Maťa strana 15 z 16

Lukáš Pollert se ptá Haška, Poborského, Dvořáka, Bauera, Břízy a dále mj. Kratochvílové, Ploce, Koukala, Panenky, Holíka, Kašpárkové, Kolouška. Lukáš Pollert, kanoista a úspěšný olympionik, v současné době lékař, vede rozhovory s devětadvaceti svými bývalými kolegy – sportovci. Jde o doplněné knižní vydání druhé várky rozhovorů v minulosti otiskovaných na stránkách Lidových novin.

Trojice nových rozsáhlejších povídek. První povídka Padlý anděl líčí setkání zbloudilého vyslance nebes s dvojicí ztracených nešťastníků, druhá Poslední kouř ukazuje smutný konec kuřáků v EU a poslední Nekonečný vesmír je kosmická cesta pilota a jeho panovačné velitelky, zakončená kontaktem s feministickou civilizací. Kniha je doplněna autorským DVD, které obsahuje zfilmované první dvě povídky. Jako bonus jsou přidány groteska Sen starých mániček, první videoklip skupiny A bude hůř Anděl strážnej a řada fotografií. První DVD ze studia KOPE (Kostič – Pelc) má celkovou délku cca 60 minut.

Dobrodružný příběh s detektivní zápletkou z prostředí českých emigrantů v Austrálii. Autor koncem 60. let minulého století emigroval do Austrálie, a do roku 1989 publikoval v exilových nakladatelstvích (Index, 68 Publishers), později jeho práce vycházely v Česku. Doslov Jan Pelc.

Dobrodružný příběh s detektivní zápletkou z prostředí českých emigrantů v Austrálii. Autor koncem 60. let minulého století emigroval do Austrálie, a do roku 1989 publikoval v exilových nakladatelstvích (Index, 68 Publishers), později jeho práce vycházely v Česku. Doslov Jan Pelc.

Pravděpodobně jedna z našich prvních sbírek lidových písní (vznikla začátkem 19. století), písní lidu venkovského i městského, skladby vynikající i nevalné úrovně, zlidovělé kramářské výtvory i zhudebněná dobová lyrika.

Román nekonformní české spisovatelky. Historie jednoho nerovnocenného vztahu, na jejímž pozadí autorka svým osobitým stylem mistrně vykresluje obraz města New Yorku a jeho obyvatel.

Zamjatinovo My (1920) je první z řady antiutopií využívajících dějového schématu proslaveného nejvíce Orwellem v románu 1984 - předem marné vzpoury milenecké dvojice proti systému idelogické totality. Autor předkládá hrozivou vizi společnosti převedené na čísla a mechanismy, jejíž členové pozbyli dokonce i lidská jména. Hlavní hrdina "jménem" D 503 je matematik, konstruktér vesmírné lodi, a uspořádání společnosti mu připadá zcela správné a přirozené. To ale jen do té doby, kdy potká nevypočitatelnou a provokující "I 330". Pod jejím vlivem se zaplétá do podivného spiknutí a nachází v sobě hlubiny citů, které ho zároveň děsí i přitahují. Román je nejstarší z klasických antiutopií, jako je Huxleyho Konec civilizace nebo Bradburyho 451° Fahrenheita a v mnohých motivech je určitým předobrazem Orwellova 1984.

Po odchodu z Londýna v pol. 70. let přesídlil do New Yorku, kde hrál v různých kapelách, např. Khmer Rouge. Po návratu do Anglie v r. 1984 se dál věnoval hudbě, dokud mu v tom na 11 let nezabránila závislost na heroinu. Od r. 1995 žije v Praze. U nezávislých labelů vydal dosud 15 CD - mimo jiné se skupinami Southern Cross, Fatal Shore, The Nikki Sudden Band či Dim Locator. Jeho první román Feťácká láska (Junkie Love, Maťa 1997, Twisted Spoon Press 2001) získal v r. 2002 v New Yorku hlavní cenu Firecracker Alternative Book v kategorii knih o drogách. Dále vydal dvojjazyčnou sbírku poezie a textů The Green Hotel / Zelený Hotel (Maťa 1998) a s umělkyní a básnířkou Kateřinou Piňosovou sbírku Magdalena - Book One (Moloko+ 2010). Shoenfeltova čtvrtá kniha Až na dřeň (Stripped) se odehrává v letech 1979-1984 v New Yorku a zpracovává příběh mladíka, který se právě přistěhoval z Londýna. Vypravěč se ocitá ve světě bizarního a extrémního dolního Manhattanu. Setkání s Kitty Schmutz, tanečnicí nahoře bez, jej uvrhne do víru šílenství, do života návštěvníků nočních klubů CBGB's a Max's Kansas City. Brzy si vypěstuje drogovou závislost a je nucen přesouvat se, štván touhou po další dávce, z jednoho brlohu do druhého. Po svatbě s tanečnicí Rebeccou pád do pekla pokračuje, dokud volba není zcela jasná: co nejdřív New York opustit, nebo umřít. Zatímco Feťácká láska se soustředí na psychologii závislého, Až na dřeň je svědectvím, co se stane, když se odvrhnou všechny společenské normy. Rockeři, filmaři, děti v područí svěřeneckých fondů, feťáci, striptérky a pornohvězdy, modelky, umělci, jazzoví kritici a maniaci - to jsou průvodci na cestě k vnější hranici příčetnosti. Až na dřeň je svědectvím o boji s vnitřními démony i vzpomínkou na New York, který (po AIDS, Giulianim a 11. září) již neexistuje - jako na špinavé, nebezpečné místo, ale i živnou půdu umělecké imaginace, místo, kde květiny šílenství mohly růst svobodně a bez omezení. "Jestli chceš bydlet v New Yorku, musíš pořád sledovat dění kolem sebe."

Předkládaný svazek shromažďuje několik esejů o české literatuře vzniklých za posledních 40 let. Střídají se v něm stati o jezuitské próze 17. století a Komenském, o české avantgardě, vždy nazírané v kontextu ostatních evropských avantgard oněch let, o Holanově tvorbě zkoumané z neobvyklého hlediska tematického (dopisy, pohlednice, telegramy…), či o několika Hrabalových románech ze sedmdesátých let, až po angažovanější kritické příspěvky zaměřené na současné dění, jejichž cílem je objasnit jak tajemná léta v činnosti M. Kundery, tak neutěšený stav bohemistiky v Itálii a (v důsledku toho) i velmi nekvalitní literární překlady z češtiny. V knize se prolínají – tak jak by se podle autora mela pěstovat zdravá literární kritika – podrobnější rozbory s volnějšími divagacemi, dlouhodobé vyhlídky i detailní záběry, zapomenuté postavy (jako pražský Nemec Paul Adler a jeho krátký román Totiž) i přední osobnosti jako Komenský a jeho Labyrint světa, K. Teige nebo V. Nezval (a jeho půvabná Valerie a týden divů). Především však v knize mají neustále svrchovanou převahu rozkoš z textů (i těch třeba druhořadých a pozapomenutých), okouzlení básnickým slovem a ony pozemské vášně, jež tolik fascinovaly avantgardní generaci meziválečnou: koláž, film, tradice černého románu, manekýny, „rozmnožený“ obraz ženy, Fantômas…

Výbor z nejúspěšnějších autorových písňových textů. Žiletky, Černý sedlo, Chce se mi spát, Kilián Nedory, Russian mystic pop op. IV. a řada dalších. Doslov Jaroslav Riedel a Vratislav Brabenec. Foto Karel Šuster.