežila. Teď, v těle Sally Bakerové, má dost zabíjení a přeje si jediné: být normální. Jenže oheň v jejím nitru stále doutná a čeká na sebemenší zaváhání, aby lidstvu znovu ukázal svou sílu. Sally bude stát hodně sil udržet ho v sobě. A jakoby už neměla dost problémů sama se sebou, potká Briana. Prvního muže, který v ní zažehne žár, jaký dosud nepoznala. Dokáže se Sally i přes všechny nové pocity ovládnout, nebo se lidé mají mít opět na pozoru? A co Brian, může vůbec obyčejný smrtelník tenhle ohnivý románek přežít?

Prožila už stovky životů, ale nikdy je vlastně opravdu nežila. Teď, v těle Sally Bakerové, má dost zabíjení a přeje si jediné: být normální. Jenže oheň v jejím nitru stále doutná a čeká na sebemenší zaváhání, aby lidstvu znovu ukázal svou sílu. Sally bude stát hodně sil udržet ho v sobě. A jakoby už neměla dost problémů sama se sebou, potká Briana. Prvního muže, který v ní zažehne žár, jaký dosud nepoznala. Dokáže se Sally i přes všechny nové pocity ovládnout, nebo se lidé mají mít opět na pozoru? A co Brian, může vůbec obyčejný smrtelník tenhle ohnivý románek přežít?

Skutečný příběh dítěte, které se nemělo narodit. Přesto se za dramatických okolností předčasně narodilo, bylo odloženo a čekalo na nové rodiče. Jak vnímá svět novorozenec, který si uvědomuje nespravedlnost a touží po lásce? Jaké vzpomínky si přináší z lůna cizí ženy? Kolik potenciálních rodičů musí odejít, aby přišli ti praví a skuteční? Kdy konečně získá svoje jméno?

Víte, že některé druhy rakoviny jsou přenosné prostřednictvím virů? Nebo že v Čechách můžete na jednu rozhlednu vyjet autem? Varoval vás někdo, že při pití přímo z plechovky se můžete nakazit smrtelnou leptospirózou? Podrobnosti se dozvíte ve čtvrté knížce Jana Žáka, který ukazuje, že člověk může za svůj život vytvořit něco pro celou společnost, a přitom zároveň přinést radost a uspokojení i sobě. Jednou z možností jsou malé vynálezy, které postrčí vývoj kupředu alespoň o kousek. Vynález nemusí být zrovna světoborný, stačí malý nápad, který potěší. Tato kníha osloví technicky založené jedince, kteří mají chuť něco vytvořit, a inspiruje vás, jak vést své děti od malička k přemýšlení a k tvůrčímu přístupu k problémům. Již dávno známé pohádky na dobrou noc doplní originálním vyprávěním o zatím nikde nepublikovaných „vynálezech“ malého klučiny.

Myslíte, že lze uskutečnit cestu po severní Bretani, přes Remeš a Paříž s nedočkavými dětmi, berlemi a zlomenou nohou? Jaké je strávit dovolenou v pronajatém domě na konci světa, večeřet na statku u Bretonců, místo vláčku se nechat svézt traktorem, čekat, až se vrátí moře a vidět sníh uprostřed léta? Do jaké míry jsou bezpečné tekuté písky u Mont-Saint-Michel, metro v Paříži či davová euforie na Tour de France? To, a mnohé jiné o rozmanitém kraji spolu s historickými fakty a praktickými informacemi, vám prozradí knížka autorky, která si oblíbila Francii natolik, že se jí vkrádá i do snů.

Krajina rozrytá krátery vybuchlých granátů, pláně plné mrtvých vojáků, válka, ve které jeden lidský život neznamená vůbec nic. Ale co jí předcházelo? Jaké byly pocity dobrovolných vojáků, kteří s děním na Balkáně neměli vůbec nic společného? A jak prožívali první dny války? Střetnutí s tvrdou realitou boje změní pohled člověka na svět, a to se mnohým vojákům ve Velké Válce dělo. Příběh inspirovaný skutečnými bitvami roku 1914 na západní frontě, podaný jako deník mladého britského vojáka.