Naše vojsko strana 140 z 146

Román Vyzývatel byl sepsán jako osobní výpověď autora podle skutečných událostí, které prožil nebo které mu byly vyprávěny v průběhu povinné základní vojenské služby. Autor se opakovaně zamýšlí nad chováním a měnícími se charaktery mužů, kteří plnili povinnou základní vojenskou službu nebo sloužili jako vojáci z povolání u exponované jednotky Československé lidové armády (ČSLA) začátkem osmdesátých let minulého století. Neexistuje žádný jiný román, který by téměř naturalisticky (přirozeně, nezkresleně) zachytil průběh plnění VÝZVY u tankového pluku ČSLA. Román Vyzývatel je autentický, plný dobových absurdit, nečekaných zvratů, šikanování vojáků všech hodností, nesčetných úsměvných hlášek, humoru a svérázného humoru, který k vojně patřil a který se před vámi po přečtení románu teprve v závěru naplno rozzáří v překvapivých souvislostech. Ve zpracované nezávislé odborné recenzi je uvedeno: Rukopis je mimo jiné faktograficky cennou a bohatou kronikou dění v ČSLA na počátku osmdesátých let – kdo sám na vlastní kůži nezažil, ten snad tomu všemu ani neuvěří. Velká péče byla věnována stránce lexikální (zejména v dialozích), rovněž charakteristika postav i nevábného vojenského prostředí, v němž se pohybují, je naprosto suverénní. Hlavní hrdina Jan Rosa (autorovo alter ego), absolvent vysoké školy, četař a později podporučík základní služby vzdoruje, jak nejlépe dovede, nejrůznějším protivenstvím, která mu připravují jeho nadřízení, podřízení i sám již ze své podstaty degenerující systém, před nímž není úniku (s. 158 – Je to strašný, když se blbost stane odhlasovaným a všeobecně závazným předpisem; s. 184 – Nám nejsou žádné mimořádné události povoleny; s. 358 – Aktívny politický pracovník žiadneho štátu nemôže byť blbom oficiálne ani neoficiálne – aj keby ním v skutočnosti bol; s. 555 – Nejdříve zničíte vy je a potom oni vás). Vyzývatel staví na silném autorově osobním prožitku (plnění ZVS u 1. tankového pluku ve Strašicích u Rokycan). Je pozoruhodné, jak se tuto v podstatě traumatizující zkušenost SMÍCHU SKRZE SLZY podařilo přenést do literárního díla, s nímž jsou kongeniální i přiložené kresby... VYZÝVATEL je stejně jako tehdejší ČSLA Česko-Slovenský. Ilustrace do románu nakreslil a okomentoval již bývalý příslušník Armády ČR J. J., který svůj výkon služby plnil již po listopadu 1989. Úpravu slovenských a maďarských dialogů provedl mluvčí slovenštiny J. S. – důstojník ČSLA, který svůj výkon služby plnil v letech 1972–1996. Román Vyzývatel byl sepsán jako osobní výpověď autora podle skutečných událostí, které prožil nebo které mu byly vyprávěny během plnění povinné základní vojenské služby. Autor se opakovaně zamýšlí nad chováním a měnícími se charaktery mužů, kteří plnili povinnou základní vojenskou službu nebo sloužili jako vojáci z povolání u exponované jednotky ČSLA začátkem osmdesátých let minulého století. Vyzývatel je stejně jako tehdejší ČSLA Česko-Slovenský. Ilustrace nakreslil a okomentoval již bývalý příslušník Armády ČR J. J., který svůj výkon služby plnil již po listopadu 1989. Úpravu slovenských a maďarských dialogů provedl J. S. – důstojník ČSLA, který svůj výkon služby plnil v letech 1972–1996.

Autobusy konstrukčně vycházející z nákladních automobilů Kniha je věnovaná historii a provozu pražských autobusů, kdy přepravu cestujících zajišťovaly autobusy konstrukčně vycházející z nákladních automobilů. Čtenář v ní nalezne informace o vývoji a konstrukci autobusů z prvopočátků, dále data o prvním neúspěšném pokusu o zavedení autobusové dopravy v Praze (1907–1909), ale také provozní informace z let 1925–1964. Meziválečné období s sebou přineslo slibný rozvoj pražské městské autobusové dopravy, ovšem válečná a poválečná léta byla ve znamení jejího úpadku. Vývoj ovlivňovaly jednak politické události, ale také výstavba tramvajových a trolejbusových tratí. Vozový park autobusů končí rokem 1975, kdy do hlavního města byly dodány poslední vozy v tomto konstrukčním provedení. Už koncem 70. let autobusy této koncepce dojezdily v pravidelném provozu. Samostatnou kapitolou je historie jednotlivých muzejních autobusů pražského dopravního podniku. Textové části doplňuje mnoho obrazového materiálu, přičemž některé informace a fotografie dosud nebyly publikovány. Kniha je určená nejen bývalým řidičům, provozním zaměstnancům nebo pamětníkům, ale také všem, koho pražské autobusy zajímají, bez rozdílu věku či znalostí tématu.

Autor v knize Vražda velkého vůdce rozvíjí poněkud odvážnou hypotézu, že Josif Visarionovič Stalin nezemřel přirozenou smrtí, ale byl zavražděn. Jedná se o netradiční pohled do zákulisí sovětského mocenského aparátu

Tato kniha popisuje fascinující drama posledního roku druhé světové války v Evropě od operace Market-Garden a bitvy v Ardenách až po pád a zánik třetí říše a oslavy dne V-E po celém světě.

Nick Scott byl v první válce v Perském zálivu jako voják britské jednotky SAS. Padl do zajetí, přežil mučení. Z války se vrátil jako psychicky zlomený člověk. Jeho dcera Sára je půvabná mladá odbornice na fyziku, která pracuje na odhalení jednoho z velkých vědeckých tajemství posledního staletí. Sára náhle zmizí. Její přítel Jed Bradley, jeden z nejlepších mladých vojáků SAS, je v předvečer války v Iráku vysazen za nepřátelskými liniemi, aby zjistil pravdu o zbraních hromadného ničení režimu Saddáma Husajna. Nick a Jed se neplánovaně stanou aktéry celosvětového boje o moc. Cestu domů z válkou zmítaného Iráku, ve kterém se hroutí autoritářský režim, si musejí tvrdě vybojovat. Oba usilovně hledají ženu, kterou milují, a odhalují přitom tajemství nejmocnější zbraně na světě.

Startér mávne praporkem a na tra se vyřítí pole závodních vozů, aby svedlo sebevražedný souboj v nejtěžším automobilovém závodě – Horském okruhu – o konečné vítězství. Nikdo z desetitisíců diváků však přitom netuší, jaké dramatické události předcházely tomuto vrcholnému souboji mužů za volantem. Na Horském okruhu se sešel nejen výkvět světových jezdců, ale i výkvět nejlepších továrních strojů. Vítězství v tomto závodě znamená pro vítěznou firmu i další veliké možnosti prodejní. Proto dochází v zákulisí k nelítostným intrikám, jejichž důsledkem jsou pak i smrtelné havárie na dráze. Tento Damoklův meč visí nad špičkovými jezdci několika továren z jezdců, kteří jsou po léta přáteli, se v této chvíli stávají soupeři. Vítězství se snaží urvat jihoamerická továrna Alvarez s tý mem, který tvoří její znamenití jezdci Sidra, Gomez a další. A proti Alvarezu nastupuje německé mužstvo v čele s rekordmanem Seeringem a Manfredem Falkem, „fantomem“ závodních drah. Tito dva jezdci mají za úkol vyhrát. Ale mezi Seeringem a Falkem je nerozřešený osobní zápas, zápas o Inge Torwaldovou, kterou oba milují. A než startér zvedne praporek, manažer jihoamerické firmy Alvarez, José Roseiro, dává svému nejlepšímu jezdci Sidrovi poslední instrukci, která zní: Porazit Manfreda Falka, odměna sto tisíc pesos! Porazit za každou ce nu. Za každou cenu... Hofého příběh z prostředí automo bilových závodů, ze zákulisí továrních firem, je vzrušující do poslední stránky, nebo samo ovzduší, v němž se tento příběh odehrává, je nabito dramatičností, napětím a nečekanými zvraty.

V životě každé ženy jsou chvíle, o kterých nerada mluví, anebo je ukrývá někde v hlubinách své duše. Jsou to malé tragédie, které neotřesou světem, ale hluboce zasáhnou do osudu a jednání ženy, která je zažívá. Kristína si nese životem jedno velké tajemství. Mladá, navenek vyrovnaná žena, kráčí po boku úspěšného právníka. Dospívající dcera Soňa doplňuje obrázek šťastné moderní rodiny. Ale jak už to v životě bývá, štěstí ukáže i svou odvrácenou tvář. Kristínino tajemství se po letech prozradí, a rodinu ohrozí i manželova nevěra. A k tomu všemu se její nejlepší přítelkyně Angela nečekaně postaví na stranu Reného. Kristína stojí na rozcestí – jako v pohádce. Kterou cestu si vybere? Ukázka z textu „Dobře jsi mu to nandala,“ zatleskala Angela a otočila se k Renému. Její oči říkaly – nic jsem neprozradila, neboj se, šlo jen o plané výhružky zamilované ženy. Kristína měla sto chutí podívat se pod stůl, jestli už mají koleno na koleni. Napadlo ji, že by to mohla zahrát tak, že jí všechno prozradila Angela. Myšlenku zavrhla. Nebyla pomstychtivá, přestože by si to oba zasloužili. Žaludek se jí stáhl nervozitou. Už aby bylo po tom. René se díval střídavě na jednu, pak na druhou, jako by jim měl vyčíst z tváře, o co tu jde. Zpoza zad vytáhl kytici a bezradně ji držel, jako by nevěděl, komu ji dát. Kristína si pomyslela, že na Angelu asi působí jako červený hadr na býka. Měla jsi příliš velká očekávání, zlatíčko, pomyslela si v duchu. Fakt si myslela, že se kvůli ní rozvede? Tolik let? Ale na druhé straně, neměla i ona velká očekávání? Když se vdávala, věřila, že je to na celý život.

Po záboru Rakouska a jeho přivtělení do tzv. Velkoněmecké říše jsme se stali „německou mládeží“. Všichni jsme museli povinně vstoupit do Hitlerjugend, kde nás připravovali na budoucí úlohu – účast ve válce. I ve školách nám vtloukali do hlavy, že nejvyšším posláním je padnout hrdinskou smrtí pro vůdce. Připravili nás o nejkrásnější léta dětství a mládí, která jsme strávili na frontě a později i v zajateckých táborech. Mnozí kamarádi přišli o život. Tenkrát se říkalo: „Padl za vůdce, národ a otčinu“.

Jméno Bohumila Laušmana již dnešní mladé generaci mnoho neříká. Z očí české veřejnosti zmizel nedlouho po únoru 1948. Autor sleduje jeho osudy, přičemž využívá poznatky svého dlouhodobého výzkumu archivních pramenů a literatury. Sleduje cestu posledního předsedy ČSSD od dospívání až po skon v cele ruzyňské věznice.

Dne 5. prosince 1943, krátce předtím, než se zřítil do úbočí kopce v okupované Francii, vyskočil Denys Teare ze svého hořícího bombardéru a zachránil si tak život. V příštích dvanácti měsících se z něj stal uprchlík, přinucený ukrývat se mezi nepřáteli. Již při svém útěku před jednotkami nacistů i později jako aktivní člen hnutí odporu, procházel životem jako by byl očarován dobrým kouzlem. Nejednou ho dělil pouhý vlásek od zajetí a jisté popravy, ale nakonec byl vždy o krůček před gestapem. Spolu se svými společníky a s těmi, kteří jim pomáhali, každý den nesmírně riskovali, neboť tou dobou i podání vody uprchlíkovi mohlo na místě skončit popravou. Teareho příběh je vynikaiícím obrázkem života ve Francii okupované nacisty, o nebezpečí a hrůzách, které předcházely osvobození, i o tom, co to vlastně osvobození bylo, když už konečně přišlo. Tento příběh není pouze další historkou o těch, kteří bojovali a přežili, je to rovněž kniha o lidech, kteří tolik štěstí neměli. Nevyhýbá se pohledu na často trýznivé osudy nevinných civilistů, zachycených šílenstvím války a nepřátelskou okupací. Nepolapitelný je jedním z nejpozoruhodnějších příběhů, které se v průběhu druhé světové války staIy.

Sedmý kříž vyobrazuje život v nacistickém Německu před vypuknutím druhé světové války. Odhaluje nacizmus v celé jeho hrůze a zvrácenosti, jak jej na vlastní kůži okusili prostí němečtí občané. Vlastní děj románu zaujímá krátký časový úsek, pouhý jeden týden, v jehož průběhu sledujeme Georga Heislera, jednoho ze sedmi vězňů uprchnuvších z koncentračního tábora, a jeho cestu ke svobodě.

Stříhání metru. Slunéčko zapadá za vysokú horu, další den v prdeli, chvála Pánu Bohu. Další den v prdeli, na další čekáme, snad se tě Civile, snad se tě dočkáme. K pomocným technickým praporům (PTP) byli odveleni politicky nespolehliví vojáci za trest. K nástupnické organizaci technickým praporům (TP) pak převážně vojáci se sníženou zdravotní schopností. Všichni vojáci pracovního vojska se pak hrdě k odkazům PTP a TP hlásili. Spojovalo je jedno. Práce, kterou po dobu základní vojenské služby museli vykonávat.

Německojazyční čtenáři, kteří jsou téměř všichni přesvědčeni o samojediné vině svých rodičů a prarodičů na dvou světových válkách 20. století, a Japonci, jimž je připisována výhradní vina za válku v Pacifiku, nebudou nad některými místy této brizantní knihy věřit vlastním očím. Vnitřní vědomí nás Němců o vlastní vině na vypuknutí 2. světové války v Evropě mění náš pohled na to, co bylo kolem Německa a Japonska v oné době způsobeno a spácháno. John V. Denson, právník a okresní soudce v USA, v této studii popisuje metody, jimiž vlády USA své války od roku 1846 deklarovaly jako tažení za mír, svobodu, humanitu a demokracii, a přesto je často inscenovaly jako intrikánské hry. Odhaluje příčiny válek, válečné motivy a válečné cíle USA, které se stále více podobaly spíše rozšiřování americké nadvlády a ekonomických výhod než angažovanosti za lidská práva, demokracii a mír. Stěží přitom šlo o ideály. Šlo téměř vždy o zájmy.

Praha-Letná, léto 1973: dvaadvacetiletá řidička z povolání Olga Hepnarová vypůjčeným autem Praga RN najíždí do skupiny lidí čekajících na tramvaj. Činí tak záměrně a svůj úmysl předem oznamuje tisku. Příběh, který nemá v historii naší země obdoby, probouzí k životu řadu přetrvávajících legend a vyvolává celý řetězec otázek: Proč Hepnarová usmrtila osm nevinných lidí? Jaká byla? Jak žila? Co ji k jejímu jednání přivedlo? Autor knihy, kterou držíte v ruce a posloužila před časem jako námět k filmu Já, Olga Hepnarová, se pustil na nesnadnou cestu hledání pravdy.