Millennium Publishing strana 5 z 7

Autorský výběr nejlepších Sci-Fi povídek hrajících si s vážnou i nevážnou tématikou která naplňuje vesmír, lidstvo a jednotlivce. Vladimír Medek společně s bratrem Pavlem překládal i příběhy Harryho Pottera od J.K. Rowlingové.

Autorský výběr nejlepších Sci-Fi povídek hrajících si s vážnou i nevážnou tématikou která naplňuje vesmír, lidstvo a jednotlivce. Vladimír Medek společně s bratrem Pavlem překládal i příběhy Harryho Pottera od J.K. Rowlingové.

Británií zmítá šílenství. Svět se právě dozvěděl, že zemřela princezna Diana, a celý národ je v šoku. Vic Mullan, přelétavý, byť momentálně monogamní třicátník, který se málem stal rockovou hvězdou a teď se živí nahráváním hudby pro reklamní spoty, sleduje počínající celonárodní šílenství s nemalým opovržením. Když se mu ale naskytne příležitost využít ho ve svůj prospěch a svést Emmu, manželku svého kamaráda Joea, jehož manželství se momentálně ocitlo v krizi, příliš neváhá. Tím začíná neobvyklý příběh nevěry na pozadí všeobecné hysterie. A zatímco se v průběhu času život v celé zemi vrací zvolna k normálu, Vicova nevěra se stále více komplikuje, až do chvíle, než do životů všech zúčastněných zasáhne další tragédie, tentokrát mnohem osobnější. Ať už je láska cokoli je druhým románem britského spisovatele.

Jde o autorův nejčtivější román, s akcentem na napětí a prudkém ději. Autor v ní rozehrává problém člověka, který sloužil zlu v domnění, že koná dobro. Kniha získala cenu lkaros 1994 jako nejlepší česká SF roku.

Iva Pekárková napsala knihu v českých literárních vodách velmi nezvyklou. Pro svůj příběh nepotřebuje mnoho místa ani času, vše zhustí do relativně krátkého období s malým počtem hrdinů. Ovšem co je na Slonech v soumraku jedinečné, to je psychologická analýza každé postavy. Autorka dokáže do morku kostí rozebrat důvody jejich chování. S humorným nadhledem umí pochopit i neodpustitelné situace. Silně erotický příběh mladého Senegalce Amadoua a jeho stárnoucí anglické novomanželky Annie je syrové a zároveň neodolatelně vtipné vyprávění o studené realitě mezilidských vztahů, generačních problémů a kulturních rozdílů, ale i o tom, jak se partneři mohou navzájem krutě využívat.

Josefa Nesvadbu, vynikajícího autora scifi románů, povídek a filmových scénářů, není nutné představovat. Jeho dílo patří ve svém žánru, ale i mimo něj, mezi to nejlepších z našich autorů. Patří mezi nejpřekládanější české spisovatele. V novém vydání jeho

Karel Čapek Továrna na Absolutno PŘEDMLUVA Předmluvu, která následuje, jsem chtěl vlastně napsat už k prvnímu vydaní; neučinil jsem to jednak asi v návalu lenosti, na který se už nepamatuji; jednak z fatalismu; myslím totiž, že předmluvou se už nedá nic napravit. Když pak kniha vyšla, dočetl jsem se o ní různých za¬sloužených výtek: že prý se nevyrovná Balzakovu Hledání Absolutna, že se končí nedůstojným požíváním jitrnic, a hlavně že to není žádný pravý román. Tím jsem byl trefen přímo na hlavičku jako hřebík. Doznávám, že to není vůbec žádný román. Rád bych nyní na svou omluvu řekl, za jakých okolností se tato knížka nestala románem. Jednoho jarního dne o čtyřech hodinách odpoledne jsem dopsal R.U.R; načež jsem s úlevou odhodil péro a šel se projít na Nebozízek. Nejprve mi bylo pěkně vol no, že jsem se zbavil dřiny; z toho se vyvinul jakýsi pocit prázdnoty a posléze jsem shledal, že se nesnesitelně nu¬dím. I řekl jsem si, že mám den beztoho zkažený a že te¬dy půjdu raději domů a napíši do novin fejeton. Takové odhodlání člověk obyčejně činí; nemaje ponětí; o čem vlastně bude psát; tu tedy jistou dobu chodí po pokoji, píská si nějakou písničku, které se nemůže zbavit, nebo chytá mouchy; pak si na něco vzpomene a začne psát.....

Karel Čapek Továrna na Absolutno PŘEDMLUVA Předmluvu, která následuje, jsem chtěl vlastně napsat už k prvnímu vydaní; neučinil jsem to jednak asi v návalu lenosti, na který se už nepamatuji; jednak z fatalismu; myslím totiž, že předmluvou se už nedá nic napravit. Když pak kniha vyšla, dočetl jsem se o ní různých za¬sloužených výtek: že prý se nevyrovná Balzakovu Hledání Absolutna, že se končí nedůstojným požíváním jitrnic, a hlavně že to není žádný pravý román. Tím jsem byl trefen přímo na hlavičku jako hřebík. Doznávám, že to není vůbec žádný román. Rád bych nyní na svou omluvu řekl, za jakých okolností se tato knížka nestala románem. Jednoho jarního dne o čtyřech hodinách odpoledne jsem dopsal R.U.R; načež jsem s úlevou odhodil péro a šel se projít na Nebozízek. Nejprve mi bylo pěkně vol no, že jsem se zbavil dřiny; z toho se vyvinul jakýsi pocit prázdnoty a posléze jsem shledal, že se nesnesitelně nu¬dím. I řekl jsem si, že mám den beztoho zkažený a že te¬dy půjdu raději domů a napíši do novin fejeton. Takové odhodlání člověk obyčejně činí; nemaje ponětí; o čem vlastně bude psát; tu tedy jistou dobu chodí po pokoji, píská si nějakou písničku, které se nemůže zbavit, nebo chytá mouchy; pak si na něco vzpomene a začne psát.....

Temüdžinovi, druhému synovi chána kmene Vlků, bylo pouhých jedenáct let, když jeho otec zemřel násilnou smrtí. Jeho rodina byla vypovězena z kmene a opuštěna na krutých mongolských pláních bez jídla a přístřešku, ponechána smrti vyhladověním. Byl to tvrdý a náhlý úvod do života a do dospělého světa, ale Temüdžin přežil a naučil se bojovat s těžkými přírodními podmínkami i s nepřáteli. Shromáždil další vyhnance a vytvořil novou kmenovou identitu. I v nejhorších období svého života, se držel své vize – sloučení doposud navzájem válčících kmenů a sjednocení Stříbrného lidu. Stal se chánem travnatého moře, Čingisem. Conn Iggulden se objevil na literární scéně se svým Vládcem, sérií knih o Juliu Cézarovi. Jeho populárně naučná kniha, Nebezpečná kniha pro chlapce, kterou napsal spolu se svým bratrem, byla nejčastěji zmiňovanějším bestsellerem roku. Jeho nová kniha, Vlk plání, je skvěle oživeným příběhem, netrpělivě očekávaným úvodem do jeho dobyvatelské série o Čingischánovi a jeho potomcích.

Iva Pekárková napsala knihu v českých literárních vodách velmi nezvyklou. Pro svůj příběh nepotřebuje mnoho místa ani času, vše zhustí do relativně krátkého období s malým počtem hrdinů. Ovšem co je na Slonech v soumraku jedinečné, to je psychologická analýza každé postavy. Autorka dokáže do morku kostí rozebrat důvody jejich chování. S humorným nadhledem umí pochopit i neodpustitelné situace. Silně erotický příběh mladého Senegalce Amadoua a jeho stárnoucí anglické novomanželky Annie je syrové a zároveň neodolatelně vtipné vyprávění o studené realitě mezilidských vztahů, generačních problémů a kulturních rozdílů, ale i o tom, jak se partneři mohou navzájem krutě využívat.

Už samotný titul (JAXI TAKSIKAŘÍM) nové knihy Ivy Pekárkové naznačuje, že nás při čtení čeká pohoda, humor a hlavně nečekáme náměty k zbytečnému přemýšlení. Autorčiny fejetony jsou přesně takové, ale náměty je kniha přímo nadupána. Za každým příběhem je ukryta zásadní otázka z říše mezilidských vztahů, kterou si v trvalém tlaku žití neklademe, vytlačujeme jí, nebo nevnímáme. Spisovatelka před nás servíruje „všední“ zážitky, „všední“ práce londýnské taxikářky. Její kolegové a pasažéři jí inspirují k zamyšlením se nad rasismem, stářím, výchovou mládeže, maloměšťáctvím, touhou po penězích a moci, životním prostředím a vším co nás denně provází. Geniálně umí najít jádro problému, částečně nastavit zrcadlo, trochu navodit odpověď a zbytek nechat na čtenáři. Po přečtení každé povídky knihu odložíte, zavřete oči a zamyslíte se. Hned na úvod zjistíme, že je Londýn všude okolo nás, že jeho multikulturní společnost je o trochu pestřejší, ale ne zas tak odlišná. Máme stejné problémy a čtenář dostane chuť ty svoje vlastní okamžitě řešit. Má však smůlu. Dá přednost čtení další povídky. Kniha Ivy Pekárkové opět trochu rozvinula vějíř možností psaného slova.

Kniha Terezy Boehmové Matka z cukru a oceli je sbírkou sarkastických a humorných fejetonů o mateřství. Fejetony jsou chronologicky řazeny a popisují slasti a strasti období od narození Tereziny dcery Anny až po její nástup do školky. Je to knížka o tom, j

Jde o autorův nejčtivější román, s akcentem na napětí a prudkém ději. Autor v ní rozehrává problém člověka, který sloužil zlu v domnění, že koná dobro. Kniha získala cenu lkaros 1994 jako nejlepší česká SF roku.

Jde o autorův nejčtivější román, s akcentem na napětí a prudkém ději. Autor v ní rozehrává problém člověka, který sloužil zlu v domnění, že koná dobro. Kniha získala cenu lkaros 1994 jako nejlepší česká SF roku.

Známý český autor SF, nositel několika ocenění včetně ceny za nejlepší SF knihu roku, přichází s dalším dílem dokládajícím jeho mimořádnou fantazii, kterou skvěle uplatňuje ve svých vypointovaných povídkách.

Zahavi - to je upřený pohled na realitu tváří v tvář. Zpráva, kterou nám posílá, je nepříjemná a dotěrná, ovšem nemůže být ignorována. Je to vztyčený prst, kam až může třeba právě naše společnost dojít. V postavě vražedkyně hledáme poznatek o temnotě uvnitř lidské duše, avšak můžeme zachytit záblesk i nás samotných. V tom jsou takto psané knihy vzácností a Hříšný víkend mezi ně právem patří.