Kniha Zlín strana 36 z 88

Dramatická reportáž o historickém letu Apolla 11 a o prvních pozemšťanech, kteří v noci z 20. na 21. července 1969 přistáli na Měsíci, vychází v remaku původního vydání, jež vyšlo navzdory počínající normalizaci a stalo se před padesáti lety na českém trhu fenoménem. Sám autor byl jedním z pěti československých občanů, kteří se historického startu Apolla 11 zúčastnili. V knize, která vychází k 50. výročí letu Apolla 11 a v době, kdy byl vyhlášen program nových letů k Měsíci, je načrtnuta historie nepsaného zápasu o dobytí Měsíce, který vyhráli Američané, což nebylo na počátku normalizace možné zdůrazňovat. „… v době, kdy vycházely mé reportáže, se prodalo deníku o 20–30 tisíc výtisků víc než obvykle. Moje cesta se tedy bohatě zaplatila. Počítal jsem s tím, že o Apollu 11 napíšu knihu. V nakladatelství Mladá fronta mně ale řekli, že jim by svazáci, kteří už ovlivňovali jejich provoz, takový titul neschválili. Bratr Mirek, který byl výtvarníkem v nakladatelství Albatros, zašel za vedoucím oddělení uměleckonaučné literatury Milanem Korejsem. Tomu se nápad líbil a dohodli jsme se. Začínali s edicí malých brožovaných knih o vědě Plus – a tam by se jim reportáž o Apollu 11 hodila. Po návratu ze Spojených států jsem si uvědomil, že normalizace života podle diktátu z Moskvy je stále úpornější. Obnovila se cenzura. Redakce MF se dostala pod kontrolu mladých ambiciózních mužů komunistického vyznání, kteří nic neuměli. V září bylo zrušeno volné cestování na Západ. Zašel jsem do Albatrosu: „Pořád počítáte s mou reportáží o Apollu?“ – „Počítáme.“ S bratrem Mirkem jsem diskutoval o názvu. Uvažoval jsem o něčem pragmatickém, ale on jako výtvarník přemýšlel o něčem méně obvyklým. Nakonec navrhl …a Velký skok pro lidstvo. Před Vánocemi jsem dokončil rukopis. Skutečnost, že tento „závod o Měsíc“ Sověti prohráli, jsem nemohl ani naznačit, ale doufal jsem, že všem čtenářům to bude zřejmé. Text jsem dal k přehlédnutí kamarádovi Antonínu Vítkovi, nejlepšímu znalci kosmonautiky u nás a po opravách od Tondy jsem odnesl rukopis do nakladatelství. Po několika týdnech mi řekli, že se jim rukopis líbí, ale musíme vyškrtnout všechny zmínky o Dienstbierovi, protože ho husákovci vyhodili z rozhlasu. Pokusil jsem se vyjednávat, ale nešlo to. Ortel zněl: „Pokud by tam bylo jeho jméno, kniha nevyjde.“ Jirkovi jsem se omluvil a psal jsem o něm pouze pod jeho křestním jménem. Musel jsem udělat další ústupek: zatímco Američané nazývali své kosmické hrdiny astronauty, Rusové kosmonauty, a to byl jediný povolený termín. Kniha vyšla na jaře 1971. Všech 24 tisíc výtisků se prodalo za týden. Šel jsem do nakladatelství: „Nechcete udělat druhé vydání?“ – „Ale musíš si to vyjednat sám na ministerstvu kultury. Člověk, který o tom rozhoduje, úřaduje o patro výš.“ Zaklepal jsem na jeho dveře, přijal mě velice vlídně, a když jsem mu řekl, kvůli čemu přicházím, k mému překvapení okamžitě souhlasil. O rok později se prodávalo druhé vydání. Vytiskli pouze 19 tisíc, třebaže knihkupci požadovali víc. V Albatrosu jsem se dověděl důvod: „Toto omezení nařídilo ministerstvo.“ Lidem v Albatrosu jsem dodnes vděčný za to, že tuto knihu vydali. Bylo to od nich velice statečné, protože tlaky na republiku z Moskvy zesilovaly, a čtenáři – jak mně mnohokrát později vyprávěli – brali Apollo 11 jako vítězství svobodného světa nad komunismem. Bohužel prověrková komise na počátku sedmdesátých let sdělila některým nakladatelským redaktorům, že vydání mé knihy bylo hrubou politickou chybu, a přičetla jim to k dalším proviněním. Za to, co jsem jim způsobil, se jim dnes hluboce omlouvám, na druhé straně snad byl VELKÝ SKOK pro desetitisíce čtenářů povzbuzením do budoucnosti.“ Karel Pacner, březen 2019

Profesionální závodník s vojenskou minulostí je členem jednoho z týmů na Tour de France. Po sérií podezřelých nehod se na něj obrátí místní policie s prosbou o pomoc. Je možné, že se mezi závodníky či v jejich těsném okolí pohybuje vrah? Podle nadšených recenzí dělá Zepeda touto knihou pro závodní cyklistiku totož, co kdysi udělal Dick Francis pro koňské dostihy. Přidržte si helmy, nebezpečný závod právě začíná...

Kdysi elitnímu policejnímu důstojníkovi Thorkildu Askemu osud servíroval jednu pohromu za druhou. Prošel si vězením, ztratil práci, dobrou pověst i milovanou ženu. Další nebezpečná situace na sebe nenechá dlouho čekat.

Výrazný hlas současné albánské literatury ve své autobiografické alegorii nešetří nikoho. Vlk samotář – tak trochu zatracenec, tak trochu punker – na symbolické pouti dantovským peklem, při níž naráží na otázky sociální a politické bezmoci současného Balkánu, na problém rozkladu vzdělávacího systému, rostoucího náboženského extremismu či historické mytizace. Paralelně a velmi otevřeně, až Bukowského stylem, líčí také milostné a sexuální vztahy a různé stupně jejich marnosti. Dílo je protkáno melancholií, vztekem, humorem a odkazy na pop music, malířství, film a divadlo.

Edward Pierce se ve viktoriánském Londýně s lehkostí sobě vlastní dokáže pohybovat jak mezi společenskou elitou, tak mezi zločinci. Jednoho dne přijde s plánem na loupež století – chce ukrást hromadu přísně střeženého zlata z jedoucího vlaku. Aby se k ní ovšem dostal, potřebuje nejdříve získat čtyři klíče od zdánlivě nedobytných trezorů. Začíná tak příběh plný důmyslného plánování a zvratů… Kniha vznikla na základě skutečné události z roku 1855.

V létě roku 1968, v období pražského jara a studené války, zavede prázdninové dobrodružství dva studenty z Oxfordu, Eleanor a Jamese, až do socialistického Československa. Ocitají se tak náhle ve víru dění, jehož úhelnými kameny jsou nejen politické události, ale také láska a zrada. Tento promyšleně vystavěný a dějově strhující román čtenářům znovu nabízí pohled na zásadní okamžiky české historie z perspektivy úspěšného britského autora.

Harry Hole si chce užívat spokojený život s Ráchel a poklidně vyučovat na policejní akademii. Jenže v Oslu dojde k vraždám několika žen, které si daly schůzku přes Tinder. Vyšetřovacímu týmu v čele s Katrin Brattovou zůstává rozum stát nad tím, že obětem vždy zmizelo určité množství krve. A tak je Harry povolán zpět do služby. Dopátrat se pravdy není ani pro něj jednoduché. Navíc je postaven před zásadní dilema: dát přednost rodině, nebo vyšetřování.

Malí kamarádi najdou noviny, ze kterých kdosi vystříhal písmena i celá slova. V titulcích chybí výrazy jako „miliony“ a „smrt“. Ukáže se, že jde o vyděračský dopis a že policie má zůstat mimo hru. Najít odesílatele bude tudíž úkol pro Cecílii, Lea a Une. Penzion Perla je plný hostů a mnozí z nich, zdá se, mají co skrývat. U Kamenitého ostrůvku kotví záhadná plachetnice a v lese kamarádi objeví zaprášené auto se zakrvácenými hadry na zadním sedadle.

5 100 kilometrů za 57 dní nepřístupným terénem Antarktidy, přes jižní pól, úplně sám bez jakékoli pomoci. Takovou cestu vymyslel a uskutečnil explorátor Mike Horn. O podobném projektu dlouho snil a realizoval jej na počest své zemřelé ženy Cathy. A právě o tom je tento strhující cestopis, v němž chronologický popis událostí střídají stránky, v nichž rozmlouvá se svou ženou.

Benedict Lambert dokáže nahlížet vlastní osud se svérázným humorem i sebeironií, přitom neřeší pouze náročný vědecký úkol. Jako vědec i jako člověk se musí vyrovnat se zásadními etickými otázkami: Smíme ve snaze dosáhnout osobního štěstí manipulovat se životy jiných? Se samotným osudem? A jakou cenu za to můžeme zaplatit? Také v této Mawerově próze se – podobně jako ve Skleněném pokoji – objevuje řada českých, respektive moravských reálií.

Dvaatřicet mužů na palubě rybářského trauleru se už chystá na zpáteční cestu domů z newfoundlandských lovišť, když je zasáhne prudká ledová bouře. Celý povrch lodi vmžiku pokryje námraza a hrozí, že už tak přetíženou loď stáhne i s posádkou do smrtících vln. Bouře zuří dál a dál a muži na palubě i v podpalubí vedou zoufalý boj o přežití. Na otevřeném moři není před běsnícím živlem kam uniknout. V mrazivém sevření uvízly i další rybářské lodě, z nichž přichází zoufalé volání o pomoc...

Audiokniha Žízeň, kterou napsal Jo Nesbo. Harry Hole si chce užívat spokojený život s Ráchel a poklidně vyučovat na policejní akademii. Jenže v Oslu dojde k vraždám několika žen, které si daly schůzku přes Tinder. Vyšetřovacímu týmu v čele s Katrin Brattovou zůstává rozum stát nad tím, že obětem vždy zmizelo určité množství krve.

Audiokniha Krvavé svatební šaty, kterou napsal Pierre Lemaitre. Sophii stále častěji trápí roztržitost a únava. Děsí ji události, na které si nemůže vzpomenout, i minulost, na níž naopak zapomenout nedokáže. Je snad šílená?

Sophii stále častěji trápí roztržitost a únava. Děsí ji události, na které si nemůže vzpomenout, i minulost, na níž naopak zapomenout nedokáže. Je snad šílená? Jednoho rána vše vyvrcholí. Chlapec, jehož měla hlídat, je brutálně zavražděný. Ať už je pravda jakákoli, její vysvětlení nemůže obstát před tíhou důkazů. Utíká a nový život nachází po boku muže, jehož pozná díky seznamce. Sophie však zjišťuje, že není sama, kdo skrývá tajemství…

Audiokniha Clona, kterou napsal Samuel Bjork. Holger Munch a Mia Krügerová – skvělý tým vyšetřovatelů je zpět!

Muž, jenž přišel o své tělo, svérázný lovec pokladů hrající si na boha, duch, který se sám bojí, nebo hrůzostrašné údolí pavouků. I v povídkách z pozdějšího období Herbert George Wells ukazuje, že zdaleka není jen autorem science fiction, ale brilantně ovládá i jiné žánry. Kratší příběhy jsou doplněny dvěma rozsáhlejšími novelami, „Příběhem doby kamenné“ z dávného pravěku a „Příběhem dnů příštích“ z daleké budoucnosti.