Nakladatelství Universum strana 9 z 14

Díky této knize budete vědět o rozvodech všechno! Rozebírá se jedenáct typů rozvodů: banální nevěra, odcizení manželů při výchově dětí, uspěchaná svatba, svazek s cizincem a mnoho dalších modelových situací. Po každém popsaném příběhu následuje krátký komentář elitní právničky a známého vztahového poradce – kniha tak slouží i jako poradna, díky níž naberete pro život užitečné informace. Na závěr každé kapitoly je uveden příběh z reálného života: konkrétní slavný pár, jemuž se daný typ rozvodu nevyhnul.

Proč se za desítky let nepodařilo najít slavný štěchovický poklad? Protože romantický příběh o bednách plných zlata je falešná stopa a největší lež třetí říše. Existují důkazy, že tajemný vlak plný zlata do Štěchovic doputovat nemohl. Odhrňme spolu nános legend, vymyšlených nacisty i samotnými hledači. Objevme neznámou kapitolu dějin, ve které chtěli nacisté vyrobit nejstrašnější zbraň, jakou kdy lidstvo vymyslelo. Odhalme skutečný příběh štěchovického pokladu. Druhé vydání je opraveno a doplněno na základě nově zjištěných skutečností.

Často se mluví o rakovině jako takové, méně už pak o tom, že v sedmi z deseti případů přítel či manžel opustí nemocnou ženu, pro kterou se již tak náročná situace stává ještě tíživější. Přitom právě psychická pohoda a péče i empatie blízkého člověka jsou pro úspěšné překonání nemoci neméně důležité jako samotná léčba. Ocitne-li se někdo v takové nelehké životní pozici, potřebuje akutní pomoc v podobě tzv. přeprogramování mysli na pozitivní trajektorii myšlení. To i dle dlouholetého výzkumu v oblasti neurovědy sice chvíli trvá, nejméně 21 dní, ale při dodržení patřičných postupů přinese úspěch. Autorka je toho důkazem. Adriana Krnáčová při psaní této knihy vycházela z vlastní zkušenosti, studia a vnitřní potřeby poskytnout pomoc, ukázat cestu ven z temna a dodat odvahu zejména onkologickým pacientkám, ale nejenom jim.

Syrový a upřímný rozhovor Jolany Voldánové s generálem Petrem Pavlem. Zkušená moderátorka se nevyhýbá žádným tématům – dětství, společenské názory, členství v KSČ, zkušenosti z NATO či důvody, proč se generál Petr Pavel rozhodl kandidovat na prezidentský post.„…. může to vypadat sebenaivněji nebo sebebeznadějněji, ale prostě chci zkoušet změnit blbou náladu v náladu dobrou. A myslím si, že to jde a že tomu může hodně pomoct právě to, že se to nejprve odšpuntuje na vršku. Protože když lidi vidí, co se teď v této zemi a v politice děje, tak musejí být opravdu znechucení. Jestli se na to dívá velká část lidí jako já, když vidí, co politici občas předvádějí, jak beztrestně to mnohým z nich prochází, jak se nám často smějí do tváře za něco, za co bychom my všichni ostatní byli potrestaní, tak to samozřejmě nemůže budit velký optimismus. Když to ale bude jinak a lidi alespoň začnou mít pocit, že pravidla platí pro všechny a že je tady možnost přijít s dobrým nápadem a nebýt za to hned po zásluze potrestán, a když pak takový nápad dostane zelenou, tak se to začne trošku hýbat dopředu. A myslím, že pak by se pomalu mohla měnit i ta blbá nálada, kterou tu dnes už zase bohužel máme.“

Karel Engliš pocházel z chudé rodiny ve Slezsku. Díky svému talentu, píli a houževnatosti se vypracoval na předního československého národohospodáře. Nespokojil se však jen s akademickou půdou, ale snažil se své názory a teorie prosadit v praxi. Byl dlouholetým ministrem financí, bez něhož si vládu v určité době nedokázal nikdo představit. Později se stal rovněž guvernérem Národní banky československé. Rašín československou měnu vybudoval. Engliš ji dokázal udělat stabilní.

Jak se pozná „hodný“ a „zlý“ virus? Proč viry mutují, a můžeme to my, jejich lidští hostitelé, nějak ovlivnit? Jak to, že s počty nakažených se dlouho zdánlivě nic neděje, načež náhle a prudce vyskočí na několikanásobek? Na tyto a mnohé další otázky odpovídá známý biolog Jaroslav Flegr ve svých internetových článcích tak, aby jim rozuměl nejen jeho kocourek Micík, ale především lidští čtenáři. S humorem pojaté výklady o zákonitostech epidemie a návody, jak ji zvládnout, doplňují aktuální komentáře a rozhovory, které Micík se svým majitelem vedl.

Máme zde pokračování populární řady Angličtina pro lamy. Kniha je opět vtipná, a přitom poučná. Oslovit může nejen věčné začátečníky, ale i studenty, kteří mají potíže s tradičními učebnicemi nebo si prostě chtějí něco ujasnit. V třetím díle opět najdete krátké kapitoly ve formě vyprávění a příběhů s mnoha příklady, které tvoří přehled gramatických jevů od úrovně A1 po pokročilejší B2 s důrazem na obvyklé chyby českých studentů. Pro čtenáře od 12 let.

Více než čtyřicet let se Státní bezpečnost pokoušela najít domnělé nacistické poklady. Mnohokrát skončilo nadějné hledání monstrózní blamáží, ale několikrát byla velmi blízko. V některých případech dokonce byla na správném místě, jen přišla jako druhá v pořadí. Odhalme spolu zapomenuté příběhy, plné tajemství, romantiky a dobrodružství, ale i groteskní historky, plné omylů, nesmyslů a dodnes nezveřejněných průšvihů.

Organizace SS po celá léta držela v koncentračních táborech Sachsenhausen, Buchenwald a Dachau zvláštní a čestné vězně z Německa i ze zahraničí. Pro ten účel se konfiskovaly zámečky, zámky i hotely, jež měly sloužit jako příbytky pro vysoce postavené státní vězně. Tito vězni, držení obvykle v přísné izolaci od okolního světa, měli v rámci nacistického represivního systému zvláštní postavení. Často měli k dispozici dokonce vlastní služebný personál. Mezi rukojmími byli politici, vojáci, průmyslníci, duchovní i příslušníci. Našli se mezi nimi rovněž odpůrci režimu, například pastor Martin Niemöller, neúspěšný atentátník na Hitlera Georg Elser nebo bývalý rakouský kancléř Kurt Schuschnigg. A patřil k nim též Stalinův syn Jakov Džugašvili, jehož jeho otec odmítl vyměnit za německé rukojmí. Čestnými vězni byli nizozemský ministerský předseda Hendrik Coljins, regent Maďarského království Miklós Horthy, italská princezna Mafalda, belgický král Leopold III. i francouzský premiér Léon Blum. Tato kniha přináší řadu nových poznatků o nacionálněsocialistické represivní politice.

Vlasta Burian, Johnny Weissmüller, Erich Tylínek, Sonja Henie, Lino Ventura, Dick Francis, Bud Spencer, Jurij Vlasov, Josef Nálepa, Toller Cranston. V pořadí daném rokem jejich narození obsahuje kniha deset příběhů těchto osobností, které svůj život zasvětily dvěma zdánlivě tak rozdílným fenoménům, jako jsou sport a umění. V obou se přitom dočkaly i ve světovém měřítku velkého věhlasu. V knize se například dočteme, že Král komiků Vlasta Burian byl nejen fotbalovým brankářem pražské Sparty, ale že sport vášnivě miloval – přinejmenším stejně jako divadlo a film. Že Ericha Tylínka, hokejového gólmana a posléze skvělého fotografa, málem roztrhala rozzuřená šelma ve lví kleci. Že Sonja Henie, fenomenální krasobruslařka a později hollywoodská filmová hvězda, byla v určité době obdivovatelkou Adolfa Hitlera, nadprůměrně tíhla k mužům a toužila po hmotném bohatství. Že Lino Ventura by se patrně nestal věhlasným hercem, kdyby coby mistr Evropy v zápase neutrpěl vážné zranění. Všem těmto osobnostem dopomohl sport k tomu, aby své životní příběhy naplnily víc než vrchovatě hned ve dvou rovinách. Vedle často dřímajícího uměleckého talentu v nich sport rozvinul silnou vůli, ctižádostivost, sebevědomí, víru ve vlastní síly. A také schopnost uvědomit si, co všechno je třeba v cestě za úspěchem nejen udělat, ale i obětovat.

Dálkový výslech Václava Havla je nejosobitější a také nejúspěšnější knihou našeho bývalého prezidenta. Je vyznáním jeho vztahu k lidem, umění, politice a je i jeho životopisem. Tím, že tento rozhovor Karlu Hvížďalovi poskytl, ze sebe sejmul povinnost jednou napsat paměti. Dálkový výslech vyšel poprvé česky v Londýně v roce 1986. Upravené vydání, doplněné o unikátní fotografie či předmluvu Petra Pitharta, vychází k Havlovým nedožitým 85. narozeninám.

Jedna z lidových definic života říká, že je to sled nepřetržitě za sebou jdoucích větších či menších průšvihů. Ty menší řešíme mávnutím ruky, větším říkáme starosti a ty opravdu velké jsou označovány jako krize. V dramatu znamená krize bod obratu, kdy do té doby poklidně plynoucí děj se náhle zvrtne. V životě je to podobné. Navíc se většinou nedostává prostředků, zkušeností a času. Některým krizím se nevyhneme a jsou dokonce předvídatelné (dospívání, střední věk), ale většina z nich nás zastihne nečekaně, ačkoliv z pozdějšího pohledu vidíme, že náš život k nim směřoval. Některým by dokonce bylo možné zabránit, kdybychom si včas všimli varovných příznaků a jednali včas. O tom všem jedná publikace autorské dvojice psychiatrů Radkina Honzáka a Vladimíry Novotné, která má s krizemi a jejich důsledky bohaté zkušenosti jak z klinické, tak z poradenské praxe. V textu je popsána krok po kroku anatomie krize, způsoby řešení v jednotlivých fázích i nejčastější typy životních zvratů. Jsou uváděny také příklady celospolečenských krizí, které umožňují lepší orientaci v nejistých dobách. Kniha je příručkou jak pro běžné použití, tak návodem pro ty z nás, kteří se věnují pomáhajícím nebo pomoc nabízejícím profesím. Konečně může být užitečná také těm, kteří chtějí pomoci, leč nemají dost zkušeností.

Kniha BYZNYS ETIKETA A KOMUNIKACE je určena všem, kteří chtějí dosáhnout úspěchu ve své profesi, ať už ve světě obchodu, financí, veřejné správy či politiky. Je nepostradatelná pro všechny, kdo komunikují s klienty či obchodními partnery, ať jde o manažery firem a úřadů, obchodní zástupce, agenty pojišťoven, realitní makléře či pracovníky finančních společností, kteří nabízejí služby veřejnosti. Je skvělou příručkou pro studenty diplomacie a mezinárodních vztahů, komunikace a mediální komunikace.Podrobně rozebírá pravidla etikety ve všech oblastech, které podmiňují úspěch při jednání, počínaje vhodným oblečením přes kontaktní situace až po stolování a účast na společenských akcích. Najdeme v ní praktické návody, jak řešit dress code, pozvánky, chování při různých pracovních i společenských setkáních. V kapitolách o komunikaci najde čtenář poučení o zásadách jednání s klientem, o vyjednávání a jeho taktice, o dovednosti, jak účinně prezentovat. Nechybějí kapitoly o jazykové stránce veřejných projevů a rétorice. Manažeři a politikové uvítají i kapitoly o komunikaci s médii. Kniha poslouží jako praktické kompendium zahrnující všechny poznatky z oboru etikety a komunikačních dovedností.

O stresu se hovoří zejména jako o umělé, lidstvem vyrobené zátěži. Člověk se musel naučit porozumět a vzdorovat rozmanitým stresovým vlivům od počátku své existence. Tělesná zátěž, zima střídaná horkem, nedostatek jídla a tekutin, bakterie, viry, nedostatek spánku či bolest zasahovaly do našich životů od nepaměti. V dnešní době vnímáme stres především jako významnou příčinu vzniku řady tělesných a duševních onemocnění, a chápeme jej jako nebezpečný.Pavel Kolář, celosvětově uznávaný fyzioterapeut a odborník na celostní medicínu, ve své knize Posilování stresem – Cesta k odolnosti mimo jiné rozebírá opačnou úlohu stresových vlivů, a to zejména z hlediska zvýšení odolnosti našeho organismu. Naše tělo a duše v sobě skrývá obrovský potenciál udělat nás nejen silně odolnými, ale také šťastnými. Využijme ho a vezměme odpovědnost za své zdraví a kvalitu svého života do vlastních rukou!

Jaké zoufalství musí pronásledovat lidi, kteří se v přecpaném podpalubí vydají na širé moře i s malými dětmi v náručí? Kniha Břehy nejsou na dohled jsou deníkové záznamy Jitky Kosíkové, dětské zdravotní sestry, z práce na misích Lékařů bez hranic. Jejím úkolem je postarat se o lidi ztracené na útěku. Neví, jestli zítřek přinese v gumových člunech zraněné děti, poleptané, nemocné, jestli budou na palubě rodit, jestli bude resuscitovat, neví, kolik dětí povezou na italskou pevninu v kontejneru vyhrazeném pro zemřelé.Vzpomínky na misi ve zhrouceném Středomoří uprostřed humanitární krize střídají postřehy z práce v pediatrickém týmu mobilního hospice Cesta domů a jemné pasáže deníků týkající se Jitčiných vztahů a úryvky – nikdy neodeslaných – milostných dopisů.

Kniha Vítězství Zátopkova stínu je ve znamení čísla 21. Vychází v jednadvacátém roce 21. století a v jednadvaceti návratech do dějin novodobých olympijských her připomíná některé z bezpočtu příběhů, které se při nich a v souvislosti s nimi odehrály. Vypráví se v nich mimo jiné o tom, jak první český diskobolos získal v Paříži v posledním roce 19. století stříbrnou medaili. Jak v Antverpách o dvacet let později dopadli při své olympijské i reprezentační premiéře českoslovenští fotbalisté. Jak sedm našich sportovců, pro jejichž účast na hrách musely být uspořádány finanční sbírky, přivezlo z her v Los Angeles 1932 čtyři medaile. Proč jeden náš olympionik kvůli svému kádrovému škraloupu málem neodcestoval do Helsinek 1952 a kdo se za něj postavil. Nebo díky čemu a za jakých okolností byla nejúspěšnější účastnicí her v Melbourne 1956 šestatřicetiletá maďarská gymnastka. Všichni hrdinové těchto a dalších vyprávění měli jedno společné. Každý považoval svou účast na letních olympijských hrách za vrchol svého sportovního snažení. Za příležitost změřit síly s nejsilnějšími soupeři, touhu vybojovat nejcennější medaile. Současně to však jsou také příběhy o lidské sounáležitosti, přátelství a vzájemné toleranci. V lichém roce, tak jako tomu bude letos, se novodobé olympijské hry dosud nikdy nekonaly. V důsledku celosvětové koronavirové pandemie byly posunuty o dvanáct měsíců. Z hlediska olympijské historie je to sice bezprecedentní, ale i symbolické. Více než jedno tisíciletí dlouhá antická tradice byla v Aténách, hlavním městě země, kde kdysi vznikly, obnovena právě před 125 lety.