Kniha Zlín strana 37 z 69

Krátce po 15. březnu 1939 muselo české vedení světoznámé obuvnické firmy Baťa a.s. Zlín řešit choulostivé otázky spojené s vlastnictvím firmy. Tehdejší největší akcionář společnosti Jan Antonín Baťa pobýval v USA a do tehdejšího protektorátu se již nevrátil. Po řadě tajných jednání s Janem Baťou se do vlasti vrátila paní Marie Baťová, vdova po zakladateli zlínské obuvnické společnosti, aby se zde ujala řízení firmy, která zůstala v českých rukou. Nacistický okupační aparát se však s tímto stavem nehodlal smířit, nasadil proto do firmy svého zástupce, který měl dohlížet na všechny operace českého vedení a připravit ovládnutí společnosti Němci. Český management tento záměr včas postřehl a sám si našel svého spolehlivého německého ředitele – tenkráte 45letého Albrechta Miesbacha, zkušeného vedoucího pracovníka obuvnické firmy v Augsburgu. Tento německý vlastenec s právnickým a národohospodářským vzděláním se nikdy nestal členem nacistické strany NSDAP.

Příběh Edgara Brichty Kniha vypráví životní osudy Edgara Brichty, narozeného v roce 1930 v židovské rodině v Bratislavě. Po vypuknutí války na podzim roku 1939, kdy se situace pro osoby židovského původu v Československu ještě více zkomplikovala, se Edgarovi rodiče dozvěděli o možnosti poslat svého syna do tehdy neutrálního Norska. O čtyři roky mladší sestra Vera byla na cestu příliš malá. Dohromady odjelo z Československa do Norska 37 dětí. Edgar byl umístěn u manželského páru v Bergenu v západním Norsku. V dubnu 1940 však obsadili Němci i Norsko a v roce 1942 bylo také zde přikročeno k zatýkání a deportacím židovského obyvatelstva. Edgarův pěstoun se navíc stal členem Národního sjednocení - norské národně-socialistické strany - a záhy byl Němci dosazen na místo starosty v obci Laksevag nedaleko Bergenu. Jak je možné, že židovský chlapec přežil druhou světovou válku v rodině předního nacistického činitele? Jeho pěstoun byl nejen kolaborant, ale také přesvědčený antisemita a s Edgarem měl několik konfliktů, nicméně paralelně mezi nimi vzniklo silné osobní pouto. Důležitou roli v Edgarově osudu sehrála také pěstounka, která se o politiku nijak nezajímala, a několik dalších osob, jež Edgarovi během války i později pomáhaly. Po podepsání míru se Edgar rozhodl k návratu domů. Důvodem byla jeho snaha najít své rodiče a sestru. Po dlouhém a složitém pátrání se mu podařilo zjistit pouze to, že se v roce 1942 dostali v jednom transportu do Osvětimi, kde také zahynuli. Edgar žil po skončení války chvíli v Československu. Zde se v sionistickém táboře v Bratislavě připravoval na emigraci do Izraele, na poslední chvíli se však rozmyslel a po složitých jednáních se vrátil do Norska. V té době už byl jeho norský pěstoun odsouzen za vlastizradu. Edgar udržoval s pěstouny kontakt až do jejich smrti v 90. letech. Později Edgar emigroval do Kanady a USA a stal se nejprve vojenským a poté dětským lékařem. Dnes žije v Kalifornii se svou ženou, která také pochází ze Slovenska a válku přežila za podobně dramatických podmínek, a se svými pěti dětmi. Kniha se opírá o rozsáhlý rozhovor s Edgarem Brichtou i jeho současníky a o množství archivních materiálů.

Historie tohoto biografického románu je zasazena do první poloviny 20. století. Hlavní hrdina, voják, legionář a pedagog František Kreps, pochází z ekonomicky zajištěné rodiny, žijící v nevelkém východočeském městě. Autor popisuje jeho službu v rakousko-uherské armádě, následné ruské zajetí, působení v legiích včetně bojů proti nastupující sovětské moci, profesní vzestup po návratu do vlasti až po funkci ředitele Obchodní akademie T. Bati pro zahraniční obchod ve Zlíně, odpor proti moci národních socialistů a později komunistů. Také usvědčení vraha několika sudetských Němců a represe ze strany vlády. Kniha končí jeho nevyjasněnou smrtí. Významnou roli v životě Františka Krepse hrají dvě ženy: krásná, podstatně starší ruská malířka, poznamenaná traumatickými zážitky říjnové revoluce v Rusku a poměrně emancipovaná mladá žena, pocházející z rodiny majitelů malého průmyslového podniku na severní Moravě. Navzdory mnoha strastiplným zážitkům se nejedná o trudomyslný román. Zachycuje nejen strasti a radosti Františka Krepse, ale i zmatky doby, kterou popisuje. O autorovi: Milan Ráček, narozený ve Zlíně, absolvoval Střední průmyslovou školu leteckou v Uherském Hradišti a Odbornou školu muzeologickou při Národním muzeu v Praze. Po okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy odešel v roce 1968 do Rakouska. Od roku 1969 pracoval v Dolnorakouském zemském Muzeu ve Vídni, později v St. Pöltenu. Doposud publikoval čtrnáct knih, z toho sedm románů. V bilingvním vydání mu vyšly prózy HochZeiten (2009, Vznešené okamžiky) a Heilige Nächte (2011, Štědré večery), v češtině pak kniha Leo: Postskriptum (2002). Poslední román, Freiheit hinter dem Stacheldraht, vyšel v roce 2015 v rakouském nakladatelství Edition Roesner Mödling. Píše německy, děj jeho knih se ale často odehrává v česky mluvícím prostředí. Je členem P.E.N. Clubu Austria a autorského sdružení Podium.

Peter Leigh je misionář, který se má vydat na nejdůležitější cestu svého života. Opustí tak svou milovanou manželku Beu a po dlouhém letu dorazí na vzdálenou planetu, kde místní obyvatelé lační po učení Bible – jeho „knihy zvláštních nových věcí“. Tato výprava vystaví zatěžkávací zkoušce Peterovo náboženské přesvědčení, jeho povědomí o tom, co ještě zvládne lidské tělo, a ze všeho nejvíc jeho lásku k Bee. Kniha zvláštních nových věcí je veskrze originálním dobrodružným příběhem o víře a poutech mezi dvěma lidmi, které od sebe dělí mnoho světelných let. V tomto důležitém románu, prvním velkém od Kvítku karmínového a bílého, se Faber jako již tolikrát předtím vymkne veškerým žánrovým očekáváním.

Peter Reinhart, zakladatel legendární pekárny Brother Juniper’s Bakery a vynikající instruktor největší světové kulinářské akademie, stojí v čele amerického hnutí řemeslného chleba už více než 15 let. Jeden den se mu něco povede a druhý hned pokračuje ve vylepšování receptů a technik na nikdy nekončící cestě za vynikajícím chlebem.V knize Pekařský učeň popisuje zásadní pokroky a objevy v oblasti pečení chleba, ke kterým dospěl při studijním pobytu ve francouzských boulangeriích a během poučných hodin, strávených v kuchyni kulinářské akademie spolu se svými studenty. Nahlédněte Peterovi přes rameno a učte se spolu s ním od nejváženějších francouzských pekařů, jako jsou Lionel Poilâne a Phillippe Gosselin, jehož pain a l’ancienne revolučním způsobem změnil umění přípravy baget. Sledujte jej při práci v kuchyni, kdy svým studentům vysvětluje dvanáct fází chleba. Názorné instrukce jsou vysvětleny pomocí více než 100 návodných fotografií. Nově nabyté vědomosti využijete při přípravě 50 nových receptů pro klasické chleby, jako je rustikální ciabatta, vydatný pain de campagne, tradiční newyorský bagel nebo pekařský svatý grál – Peterova verze slavného pain a l’ancienne. Peter dokáže skloubit přísnou vědu, pokročilé techniky a historii přípravy jídla – výsledkem je jednoduše přístupná a podmanivá kniha, bohatá a různorodá stejně jako chleby, které si podle ní připravíte. Je to původní kniha o jídle, napsaná okouzlujícím a inspirujícím stylem. Odměnou vám budou ty nejlepší chleby a pečivo na světě.

Dánská vláda se rozhodne nad hlavním městem vztyčit velehoru. Díky ní vznikne několik klimatických zón, od tropické až po polární, jež utvoří živnou půdu pro bezpočet nových exotických druhů, které až neuvěřitelně obohatí původní dánskou faunu a flóru. A v tomto dobře známém a současně podivně cizím prostředí se odehraje sedmnáct příběhů, jejichž hrdinové sní o novém lepším životě a odmítají se podřídit obyčejné logice i přírodním zákonům.

Bible, Exodus 22,17 Čarodějnici nenecháš naživu. Ve stejnou dobu, kdy jsou v rozvalinách stavby poblíž Prahy objeveny oběti téměř padesát let staré vraždy, se na jachtě plující Středomořím seznamuje osamělý starší muž s výrazně mladší dívkou. Žádný z nich netuší, jak hluboce se jejich rychle gradující vztah proplete s vyšetřováním dávného zločinu, přestože muž ví, že pachatel dodnes nezískal, o co kdysi usiloval. Obstojí milenci v boji o život, až vrah znovu a opakovaně udeří? A kdo je onen záhadný ochránce, který jim pomáhá přežít? Hadí dcerou jako samostatným detektivním příběhem Karel C. Grig uzavírá volnou trilogii započatou Třetí kaplí a pokračující Petrovými mozaikami. V Hadí dceři se čtenář, stejně jako v předchozích knihách, dočká nejen kriminální zápletky s milostným vztahem, ale dotkne se i tajemných mýtů dávných věků.

Osobní poplach je román o svérázném humanistovi z Horňácka, mém strýci Josefu S., řezníkovi, který se nikdy nevzdával navzdory ranám, jež mu denně uštědřoval život; který něžně zabíjel prasata a surově komentoval živobytí na vesnici za socialismu.

Ať už vás žene nostalgie nebo hledáte inspiraci a zkušenosti prověřené historií, máte možnost na stránkách knihy Baťovský prodavač nahlédnout pod pokličku hrnce, v němž se ve dvacátých a třicátých letech 20. století "vařil" baťovský prodejní systém. Prodavači totiž měli - snad nejvíce ze všech profesí sdružených pod značkou Baťa - nezvykle velký prostor, na němž mohli zanechat svědectví o své práci, o svých vítězstvích i prohrách, radostech i strastech. Projevy Tomáše a Jana Baťových, odborné příručky, ale také Zpravodaj prodavačů firmy Baťa či zápisy z kontrolních cest v sobě ukrývají nejen hutné historické pravdy, ale i mnohem roztomilejší detaily. Každý z nich dodává suchým teoriím o baťovském sytému řízení tolik potřebný lidský rozměr, představuje v méně známém světle všechny zúčastněné, od šéfa k poslednímu příručímu, a přitom v mnoha ohledech odhaluje jejich způsob uvažování přesněji než stostránková stať o efektivitě baťovského managementu.

Každý den používáme předměty a pojmy, které nám připadají tak samozřejmé, že o jejich podstatě a vzniku vůbec neuvažujeme. Jezdíme auty, sedíme na židlích, píšeme na klávesnici, několikrát za den zapneme zip, vaříme v kuchyni, sledujeme YouTube, navštěvujeme muzea, nakupujeme v IKEA, používáme pojmy jako autenticita, vkus, nedokonalost, móda nebo design. Deyan Sudjic, ředitel londýnského Muzea designu, novinář a kritik, ve svých abecedně řazených esejích věnovaných nejen věcem každodenní potřeby, ale i významným designérům a uměleckým hnutím, poutavě odhaluje, jak způsob, jakým jsou věci navrhovány a jak je používáme, ovlivňuje chápání světa kolem nás. Tato tematicky pestrá, čtivá kniha plná inspirativních myšlenek a osvěžujících osobních vzpomínek pojednává nejen o světě, tak jak je vidět ve zpětném zrcátku ve videohře Grand Theft Auto V, o digitálních ornamentech a o naší lásce k nedokonalostem. Je také o popíjení suchého martini v Loosově Americkém baru ve Vídni a o architektuře ve filmech Alfreda Hitchcocka, o módě a technologii, politice i umění. Dokládá, že myšlení skrze věci významným způsobem utváří popkulturu a že design je v dobrém i špatném neodmyslitelnou součástí našeho každodenního života.