Martin Koláček - E-knihy jedou strana 45 z 103

Volné pokračování/završení 1. dílu (Mezi nebem, zemí a peklem). Pohledu do duše hipíka, za mříže blázince, mezi zdi dětského domova i do světa muzikantů. Neuvěřitelné, leč reálné příhody, mysteriózní vstupy ze záhrobí i věrohodné fikce. Potkáte zde celebrity i hrdiny všedního dne, nepokořené odpůrce i přisluhovače normalizačnímu režimu. Spousta retro vzpomínek, fotografií i linky na doplňující videa.

Když si něco začnete s mimozemšťankou, brzy pochopíte, že partnerské problémy mohou nabývat i zcela nečekaných podob. Obzvláště ve chvíli, kdy vás začnou pronásledovat monstra, o kterých jste nikdy nechtěli ani tušit, že někde ve vesmíru existují. Nová sci-fi Petra Mandíka o mimozemšťance, které byste její původ určitě nevěřili. I když - možná byste přece jen zaváhali, a to ve chvíli, kdy pro události, které se kolem vás dějí, nenajdete jiné vysvětlení. Jaký je skutečný důvod její cesty na Zemi?

Nový rok právě začal, obchodní centrum Ráj je zavřené, a přesto má Hušperanda napilno. Musí dát dopořádku svůj obchůdek „Lektvary na všechny neduhy“. Ani v lednu totiž nebude mít o zákazníky nouzi, což to je ta nejlepší věc, která se správnému obchodníkovi může stát. V lednovém příběhu o paní lektvarnici nechybí smích ani slzy, arogance ani laskavost, chvíle napětí i odpočinku. Opět se setkáte s panem kadeřníkem Janem Ondulánem, dědečkem z náměstí, nebo s paní Knedlíčkovou a Květáčkovou.

David Gruber se zabývá bojem s prokrastinací celou svou kariéru. Více než třicet let zkoumá, školí, radí, popularizuje, pomáhá řadě lidí. V začátcích jeho kariéry se slovo „prokrastinace“ u nás nepoužívalo, David Gruber tehdy zpopularizoval totéž pod pojmem „metoda P-N-V, tj. jak se přinutit, nepřestat, vytrvat“. I když má naše i zahraniční podklady k boji s prokrastinací pečlivě a kreativně nastudovány, jeho hlavní devizou je, že to celý život špičkově prakticky činí a že to též prakticky činí tisíce jeho žáků a statisíce čtenářů. David Gruber boří všeobecně rozšířený mýtus o „pevné vůli coby strážkyni úspěchu“. Vysvětluje, proč například statisíce lidí u nás při studiu angličtiny vynaložily v krizi maximum své pevné vůle, a přesto ztroskotaly a zůstaly věčnými začátečníky. A dává návod, jak na to jít jinak, lépe.

Kapesní průvodce podává informace imaginárnímu cizinci při návštěvě Česka. S lehkou nadsázkou jej provází českou historií, vysvětluje události, které formovaly domorodou „národní povahu“, seznamuje s nejvýznamnějšími osobnostmi domorodého národa a dává cizinci poučení, jak se správně k domorodcům chovat, aby jeho pobyt proběhl co nejlépe. Skrze imaginárního cizince pak poskytuje v zábavné formě informaci o vlastních dějinách i domorodcům, kteří, poznamenáni školskou výukou, dějepis jinak nenávidí.

Majda má trápení. Táta s mámou jsou po autohavárii v nemocnici a ona s malou sestřičkou žije u babičky. Děti ve škole se jí smějí, že je zrzavá a kulhá. Při úprku před posměváčky se Majda schová do parku. Tam jí na hlavu spadnou tři lískové oříšky. Něco vám to připomíná? Kdepak! Popelka to měla jednoduché. V každém oříšku našla jedny šaty a ty jí pomohly plnit přání. Majda to má mnohem těžší. I ona sice vysloví svá přání - ale opravdu jí můžou pomoci kouzelné oříšky? Nebo je to úplně jinak?

Jak se stane člověk soukromým detektivem? Jaké jsou začátky? Autorka detektivek Hana Militká přichází s novou krimi sérií Soukromý detektiv pátrá. První díl má podtitul Jak to všechno začalo. Tváří obálky jsou herečka a modelka Nikol Nejedlíková a Pavel Červinka. Předmluvu vytvořila Jaroslava Lindrová.

Jasný a přímočarý Magdin záměr odstěhovat se z města do rodné vesnice nepřinesl kýžený výsledek. Magdě se rozpadá manželství a noc co noc se jí zdají děsivé sny. Ve světě podivných snů tuší svoji hlubokou minulost, nachází souvislosti a hledá nápravu. Lze splatit dluhy minulého života?

Má básnická prvotina, ve které se zabývám existencionálními úvahami o smyslu bytí, zrození, života a smrti. Skrz sebe sama pokládám otázky, na které si čtenář sám může nalézt své odpovědi. Jednotlivé básně jsou chronologicky seřazeny a spadají do počátečního období mé tvorby.

Anna je ztracená ve světě, odkud není úniku. Žije v Mezinebí, kde doprovází lidi na poslední cestu. Bydlí v malém domečku a společnost jí dělá kočka a čtyři víly, čtyři zástupkyně elementů, které se snaží udržovat ve světě rovnováhu. Jednou by se ze svého údělu mohla vymanit, najít klid za branami nebe, ale k tomu potřebuje někoho, kdo najde odvahu a protančí spletitými uličkami labyrintu, kde nástrahy na sebe nenechají dlouho čekat a štěstí je jen iluzí, maskou, kterou si s radostí nasazuje osoba horší než smrt. Roky ubíhají a nikdo takový nepřichází. A pak se na zemi narodí Jakub. Obyčejný kluk, který se snaží vyřešit všechna úskalí studia na vysoké škole a vůbec netuší, že můžou přijít starosti mnohem horší, než doposud poznal. Pomalu proplouvá životem, schází se s přáteli a volný čas vyplňuje zábavou stejně jako jeho vrstevníci. Dokud nedostane na univerzitě úkol…

Žijeme v době, kdy je ceněna láska mezi lidmi, tolerantnost a ochota naslouchat přírodě, kdy kvetou stromy, zelená se tráva na lukách plná kopretin, modrých chrp, které mají barvu jako dívčí oči v touze po poznání života, kdy na lukách voní otavy plné touhy a poznání po životě. Kdy oblaka někam plynou, láska obléká svobodu o životě, o prvním milování a soudružnosti lidského rodu, a kdy Praha žije v českém národu a jako žena prosí národ o náklonnost a kdy syn a dcera ctí své rodiče a váží si jejich rad. Kdy lidmi protéká řeka souznění a kdy život otevírá brány života, aby mohl vstoupit každý a napít se z poháru času a poznat svoji minulost i budoucnost. To je má představa o světě, ale asi v současné době trochu klamavá.

Mladý muž se zamiluje, ožení a zplodí syna. Vytouženého. Pak se zamiluje znovu, ale jinak. Chtě nechtě se musí rozhodnout a právo na dítě i novou lásku si vybojovat. Není to snadné, když tou novou láskou je jiný mladý muž.

V jedné zemi, podobné té naší, žijí půvabné bytosti, kterým se říká elfové. Jejich domovem je krajina u zeleného jezera, kde žijí společně se svým králem v překrásném zámku uprostřed hlubokých lesů. Jsou zde šťastni. Všichni jsou velcí kamarádi a jeden by pro druhého třeba do ohně skočil. Jejich svět je téměř stejný, jako ten náš, až na jednu odlišnost - prazvláštní zákon, který je třeba ctít a patřičně respektovat. Starostí je někdy víc než dost a když nastane nějaká nepředvídaná nebo dokonce nebezpečná situace, musí dát rychle hlavy dohromady a poradit si. Kde hledat ztraceného druha? Co se skrývá za zamčenými dveřmi v tajné chodbě? A co když jde přímo o život? To všechno a ještě mnohem víc se dozvíte, až začnete číst.

Víte, proč se říká sedmikrásce Chudobka? Jsou-li vaše děti zvědavé, bude se jim jistě líbit pohádka o zvědavé Chudobce. Dozví se spoustu zajímavostí o tom, proč kvetou sedmikrásky i v zimě a proč se jim vůbec říká Chudobky. Vtipně pojatý příběh vyzdvihuje zvědavost hlavně ve způsobu, jakým hlavní postava (květina Chudobka) zjišťuje odpověď na svou záhadnou otázku.

Román Doteky dní je víceméně prožitý. Pokusil jsem se zachytit okamžiky, které mi utkvěly v paměti, i když jsem si je v textu pak trochu upravoval. Období komunistického puče roku 1968 není nijak přesně vysvětleno dodnes. Za jejich následné éry se nerozebíral, byla zdůrazňována jen bratrská pomoc Sovětského Svazu, která nás vytrhla na poslední chvíli ze spárů kapitalismu. My obyčejní lidé jsme to cítili jinak. Všechno jsme ve velké většině brali jinak, než se oficielně žádalo, i když nás donutili, mnohde vlastnoručním podpisem, jejich verzi potvrdit. Vysvětlovat puč v KSČ z počátku roku 1968 nebyl zřejmě nikdy čas a zájem. I nyní se zkresluje ona doba až nemožně tendenčně, protože Rusko je náš nejúhlavnější nepřítel. Přesto si myslím, že v té době, kdy se prakticky všichni utrhli ze řetězu, jsme si k nám ruské tanky vlastně pozvali sami, protože se nenaskytlo jiné řešení. Přesto ona krátká doba zdánlivé svobody bude v našich dějinách pevně zafixována, i když si myslím, že příštím generacím už nic neřekne a sotva ji budou moci chápat. Proto jsem si o těch necelých dvou letech napsat následující výpověď, která by napomohla objasnit něco z toho, co se tenkrát dělo v Praze a v celém našem státě a co prakticky pro nikoho z nás nedopadlo dobře. V socialistickém státě nebylo běžné dostat se z provinčního městečka do opěvované Prahy a ještě v ní prožít jaro roku 1968 se všemi jeho peripetiemi. Navíc se nepřímo ocitnout mezi hereckou elitou a stát se téměř jejich dvorním fotografem. Co při tom vnímavý aktér v necelých dvou letech mohl zachytit, vstřebat a později zaznamenat, se dočtete v románu Doteky dní. V románu Doteky dní jsou zachyceny některé skutečné události roku 1968, jak jsem je prožíval s ostatními lidmi v prostředí Realistického divadla, Změny, které v onom roce proběhly, jsou zaznamenány v dějinách a pohledy jedinců je mohou jen dokreslovat. Na jaře zářila Praha štěstím a nadějí, příští podzim chřadla tesknotou a ponížením. Jako ostatně mnohokrát v naší historii.

Rebeka je nadaná kameramanka, která žije v Praze se svým mladším bratrem. Její život je přesně takový, jaký si ho vysnila. Pak ji ale po jednom natáčení unesou a všechno se změní. Neví, co bude dál, a má šílený strach o svůj život. Díky únosu ale poznává záhadného komisaře, jehož šarmu zcela propadne. Po vysvobození se sama zapojí do vyšetřování, aby pomohla složitý případ vyřešit. Kdo a proč Rebeku unesl? A jak dopadne její vztah s komisařem?