Mladá fronta strana 241 z 281

Úloha plazmy ve vesmíru. Není snad nic krásnějšího než pohled na noční oblohu posetou stříbrnými tečkami hvězd. I v triedru vidíme kotoučky planet, hvězdokupy, krásné mlhoviny a galaxie. Vesmír ale vůbec není to, co vidíme očima a dalekohledy! Je zde 23 % temné hmoty, zatím neznámých částic, které bez zaváhání projdou celou Zemí, aniž by byly zachyceny. Zdaleka největší součástí vesmíru je mysteriózní temná energie, jakési fluidum prostupující celý vesmír, které má za následek zrychlenou expanzi vesmíru a tvoří plných 73 % hmoty a energie ve vesmíru. To, co vidíme, jsou pouhá 4 % skutečnosti. Přestože však tvoří atomární látka jen 4 % vesmíru, stojí za to o ní psát. Až 99 % této látky tvoří plazma. Hvězdy jsou obří horké plazmové koule, mlhoviny tvoří rozsáhlá chladná plazmová oblaka. Stav látky, který na Zemi známe jen z kanálů blesků, ionosféry a našich laboratoří, je ve vesmíru zcela běžný.

Mamuti vážili stejně jako 130 lidí, byli vysocí jako domy a po mnoho let byli dominantním druhem této planety. Je zvláštní, že tolik v čase vzdáleným dinosaurům věnujeme množství pozornosti, avšak mamuti, z jejichž historie se můžeme dozvědět mnohé z historie našeho vlastního druhu, zůstávají nespravedlivě v pozadí našeho zájmu. Tato kniha odhaluje jejich úžasnou historii pomocí archeologických vykopávek, geologických nálezů a vědeckých teorií z celého světa. Autoři oddělují mýty od prokázaných faktů a vedou nás na místa nejnovějších objevů. Knihu doprovází úžasné barevné ilustrace a fotografie artefaktů a fosilií, stejně jako odborný, ale srozumitelný text. Její součástí je také slovník odborných pojmů, mapy archeologických nálezů z celého světa a průvodce po muzeích a sbírkách.

„Jmenuji se Fond. Jane Fond.“ Tak tohle je další role sympatické hrdinky Loly. Už byla zpěvačkou, novinářkou a teď je tajnou agentkou, která noc co noc zachraňuje svět. Přes den už ovšem jako špionka tak úspěšná není. Navíc má restaurace jejího táty problémy. Známý kritik vyhrožuje, že o ní napíše zdrcující kritiku. Samozřejmě neprávem. A tak se Lola se svou kamarádkou Ró pověsí kritikovi na paty a nespustí ho z očí. Chtějí získat a zničit nespravedlivý článek, dřív než bude otištěn. Nebezpečná akce se však zkomplikuje, když se Lola zamiluje do syna svého úhlavního nepřítele...

Zahořklý komunistický dědeček Pavel Pavlík zdědí po bratranci v Americe dolary a nádherný kabriolet Cadillac. V něm najde kazetu, kde mu bratranec vysvětluje, proč odkázal tento vůz právě jemu…třídnímu nepříteli. Dědeček už nemá řidičský průkaz a tak do kabrioletu chodí číst své Rudé právo, otravuje své okolí a vlastně i sám sebe svoji nesnášenlivostí. Bydlí sám se svým kocourem Iljičem, který při slově buržoust dostává záchvat a syčí na všechny a na všechno. Jediného, koho ze své rodiny Pavel Pavlík uznává, je jeho vnuk Libor, protože má stejně odtažitý postoj ke kapitalismu a spotřebnímu způsobu života. Libor chodí po večerech do klubu Díra, opět potká svého osobitého kamaráda, ošklivého zlodějíčka Šklíbu, kterého právě propustili z vězení. Dcera dědečka Pavlíka se s manželem dostává do finančních potíží. Navštíví svého otce, s kterým má z minulosti nevyřešený konflikt s tragickým následkem. Pohádají se a otec ji odmítne pomoc. Následně dědovi Pavlíkovi zjistí zákeřnou chorobu. Rozhodne se, že chce ještě navštívit místa, kde žil v mládí a usmířit se s dcerou. Vydá se na cestu v zděděném kabrioletu spolu s Liborem, Šklíbou, Kleopatrou a kocourem Iljičem. Cesta je dobrodružná až bizardní. Přijíždí do podivné vesnice Hulínov, kde se ubytují v starodávném hostinci. Všichni tam kouří trávu a i oni si zavdají. Ale nebyla to lecjaká tráva a naši hrdinové prožívají každý zvlášť neuvěřitelná dobrodružství.

Kočka se jako aristokrat mezi domácími zvířaty pyšní vznešenými předky. Tyto krásné a sympatické bytosti představují žijící pouto mezi staroegyptskou civilizací a naší dobou. Kočky byly jedním z nejdůležitějších a nejváženějších zvířat Egypta a byly vzývány jako projev bohyně Bastety. Zobrazení koček se objevují na stěnách hrobek, sochách, papyrech, špercích, ostrakách a rakvích po celém Egyptě, v Pozdní době bylo pohřbíváno obrovské množství mumifikovaných koček. Na základě rozsáhlé škály pramenů zkoumá Jaromir Malek význam koček v egyptském životě, náboženství a umění.

Známý autor cestopisných snímků v této podivuhodné knize, mající jen málo obdob i ve světovém měřítku, shrnul svou zkušenost ze sedmi návštěv Indie, které podnikl mezi lety 1989-2001. Za téma si vybral tajemný svět svatých mužů – sádhuú, sannjásinů, jóginů, svámí a guru, kteří ztělesňují živou tradici starověké Indie. Jeho kroky jej zavedly až k pramenům Gangy do Himálaje, kde se seznámil s podivuhodnými muži, žijícími v extrémních podmínkách bez oděvu až v 35 stupních pod nulou.V hlavním městě Kašmíru Šrínagaru navštívil prastarý hrob, kteří místní zasvěcenci označují a uctívají jako hrob Ježíše Krista. V dalším hímálajském městě Dharamsale se setkal s duchovním i světským představitelem Tibetu dalajlamou. Nejznámějším mužem Indie, kterého autor navštívil, je bezesporu avatár Satja Sáji Bába – žije v jižní Indii, ale po celém světě má statisíce příznivců. Získává je díky údajným zázrakům. Patrně nejvýznamnější Poltikovičova reportáž přibližuje setkání svatých mužů z celé Indie, které probíhá jednou za 144 let. Celá akce trvala šest týdnů a navštívilo ji celkem 100 milionů lidí.

Františka, Fanča neboli Fany je obyčejná venkovská holka, která právě dokončuje základku. „Miluje“ svého matikáře, kluci jí nedají spát, ale nenadbíhá jim a úplně nejvíc pro ni znamená tajuplný Štěpán... Má ale i jiné starosti, především - co bude dělat po devítce? Dostane se na konzervatoř? A co její muzikálový úspěch v Rafanech a Kočkách? Rok našlapaný událostmi, radostmi i smutky je pro ni první významnou křižovatkou v životě. Na své bláznivé úlety, na učitele i školní příhody, na rodinnou pohodu i spoustu zážitků s pěveckým sborem určitě nikdy nezapomene. Měsíc po měsíci můžete nahlédnout do jejího zápolení s pubertou a dívčími touhami i vy.

Ve zvratech války mezi Štěpánem a Matyldou se zradou dostane do zajetí třicet Matyldiných rytířů, mezi nimi Cadfaelův syn Olivier de Bretagne. Všichni ostatní jsou vykoupeni, jen Olivier zůstává nezvěstný. Pro Cadfaela to znamená životní krizi, v níž se rozhodne opustit klášter a jít pátrat po ztraceném synovi.

Výbor z povídek maďarského prozaika, dramatika a esejisty Pétera Nádase. Prozaická prvotina, skvělá novela Bible, je nevšední literárně psychologická studie o všudypřítomnosti strachu, který v 50 letech zachvacoval – a křivil – děti komunistických prominentů žijících v chráněných čtvrtích budínských kopců, i o lživosti a vyčpělosti komunistických idejí, které se při střetu s tíživou skutečností rozpadaly v prach. Podobnému tématu, tedy vnímání absurdit a groteskní ubohosti života v 50. letech očima pozorného dětského pozorovatele, jsou věnovány i povídky Zeď a Sanyika, opět zasazené do čtvrti vyhrazené komunistickým pohlavárům. S jistým časovým odstupem se protikladem vyprázdněné mrtvé ideologie a prostého lidského bytí, žitého naplno, zabývá Nádas v plasticky propracované novele Dům paní Kláry, kde jej zachytil na konfrontaci vyhaslé komunistické intelektuálky a její nekomplikované, živočišné služky. V povídce Zahradník se autor politickému náboji vyhnul a podal v ní jímavý obraz dětského zármutku nad ztrátou matky, kdežto v bravurní próze Mínótauros předvedl Nádas svou schopnost absurdního pojetí skutečnosti.

Fascinující japonská meditace o cestě a hledání smyslu. Oč delší název, o to kratší kniha. Na jihu Kjóta vedle rychlostní silnice stojí klášter. Labyrintické putování sem vede vnuka slavného prince Gendžiho. Někde tady přece musí být ta nejkrásnější zahrada na světě, kde má všechno své místo. Jako by nohy samy vedly mladého muže do míst, kde věci najednou získávají svůj pravý význam. Kniha se jako miniatura podobá velkému putování Goethova Fausta.

Lola je docela obyčejná holka, až na to, že má tátu Brazilce, tetu, která je ještě batole, a několik milionů fanoušků (ale jen v noci, kdy se ve snu promění v slavnou zpěvačku). Jelikož se s rodiči právě přestěhovali, musí si najít novou nejlepší kamarádku. A to nebude zrovna snadné, protože všechny holky ve třídě jsou již „zadané“. Lole nezbývá než sáhnout po krajním řešení: své veliké přání napíše na lístek a pošle ho po nafukovacím balonku do světa. A zanedlouho dostane tajemnou zprávu v láhvi…

Šestý díl oblíbeného historického dramatu Historická sága o osudech šlechtice Petra ze Sioraku v době ničivých náboženských válek ve Francii koncem 16. století. Kniha zabírá období od roku 1594, kdy Jindřich IV. vstoupil jako král do Paříže, do vydání Ediktu nantského v roce 1599, který měl zaručovat náboženskou svobodu. Siorak opět koná nejrůznější poslání ve službách krále a po návratu do Paříže zahajuje dlouhotrvající boj proti jezuitům, kteří uvnitř země představují stálou hrozbu.

Ivan Binar rozehrál mnoho všedních i nevšedních příhod. Ty v ostrém časovém záblesku osvětlily jeden nelichotivý úsek naší historie. Jeden z největších znalců lidské duše Bruno Bettelheim definoval dobrou literaturu přibližně těmito slovy: Má-li upoutat pozornost, musí bavit, dojímat a budit zvědavost. Má-li však kromě toho obohatit život, musí podněcovat představivost, vyjasňovat pocity, provokovat k přemýšlení. Musí být v souladu s úzkostmi a tužbami, a zároveň nabízet řešení problémů, které matou. Den, kdy slétly vlaštovky takovou literaturou je. Čtenářům z východní strany pověstné „železné opony“ přináší i cosi navíc – připomínku. Důležitou, protože těch, kteří bez ostychu tvrdí, že za komunistů se žilo báječně, je víc než dost.

Kniha ideální jak pro výtvarníky, hledající inspiraci, tak pro fanoušky žánru. Představuje nádherné ilustrace nejznámějších ilustrátorů fantasy z celého světa, mnohé z nich ještě nebyly nikdy publikovány a popisuje, co výtvarníky inspirovalo, jakou techniku použili a jaký příběh za ilustrací stojí.

Ivan Binar rozehrál mnoho všedních i nevšedních příhod. Ty v ostrém časovém záblesku osvětlily jeden nelichotivý úsek naší historie. Jeden z největších znalců lidské duše Bruno Bettelheim definoval dobrou literaturu přibližně těmito slovy: Má-li upoutat pozornost, musí bavit, dojímat a budit zvědavost. Má-li však kromě toho obohatit život, musí podněcovat představivost, vyjasňovat pocity, provokovat k přemýšlení. Musí být v souladu s úzkostmi a tužbami, a zároveň nabízet řešení problémů, které matou. Den, kdy slétly vlaštovky takovou literaturou je. Čtenářům z východní strany pověstné „železné opony“ přináší i cosi navíc – připomínku. Důležitou, protože těch, kteří bez ostychu tvrdí, že za komunistů se žilo báječně, je víc než dost.

Na základě úspěšného televizního seriálu, kterým provázel Martin Dejdar, vznikla kniha, která popisuje slovem i obrazem nejen místa v daných lokalitách, ale poodhaluje i zákulisí natáčení.Publikace je věnováná nejkrásnějším českým a moravským cyklostezkám.