Maraton strana 3 z 3

Po ranním výletu na pláž má skupina mladých surfařů nehodu v dodávce, která se pro jednoho z nich stává smrtelnou. Jeho rodina je postavena před těžkou volbu: pokud svolí k transplantaci orgánů, může skon jejich syna zachránit jiné životy. Román výrazné francouzské autorky je podán mimořádně originálním stylem mnohonásobného proudu vědomí všech zúčastněných, od kamarádů přes rodiče až po ošetřující personál a čekatele na transplantaci. Autorka přitom čerpá z nejlepší francouzské stylistické tradice a jejímu poetickému obrazu lidského prožívání ve vypjatém okamžiku se dostalo značného uznání kritiky i mnoha nadšených čtenářů jak ve Francii, tak v zahraničí. Kerangalová virtuózně uchopuje bohatý rejstřík témat – od lidských emocí přes mravní dilemata až po reflexi toho, jak nové možnosti lékařství mění náš vztah k tělu a jeho důstojnosti či jak se proměňují rituály obklopující v naší kultuře smrt. Českého překladu románu se ujal Tomáš Havel, který má nejen bohatou průpravu k zachycení cizelovaného autorčina stylu, ale také lékařské vzdělání a praxi, díky kterým byl schopen zachytit i nejtechničtější zákruty pečlivě komponované prózy. Vynikající dílo již bylo přeloženo do více než 30 jazyků a mimo jiné byl na jeho základě natočen úspěšný film v režii Katell Quillévéré.

Námětem románu jsou životní osudy světoběžníka a osvícence slovenského původu Mórice Beňovského (1746–1786). Autor se inspiroval jeho rozsáhlými paměťmi, sepsanými v osmdesátých letech a vydanými poprvé v roce 1790, kdy se staly světovým bestsellerem. Rámec románu tvoří vyprávění hlavního hrdiny a jeho družky na návštěvě u Benjamina Franklina. Barvité líčení jejich životních osudů – od pohnutého dětství, účasti v polském boji proti ruské okupaci přes zajetí a pobyt v trestanecké kolonii na Sibiři až k útěku a strastiplné plavbě z Kamčatky kolem Číny až do Evropy – nakonec ústí k důvodu návštěvy: Poté co se usadili na Madagaskaru, Beňovský dokázal usmířit tamní obyvatele, a ti ho dokonce prohlásili za krále. Původně však na ostrov přijel z pověření francouzského panovníka, a ten trvá na tom, že si chce území podmanit a učinit z něho zásobárnu nerostů, a zejména otroků. Beňovský žádá Franklina o pomoc a podporu. Na Madagaskaru vidí reálnou možnost, jak uskutečnit osvícenské ideje, vyhnout se podrobení místních obyvatel, a naopak jim – a tak i sobě – dát svobodu...

Rána je prozaický debut básnířky Oksany Vasjakinové. Jedná se o dokumentární, autobiografický text, který se odvíjí kolem vypravěččiny cesty s matčiným popelem z Volgogradské oblasti na rodnou Sibiř. Z Volgogradu do Moskvy, z Moskvy do Novosibirsku a Irkutsku letadlem s přestupy a poté čtrnáct hodin autobusem přes tajgu do městečka Usť-Ilimsk, ve kterém jako by všechny cesty končily. Tato dlouhá trasa představuje kostru románu, kolem níž se soustřeďuje vyprávění o smrti, umírání a loučení provázeném nesmyslnou byrokracií. Cesta do rodných míst je zároveň cestou k pochopení vlastní sexuality, ženskosti i způsobu, jak o těchto tématech dnes vypovídat. Autorka se ve svých úvahách obrací k řadě svých předchůdkyň, mimo jiné i k avantgardistce Jeleně Gurové či lágrové spisovatelce Anně Barkovové aj. Románové pasáže se prolínají s esejistickými, přítomnost s minulostí. Svým zájmem o rodinnou paměť je román blízký próze ruské básnířky a esejistky Mariji Stěpanovové Památce paměti (Pamjati pamjati 2017, česky 2021), míšením intimního světa s úvahami o literatuře a umění zase prózám britské spisovatelky Olivie Laingové. Vasjakinová za Ránu obdržela literární cenu NOS (2021).

Mafie se sice zrodila na troskách feudálního systému, ale její rozmach nastal až s rozvojem demokracie a kapitalismu. Záhy zapustila kořeny v Neapoli, na Sicílii a v Kalábrii a za svůj rozkvět vděčí zločineckým paktům, které uzavírala s částí politické a společenské elity. Kniha rekonstruuje politické dějiny mafií a jejich expanzi na evropském kontinentu. Autor mapuje jejich kolébku a nachází první aktéry příběhu: zkorumpované šlechtice, bezskrupulózní prominenty, zbohatlé statkáře, nájemné vrahy… Odkrývá neviditelné vazby těchto „kriminálních sekt“ na rodící se demokracii a sleduje jejich dobývání Ameriky. Se studenou válkou se objevuje spekulantská mutace mafiánských sítí a autor rozplétá metody jejich parazitování na liberální ekonomice. Jsme v době rozmachu obchodu s drogami, vzniku daňových rájů, kompromitace vatikánské banky a skandálů s nemovitostmi, kdy si mafiánští bossové podávají ruce s politiky, průmyslníky a finančníky. Po pádu Berlínské zdi v Evropě rostou nové neprůhledné skupiny, které tento „model“ využívají k dobývání dalších území...

Kniha je vynikající studií života a doby apoštola Pavla. Renomovaná americká historička velice přístupným a čtivým stylem navazuje na svá předchozí díla věnovaná sv. Augustinovi, Ježíši Kristu coby historické postavě a období raného křesťanství obecně. Klade si za cíl vyvrátit tradiční antisemitské stereotypy spojené s interpretací textů sv. Pavla a zasadit jeho život, filozofii i misijní činnost do širšího kulturního a náboženského prostředí středomořské civilizace 1. století. Značnou pozornost přitom věnuje vyvrácení novodobé představy o vzájemné výlučnosti pojmů křesťanský a židovský, nejednotnosti a nestálosti náboženských proudů starověkého judaismu a vztahům mezi v diaspoře žijícími Židy a jejich pohanským okolím. Pavla představuje jako plnohodnotného člena židovské náboženské tradice, nikoli prvního ze skutečně „nežidovských“ křesťanů. Z pozice nezaujaté odbornice a zároveň zdatné popularizátorky dokáže zaujmout čtenáře laické i zasvěcené.

Ruská nezávislá novinářka a válečná reportérka v souboru literárních reportáží nazvaném Odnes můj žal zachycuje osudy lidí těžce poznamenaných válkou na Ukrajině. Zvolená forma rozhovorů, ať vedených přímo nebo na dálku prostřednictvím komunikačních technologií, dodává jejímu svědectví na bezprostřední působivosti. Autorka čtenáře seznamuje se širokým spektrem lidských typů, situací i dilemat, a tak mu přibližuje nejrůznější uprchlické osudy doslova na dotek. Zaznamenává třeba i sny, domýšlí, dovyslovuje nevyřčené věty, otázky, odpovědi či jen povzdechy. Čtyřiadvacet epizod, jejichž počet symbolicky zvolila podle osudného únorového data ruského vpádu, začíná na rusko-estonské hranici a obloukem sklenuje tamtéž, mezitím však čtenáře provede řadou míst – od Berlína přes Vratislav až po Moskvu –, z nichž nejbližší může českému publiku být Brno s divadlem Husa na provázku. Závěrečnou kapitolu pak rodačka z Rostova na Donu koncipuje jako osobní vyznání. Kniha v ruském originále teprve vyjde, souběžně se připravují překlady do řady jiných jazyků.

Hella je literární prvotinou rusistky Aleny Machoninové. Její titul odkazuje na vlastní tematický základ prózy-eseje, a tím jsou osudy Helly, resp. Heleny Frischerové – české Židovky, která byla předobrazem postavy Ri z románu Jiřího Weila Moskva-hranice. Původně se mělo za to, že Hella byla společně se svým manželem popravena za stalinského Velkého teroru. Před několika lety se však ukázalo, že Hella strávila deset let v Gulagu na severu Ruska a po propuštění žila v Moskvě až do své smrti v roce 1984. V roce 2017 dokonce vyšly její lágrové vzpomínky v českém překladu. Machoninová se snaží rekonstruovat její osudy i vnitřní život na základě všech dostupných faktů včetně Helliny korespondence. Činí tak ale svébytnou prozaickou formou, která reflektuje širší souvislosti, minulost i současnost Ruska, vztah literatury a reality, jakož i svou vlastní cestu k osobnosti Helly Frischerové. Propracovaná, umělecky pravdivá a hluboce prožitá próza je zároveň knihou o návratech, či jejich nemožnosti, o domově a nostalgii, o literatuře a překladu.

Román Kůže mladé ruské spisovatelky Jevgeniji Někrasovové je příběhem dvou žen, černošské otrokyně z amerického Jihu a ruské nevolnice, jejichž osudy se prolnou. Na americkém Jihu se narodí otrokyně Hope, kterou se její matka snaží ochránit před stejným osudem, jaký potkal ji. Jsou od sebe ale odtrženy a nový majitel Hope odváží z kontinentu. Na Rusi se v nevolnické rodině narodí Domna, kterou jako nejmladší dceru rodina piplá a rozmazluje. Jednoho dne pro ni najednou přijede povoz – majitel ji prohrál v kartách. Hrdinky se kdesi uprostřed ruských plání setkávají a v magickém okamžiku si vymění kůži. Tak začínají peripetie, během kterých se obě ženy pokouší osvobodit, vykoupit své blízké a v neposlední řadě pomstít předchozí strádání. Originální a stylově odvážný román Jevgenije Někrasovové zachází s tématy otroctví a nevolnictví, emancipace i svobody a klene se v široké linii až k reflexi problémů současné ruské občanské společnosti, rozpolcené mezi minulostí a budoucností, Východem a Západem. Vyprávění je neseno svébytným, pohádkově kolébavým stylem s prvky fantaskna.

Kniha sleduje mnohovrstevnatou historii objevování jeruzalémského podzemí od poloviny 19. století až do současnosti; podzemí, ve kterém je ukryto pět tisíc let existence biblického města. Plastické a poutavé líčení archeologických počinů a jejich politických, kulturních a náboženských dopadů podává autor s důkladností historika a vypravěčským darem zkušeného žurnalisty. Příběh města propletený ve všech civilizačních rovinách, od náboženského zápalu přes národnostní a mocenské zájmy až po zeměpisné podmínky, vypráví autor s maximálně nezúčastněným odstupem. V historickém popisu války – vzato obrazně i doslovně – o duchovní a kulturní dědictví křesťanů, muslimů a Židů nestraní nikomu. Kniha Co skrývá Jeruzalém zavede čtenáře do hrobek, tunelů, zasypaných svatyň a paláců Svatého města. Přibližuje při tom řadu významných postav, které tuto podzemní krajinu zkoumaly. Andrew Lawler s přehledem a vervou ukazuje, jak jejich pátrání spoluurčovalo a dodnes spoluurčuje konflikty v moderním Jeruzalému i na celém Blízkém východě. Naznačuje ale také, že by mohlo poskytnout vodítko pro mírové soužití dvou národů a tří náboženství.

Kniha vyšla poprvé v roce 1968 a způsobila senzaci, protože krok po kroku vysvětlovala čtenářům, jak svrhnout vládu. Autoritářské režimy celého světa začaly v reakci na šíření knihy uvádět v chod preventivní opatření, která by zabránila popisovaným strategiím státního převratu. V roce 2016 vydal autor druhou, přepracovanou verzi, aktualizovanou pro 21. století. Uvažuje v ní například o zranitelnosti i těch nejstabilnějších demokracií západního střihu v období delší ekonomické krize. V uplynulém půlstoletí se svět sice dramaticky změnil, ale podstata státního převratu zůstala stejná. Luttwak čtenáře provází jeho fázemi, od plánování až po popřevratové přísliby pokroku a stability. Masová podpora obyvatel není podmínkou, stačí pasivní přijetí. Proto musí být převrat pokud možno nenásilný. V dokonalém provedení je rychlý a neteče při něm žádná krev. Krvavé převraty nejsou skoro nikdy úspěšné, a úplně selžou, pokud se jejich následkem rozpoutá drastická občanská válka. Kultovní kniha, jež se řadí mezi klasické učebnice politologie, analyzuje vojenské, sociální i kulturní podmínky, které pokusy o státní převrat umožňují. Zároveň přináší důležité úvahy a fakta o povaze a budování politické moci. Pro české vydání autor napsal nové úvodní slovo, v němž vzpomíná na vpád okupačních vojsk v roce 1968, který v Praze na vlastní oči sledoval.

Iskra Orlova elit bérgyilkosnő, aki különleges módon tekint a világra és a benne működő igazságosztásra. Valódi kilétét homály fedi. Ő a Cápa. Önkényesen végzi munkáját. Az agresszív, erőszakos férjektől és apáktól szabadítja meg a bántalmazott, elnyomott nőket és a gyerekeket. Módszere nem kifejezetten a gyilkolásra épül. Iskra Orlova büntet és kínoz. Noha attól sem riad vissza, ha végül meg kell húzni a ravaszt. Hiszi, hogy segítségével az ártatlanok szabadságot nyernek. Maxim Vorobjov orosz üzletember, a Bestiák nevű bárlánc tulajdonosa. A munkában precíz, maximalista, az életben pedig alázatos és tiszteletteljes férfi. Látszólag jóravaló ember, aki türelemmel és empátiával viseltet nemrég lebénult felesége iránt. Egy napon azonban megtudja, hogy ő maga valójában nem más, mint a Cápa következő célpontja. Vajon mi történik akkor, ha a gyilkos és a leendő áldozata véletlen, még idő előtt találkozik egymással? Ha az élet egy különös fordulatának köszönhetően lehetőségük adódik megismerni a másikat? Mi van akkor, ha szerelem bontakozik ki köztük? Előfordulhat, hogy egy vadász esélyt ad a prédájának a menekülésre? Létezhet egyáltalán szabadulás egy olyan kötelékből, amelyre a halál kötötte a csomót? B. E. Belle az erotikus-romantikus regények sikerszerzője. Régóta várt új könyve formabontó és meghökkentő újdonság. Izgalmakkal és rejtélyekkel teli történet egy olyan szerelemről, amelynek a sorsa már azelőtt halálra volt ítélve, hogy megszülethetett volna.

Předmětem fundované a čtivé Flemingovy práce je čtveřice vlivných knih, které formovaly studenou válku: Tma o polednách (1940) maďarského novináře a intelektuála Arthura Koestlera, Ze tmy (1941) německého námořníka a dělnického aktivisty Jana Valtina, Zvolil jsem svobodu (1946) sovětského inženýra Viktora Kravčenka a Svědek (1952) amerického žurnalisty Whittakera Chamberse. Všichni autoři byli pravověrnými komunisty, které trpká deziluze přivedla k odklonu od jejich ideologie; všichni o tomto zvratu napsali emotivní svědectví. Příběhy všech těchto čtyř knih a jejich autorů zasazuje John V. Fleming do širokého historického kontextu třicátých až padesátých let 20. století a rozebírá je ve všemožných souvislostech od politologických, literárněkritických až po psychologické. Především ukazuje na téměř fatální iluze levicové a částečně i liberální západoevropské veřejnosti ve vztahu ke stalinismu, komunismu a Sovětskému svazu zejména po druhé světové válce i obdobnou situaci americké veřejnosti hlavně během války. Nebezpečí vlivu stalinských komunistických stran na Západě a jejich sympatizantů bylo všeobecně podceňováno. Při demaskování vražedné a nelidské povahy sovětského systému sehrály – jak Fleming přesvědčivě ukazuje – čtyři analyzované knihy, „antikomunistické manifesty“, velice důležitou roli a napomohly k porážce stalinistických sympatizantů a k reorientaci západní veřejnosti a politických reprezentací směrem k obraně demokratických a liberálních hodnot.