Naše vojsko strana 137 z 175

Startér mávne praporkem a na tra se vyřítí pole závodních vozů, aby svedlo sebevražedný souboj v nejtěžším automobilovém závodě – Horském okruhu – o konečné vítězství. Nikdo z desetitisíců diváků však přitom netuší, jaké dramatické události předcházely tomuto vrcholnému souboji mužů za volantem. Na Horském okruhu se sešel nejen výkvět světových jezdců, ale i výkvět nejlepších továrních strojů. Vítězství v tomto závodě znamená pro vítěznou firmu i další veliké možnosti prodejní. Proto dochází v zákulisí k nelítostným intrikám, jejichž důsledkem jsou pak i smrtelné havárie na dráze. Tento Damoklův meč visí nad špičkovými jezdci několika továren z jezdců, kteří jsou po léta přáteli, se v této chvíli stávají soupeři. Vítězství se snaží urvat jihoamerická továrna Alvarez s tý mem, který tvoří její znamenití jezdci Sidra, Gomez a další. A proti Alvarezu nastupuje německé mužstvo v čele s rekordmanem Seeringem a Manfredem Falkem, „fantomem“ závodních drah. Tito dva jezdci mají za úkol vyhrát. Ale mezi Seeringem a Falkem je nerozřešený osobní zápas, zápas o Inge Torwaldovou, kterou oba milují. A než startér zvedne praporek, manažer jihoamerické firmy Alvarez, José Roseiro, dává svému nejlepšímu jezdci Sidrovi poslední instrukci, která zní: Porazit Manfreda Falka, odměna sto tisíc pesos! Porazit za každou ce nu. Za každou cenu... Hofého příběh z prostředí automo bilových závodů, ze zákulisí továrních firem, je vzrušující do poslední stránky, nebo samo ovzduší, v němž se tento příběh odehrává, je nabito dramatičností, napětím a nečekanými zvraty.

Publikace líčí osudy parašutistů skupiny Spelter od jejich seskoku u vesnice Kramolín v okrese Třebíč v noci ze 4. na 5. května 1944, přes ztrátujejich velitele, navázání kontaktů s domácím odbojem, až po vznik nové partyzánské skupiny Lenka-Jih.

Publikace líčí osudy parašutistů skupiny Spelter od jejich seskoku u vesnice Kramolín v okrese Třebíč v noci ze 4. na 5. května 1944, přes ztrátujejich velitele, navázání kontaktů s domácím odbojem, až po vznik nové partyzánské skupiny Lenka-Jih.

Richard Marcinko v této knize svolává válečníky, kteří sloužili po jeho boku, aby vyprávěli své vlastní příběhy o tom, jak bojovali ve všech končinách světa. Skuteční představitelé románoých hrdinů líčí svou cestu z civilu do výcvikového kurzu, své první zážitky uprostřed palby a vzpomínají, jak se ze začátečníků změnili v ostřílené veterány a profesionální válečníky, kteří se nikdy nevzdávají.

Milostný život, erotiku a sbližování bereme všichni velmi vážně. Jinak tomu ani být nemůže. Představte si, že by si vás někdo namlouval a zároveň si z tohoto rituálu dělal legraci. Jistě by pohořel. A právě situace, které pro nás tolik znamenají, skýtají nejúrodnější půdu pro trapasy všeho druhu. V tu chvíli se cítíme hrozně a nejraději bychom někam zalezli. Kupodivu ale s odstupem času dokážeme nepříjemnou událost interpretovat s nadhledem a dokonce i humorem, což je velmi zdravé. Přejeme tento shovívavý postoj i vám, neboť není na tomto světě člověka, který by se do nějakého trapasu nikdy nedostal.

Hrdinkou thrillerového detektivního příběhu Hra s mozkem je americká studenkta na patologii, kde pomáhá při pitvách. Když se vrací na Vánoce z koleje domů, s hrůzou zjišťuje, že její kamarád z dětství povraždil celou svou rodinu. A nejen on. Během následujících dnů se stanou další dva teenateři vraždícími stroji, aniž by byli ochotni své činy vysvětlit či se na ně vůbec upamatovat. Policie se kloní k tradičnímu vysvětlení: brutalita ovlivněná násilím v televizi díky svým zkušenostem z patologie zjišťuje, že s mozky bývalých spolužáků někdo hraje podivnou, hrůzostrašnou hru. A brousí si zuby i na ni samotnou!

Hrdinkou thrillerového detektivního příběhu Hra s mozkem je americká studenkta na patologii, kde pomáhá při pitvách. Když se vrací na Vánoce z koleje domů, s hrůzou zjišťuje, že její kamarád z dětství povraždil celou svou rodinu. A nejen on. Během následujících dnů se stanou další dva teenateři vraždícími stroji, aniž by byli ochotni své činy vysvětlit či se na ně vůbec upamatovat. Policie se kloní k tradičnímu vysvětlení: brutalita ovlivněná násilím v televizi díky svým zkušenostem z patologie zjišťuje, že s mozky bývalých spolužáků někdo hraje podivnou, hrůzostrašnou hru. A brousí si zuby i na ni samotnou!

Viktor Suvorovov, autor knihy Akvárium, sloužil ve speciálním komandu Sovětské armády. Ze Suvorova vycvičili diverzanta a špiona a poslali ho do diplomatických služeb na Západ. V roce 1978 emigroval do Velké Británie. V Moskvě ho odsoudili k smrti zastřelením. Akvárium patří mezi řadou jeho knih k nejzajímavějším svědectvím. Líčí v něm svůj vlastní příběh a fungování sovětské vojenské rozvědky v majestátní budově na Chodynce.

Goebbelsove denníkové záznamy odrážajú nielen šialený vnútorný svet ich pisateľa, ale umožňujú aj pohľad do mocenských kruhov Tretej ríše. Zväzok je bohato komentovaný poznámkami, ktoré pomáhajú pochopiť kontext.

Knížka Veselé povídky je pastré čtení, výběr krátkých próz, od téměř idylických obrázků přes satirické povídky z Rakousko-Uherska po první setkání se Švejkem. Má hlavně pobavit a když nerozesměje, snad alespoň vyvolá úsměv.

Řemeslo urozených je napínavý příběh vojenské špionáže, který se odehrává v období druhé světové války na pozadí britských a německých tajných operací - je však především mistrovky zvládnutou sondou do psychologie lidí pracujících pro tajné služby.

Kniha Spojené státy v první světové válce vypráví o Amerických expedičních silách v první světové válce. Je nutné připo­me­nout, že ostatní Spojenecké síly byly účastny v tomto konfliktu již více než dva a půl roku před vstupem Ameriky. Většina historiků se však shoduje na tom, že Americké expediční síly zvrátily průběh bojů na západní frontě a dovedly boj z mrtvého bodu a možné porážky až k vítězství Spojenců.

Znovu se narodit do apokalypsy. Nalézat a prožívat zkázu, hrůzu, děs. Nerozumět světu ani sobě. Každou hodinu, každou vteřinu věnovat boji o holou existenci. Naslouchat skrytým nápovědím. Používat své tělo jako dokonalý stroj, kde palivem je živočišná energie a chladícím médiem ledová zuřivost. Procházet sem a tam kulisami, které už dávno ztratily své pravé jméno. Dojít až k bráně pekla a zabušit na ni. Ale zevnitř.

V knize Mundská stezka Eric Hammel líčí dramatický a drásavý příběh vojáků, kteří poprvé musí čelit bažinatému terénu deštného pralesa, bunkrům z kmenů palem a korálové horniny, zákeřným odstřelovačům ukrytým v korunách stromů, neustávajícímu dešti, protiútokům japonských letadel a lodí, logistické a noční můře života a pohybu v bezedném bahně. Pečlivě naplánovaná ofenzíva se brzy proměnila v izolované střety malých jednotek. Poprvé se zde v plném rozsahu objevil fenomén, který američtí vojenští lékaři označí jako „vyčerpání z boje“ a „válečnou neurózu“, při nichž se muži, ač nijak nezranění, stávají nepoužitelnými pro další boj. Celá kampaň se podle Hammelových slov stala „vynikající možností pro studium procesu, univerzální vojenské pravdy, v němž se ze štěňátek stávají vyhladovělí, krvežízniví a staří váleční psi.“ A když toto tažení skončilo, nemohl už nikdo pochybovat o tom, že se příliv války v Pacifiku obrátil, že síly, které budou napříště na Šalamounových ostrovech postupovat, budou americké síly, a že budou postupovat směrem k samotnému Japonsku.

Jak se žilo legionářům po návratu z legií, ale i v pozdějších dobách? Jak se k nim zachovala naše společnost? I na takovéto otázky najde čtenář zajisté uspokojivé odpovědi v nové knize Jana Michla.

Osobnost generála PhDr. Milana Rastislava Štefánika, jednoho z vůdčích politických a vojenských představitelů československého zahraničního odboje za první světové války, není třeva českému čtenáři nijak zvlášť představovat. Po desetiletích snah o jeho vyretušování z načich národních dějin se nám na počátku devadesátých let minulého století tento francouzský generál a občan, narozený v Horních Uhrách a absolvent filosofické fakulty Karlo-Ferdinandovy university v Praze, opět vrátil na výsluní zájmu.