Knižné kamarátstva

Měsíc ve dne

vydavateľstvo

Václav Němec - zápisník


Katalog fotografií k výstavě v Galerii a Literární kavárně Měsíc ve dne.
U dodávateľa
4,47 € 4,70 €

Archa Petrkov


Jeden z významných středobodů české poezie, literatury a výtvarného umění leží v Petrkově na Vysočině. Staré a bytelné stavení, bývalý selský zámeček s věžičkou, dům podobný biblické arše, poskytoval po mnoho let fyzické i duchovní útočiště básníkovi Bohuslavu Reynkovi, jeho francouzské ženě Suzanne Renaud, synům Danielovi a Jiřímu. Do Petrkova přicházeli přátelé, návštěvníci, významné osobnosti, před zámečkem se dodnes zastavují ctitelé Reynkovy poezie a jeho grafického díla. Publikace Archa Petrkov (nakl. Měsíc ve dne) je připomínkou živé tradice, osudů a událostí a také poctou "klukům z Petrkova" - Jiřímu, překladateli kultovního Pourratova románu Kašpar z hor, a Danielovi, fotografovi, autorovi magických fotomontáží. Knihu doprovázejí texty editora Josefa Kroutvora, Miloše Doležala a Josefa Mlejnka. Fotografie Františka Nárovce a další unikátní historické fotografie zachycují venkovské prostředí Petrkova, běžný, každodenní život domu i hravé chvíle s milovanými kocoury. Koncepce knihy vychází ze žánru tzv. básní v próze, přináší některá nová fakta, opomenuté ilustrace, a doplňuje tak obraz Petrkova, legendy české kultury.
Vypredané
14,29 € 15,04 €

Černí baroni od Černé věže


Kniha Černí baroni od Černé věže obsahuje třináct rozhovorů s bývalými příslušníky pomocných technických praporů vojenských táborů nucených prací, pocházejícími z Českobudějovicka. O svém životě vyprávějí Stanislav Češka, JUDr. Jan Decker, Petr Frank, Mons. Václav Kulhánek, Ing. Julius Lukeš, Jiří Pešek, Miroslav Petrášek, P. Hugo Josef Pitel, Bohumil Šabatka, Karel Šulčík, RNDr. Václav Šulista, František Walisch a Jiří Werner. Kniha je doplněna o medailon Mgr. Ivana Mánka, který zemřel před pěti lety. Jeho vzpomínky zachytili již dříve spolupracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů a najdete je i na stránkách Paměti národa společnosti Post Bellum. V rozhovorech vzpomínají pamětníci na dětství a vysvětlují důvody, proč se dostali do útvarů PTP, roztroušených po celém Československu. Někteří odešli sloužit s krumpáčem a lopatou nebo se sbíječkou proto, že jejich rodiče byli živnostníci, např. mlynář nebo řezník. Rodiče jiných vlastnili hospodářství a bránili se vstupu do JZD, další pocházel ze smíšené česko -německé rodiny a bojoval ve wehrmachtu, jiný studoval na kněze. Rodiče těchto mužů či oni sami byli členové a sympatizanti jiné než komunistické strany nebo organizací, které komunisté považovali za nepřátelské. Některé proto vyhodili z vysokoškolského studia, jiní nedostali kvůli studiu odklad z vojny a museli narukovat. Kniha obsahuje smutné i veselé příhody, které během stále prodlužované vojenské služby prožili. Málokdo z nich sloužil předpokládané dva roky, většina jich byla na vojně skoro tři roky i více. Ve vzpomínkách se vracejí do roku 1953, kdy zemřel Stalin a Gottwald a kdy byla měnová reforma, která nejen jim znehodnotila úspory, takže si na vojně vydělali během odsloužených let sotva na šaty nebo polobotky. Vzpomínají i na návrat do civilu a jak se jim žilo za socialismu, kdy byli sledování státní bezpečností a nemohli sehnat práci odpovídající jejich přání. Zmiňují i fakt, že jejich děti nemohly kvůli pétépácké minulosti otců studovat střední nebo vysoké školy. Vzpomínají i na období po listopadu 1989, kdy zakládali Svaz PTP -VTPN, který v roce 2017 končí činnost vzhledem k vysokému věku a zdravotnímu stavu členů. Komentují známou knihu a film Miloslava Švandrlíka Černí baroni nebo se vracejí do roku 2012, kdy se aktivně účastnili v Českých Budějovicích demonstrací proti jmenování krajské radní pro školství v koaliční vládě ČSSD a KSČM, kterou se měla stát marxistka. Rozhovory jsou doplněny o mnohé archivní fotografie z dob jejich vojenské služby i z činnosti, kterou donedávna vykonávali.
Vypredané
12,50 € 13,16 €

Moje stoleté Československo


Kniha Moje stoleté Československo obsahuje čtrnáct unikátních autorských rozhovorů s výjimečnými osobnostmi, které na vlastní kůži zažily zlomové okamžiky našich dějin, o nichž se učí nebo by se mělo učit ve školách. Je doplněna bohatou fotografickou přílohou a dosud nepublikovanými snímky. Najdete zde vyprávění dvou legionářů z první války - Miloslava Slavaty, který bojoval na italské Piavě, a Antonína Šídy, který vstoupil do legií ve Francii a účastnil se bojů u Verdunu. Oba nasadili svůj život, aby vzniklo samostatné Československo. Na službu u prvního prezidenta T. G. Masaryka vzpomíná člen jeho ochranky Josef Charvát. Unikátní je vyprávění zdravotní sestry Vladimíry Hánělové, která působila v čs. polním lazaretu J. A. Komenského interbrigád ve španělské občanské válce koncem 30. let. Dalším z válečných hrdinů, vzpomínající na boj za svobodu, je známý stíhací pilot a spisovatel, generál František Fajtl, nebo Jan Zemek, velitel legendárního paravýsadku Silver B, který seskočil do protektorátu v prosinci 1941 s výsadkem Silver A a Anthropoid, jehož členové provedli atentát na Heydricha. Poválečnou pohnutou historii a zrůdnost komunistické totality zachycuje vyprávění Františka Přeučila, který byl ve vykonstruovaném procesu s Miladou Horákovou odsouzen na doživotí. Kniha nabízí i obsáhlý rozhovor s nepolapitelným Králem Šumavy Josefem Hasilem, který převedl po únoru 1948 přes hranice do bezpečí desítky lidí, za což pykala celá jeho rodina mnohaletým vězením. O době totality vypráví i odsouzený biskup z Hradce Králové Karel Otčenášek nebo hrabě Zdeněk Sternberg z Českého Šternberka, který byl v 50. letech nasazený u PTP, po sovětské okupaci v srpnu 1968 odešel do exilu, aby se po roce 1989 vrátil zpět do vlasti a staral se o rodový majetek. Na život v 70. a 80. letech, kdy režim v Československu nutil lidi sklánět hlavu, nebo odejít do exilu, vzpomíná básník a kunsthistorik Ivan Martin Magor Jirous. Stav společnosti po listopadu 1989 komentuje trpký zpěvák a publicista Karel Kryl, který prožil 20 let v exilu a mohl tak srovnávat skutečný stav demokracie na Západě a u nás. Dalšími z hrdinů knihy jsou nedávno zesnulý komentátor a redaktor Jan Petránek z Českého rozhlasu a Dana Němcová, známá disidentka a obhájkyně lidských práv nejen v době totality, ale i v současnosti. Rozhovory vznikly během uplynulých 30 let, některé byly zkráceně publikovány v tisku, jiné vycházejí poprvé. Do knihy je vložena pohlednice od fotografky Dagmar Hochové
U dodávateľa
12,50 € 13,16 €

Malíři na soutoku


Kniha s názvem Malíři na soutoku obsahuje rozhovory s desítkou umělců, kteří v uplynulých 50 letech žili, tvořili či stále tvoří v Českých Budějovicích, Českém Krumlově a okolí. Jde o generační zpověď lidí, kteří se za komunistického režimu a v době tzv. normalizace potýkali s nepřízní osudu, nemožností studovat vysokou školu i se zakazováním výstav. Přesto nezatrpkli, neodložili štětec a dál i přes překážky tvořili a pokračovali v umělecké dráze, o níž byli přesvědčeni, že je správná. V knize s předmluvou sochaře Miroslava Párala jsou představeni prostřednictvím rozsáhlých rozhovorů a medailonů včetně ukázek uměleckých děl a dobových i aktuálních fotogra í tito výtvarníci: Josef Bruckmüller, Jindřich Čapek, Bedřich Čermák, Milan Doubrava, Pavel Kalista, akademický malíř Roman Kubička, Štěpán Mikuláš Mareš, Jaroslav Platil, akademická malířka Eva Prokopcová a Přemysl Vranovský. Malíři otevřeně hovoří o svých nesplněných i splněných přáních, o touze studovat Akademii výtvarných umění i o svých zaměstnáních, které vykonávali místo vysněného povolání. Vzpomínají na lidi, kteří ovlivnili v dobrém i zlém jejich životy, na přátele, s nimiž prožívali dobu tzv. normalizace, kdy byli přehlíženými umělci, nespadajícími mezi stoupence tzv. ideového socialistického umění. Hovoří o svých životních vítězstvích i prohrách a dávají čtenářům nahlédnout do zákrytů svých duší. Kniha je zároveň i připomenutím událostí v listopadu 1989, jak je tehdy malíři prožívali a jak jim změnily život a přístup k tvorbě. Na publikaci se textově dále podílejí novinářky Alena Binterová a Alena Schelová, fotograficky malíře aktuálně zachytili Jaroslav Sýbek a Anna Vrhelová.
U dodávateľa
14,29 € 15,04 €

Pravdu říkat, pravdu žít


Kniha Pravdu říkat, pravdu žít, obsahuje deset životních příběhů lidí, kteří se zasloužili o naši svobodu, demokracii a občanskou společnost.
Někteří vzpomínají i na spolupráci s prezidentem Václavem Havlem, od jehož úmrtí letos uplyne 10 let. Některé rozhovory vyšly ve zkrácené podobě v novinách, jiné jsou původní a dosud nepublikované. Kniha obsahuje množství unikátních dobových i aktuálních snímků z osobních alb, archivů institucí i od profesionálních fotografů.

A kdo v knize poutavě vypráví o svém životě a svěřil nám svůj názor na stav společnosti?
Generál nebes letecké eso František Peřina, jenž odešel do exilu bojovat proti nacistům, a který musel po roce 1948 utíkat podruhé, tentokrát před komunistickým režimem.
Josena Napravilová, která se účastnila Květnového povstání v Praze a po válce po Evropě vyhledávala zavlečené děti, mezi nimi i ty z Lidic.
Řeholnice sestra Akvinela Ludmila Loskotová z Kongregace Školských sester de Notre Dame, která po zrušení klášterů v 50. letech pracovala ve fabrikách, aby se pak následující desítky let věnovala postiženým, pro které pomohla v Praze vybudovat Domov sv. Rodiny, jež pak i jako ředitelka několik let vedla.
Básník a mistr slova Karel Šiktanc, který po roce 1968 nesměl dvacet let publikovat, a který se nových knižních vydání na pultech dočkal až po roce 1989.
Stejný osud zakázaného autora sdílel i skaut a politický vězeň Jiří Stránský, autor legendární knihy i seriálu Zdivočelé země.
Letitý zákaz natáčení fillmů měl po roce 1968 i režisér Juraj Jakubisko, jehož snímky z druhé poloviny 60. let Kristovy roky, Zběhové a poutníci, Ptáčkové, sirotci a blázni nebo Na shledanou v pekle, přátelé, skončily v trezoru, a my je mohli vidět zase až po listopadu 1989.
Bohatá činnost v exilu vyplněná zápasem za demokracii ve své vlasti a pomoc druhým exulantům i disidentům určovaly život letos devadesátiletému jadernému fyziku Františku Janouchovi nebo publicistovi Ivanu Medkovi, kteří se oba po roce 1989 vrátili sloužit zpět do svobodné vlasti na cestě k demokracii. Jeden proto, aby prostřednictvím založené Nadace Charty 77 pomohl vytvářet občanskou společnost, druhý, aby pokračoval ve službách státu jako kancléř prezidenta Václava Havla.
Svým hrdinstvím a odvahou dodnes budí pozornost a obdiv mnoha lidí také Josef Mašín, syn popraveného válečného hrdiny generála Josefa Mašína a účastník II. i III. odboje, který se s bratrem Ctiradem a kamarádem Milanem Paumrem v 50. letech plných věznění, mučení a poprav doslova prostřílel ze zadrátovaného Československa na Západ, aby se mohl zapojit do boje proti komunistické totalitě.
Nádech svobody, víry a optimismu nám pak zpoza železné opony moudře vléval několik desítek let v rozhlasových promluvách Radia Vatikán boskovický rodák, jezuita a kardinál Tomáš Špidlík, který zemřel před 11 lety a je pohřben na Velehradě.

Kniha prostřednictvím rozhovorů mapuje pozoruhodné životní osudy, jež podstoupili lidé, kteří se v tehdejším Československu museli a uměli správně rozhodnout. Nenechme je, prosím, kvůli nezadržitelnému proudu času upadnout v zapomnění, ale znovu si je připomínejme, protože bez těchto a jim podobných lidí by naše země nebyla už přes třicet let svobodná.
U dodávateľa
14,29 € 15,04 €