Kniha Zlín strana 42 z 88

Konzultanti v otázkách umění Thea Westreichová Wagnerová a Ethan Wagner s využitím svých rozsáhlých zkušeností, které nasbírali za léta spolupráce se sběrateli a uměleckými institucemi, nabízejí prostřednictvím deseti tematických kapitol zasvěcený, ale přitom laikům srozumitelný vhled to někdy trochu záhadného světa sbírání současného umění. Kniha Sbíraní umění: vášeň, investice a mnohem víc odpovídá na otázky, co je na sběratelství tak úchvatného a co tato vášeň sběratelům přináší emocionálně, intelektuálně a společensky. Autoři uvádějí, že nákup uměleckých děl a budování sbírky jsou – na rozdíl od kupování čehokoliv jiného – motivovány libovolnou kombinací takových faktorů, jako jsou předpokládaný investiční potenciál děl, jejich estetické hodnota, láska sběratelů k umění i jejich soutěživost, intelektuální náboj díla, adrenalin, posilování ega nebo společenského statusu či snaha vzbudit zájem okolí. Otázky otevírající každou z kapitol jsou přímé a jednoduché: týkají se věcí, které jsme o sbírání současného umění chtěli vědět, ale báli jsme se zeptat. Odpovědi jsou poučné, ale čtivé a obsahují konkrétní příklady z praxe obou autorů. Každou z otázek doprovází fotografie a doplňující texty, které čtenáři umožňují nahlédnout do zákulisí světa moderního umění – na výstavy, do depozitářů, na bienále, na umělecké veletrhy, do soukromí sběratelů – a nabízejí rovněž klíč k interpretaci konkrétních uměleckých děl. Autoři jsou zároveň vlivnými členy sběratelské obce i vnímavými pozorovateli dění v tomto světě. Díky tomu dokáží přiblížit historický a společenský kontext spletitého světa sběratelů umění. Proč lidé umění sbírají, co jim to přináší, kdo všechno může umění sbírat a jak správně budovat sbírku, jaké jsou vztahy mezi komerčními a veřejnými uměleckými galeriemi a institucemi, to jsou jen některá z témat, jimž se kniha Sbíraní umění: vášeň, investice a mnohem víc věnuje.

Sedmdesátá léta v Oslu. Olav Johansen nedokáže jezdit autem pomalu, je měkký jako máslo, příliš snadno se zamilovává, jestliže se rozčilí, ztrácí hlavu a je mizerný v matematice. Něco málo přečetl, ale moc toho neví a rozhodně nemá takové znalosti, které by byly k něčemu užitečné. A píše pomaleji, než roste stalaktit. K čemu se tedy hodí? Je skvělý zabiják. Nemusí přitom jezdit autem, zabíjí většinou lidi, kteří si to zasluhují, a nejsou to žádné složité počty. Alespoň prozatím nebyly. Dokud od šéfa nedostal nový úkol: vyřídit jeho manželku.

Kniha Zmizelá Šumava vypráví 21 příběhů o životě a místech, která na dnešních mapách Šumavy už nenaleznete. Do osudů obyvatel na pomezí českoněmecké hranice totiž nemilosrdně zasáhly "velké" dějiny 20. století, nejprve obě světové války, poté odsun německých obyvatel, neprodyšné uzavření hranice a vytvoření vojenského výcvikového prostoru Dobrá voda, kterému musely ustoupit nuceně vysídlené obce i osady. Výborní vypravěči Emil Kintzl, pro nějž je Šumava celoživotní láskou, a Jan Fischer, režisér stejnojmenných dokumentů internetové televize Stream.cz, poutavě a jadrně líčí těžký a svérázný život horalů na samotách a v chudých osadách, popisují činorodý život lidí ve větších obcích a v neposlední řadě připomínají bohatou průmyslovou a kulturní historii tohoto regionu. Každý z příběhů doprovází unikátní dobové fotografie z archivu Emila Kintzla. Současnou krajinu a úchvatnou šumavskou přírodu zachycují plnobarevné fotografie Janka Rubeše a Leoše Skokana. Příběhy Zmizelé Šumavy nejsou nostalgickým vyprávěním po časech minulých, ale především vybízí čtenáře k návštěvě míst, která leží v nádherné šumavské krajině a jsou svědky její jedinečné historie.

Baladický příběh o osudu pětileté holčičky a její rodiny z doby represivní normalizace, který po mnoha letech skládá jako již zralá žena z nesouvislých střípků svých vzpomínek. Její rodiče patřili mezi emigranty, jimž se nepodařilo dostat své dítě za hranice. Starala se o ni babička v drsném a rázovitém Pobeskydí na hranici Moravy a Slezska, v kraji horského vlnobití na pozadí proměnlivého nebe, černých uhelných slojí a prvních panelákových sídlišť barvy šedi. Vnímání předškolního dítěte je však plné barvité fantazie a hravé magie. Bezbřehá spirituální a metaforická spontánnost dětské duše kontrastuje s nenaplněnou duchovní potřebou člověka zbaveného víry, s uzavřenou pohraniční politikou komunistického režimu a vše graduje v absurdním osudu hlavních hrdinek říznutých horalskou krví, v jejímž divokém klokotu láska, touha, vášeň, nevěra, zrada, zodpovědnost, pochopení a odpuštění nemohly dohrát své role do úplného konce, protože Boha nahradil cenzor.

Knihou Stará zahrada představuje Stanislav Struhar své doposud nejosobnější dílo. První část této subtilní básnické trilogie, nazvaná Kousek smrti, vznikala již začátkem osmdesátých let, kdy autor prvními literárními texty zachytil momenty svého dětství a dospívání v rodném Zlíně. Hlas vnitřní rozervanosti a tísně však neutichá ani v části druhé, pojmenované Kousek života, v níž už i v němčině vypráví nejen o složitosti emigrace, ale i o čekání na syna, jehož vycestování zadržovaly československé úřady. Závěrečná část trilogie s názvem Kousek Vídně, plná sugestivních a pro jeho tvorbu charakteristických kompozic, zrcadlí jeho vztah k novému domovu, který se již na svém prahu ukázal ze dvou různých stran.

Při únosu rozhoduje prvních několik hodin – už tak mizivá šance na přežití pak s postupujícím časem klesá prakticky k nule. Alex Prévostová, krásná, schopná a houževnatá pětatřicetiletá ošetřovatelka, miluje paruky. Jednoho dne ji unese přímo z ulice neznámý muž a uvězní ji v opuštěném skladišti, kde zinscenuje podivný způsob mučení, které pro ni chystá. Velitel Camille Verhoeven a jeho pařížští detektivové se při pátrání po Alex nemají čeho chytit: chybí podezřelí i stopy. Naděje na její záchranu se kvapem ztenčují, Verhoeven se o jejím záhadném osudu může až do hořkého konce jenom dohadovat. Závěrečná tragédie je zcela nečekaná.

Nepraktická křehká svobodná matka Houžvička jde do světa. Do loktovačky o životní pohodlí, o práci, o úspěch, o peníze, o virtuální komunikaci, o kariéru. Stop! FUCK SEX! Ani náhodou! Hrdinové existenciálního románu IMAGO jdou jednoznačně proti tomuto žebříčku hodnot. Přinášejí tak surreálně pitoreskní obraz současné české společnosti: dystopicky hluché, nesvobodné, dokonale obchodovatelné a plně závislé na zdrojích, které jsou mimo její kontrolu. Budeme ještě lidmi, až ztratíme schopnost naslouchat? Budeme ještě lidmi, až ztratíme schopnost řeči, smíchu a intuice? Budeme?

Nepraktická křehká svobodná matka Houžvička jde do světa. Do loktovačky o životní pohodlí, o práci, o úspěch, o peníze, o virtuální komunikaci, o kariéru. Stop! FUCK SEX! Ani náhodou! Hrdinové existenciálního románu IMAGO jdou jednoznačně proti tomuto žebříčku hodnot. Přinášejí tak surreálně pitoreskní obraz současné české společnosti: dystopicky hluché, nesvobodné, dokonale obchodovatelné a plně závislé na zdrojích, které jsou mimo její kontrolu. Budeme ještě lidmi, až ztratíme schopnost naslouchat? Budeme ještě lidmi, až ztratíme schopnost řeči, smíchu a intuice? Budeme?

Asfaltoví andělé, druhý román Johanny Holmströmové, vypráví o síle patriarchátu, o kulturních propastech a o spletitých cestách mezi identitami. Samira a její kamarádky mají strach jenom ze dvou věcí: že se z nich stanou asfaltoví andělé a že se budou muset vdát proti své vůli. Samira nechce ani jedno, a tak se rozhodne uprchnout z domova. Opustí matku Sáru, finsko-švédskou konvertitku k islámu, která chce za každou cenu víru praktikovat ortodoxněji než její manžel Farid, řidič autobusu a přistěhovalec z maghrebského regionu. Opustí také mladší sestru Leilu, která se ve svých patnácti letech uzavře do sebe, ve škole cítí nebezpečí a nerada by poutala pozornost, ale matka ji nutí nosit hidžáb. Starší sestra Samira chce žít jako její finští vrstevníci: odstěhovat se z domova, studovat na univerzitě, zbavit se nevinnosti. Cesta za snem se ale začne komplikovat, když se zamiluje do Pitera, který si oholí hlavu a dá se k partě rasistů.

Eric Söderquist, stockholmský profesor informatiky, vymyslel systém, který za pomoci přenosu myšlenek umožňuje handicapovaným lidem používat internet. Jeho žena Hanna upadá do kómatu poté, co vynález svého manžela testovala. I když se to všem jeví jako šílený nápad, Eric je přesvědčený, že se nakazila počítačovým virem známým pod názvem Mona, který pustoší ekonomiku celého světa, především Izraele. A že jediný způsob, jak ji vyléčit, je vystopovat jeho tvůrce, Libanonce Samíra Mustafu, který býval předním odborníkem na počítačové viry v MIT Cambridge a jehož rodinu zabili právě agenti Izraele. Pátrání ho za dramatických a čím dál nebezpečnějších okolností zavádí na Blízký východ a izraelská rozvědka Mosad, FBI i Hizballáh střeží každý jeho krok na cestě vedoucí přes Francii a Izrael do pásma Gazy.

Kniha básníka a grafika Rostislava Valuška je kompletním básníkovým dílem, soustřeďuje do jednoho svazku všechny dosud vydané autorovy sbírky a také představuje dosud nepublikované celky z posledních let. V této knize je celá suma básníkova života. Valuškovy verše patří ke spirituální linii české poezie, v jeho kontemplativní poezii je svět reálný neustále prostoupen četnými biblickými motivy a symboly, jimiž se dotýká světa transcendentního. Současný jazyk se v nich sráží v kontrapunktu s četnými archaismy a poetismy, přičemž tato záměrná starobylost lexikální roviny je obranou proti inflaci slova.

Příběhů nejakého Jury Vičíka je 19. Od jeho podivuhodného narození, přes takřka pohádkové dětství a mládí, až po dospělost, která společně s nechutnými dějinami dělá z něj týpka, který se životem zápasí, jak umí.Ale i zde je děj, jako ve všech knihách světa, až na druhém místě. Protože podstatná je především řeč, „melasa řeči“, řečeno s autorem Jaroslavem Kovandou ze Zlína. V níž postava nejakého Jury Vičíka vlastně jenom kormidluje… Protože řeč je tu ještě o zlínské baťovské kolonce Letná, o koupališti Baťák, o výskytu automobilů a motórek na Zlínsku, o figurách zlínské galérky, ale vyskytují se zde i Zbožáky, Valašsko od U tabulí na Karlovicku až po Vizovice. A atmosféra let „zarajchových“ a padesátých, pochopitelně.

Pařížský deník, pátá básnická sbírka Terezy Riedlbauchové, je postaven na principu zrcadlení, odrazu, dialogu a prostupují ho fragmenty snů a deníkových zápisů. Binární princip je ve skutečnosti základem k pluralitě. Dvojí bytí básnířky mezi Prahou a Paříží se tříští v roztoulanost po světě, milostné napětí mezi ženou a mužem se stává tenzí mezi ženou a jejími mužskými protějšky, které ji provázejí na horizontále cest a na vertikále chlapec – zralý muž – stařec, její dualita vnitřní se rozpadá na mnoho částí. První oddíl V zrcadle černá labuť zahrnuje básně temné a úzkostné, reflektující zejména samotu (ztráta pražského domova na Loretě, osamělost cizince ve velkoměstě, nemožnost sdílení života a tvůrčího zápasu). Druhý oddíl Bílá labuť představuje básně prosvětlené francouzskou krajinou či městy a zejména milostnou láskou a vášní. Volný i užší diptych vytvářejí básně na sudé a liché stránce, čemuž napomohlo i grafické řešení sbírky.

První láska, věčná řeka a poslední plavba. Martin a Mona se jako děti poznali v Bratislavě a jejich životy spojila řeka. Už jako dospělí se po letech znovu potkají na luxusní lodi plné Američanů, která se plaví z Regensburgu do delty Dunaje v Rumunsku. Dvacet dnů a téměř tři tisíce kilometrů, mladý muž a jeho osudová žena versus sto dvacet starých lidí. Dobrodružný cestopis, parodie masové turistiky a hlavně příběh o lásce, která stála na vodě.

George Dawes Green, autor úspěšných románů Porotkyně (Knižní klub, 1995) a Šílenec, se po čtrnácti letech vrací s mrazivým thrillerem, pevně zakotveným v současném nejistém světě. V loterii padl více než třísetmilionový jackpot a Shaw McBride a Romeo Zderko mají pocit, že se na ně usmálo štěstí. Ne že by drželi v rukou správný tiket, ale osud je v pravou chvíli zavedl do městečka, ve kterém vítězná rodina přebývá, a v Shawově hlavě se zrodil plán, jak navěky uniknout ubíjejícímu zaměstnání: Uvězní rodinu v jejím vlastním domě a vyhrožuje, že pokud neobdrží polovinu výhry, pustí se Romeo v městečku do zabíjení jejich nejbližších. Na ulici ale houstne dav zvědavců a novinářů, napětí v domě se stupňuje a události nabírají nepředvídaný směr... George Dawes Green (1954) je americký básník, spisovatel a zakladatel sdružení The Moth, organizujícího autorská čtení a literární akce. Českému čtenáři je známý románem Porotkyně, zfilmovaným s Demi Moore a Alecem Baldwinem v hlavních rolích a uváděným v ČR pod názvem Porotce; jeho druhý román The Caveman's Valentine je u nás známý z filmového zpracování nazvaného Šílenec, titulní roli v něm ztvárnil Samuel L. Jackson.

Netrpělivě očekávaný první román Silke Scheuermannové Hodina mezi psem a vlkem (2006) podává působivý portrét dezorientace mladé generace, která hodně žádá, ale ve všednodenním životě zmateně tápe. Vypravěčka se po letech odcizení setkává se svou sestrou Ines, impulzivní malířkou a také alkoholičkou. I když se nechce znovu vrátit do své dřívější role její zachránkyně, je protikladným světem své sestry přitahována. Poté, co se zamiluje do jejího přítele, paradoxně začíná příběh jejich usmíření.