Nakladatelství Pragoline strana 6 z 6

Po úspěšné knize Kutnohorská pátračka na stopě autor seznamuje s dalšími kriminálními případy řešenými v letech 1928-1942 příslušníky kutnohorské četnické pátrací stanice. Jedná dnes se o dnes již zapomenuté případy, které ve své době byly předmětem zájmu veřejnosti, měly své nezastupitlné místo na stránkách dobového tisku a plnily oblíbenou rubriku "Ze soudní síně".

Slavný státní cirkus „Humberto“ vznikl v roce 1951 inspirován románem Eduarda Basse. Příběhy, které autor knihy předkládá čtenářům a fanouškům, jsou historicky skutečné a začínají již v roce 1865. Jungovi byli první, kteří založili v Čechách cirkus jako takový. Už po staletí se jejich řemeslo dědí z generace na generaci. Otci rodiny a principálovi Dominikovi bylo 54 let, byl to vynikající drezér zvířat, artista a vrhač nožů. Jeho žena Josefína pocházela z rodiny pouťových zápasníků. V cirkuse předváděla silovou akrobacii. Nejstaršímu synovi Fedorovi bylo 28 let, byl po otci hezký, vysoký a modrooký. Předváděl ohňovou show, polykání a plivání ohně a chůzi po vysokém laně. Druhorozený syn Frederik ve svých pětadvaceti letech byl skvělým akrobatem, žonglérem, skákačem na koních a ostrostřelcem s puškou a pistolí. Nejmladší dcera Marie byla vynikající akrobatka na vysoké hrazdě a tuze ohebná hadí žena. Muziku měli v genech - každý z nich uměl hrát na nějaký hudební nástroj nebo zpívat. Co se týkalo artistického umění, uměli také každý téměř vše, od žonglování až po akrobacii a také věděli vše o řízení cirkusu, byl to sehraný tým. A tak jednoho dne postavili své šapitó v Mníšku pod Brdy na náměstí, kde bylo vyhrazeno místo pro poutě a podobné kratochvíle. Zavezli své maringotky na plac, vyměřili místo na šapitó a začali zatloukat kolíky a stavět stožáry. Zde se odehrálo první vystoupení. Cviky na hrazdě, deska smrti s vrháním nožů, artistické a žonglérské kousky, hudební produkce. Lidé začali tleskat a vykřikovat: “Bravo!” Od té doby Cirkus Jung baví své diváky po celém světě a hlavně doma v Česku, do dnešních dnů! Vžijte se alespoň na chvilku do role cirkusáků a prožijte s nimi neuvěřitelná dobrodružství!

Psychologický thriller z akademického prostředí reflektující problematiku sexuálního obtěžování na vysokých školách. Kniha si klade složité etické otázky týkající se zejména moci a jejího zneužívání. Příběh je volně inspirován kauzami sexuálního obtěžování vysokoškolských studentek, které proběhly v nedávné době médii a otřásly veřejností. Fakulta strachu se snaží čtenářům přiblížit motivaci pachatelů i situaci obětí a poskytnout hlubší vhled do dané problematiky, kdy nic není černobílé, ani tak, jak se může na první pohled zdát.

Slovo „podpovídka“ poprvé užil spisovatel Karel Čapek k označení velmi krátké povídky, obsahující pouze pointu. Přesně taková je i kopa četnických podpovídek, časově zasazených do doby Čapkových Povídek z jedné kapsy a Povídek z druhé kapsy. Jednotlivé podpovídky vycházejí ze skutečných případů a událostí, se kterými se setkávali četníci během výkonu své náročné služby. V případě pověsti o trestném činu bylo třeba vyslechnout osoby, skrze které se pověst šířila a sledovat ji až k jejímu samému prameni a přesvědčit se, zda se na něčem zakládá či nikoliv, aby mohlo být buď zavedeno trestní řízení proti určité osobě anebo takové podezření odloženo ad acta.