Nakladatelství Brána strana 40 z 120

Keith Richards se narodil v roce 1943 v Dartfordu. Kytarista, vokalista, autor písní a spoluzakladatel Rolling Stones vypráví o tom, jak se učil hrát na kytaru a jak dával s Mickem Jaggerem a Brianem Jonesem dohromady kapelu. Hovoří o počátcích slávy Rolling Stones i proslulých zatýkáních kvůli drogám. Mluví o smrti Briana Jonese, o divokých turné po Spojených státech, o osamění i závislosti. Se svou proslulou odzbrojující otevřeností vypravuje příběh, který jsme všichni toužili znát lépe. A činí tak bez příkras, beze strachu a upřímně.

Biografie zpracovaná formou interview přibližuje život proslulého francouzského filmového herce, režiséra a producenta. Popisuje nejen léta slávy a velkých filmových rolí, ale vrací se i do dětství, vzpomíná na německou okupaci, na mizející židovské spolužáky i na osvobození a americké vojáky. Rodina, v níž bylo mnoho absolventů prestižních francouzských škol, z něj chtěla mít vzdělance, ale Pierre Richard tíhl k herectví. Po druhé maturitě dal sbohem vysoké škole a nějakou dobu prodával auta. Pak se rozhodl brát hodiny herectví u Charlese Dullina, kde potkával největší jména tehdejší divadelní scény, a tam definitivně zjistil, že není dramatický, nýbrž komediální herec. A tak se zrodil Velký blondýn, věčný smolař, snílek a nešika, který se zapsal do srdcí mnoha diváků a patří k legendám francouzské filmové komedie.

Nová kniha Josefa Fouska Bezstarostné cesty obsahuje autorovy příběhy z tuláckých cest křivoklátským krajem, krásné vzpomínky na kamarády, tuláky, místní rodáky, trampy a chataře v údolní osadě Děče u Staré řeky Berounky. „Se svým přítelem Vladimírem Skleničkou (Bobem) jsme potěšili mnohé, s kterými jsme se setkávali při našich toulkách. Byly to útěky z města za chvílemi svobody…“

KNIHA, Z NÍŽ BĚHÁ HYPOCHONDRŮM MRÁZ PO ZÁDECH! S erudicí a smyslem pro humor představuje lékařka a novinářka Martina Freiová ve svých příbězích plejádu kuriózních zranění, správných i chybných diagnóz, netušených vedlejších účinků a překvapivých spontánních uzdravení. Dozvíte se, že v medicíně neexistuje prakticky nic, co by bylo nemožné. Po přečtení této knížky budete znát choroby, o nichž ani váš lékař nemá ponětí. Volně navazuje na přechozí autorčinu knihu Neuvěřitelné medicínské případy.

Příběh jednoho z nejstarších českých hereckých rodů, jehož zakladatelem se stal v polovině 19. století Ondřej Červíček, odchovanec J. K. Tyla. Na příběh členů rodiny Červíčků a Budínského herecké společnosti navazuje vyprávění o otci Rudolfa Hrušínského, v jehož záznamech zůstalo uchováno cenné svědectví o Osvobozeném divadle a Divadle Vlasty Buriana. Jádrem knihy pak je osobnost velkého českého herce Rudolfa Hrušínského, dlouholetého člena činohry Národního divadla, a historii hereckého rodu uzavírají medailony potomků a pokračovatelů Rudolfa Hrušínského, kteří rodinnou tradici dále rozvíjejí. Kniha je vybavena obsáhlou obrazovou přílohou.

Když se přes člověka převalí páté kulatiny, spousta věcí je najednou jinak. Kalhoty bývají těsnější, diety přestávají fungovat, protože kdo by si ty dortíky ke kafi pořád odpíral. Do hor už nevyběhnete jako kamzík, děti už si nenechají mluvit do života jako dřív a jako ideální zábava se začínají jevit hry na trénování paměti. Jeden by se z toho zhroutil… smíchem. Hana Hřebejková nabízí ve sbírce povídek Ať žijí padesátnice humorný pohled na zdánlivě všední problémy, v nichž se leckdo pozná. Snad i proto, že inspirací k jejich napsání byl sám život, který by se, koneckonců, neměl brát tak vážně.

Lidé ze všech oblastí života často hledají způsob, jak změnit karty, co jim byly rozdány. Usilují o to, aby šli po jiné cestě, než která jim byla nalinkována jejich nejbližšími. Jak lze dosáhnout úspěchu, ale přitom neztratit sebe sama? A kde byste měli začít, pokud chcete vydláždit svou vlastní cestu k úspěchu a spokojenosti? Nejen těmito otázkami se zabývá veleúspěšná česká dálková plavkyně Yvette Tulip Hlaváčová, držitelka řady rekordů a ocenění.

Susanne žije s novým přítelem spokojený studentský život v Paříži, připravuje se na závěrečné zkoušky, ale vše se náhle změní. Po autonehodě dočasně ztratí paměť, octne se na neznámém místě, neví, kdo je a kam patří. V této situaci najde v kapse svého kabátu pozvání do Bretaně, adresované Anne-Marie LeBarsové. Susanne v domnění, že je Anne-Marie, odjíždí do Bretaně do malebného místa nad strmými útesy, kde stojí pouze několik rybářských domků a maják. V domě strážce majáku Susanne poznává milou a srdečnou starou paní, která je přesvědčená, že se konečně setkává se svou vnučkou Anne-Marie. Obě ženy si padnou do oka a brzy si Susanne oblíbí celá osada. Dívka se také začíná sbližovat s Alanem, který po tragické ztrátě preferuje samotu, ale její nově nalezené štěstí začínají ohrožovat vzpomínky na minulý život, které se Susanne postupně vracejí…

Kniha známého hudebníka a hráče na bicí nástroje Jana Žižky, jenž vzpomíná na svůj profesní i soukromý život a především na krásná léta strávená v orchestru Ladislava Štaidla, doprovodné kapele Karla Gotta. Vypráví o příhodách, které se zpěvákem a se svými spoluhráči zažil, o koncertech doma i v zahraničí, uvádí i stručné charakteristiky členů orchestru a nezapomíná ani na významné hudebníky a zpěváky, které za svůj život potkal. S obdivem píše o profesních a lidských kvalitách Karla Gotta, na něhož stále myslí s úctou. Autor v úvodu své knihy uvádí: „Doufám, že čtenáře, příznivce a fandy Karla Gotta potěší mé vzpomínky na tak výjimečného umělce a mně velice blízkou osobnost psané z trochu jiného pohledu než články žurnalistů, kteří získávali informace vždy z mnoha neosobních zdrojů. Nikdy však z úhlu pohledu jeho muzikanta, který s ním prožil, byť většinou skrytý za jeho zády, čtvrt století spolupráce. Karle, díky za ta krásná léta po Tvém boku!!!“

Už je tomu sto let, co Laurent de Angeloure, známý především jako nesmrtelný hrabě de Saint-Germain, opustil švédský královský dvůr. Díky této zkušenosti se naučil vystupovat pod různými falešnými jmény. Bez přátel, bez jediné živé bytosti, s níž by mohl sdílet své tajemství, putuje Evropou i vzdáleným Orientem, avšak ani Laurentova samota netrvá věčně. Píše se rok 1748 a ve Frankfurtu nad Mohanem se schyluje k důležité události. Městskou branou přijíždějí dva cizinci, jedním z nich je právě Laurent a druhým je muž, jehož přítomnost by nikdo neočekával. Laurentovým novým přítelem a učitelem totiž bude sám Lucifer. Ten dává našemu hrdinovi novou identitu a představuje ho jako Karla Johanna Fausta, filozofa, učence a alchymistu. Společně s Luciferem se Laurent stává středobodem společenského života starého říšského města, seznamuje se s krásnou Markétkou a podléhá kouzlu Elizabety, provdané za císařského radu Johanna Caspara Goetha. Volné pokračování druhého románu české autorky Kristýny Freiové Nesmrtelný hrabě nevšedním způsobem vypráví příběh rodičů Johanna Wolfganga von Goetha, a postav, které jednoho z největších autorů světové literatury možná inspirovaly k napsání jeho nesmrtelného díla o doktoru Faustovi.

Susanne žije s novým přítelem spokojený studentský život v Paříži, připravuje se na závěrečné zkoušky, ale vše se náhle změní. Po autonehodě dočasně ztratí paměť, octne se na neznámém místě, neví, kdo je a kam patří. V této situaci najde v kapse svého kabátu pozvání do Bretaně, adresované Anne-Marie LeBarsové. Susanne v domnění, že je Anne-Marie, odjíždí do Bretaně do malebného místa nad strmými útesy, kde stojí pouze několik rybářských domků a maják. V domě strážce majáku Susanne poznává milou a srdečnou starou paní, která je přesvědčená, že se konečně setkává se svou vnučkou Anne-Marie. Obě ženy si padnou do oka a brzy si Susanne oblíbí celá osada. Dívka se také začíná sbližovat s Alanem, který po tragické ztrátě preferuje samotu, ale její nově nalezené štěstí začínají ohrožovat vzpomínky na minulý život, které se Susanne postupně vracejí…

Mladý nepraktický fantasta a introvert najde po otcově smrti nedokončený rodinný rodokmen a v něm záhadný červený otazník, který mu změní život. Odpůrce veškerého cestování a nenapravitelný snílek se pouští do dobrodružného pátrání po neznámém předkovi, jehož sto let staré stopy ho zavedou až na dalekou Sibiř, avšak spletité události se odehrávají i v Moskvě, v Kyjevě, na ruském venkově a hlavně pak v nejmenovaném českém provinčním městě a v Praze. Příběh se odehrává v roce 1913, je fiktivní, ačkoli historické údaje a reálie jsou pravdivé. Děj je propletený štědrou obrazotvorností „hrdiny“, exotickým přírodním koloritem, problematickou společenskou současností i historií, naléhavými ozvěnami první světové války, včetně působení československých legionářů či legendou o zlatě utopeném v Bajkalu.

Anna Langová, padesátiletá Němka, při návštěvě banky zjistí, že jí přišly na účet čtyři tisíce euro. Peníze poukázal jakýsi Abu Usama, kterého nezná, takže neví, zda jí peníze patří. Druhý den je pozvaná na policii, kde se dozví, že Abu Usama je, respektive byl, její syn Richard, který konvertoval k islámu a v Istanbulu spáchal sebevražedný atentát. Na onen svět s sebou vzal i mnoho turistů. Anna je zdrcená, nic nechápe a ve snaze dobrat se pochopení líčí komisaři Krollovi Richardův život. Od samého začátku. Kroll je trpělivým posluchačem a doufá, že něco odhalí. Výslech končí pozdě v noci. Anna odchází domů a Kroll se pouští do hledání stop

Biografie zpracovaná formou interview přibližuje život proslulého francouzského filmového herce, režiséra a producenta, který popisuje nejen léta slávy a velkých filmových rolí, ale vrací se i do dětství, vzpomíná na německou okupaci, na mizející židovské spolužáky i na osvobození a americké vojáky. Rodina, v níž bylo mnoho absolventů prestižních francouzských škol, z něj chtěla mít vzdělance, ale Pierre Richard tíhl k herectví. Po druhé maturitě dal sbohem vysoké škole a nějakou dobu prodával auta. Pak se rozhodl brát hodiny herectví u Charlese Dullina, kde potkával největší jména tehdejší divadelní scény, a tam definitivně zjistil, že není dramatický, nýbrž komediální herec. A tak se zrodil Velký blondýn, věčný smolař, snílek a nešika, který se zapsal do srdcí mnoha diváků a patří k legendám francouzské filmové komedie.

Vzpomínky dívky, která vyrůstala v bohaté rodině židovského obchodníka a rakouské zpěvačky v předválečné Opavě. Ačkoliv v rodině se mluvilo německy, byli českoslovenští patrioti a Eva chodila do české školy. Po příchodu Němců se Evino dětství, které prožívala obklopená láskou a blahobytem, náhle radikálně změnilo. Rodina jako položidovská musela čelit mnoha omezením, která zavedli nacisté na území Protektorátu Čechy a Morava, jejich židovští příbuzní postupně mizeli v transportech a většina jich zahynula v Osvětimi nebo v Treblince. Také Eva byla jednoho dne maminkou odvezena do Prahy a po dvou dnech ji maminka odvedla na nádraží Praha-Bubny, kde Eva nastoupila do transportu, který ji odvezl do Terezína. Maminka odmítla opustit židovského manžela a toto byla nelidská cena, kterou rodina musela zaplatit. Zkušenosti z Terezína, zlé, ale v některých směrech i pozitivní, poznamenaly autorku na celý život. Setkala se zde nejen s krutostí, ale i se špičkami evropské kultury, zpívala také v Krásově opeře Brundibár, ale pak se zármutkem sledovala, jak její přátelé odjíždějí s transporty na východ a ze dne na den mizí.

Píše se rok 1748 a ve Frankfurtu nad Mohanem se schyluje k důležité události. Městskou branou přijíždějí dva cizinci, jedním z nich je Laurent, nesmrtelný hrabě de Saint-Germain, a druhým je muž, jehož přítomnost by nikdo neočekával. Laurentovým novým přítelem a učitelem totiž je sám Lucifer. Ten dává našemu hrdinovi novou identitu a představuje ho jako Karla Johanna Fausta, filozofa, učence a alchymistu. Společně s Luciferem se Laurent stává středobodem společenského života starého říšského města, seznamuje se s krásnou Markétkou a podléhá kouzlu Elizabety, provdané za císařského radu Johanna Caspara Goetha. Autorka rozehrává historickou a milostnou fantasy, zalidněnou reálnými historickými postavami i postavami nadpřirozenými, které ovlivňují osudy skutečných lidí. Volné pokračování románu Kristýny Freiové Nesmrtelný hrabě nevšedním způsobem vypráví příběh rodičů Johanna Wolfganga Goetha a postav, které jednoho z největších autorů světové literatury možná inspirovaly k napsání jeho nesmrtelného díla o doktoru Faustovi.