Nakladatelství XYZ strana 148 z 187

Publikace o charakteristických povahových rysech, myšlení i jednání Italů.

Publikace o charakteristických povahových rysech, myšlení i jednání Italů.

Publikace o charakteristických povahových rysech, myšlení i jednání Řeků.

Legendární dětská kniha v audio podobě a skvělé interpretaci Lucie Vondráčkové. Malou Heidi přivede její teta, která se o ni starala po smrti jejích rodičů, k dědečkovi do hor. Starý Konrád není touto situací nadšen, zpočátku se sblížení s vnučkou brání, ale brzy si ji oblíbí, stejně jako si Heidi zamiluje hory a lidi v nich žijící.

Oblíbený Záchodník vám pomůže ukrátit chvilky v místnůstce, kam musíme všichni a každý sám. Kromě oblíbených křížovek, osmisměrek a sudoku vás tentokrát čekají hororové a detektivní příběhy, vtipy, hádanky, eroticky laděné pohádky a říkadla. Procvičíte si také zásady slušného chování a počtete si ve veselých deníčcích. Můžete si také otestovat, jak dobře znáte filmové hlášky. A díky spolupráci s webovými stránkami www.lamer.cz se můžete zasmát nad tím, co se nám všem občas podaří vyplodit v počítači například při chatování.

Už jste se někdy probudili na náměstí vystlaném peřinami, kde mezi písničkami poletují bílá pírka a kde se můžete setkat s vlastními sny? Příběh V peřinách, jehož autorem je Miroslav Adamec, otvírá čtenářům bránu právě do takového kouzelného světa. Doporučuje se číst nejen před spaním… Matěj a Vendulka jsou děti z čistírny peří a život jim plyne bez trampot. Mají starostlivou maminku, co ráda vzpomíná na chvíle, kdy jako malá střílela z praku, popleteného tátu, co šije bundy pro horolezce, sní o velehorách a sám se bojí výšek, ráznou babičku a věčně zadumaného dědečka. Právě on jim dny lehké jako peříčko obrátí naruby. Přijde totiž na způsob, jak vyčistit peřiny od zlých snů. Brzy na to ovšem záhadně zmizí. Od toho momentu se ve městě začnou dít divné věci. Objeví se dívka krásná jako sen, ale taky neznámý muž, který unáší děti ve velkém pytli. Ze sklepa čistírny se čím dál častěji ozývají výstražné rány blížícího se nebezpečí. A aby toho nebylo málo, přistěhuje se i vykládačka snů, závistivá a proradná Hilda, která je s nočními můrami jedna ruka. A je hlavně na Matějovi a Vendulce, jak si s tím vším poradí. Knížka Miroslava Adamce, která inspirovala stejnojmenný filmový muzikál, je originální, zábavná, nápaditá a vtáhne do děje čtenáře všech generací. Je Obohacená mnoha původními písňovými texty a unikátními fotografiemi z filmu! V peřinách je laskavý příběh plný odvahy, dobrodružství, humoru a hlavně snových snů.

Publikace o charakteristických povahových rysech, myšlení i jednání Řeků.

Historický román z 80. let 17. století na severovýchodní Moravě, kde v této době řádila inkvizice a došlo k hromadnému procesu s údajnými čarodějnicemi. Podkladem románu byl rozsáhlý archivní materiál z těchto let. Proces navenek předstíral tažení proti černé magii, ve skutečnosti sloužil k nestydatému obohacování inkvizitorů. Líčí drastické metody používané při výsleších apod. V centru stojí osud šumperského děkana Lautnera, který jako jediný kněz otevřeně vystoupil proti inkvizici a stane se jednou z jejich posledních obětí.

Už jste se někdy probudili na náměstí vystlaném peřinami, kde mezi písničkami poletují bílá pírka a kde se můžete setkat s vlastními sny? Příběh V peřinách, jehož autorem je Miroslav Adamec, otvírá čtenářům bránu právě do takového kouzelného světa. Doporučuje se číst nejen před spaním… Matěj a Vendulka jsou děti z čistírny peří a život jim plyne bez trampot. Mají starostlivou maminku, co ráda vzpomíná na chvíle, kdy jako malá střílela z praku, popleteného tátu, co šije bundy pro horolezce, sní o velehorách a sám se bojí výšek, ráznou babičku a věčně zadumaného dědečka. Právě on jim dny lehké jako peříčko obrátí naruby. Přijde totiž na způsob, jak vyčistit peřiny od zlých snů. Brzy na to ovšem záhadně zmizí. Od toho momentu se ve městě začnou dít divné věci. Objeví se dívka krásná jako sen, ale taky neznámý muž, který unáší děti ve velkém pytli. Ze sklepa čistírny se čím dál častěji ozývají výstražné rány blížícího se nebezpečí. A aby toho nebylo málo, přistěhuje se i vykládačka snů, závistivá a proradná Hilda, která je s nočními můrami jedna ruka. A je hlavně na Matějovi a Vendulce, jak si s tím vším poradí. Knížka Miroslava Adamce, která inspirovala stejnojmenný filmový muzikál, je originální, zábavná, nápaditá a vtáhne do děje čtenáře všech generací. Je Obohacená mnoha původními písňovými texty a unikátními fotografiemi z filmu! V peřinách je laskavý příběh plný odvahy, dobrodružství, humoru a hlavně snových snů.

Publikace o charakteristických povahových rysech, myšlení i jednání Španělů.

Publikace o charakteristických povahových rysech, myšlení i jednání Španělů.

Jaké poselství nám přináší Brian? Jsou v nebi Vánoce opravdu každý den? Je ten papoušek mrtvý, nebo se mu jen stýská po fjordech? Co si Pythoni myslí o Sartrovi? A Sartre o Pythonech? Na tyto i další filozofické otázky vám odpoví vybraní američtí filozofové v jednadvaceti esejích, které se týkají humoru a jsou s humorem psány.

Pavel Kovář v knížce Miroslav Plzák osobně uspořádal výpovědi známého psychiatra a odborníka na párové soužití. MUDr. Miroslav Plzák vypráví o své klinické praxi, vzpomíná na setkávání s mnoha osobnostmi české společnosti. Znal je díky své profesi, poznával je i na divadelních prknech nebo v zákulisí filmů. Ano, Miroslav Plzák vždy provokoval. Čím? Vyhlásil například boj pojmu Láska. Považoval jej za příliš svatý či romantický, a proto zbytečně nedotknutelný. Nabízel pohledy realističtější. Manželskou nevěru otce rodiny navrhoval vyřešit tím, že muž se místo dlouhodobé káznice zastydí a žena mu odpustí. Ale pozor: nikdy nevyslovil ono „zatloukat, zatloukat a zatloukat“, jež mu bylo mediálním zkreslením omylem připsáno. Krátce poté, co se stal primářem psychiatrické kliniky pražské fakultní nemocnice, založil Linku důvěry. Důvodem bylo, že Československo vykazovalo v šedesátých letech minulého století největší sebevražednost na světě. A když se poté ukázalo, že na linku telefonují většinou lidé nešťastní v partnerských vztazích, vznikly manželské poradny, a on byl rovněž u toho. O partnerských vztazích napsal mnoho knížek, dvě divadelní hry a několik televizních scénářů. K tvorbě přistupoval vždy – jak sám tvrdil – v duchu latinského ridendo dicere verum, neboli „říkat pravdu s úsměvem“. Domníval se totiž, že to lépe na čtenáře či diváka zapůsobí, více to zabírá. Byl vlastně svým způsobem jakýsi laskavý komik; ostatně vystupoval několik let na jevišti Semaforu. Díky své atraktivní profesi psychiatra i díky svému snobství, o kterém sám ve zralém věku s úsměvem mluvil, se přátelil s elitou pražské bohémy. I na tu se však díval očima své profese a často kriticky.

Pavel Kovář v knížce Miroslav Plzák osobně uspořádal výpovědi známého psychiatra a odborníka na párové soužití. MUDr. Miroslav Plzák vypráví o své klinické praxi, vzpomíná na setkávání s mnoha osobnostmi české společnosti. Znal je díky své profesi, poznával je i na divadelních prknech nebo v zákulisí filmů. Ano, Miroslav Plzák vždy provokoval. Čím? Vyhlásil například boj pojmu Láska. Považoval jej za příliš svatý či romantický, a proto zbytečně nedotknutelný. Nabízel pohledy realističtější. Manželskou nevěru otce rodiny navrhoval vyřešit tím, že muž se místo dlouhodobé káznice zastydí a žena mu odpustí. Ale pozor: nikdy nevyslovil ono „zatloukat, zatloukat a zatloukat“, jež mu bylo mediálním zkreslením omylem připsáno. Krátce poté, co se stal primářem psychiatrické kliniky pražské fakultní nemocnice, založil Linku důvěry. Důvodem bylo, že Československo vykazovalo v šedesátých letech minulého století největší sebevražednost na světě. A když se poté ukázalo, že na linku telefonují většinou lidé nešťastní v partnerských vztazích, vznikly manželské poradny, a on byl rovněž u toho. O partnerských vztazích napsal mnoho knížek, dvě divadelní hry a několik televizních scénářů. K tvorbě přistupoval vždy – jak sám tvrdil – v duchu latinského ridendo dicere verum, neboli „říkat pravdu s úsměvem“. Domníval se totiž, že to lépe na čtenáře či diváka zapůsobí, více to zabírá. Byl vlastně svým způsobem jakýsi laskavý komik; ostatně vystupoval několik let na jevišti Semaforu. Díky své atraktivní profesi psychiatra i díky svému snobství, o kterém sám ve zralém věku s úsměvem mluvil, se přátelil s elitou pražské bohémy. I na tu se však díval očima své profese a často kriticky.

V neděli 13. ledna 1991 zanechal ve vrátnici Národního divadla Jiří Kováč dopis s oslovením - Milostivá slečno!, který adresoval Evě Urbanové, v té době zcela neznámé posile pražského operního souboru z Plzně. Jeho nabídka na spolupráci vypadala na první pohled jako čiré pábitelství, chtěl se pokusit dostat nový dramatický soprán do nejvyšších pater světové opery. Eva Urbanová přikývla. Společně prožili dlouhé a namáhavé, avšak strmé stoupání vzhůru. Pro mnoho lidí kolem byli jen "dva blázni", ale oni věřili svému cíli, tomu, co chtěli dokázat.

V neděli 13. ledna 1991 zanechal ve vrátnici Národního divadla Jiří Kováč dopis s oslovením - Milostivá slečno!, který adresoval Evě Urbanové, v té době zcela neznámé posile pražského operního souboru z Plzně. Jeho nabídka na spolupráci vypadala na první pohled jako čiré pábitelství, chtěl se pokusit dostat nový dramatický soprán do nejvyšších pater světové opery. Eva Urbanová přikývla. Společně prožili dlouhé a namáhavé, avšak strmé stoupání vzhůru. Pro mnoho lidí kolem byli jen "dva blázni", ale oni věřili svému cíli, tomu, co chtěli dokázat.