Kniha Zlín strana 40 z 70

Kniha o rodině, která za svobodou utekla z diktátorského Rumunska na Západ. Z pohledu dítěte popisuje život v cirkusové manéži, v maringotkách, v hotelích a levných varieté. Nemožnost sblížit se s okolím a konečně rozpad rodiny. Umírání, zkušenost s odciz

Sedmdesátá léta v Oslu. Olav Johansen nedokáže jezdit autem pomalu, je měkký jako máslo, příliš snadno se zamilovává, jestliže se rozčilí, ztrácí hlavu a je mizerný v matematice. Něco málo přečetl, ale moc toho neví a rozhodně nemá takové znalosti, které by byly k něčemu užitečné. A píše pomaleji, než roste stalaktit. K čemu se tedy hodí? Je skvělý zabiják. Nemusí přitom jezdit autem, zabíjí většinou lidi, kteří si to zasluhují, a nejsou to žádné složité počty. Alespoň prozatím nebyly. Dokud od šéfa nedostal nový úkol: vyřídit jeho manželku.

Druhé vydání bestselleru, jehož příběh je inspirovaný skutečným osudem brněnské vily Tugendhat. Na pozadí příběhu jejích majitelů zrcadlí tragédii celého českého národa. Vysoko na kopci nad Brnem ční zázračný dům. Postaven na míru židovsko-křesťanskému novomanželskému páru vyzařuje bohatství, sebevědomí, krásu a majestátnost. Avšak jen do chvíle, než do země vstoupí nacistické vojsko a manželé musí vilu i zemi opustit. Život vily se s odchodem jejích majitelů ale nezastaví. Přechází z jedněch rukou do druhých, z českých do nacistických, pak do sovětských až se opět vrátí do majetku československého státu. Krystalická dokonalost skleněného pokoje přitom zasahuje nesmírnou gravitací každého, kdo se dostane do jeho blízkosti. Jenom málo knih z poslední doby dokázalo očima cizince (podobně jako Gottland Poláka Maria Szczygiela) postřehnout československou realitu druhé poloviny 20. století tak brilantně jako Skleněný pokoj Simona Mawera. Román je o to cennější, že byl v létě 2009 nominován na nejprestižnější knižní cenu anglicky mluvícího světa The Man Booker Prize.

Do jednoho istanbulského hotelu dorazí varování, že íránské síly mají v úmyslu zabít tamního rezidenta CIA. K vyšetřování je přizván bývalý agent CIA John Wells, než však ve vyšetřování výrazněji pokročí, ukáže se, že tip byl pravdivý. Což znamená, že následující varování ze stejného zdroje bude bráno skutečně velice vážně. A varování to není ledajaké – na loď plující z Dubaje do Spojených států se měla podle něj dostat zásilka s radioaktivním materiálem. Jak riziko vzrůstá a vláda mobilizuje své síly, je Wells vyslán na privátní misi s cílem vypátrat pravdu. Jde po stopě od Guatemaly přes Thajsko a Hong Kong až po Istanbul a využívá přitom veškeré své znalosti i schopnost nenápadně se pohybovat v arabském světě. Bude to ale stačit k odvrácení války, nad jejíž propastí se Spojené státy ocitly?

Leonard Anděl, bezmála třicetiletý číšník jedné kolínské restaurace, sepisuje v mnoha verzích svůj dosavadní životní příběh, aby si konečně ujasnil, kdo je, a našel své místo ve světě. Hledá lásku, vlastní identitu, svou pravdu. Ohlíží se za uplynulými deseti lety a líčí eskapády svého života od maturity přes coming out, studentská léta ve Vídni, pobyt u sestry ve Francii až po vztah s Borisem, s nímž se po několika sebevražedných pokusech odhodlá přece jen dál žít. Psaní se mu stává autoterapií. Ve vzpomínkách však Andělovi splývá realita se sny, halucinacemi a představami. Nechává se unášet fantazií, a některé scény tak stále přepisuje. Gunther Geltinger zpracovává téma mnohokrát zmapované, ale podává je jako individuální boj svého tápajícího alter ega a při hledání vlastní cesty se odvážně opírá o jazykové experimenty.

Ve své knize navazuje Armin-Müller Stahl na to nejlepší a nejkultivovanější z tradice evropského románu. Hannah je knihou, která se čte jedním dechem. Je o hledání okamžiku-rozhodnutí, které všem protagonistům dokázalo ve vteřině ovlivnit celý život. O neviditelných mezilidských závislostech, které se mezi vztahy nepozorovaně vkrádají a zasahují do osudů jiných, o lidech a poutech, které si během života vypěstujeme. O nevyhnutelném poznání toho, že někdy je lepší hledání vzdát a odejít a o umění udělat to, které si každý osvojujeme po svém, bolestně a nepřenositelně. Armin Müller-Stahl, narozený roku 1930 v Tilsitu, není pouze jedním z nejúspěšnějších německých herců, kteří se významně prosadili v zahraničí, ale také houslistou, malířem a spisovatelem. Za roli extrémně ctižádostivého otce klavíristy Davida Helfgotta ve filmu Shine získal v roce 1996 Oskara. Mnozí si jistě vzpomenou i na taxikáře z Jarmuschova filmu Noc na Zemi. Z jeho nejvýznamnějších titulů, které vyšly knižně, můžeme zmínit: „Verordneter Sontag“ („Nařízená neděle“, 1981), „Unterwegs nach Hause“ („Cestou domů“, 1997), „In Gedanken an Marie Louise. Eine Liebesgeschichte“ („Vzpomínky na Marii Louisu. Milostný příběh“, 1998), „Hannah“, 2004 a „Venice. Ein amerikanisches Tagebuch“ („Venice. Americký deník“, 2005). Hannah je zatím jeho jediným dílem, které vychází v češtině.