Muzeum Karlova mostu

Kniha přináší čtenáři fundovaný pohled na vývoj varhan od jejich počátků přes zakotvení ve středověké křesťanské liturgii až po proměny jejich funkce i technického řešení v průběhu staletí, se zvláštním důrazem na jejich svatovítskou tradici. Působivě zachycuje často dramatické osudy tohoto nástroje v pražské katedrále i jeho tvůrců, v nichž se zrcadlí dějiny celé země a střídají období rozkvětu, zániku i nenaplněných nadějí. Tento pozoruhodný příběh vrcholí líčením nesnadné cesty ke zhotovení nových varhan v současnosti a jejich následné instalace v katedrále sv. Víta. Vznik nástroje a jeho zdařilá realizace představují symbolické završení dostavby tohoto chrámu z roku 1929, po téměř sto letech. Zvláštní význam tomuto počinu dodává i to, že nové varhany vznikly díky celonárodní sbírce, která spojila tisíce jednotlivců i institucí a umožnila vnést do majestátního chrámového prostoru důstojný hlas. Publikace otevírá dosud v této šíři nezpracované téma, mimořádně aktuální právě v době dokončení varhan. Je v ní obsažena řada poznatků opřených o výzkum archivních dokumentů i novodobých pramenů, doplněných bohatým obrazovým materiálem včetně unikátních současných záběrů. Přestože je kniha odborně zaměřena, svým poutavým podáním osloví i širší veřejnost se zájmem o historii a umění.

O Karlově mostě vyšlo v uplynulých staletích mnoho knih. Žádná z nich se ale podrobně nevěnovala ikonografii jeho sochařské výzdoby. Ideová stránka jednotlivých děl byla přitom hlavním motivem jejich vzniku. Tato publikace obsahuje úplnou historii a popis všech soch a sousoší, které zde byly a jsou umístěny. Některá díla ovšem v průběhu času zcela zmizela. Poprvé se zde setkáváme s kompletními vyobrazeními soch současných, minulých i nerealizovaných, včetně všech dochovaných kresebných či modelových návrhů. Součástí této práce je i popis výtvarné výzdoby mosteckých věží a Křižovnického náměstí. Autoři jako přední odborníci také uvádějí na pravou míru řadu mýtů o Karlově mostě, na které můžeme narazit v nesčetných článcích a publikacích o této unikátní památce, jež naplňuje funkci dopravní, uměleckou i duchovní. Kniha má parametry vědecké publikace, včetně rozsáhlého poznámkového aparátu, přitom je napsána přístupnou formou a provede čtenáře krok za krokem historií sochařské výzdoby Karlova mostu až do současnosti.

V italských Benátkách nacházíme ve velké míře stopy uctívání pražského mučedníka. Způsob, jakým světec zemřel, a ohrožení, které voda každý den ve městě způsobovala, jen zde podpořily rozšíření jeho kultu. Představme si, že putujeme do Benátek v období Nejjasnější republiky benátské a pojďme se vydat po stopách uctívání jednoho z nejvýznamnějších českých světců.

Hlavním tématem knihy jsou historické události spojené se vznikem, existencí, stržením a obnovením Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Postaven byl císařem Ferdinandem III. jako poděkování Panně Marii za obranu Prahy před Švédy v roce 1648 a ukončení prvního celoevropského válečného konfliktu. Autoři nevnímají tuto barokní památku pouze jako mimořádné umělecké a urbanistické dílo Jana Jiřího Bendla, ale také jako významný kulturní symbol. Jeho prostřednictvím se dotýkají řady dalších témat, mezi něž patří dobové spory o smysl a výklad českých dějin, role barokního umění, vztah státu a církve, husitský a bělohorský mýtus či náboženské spory. Autoři rovněž osvětlují často tradované mýty, které souvisejí s Mariánským sloupem. Za významnou považují také otázku jeho ikonografie. Součástí knihy je rozsáhlá obrazová příloha, která obsahuje řadu doposud nepublikovaných fotografií. Autoři vycházeli vedle dostupné literatury z mnoha archivních pramenů včetně pozůstalosti prvního předsedy Společnosti pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí architekta Pavla Naumana. Knihu graficky upravil František Štorm. Předmluvu napsal Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a primas český. Doslov napsal prorektor Univerzity Karlovy prof. Jan Royt.