Kniha Zlín strana 23 z 70

Jaakko Kaunismaa, majitel pěstírny hub, žije v harmonickém manželství. Alespoň si to myslí. Po letech všelijakého protloukání se konečně našel a má před sebou více než příznivou budoucnost. Náhle se však od lékaře dozvídá šokující zprávu – brzy zemře. Stal se obětí dlouhodobé otravy. Stihne Jaakko odhalit, kdo mu ukládá o život, než otrava propukne naplno? Komu vlastně může věřit? A zachrání svou firmu dřív, než ji zničí konkurence?

Jsou příběhy, které žijí vlastním životem. Právě takové na sobě nosí záhadný Ilustrovaný muž. Celé jeho tělo pokrývají tetování, která vytvořila dávno zmizelá čarodějka snad z jiné planety. Bezejmenný vypravěč se setká s Ilustrovaným mužem a nahlédne do výjevů, které se mu odehrávají před očima. Ty po svém vylíčí – osmnáct příběhů, osmnáct ilustrací. Jedinečná sbírka povídek je milníkem v žánru sci-fi a poprvé vychází v českém překladu.

Píše se rok 1994 a spisovatel Vladimír, původem z Československa, žije se svou ženou Ester, synem Hugem a bíglem Charliem v Amsterdamu. V jeho těle už od narození přebývá i někdo jiný – parazit, který se rozhodne zachytit celý rok v životě „své“ rodiny den po dni prostřednictvím deníkových záznamů. Postřehy z lidského života střídá diplomatické urovnávání sporů mezi znesvářenými myšlenkami či ryze praktické obavy o životosprávu parazitova hostitele.

Na předměstí Kodaně je nalezena zavražděná žena. Na místě činu policie objeví panáčka z kaštanů, na němž je otisk prstu patřící zmizelé dívce, jejíž případ byl dávno uzavřen. Krátce nato dojde k další vraždě. Další znetvořené tělo, další kaštanová figurka. Vyšetřovatelé bojují s časem, neznají však motiv a pachatel si s nimi nelítostně zahrává. Dokáží ho zastavit dřív, než se objeví další panáček? A jak s vraždami souvisí případ zmizelé školačky?

Cizinec na pobřeží není zvlášť veselá knížka, ačkoli je vyprávěna humorným jazykem. Autor v ní s nadhledem a bez sentimentu na miniaturní ploše předkládá velká a tragická témata lidské existence, doprovází člověka opuštěného v davu, bloudícího katastrofami moderní doby. Většina z „38 miniatur“ je inspirována životem v emigraci; texty, v nichž čtenáři s důvěrou svěřuje tu nejosobnější zkušenost, potvrzují, že posledním a skutečným domovem, o který jej nikdo nemůže připravit, je pro spisovatele jeho řeč.

Začínající balerína Alabama a úspěšný malíř David na první pohled vypadají jako dokonalý mladý pár. Skutečnost je ale jiná. Přestože oba patří k americké smetánce jazzového věku, jejich manželství se kvůli hádkám a žárlivosti rozpadá. Alabama nakonec přistoupí k ráznému kroku a od Davida i své dcery se odstěhuje, aby se mohla věnovat své kariéře v prestižním tanečním souboru. Vážné zranění ale všechno vmžiku změní.

Smrtící bílá, dosud nejrozsáhlejší román Roberta Galbraitha, je napínavý příběh plný tajemství a zároveň další pokračování strhujícího vyprávění o stále se proměňujícím vztahu Cormorana Strika a Robin Ellacottové. „Viděl jsem, jak zabili dítě… Uškrtil ho, tam nahoře u koně.“ Když do kanceláře soukromého detektiva Cormorana Strika přijde nepokojný, utrápený mladík Billy a požádá ho o pomoc při vyšetřování zločinu, jehož byl podle své vzpomínky svědkem v dětství, Strika to hluboce zneklidní. Třebaže je Billy očividně duševně nevyrovnaný a nedokáže se upamatovat na mnoho podrobností, čiší z jeho příběhu i z něho samého jistá upřímnost. Než ho však Strike stačí důkladněji vyslechnout, Billy z jeho kanceláře v panice uteče. Ve snaze přijít na kloub záhadě skryté v Billyho příběhu se Strike a Robin Ellacottová – jeho někdejší asistentka a nyní rovnocenná partnerka agentury – vydávají na spletitou cestu, která je přivede do chudých londýnských čtvrtí, tajné svatyně uvnitř Parlamentu i do krásného, ale pochmurného venkovského sídla. A během nepřehledného vyšetřování má zároveň Strikův soukromý život daleko k jednoduchosti: Jelikož se nedávno jako soukromý detektiv značně proslavil, nemůže už pracovat nenápadně v zákulisí, jak to kdysi dělával. A jeho vztah s někdejší asistentkou je navíc křehčí než kdy dřív – Robin je nyní pro Strika nedocenitelná v jejich podniku, ale jejich osobní vztah je přitom mnohem komplikovanější.

Edinburgh se stává evropskou metropolí hrůzy. Uprostřed hudebního festivalu rozetne ostrá čepel břicho charitativnímu pracovníkovi. V mnohatisícovém davu si vraha nikdo nevšimne. Nedlouho poté je na dně popelnice nalezena učitelka z mateřské školky, uškrcená vlastní šálou. Policie nezná motiv a nemá ani žádné stopy – dokud se po městě nezačnou objevovat podezřelá graffiti. Vrah jimi totiž oznamuje svou další kořist... a čím je nevinnější, tím lépe.

Víte, že chybělo jen málo a film Pyšná princezna královnou – pokračování kultovní pohádky po 20 letech – byl skutečně natočen? Jakou roli hrála anglická vlajka ve Slavnostech sněženek? Renomovaný filmový historik zve čtenáře na pouť, která je jako milníky značena vyprávěním osobností, které tvoří pomyslný Slavín našeho filmu. Za své mluví jména jako František Vláčil, Elmar Klos, Jiří Menzel, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, Jana Plodková, Bolek Polívka, Dušan Klein, Julius Satinský, Kryštof Hádek a další.

V temných severských hvozdech se toulají všelijaká stvoření, ale jaké je z nordické fauny to nejpodivuhodnější? Liška, štika, kavka nebo kokršpaněl? Fantastické ekoprózy se pohybují mezi temnotou a světlem, nocí a dnem, realitou a snem, ale i lesem a městem, světem zvířat a lidí. Autorka vytváří magicko-realistický vesmír, v němž se může stát ledacos, a sotva to lze vysvětlit nebo tomu porozumět.

Půvabná mladá Holly žije svůj americký sen, a to pěkně nespoutaně – střídá společníky, pořádá dlouhé večírky ve svém bytě, v němž prakticky neuklízí, a kocourovi, kterého pojala za spolubydlícího, nedá jméno, protože jej nemůže vlastnit. V celé své svéhlavosti a rozvernosti působí na okolí kouzelně a nejeden muž jí propadne. Soused, a vypravěč tohoto příběhu, se stane jejím důvěrníkem z požárního schodiště. Nic ale netrvá věčně a jednoho dne Holly zkrátka zmizí... Koneckonců na vizitce i na zvonku měla napsáno: Holly Golightlyová – toho času na cestách. Ve vzpomínkách vypravěče vyvstává obraz roztomilé, až naivní kokety, ale zároveň i mladé ženy, která více než po čemkoli jiném touží po šťastném a normálním životě. Atmosféru dokreslují městské scenérie New Yorku padesátých let s lehce teskným nádechem poválečné nouze.

Vladimír Krejčí pracoval v těsné blízkosti šéfa firmy deset měsíců, od září 1938 do června 1939. Právě v tomto pohnutém období líčí každodenní život v blízkosti Jana Antonína Bati, svérázného ředitele obuvnického koncernu. Vladimír Krejčí do svého vyprávění vkládá mnoho postřehů z osobního i pracovního života, příhody mnohdy úsměvné, jež dávají nahlédnout na Jana Antonína jinou optikou.

Román inspirovaný skutečným životem Fritze Kolbeho, který coby zaměstnanec německého ministerstva zahraničí vyvezl do švýcarského Bernu a zde předal Američanům stovky tajných nacistických dokumentů. Jaké pohnutky jej vedly k tomu, aby tolik riskoval a ohrozil život své osudové ženy Marlene? Ze všech sil se snažil držet kréda svého otce – dělat správné věci a nebát se. Přesto došlo k nehodě s fatálními následky…

V horském jezeře je nalezena zavražděná baletka. Opodál stojí prázdný fotoaparát, v jehož čočce je vyryté číslo. O pár dní později najde recepční pochybného hotýlku v jednom z pokojů mrtvého saxofonistu. Stopy ukazují na stejného pachatele, který zanechává policii podivné vzkazy. Detektiv Holger Munch proto k případu přizve zkušenou vyšetřovatelku Miu Krügerovou. Společně musí zastavit vyšinutého vraha dřív, než si vyhlédne další oběť.

Novinář Jan Born je se svou redakcí a přáteli vtažen do vyšetřování série brutálních vražd. Jak se postupně ukazuje, většinu mrtvých spojují jejich zločiny spáchané během krvavé války na Balkáně v devadesátých letech. Mstí se jim přeživší oběti a pozůstalí, nebo zemřeli pro svá současná provinění? A jakou roli v tom všem hrají ruské a izraelské tajné služby?