Nakladatelství Libri strana 38 z 38

Publikace přibližuje čtivou formou dějiny bankovnictví u nás, včetně mnoha detailních údajů i nejrůznějších zajímavostí. Vypráví např. o založení první banky na našem území, o vzniku první zastavárny v Praze, tzv. Schwarzenberské banky, prvních spořitelen a akciových či zemských bank a o rozvoji peněžnictví v habsburské monarchii, Československu, ale i v ČR a na Slovensku, a to až do současnosti. Vedle historie bankovnictví přináší informace o tom, jak se vyvíjely hlavní bankovní služby a technologie (mj. trezory, platební karty). Kniha vychází ve svém druhém, přepracovaném a doplněném vydání k 30. výročí vzniku bankovnictví České republiky a Slovenska. Text na křídovém papíře provází přes 200 vesměs barevných fotografií, z části unikátních (bankéři, interiéry a exteriéry bank u nás i v Rakousku). Přivítají ji zájemci o historii, bankovnictví, ale i architekturu.

Kniha je komparativní studií zabývající se vyhnáním a odsunem Němců z Československa v německé a české beletrii (Jörg Bernig, Josef Mühlberger, respektive Václav Řezáč, Jaroslav Durych, Pavel Kohout, Karel Ptáčník), ale i v orální historii. V širším společenském kontextu zkoumá studie utváření české kolektivní paměti o poválečných událostech v Československu týkajících se německy mluvících obyvatel.

Svazek je věnován bohaté historii mlýnů nejen v historických městech pražských - na Vltavě i Čertovce - ale také dalším mlýnům v rámci dnešní pražské aglomerace i jejího nejbližšího okolí (Radotínský potok, Únětický potok až po Roztoky, Průhonice apod.). Autor si všímá i dalších momentů souvisejících s mlýny, stavbou jezů, vodárenských věží s mlýny spojených a samozřejmě i majitelů a mlynářských rodů.

Kniha se věnuje literární tvorbě německo-židovských autorů, kteří po druhé světové válce působili v nově vzniklých německých státech – v Německé demokratické republice a ve Spolkové republice Německo – a následně ve znovusjednoceném Německu. Na příkladech literárních děl první a druhé generace spisovatelů přeživších holocaust autorka popisuje, jak je reflektován holocaust, fenomén židovství a německo-židovská koexistence v rozděleném a znovusjednoceném Německu do začátku nového milénia. V publikaci je vykresleno, jakým vývojem prošla literární reflexe na toto téma, čím se odlišuje a v čem je podobná tvorba autorů žijících v odlišných částech Německa a jak se utvářelo německo-židovské literární pole po znovusjednocení Německa. S těmito otázkami úzce souvisí otázka židovské identity, která prošla ve zkoumaném období v Německu zásadní proměnou a jejíž nejrůznější podoby jsou tematizovány v literárních dílech a jsou také předmětem bádání. Součástí knihy je rozhovor se současnou autorkou Esther Dischereit, spisovatelkou druhé generace přeživších německých Židů.