Nakladatelství Brána strana 41 z 120

Biografie zpracovaná formou interview přibližuje život proslulého francouzského filmového herce, režiséra a producenta, který popisuje nejen léta slávy a velkých filmových rolí, ale vrací se i do dětství, vzpomíná na německou okupaci, na mizející židovské spolužáky i na osvobození a americké vojáky. Rodina, v níž bylo mnoho absolventů prestižních francouzských škol, z něj chtěla mít vzdělance, ale Pierre Richard tíhl k herectví. Po druhé maturitě dal sbohem vysoké škole a nějakou dobu prodával auta. Pak se rozhodl brát hodiny herectví u Charlese Dullina, kde potkával největší jména tehdejší divadelní scény, a tam definitivně zjistil, že není dramatický, nýbrž komediální herec. A tak se zrodil Velký blondýn, věčný smolař, snílek a nešika, který se zapsal do srdcí mnoha diváků a patří k legendám francouzské filmové komedie.

Vzpomínky dívky, která vyrůstala v bohaté rodině židovského obchodníka a rakouské zpěvačky v předválečné Opavě. Ačkoliv v rodině se mluvilo německy, byli českoslovenští patrioti a Eva chodila do české školy. Po příchodu Němců se Evino dětství, které prožívala obklopená láskou a blahobytem, náhle radikálně změnilo. Rodina jako položidovská musela čelit mnoha omezením, která zavedli nacisté na území Protektorátu Čechy a Morava, jejich židovští příbuzní postupně mizeli v transportech a většina jich zahynula v Osvětimi nebo v Treblince. Také Eva byla jednoho dne maminkou odvezena do Prahy a po dvou dnech ji maminka odvedla na nádraží Praha-Bubny, kde Eva nastoupila do transportu, který ji odvezl do Terezína. Maminka odmítla opustit židovského manžela a toto byla nelidská cena, kterou rodina musela zaplatit. Zkušenosti z Terezína, zlé, ale v některých směrech i pozitivní, poznamenaly autorku na celý život. Setkala se zde nejen s krutostí, ale i se špičkami evropské kultury, zpívala také v Krásově opeře Brundibár, ale pak se zármutkem sledovala, jak její přátelé odjíždějí s transporty na východ a ze dne na den mizí.

Píše se rok 1748 a ve Frankfurtu nad Mohanem se schyluje k důležité události. Městskou branou přijíždějí dva cizinci, jedním z nich je Laurent, nesmrtelný hrabě de Saint-Germain, a druhým je muž, jehož přítomnost by nikdo neočekával. Laurentovým novým přítelem a učitelem totiž je sám Lucifer. Ten dává našemu hrdinovi novou identitu a představuje ho jako Karla Johanna Fausta, filozofa, učence a alchymistu. Společně s Luciferem se Laurent stává středobodem společenského života starého říšského města, seznamuje se s krásnou Markétkou a podléhá kouzlu Elizabety, provdané za císařského radu Johanna Caspara Goetha. Autorka rozehrává historickou a milostnou fantasy, zalidněnou reálnými historickými postavami i postavami nadpřirozenými, které ovlivňují osudy skutečných lidí. Volné pokračování románu Kristýny Freiové Nesmrtelný hrabě nevšedním způsobem vypráví příběh rodičů Johanna Wolfganga Goetha a postav, které jednoho z největších autorů světové literatury možná inspirovaly k napsání jeho nesmrtelného díla o doktoru Faustovi.

Píše se rok 1942 a Židé na Slovensku nesmí vycházet z domu po deváté hodině večer, nesmí se shromažďovat, nesmí chodit do školy... příkazy se vrší jeden za druhým. A přichází další: svobodné ženy ve věku šestnácti až třiceti šesti let dostávají rozkaz dostavit se na nucené práce. Jejich příbuzní mají o své nejbližší strach, ale snaží se o pozitivní přístup: dokážou ostatním, že Židé jsou pracovití a poctiví, dívky si vydělají pár korun a vrátí se zase domů. Ženy si tedy oblečou své nejlepší šaty, do kufru zabalí to nejpotřebnější a vydávají se na cestu. Nevědí však, že jejich vláda v čele s prezidentem Tisem zaplatila Německu za jejich deportaci. Ze slovenského Popradu tak vyjíždí transport s nicnetušící tisícovkou žen, které čeká postupná likvidace. Jejich osudy mapuje tato kniha.

V Čechách nastává před husitskými bouřemi v letech 1402–1403 dramatická situace. Král Václav IV. je svým bratrem Zikmundem zbaven vlády a nakonec uvězněn ve Vídni, zemi drancují kočovní Kumáni a zároveň probíhá občanská válka mezi stoupenci Václava a Zikmunda. Podrychtář Václav od Černého koně je novou městskou radou zbaven úřadu. Nenese to vůbec dobře, ale nakonec může přijmout nabídku Bratrstva obruče a kladiva, které ho chce vyslat do Vídně. Tam se má pokusit za pomoci králova šaška Kotrmelce, řádového rytíře Bohuňka a bývalých biřiců osvobodit krále.

Píše se rok 1942 a Židé na Slovensku nesmí vycházet z domu po deváté hodině večer, nesmí se shromažďovat, nesmí chodit do školy... příkazy se vrší jeden za druhým. A přichází další: svobodné ženy ve věku šestnácti až třiceti šesti let dostávají rozkaz dostavit se na nucené práce. Jejich příbuzní mají o své nejbližší strach, ale snaží se o pozitivní přístup: dokážou ostatním, že Židé jsou pracovití a poctiví, dívky si vydělají pár korun a vrátí se zase domů. Ženy si tedy oblečou své nejlepší šaty, do kufru zabalí to nejpotřebnější a vydávají se na cestu. Nevědí však, že jejich vláda v čele s prezidentem Tisem zaplatila Německu za jejich deportaci. Ze slovenského Popradu tak vyjíždí transport s nicnetušící tisícovkou žen, které čeká postupná likvidace. Jejich osudy mapuje tato kniha.

Bývalý fotbalový reprezentant, kapitán Sparty, hráč italské Fiorentiny a anglického West Hamu, legendární obránce Tomáš Řepka vydává svou nejosobnější zpověď. Během výkonu trestu si psal deník, který obsahuje exkluzivní svědectví o tom, jaké byly jeho poslední dny na svobodě a co se po její ztrátě odehrávalo v jeho nitru, jak velký náraz prodělal první dny za mřížemi, na co myslel, k čemu se upínal a jak se ve vězení změnil… V připravované knize se dočtete o jeho každodenní rutině, o tom, jak si zvykal na vězeňskou stravu, jak musel přijmout omezení dosavadních hygienických zvyklostí, jak na něj reagovalo jeho nové okolí, jak se začlenil do pevně daných pravidel, do řádu věznice, co mu nejvíc chybělo a co mu dávalo naději… Řepkův deník v knižní podobě doplní i exkluzivní fotografie a zpovědi jeho nejbližších i fotbalových legend, které stály při něm.

Nová kniha Josefa Fouska Pusa na špacír obsahuje fejetony, z nichž mnohé byly odvysílány v Českém rozhlase Plzeň. Autor není příznivcem líbivého optimismu. Zamýšlí se nad neduhy společnosti, ale v jeho větách je nejen varování, ale i víra, že nás komerční bestie neodnaučí lásce k obyčejnému životu. „Píši o době, kterou prožívám! O radostných pocitech i o setkávání s těmi, kterým se Štěstěna vyhýbá. Miluji každý obyčejný den a někdy doufám, že přestaneme být lhostejnými ovcemi!“

Král Jan Lucemburský učinil vše, co bylo možné, aby jeho syn Karel usedl na trůn císaře Svaté říše římské, a svůj životní úkol považuje za skončený. Třebaže je prakticky slepý, je věcí jeho cti nevyhnout se boji Francouzů s Angličany, ke kterému se schyluje nedaleko Crécy (Kresčaku). Sem směřuje také výprava bojovníků z Čech, ve které nechybí ani rytíř Matouš Rozoumek spolu s nevlastním synem Josefem z Lichtensteinu. V odchodu většiny bojovníků z Vildštejna vidí příležitost k napadení Rozoumkovy tvrze banda zběhů ukrývajících se v okolních lesích. Pamatuje někdo z nich na tajnou chodbu vedoucí na Vildštejn? Na bitevním poli u Crécy se nad padlým českým králem sklání anglický král Eduard III. a snímá z jeho přílby tři pštrosí pera, jež jsou dodnes v erbu prince Walleského. Domů se navrací také Matouš Rozoumek spolu se zraněným Josefem z Lichtensteinu, ale netuší, co je tam čeká…

Rudolfinska doba nás neustále přitahuje magickým kouzlem a nádechem tajemna. Autorka se ve své nové knize zabývá především nepříliš známými podrobnostmi a zajímavostmi ze života Rudolfa II. a jeho dvora, ze života mnoha slavných osobností, které v té době v Praze působily, a zajímá se i o všední život v době císaře Rudolfa. Zjistíme například, že astronom Tycho Brahe přišel v souboji o nos a že alchymistovi Edwardu Kelleymu uřízli kvůli padělání listin uši. Dozvíme se o morových epidemiích, o tom, co se běžně jedlo, jak to bylo s majetkem Rožmberků po smrti Petra Voka, co se dělo na dvoře po smrti císaře a další zajímavosti a informace, které se běžně v historických knihách neuvádějí. Pro větší názornost bude kniha doplněna barevnou přílohou.

Oblíbená autorka řady populárních knih (Důchodkyně nestřílejte, V padesáti na začátku, Asi nejsem ženská, Z lodiček do holin aj.) přichází s novým titulem. Opět v něm vypráví nenapodobitelným stylem o svých pozoruhodných příhodách, o dobrodružných cestách po naší domovině i cizích krajích, o životních vrcholech, pádech a zvratech. Autorka potvrzuje, že není podstatný věk, ale přístup k životu, a navzdory všem ranám osudu je třeba vždy hledat to dobré a nikdy se nevzdávat.

Po velmi úspěšných knihách Důchodkyně nestřílejte, V padesáti na začátku a Z lodiček do holin se autorka tentokrát zamýšlí nad rodiči, kteří jsou mnohdy skálopevně přesvědčeni, že jejich právě narozený potomek je to nejkrásnější a nejinteligentnější dítě na světě a dosáhne hvězdných cílů. Přitom však pozapomenou vzít v úvahu fakt, že konečné slovo má vždycky sudička PŘÍRODA. Ta totiž dokáže na rozdíl od původních představ rodičů namíchat malému človíčkovi netušené povahové rysy, s nimiž nic nezmůže žádný způsob výchovy. Takovým samorostem, konvencemi nezatíženým, je hlavní postava knížky Kdo nehřeší, nežije. Autorka má v úmyslu své čtenáře hlavně pobavit, ale daří se jí i ubezpečit bezradné rodiče, že jejich problémový potomek nemusí ani zdaleka patřit mezi ty nezvladatelné.

Knížka není návodem, nýbrž přiznáním, jak se dělá chalupa, když na to člověk nemá ani průpravu, ani znalosti, ani šikovné ruce a pokouší se vše překlenout nadšením, vírou a láskou... Takže není ani tak odborná, jako spíš upřímná. Vznikala v letech, kdy se začala zdvihat vlna chalupářství, kdy se lidé po celotýdenní kvalifikované práci převlékají do zednického, zahradnického či jinak hastrošovitého oblečení a až do nedělního podvečera zakoušejí dobrodružství, hrdinství, útrapy i velkolepost fyzické práce. František Nepil jim - spolu s Vladimírem Renčínem - vzdává touto knížkou dík. Za to, že zachránili víc chalup, než kolik jich je v evropských skanzenech. Za to, že se naučili ctít práci lidských rukou. A že se naučili ve svých staronových staveních ani ne tak odpočívat, jako spíš přemýšlet... Kniha vychází již ve třetím vydání.

Děj autorova příběhu s detektivní zápletkou se odehrává ve středověké Praze a hlavním hrdinou je stále Václav od Černého koně, podrychtář Starého Města pražského. V červenci roku 1401 leží před Prahou vojsko míšeňských markrabat a páni a rytíři, kteří měli zemi hájit, se spojili v Panskou jednotu a oblehli město z druhé strany. Pražští měšťané museli opustit dílny i krámy a hájit svou rodinu i majetek na ochozu pražských hradeb. Za dramatických událostí dochází k zrádnému otevření městských bran a pokusu o získání Longinova kopí, jež získal do dočasného držení císař Karel IV. Podrychtář Václav dostane za úkol vypátrat zrádce. Netuší ještě, že do závěrečného boje se připlete žebrák...

Vyprávění o životních osudech a láskách velkých českých hereckých osobností, jako byli Oldřich Nový, Karel Höger, Zdeněk Štěpánek, Petr Čepek, František Peterka, Hana Vítová, Gabriela Vránová, Olga Scheinpflugová, Slávka Budínová, Petr Haničinec a další legendy českého divadla a filmu. Obnovené vydání úspěšné knihy.

Volné pokračování čtenářsky úspěšných knih Zkrocení mlsného muže a Osvícení zoufalého muže. Srandista, požitkář a odpůrce změn doktor Barták je v rámci zachování rodinného štěstí nucen zanechat své lékařské praxe a přestěhovat se do zahraničí, kde jeho manželka nastoupí na vrcholovou manažerskou pozici. Z usedlého praktického lékaře se tak stane muž v domácnosti se dvěma dětmi na krku, navíc v zemi, kde mu jeho jazykové schopnosti nestačí ani na koupi rohlíku. Stěhování, život mezi novými lidmi, s novými sousedy a péče o domácnost dostanou doktora Bartáka do řady nepříjemných, ale velmi kuriózních situací, které zaručeně polechtají čtenářovu bránici.