Naše vojsko strana 20 z 174

Andrea od života nečeká mnoho. Za nejdůležitější považuje láhev s alkoholem, díky které nemusí čelit démonům minulosti. Po zmizení dcery jí zkrachovalo manželství a zůstala úplně sama. Policie pátrání dávno ukončila, protože chabé stopy nikam nevedly. To vše se ale změní, když jednoho dne najde na nočním stolku jednoduchý vzkaz – slova, která sama o sobě mnoho neznamenají, ale ve větách mají obrovskou sílu. Neznámý, který se nepozorovaně dostal k Andree domů, píše, že ví, co se stalo s její jedinou dcerou a že pomůže ubohé ženě odhalit pravdu. Andrea vsadí všechno a vydává se na nebezpečnou cestu za poznáním pravdy. Získá zpět ztracenou naději a postaví se opět na nohy??

Když Alexandra namísto drahocenného obrazu Pabla Picassa, který je předmětem dědictví, najde něco úplně jiného, je náhle v koncích. Kam zmizel a kdo ho ukradl?? Kvůli němu ji vydírají a má posloužit jako záloha, že se její rodině nestane nic zlého. Za normálních okolností by bylo všechno ztracené, ale Saša, v civilu známá zpěvačka, si pěstuje poněkud zvláštního koníčka. Je to šikovná falzifikátorka. Přivedl ji k tomu strýček, jehož život ukrývá nejedno mrazivé tajemství. Jeho „malá rodinná firma“ v Itálii se specializuje na falšování obrazů Modiglianiho, Picassa a jiných slavných malířů. Čas běží, vyděrač nepočká a obraz se sám nenamaluje. V bojových podmínkách a s pomocí Michala, Sašina osobního řidiče, se jí to nakonec podaří. Jenže minulost se chce připomenout v podobě jejího bývalého italského snoubence Paola a tím zkomplikuje doslova všechno…

Málokdy se nám dnes již podaří nahlédnout přímo do válečného dění. A to zejména pokud se jedná o první světovou válku. Chtěli bychom proto čtenáři nabídnout takovéto nahlédnutí formou autentické výpovědi osobního příběhu jednoho z jejích účastníků, který si ho zaznamenával do svého deníku. O to významnější je fakt, že autorem zápisků není nikdo jiný než Elo (Elemír) Šándor, slovenský spisovatel a publicista, autor trojsvazkového humoristického románu Sváko Ragan z Brezovej. Ve svém deníku popisuje bojové nasazení v oblasti Bukoviny, která je dnes částí severního Rumunska a západní Ukrajiny. Bojovala zde proti sobě vojska rakousko-uherské a ruské armády se střídavými úspěchy, naproti tomu ale s obrovskými ztrátami na obou stranách. V úvodních kapitolách je popsána situace v rakousko-uherské monarchii těsně před první světovou válkou, jakož i příčiny jejího vzniku a důsledky tohoto válečného konfliktu, které ovlivnily dění nejen v Evropě, ale i mimo ni.

Príbeh začína tam, kde ostatné končia. Poukazuje na to, že za momentom, kedy sa dve hlavné postavy dajú konečne dokopy, nie sú všade dúhy a jednorožce. Obloha sa dosť často zatiahne tmavosivými mrakmi a jednorožce sa premenia na odporné hrochy. Vzťah treba budovať aj tým, že krešeme z našich nedostatkov a vyzdvihujeme prednosti toho druhého. A fakt, že ľudia majú za sebou pubertu a vo veku im nesvieti koncovka – násť, z nich ešte nerobí odborníkov. Wafley a Sirius spolu vyrastali, na strednej škole sa preklenuli zo začarovanej zóny priateľstva a po štyroch rokoch sa opäť stretávajú. A pokračujú tam, kde na strednej skončili. Obaja ale žijú celkom odlišné životy. Wafley študuje tanec, Sirius hrá hokej a sú úplne rozdielne povahy. Niekedy ich ženú od seba, niekedy vytvárajú harmonickú mozaiku. Nástrahy im však nerobia iba ich vlastné chyby, ale aj Jake Conner, šéf finančnej skupiny, snažiaci sa zlákať Siriusa na nečistý biznis. Medzi Wafley a Siriusa sa vnárajú podozrenia a nejasnosti a otázkou ostáva, či ich vypuknutie ich vzťah zničí alebo posilní.

Religiózní dynamika islámu způsobila děsivé jedenácté září roku 2001. Tehdy jsem usoudil, že čas dozrál k tomu, abych si začal klást otázku, zda je či není islám zlá předtucha, abych mnohem později hledal argumenty na otázku: „Proč nejsem muslimem?“ Ať už pracujeme s konkurujícími si pojmy anebo alternativními koncepcemi, moje esej na téma Proč nejsem muslimem v konotaci antiopresivních přístupů a politologie snad má nepatrnou cenu, ale naznačuje jisté intelektuální a ideologické neshody mezi světem Západu a muslimů. A proč to? (1) Islám usiluje ovládnout náš svět, (2) odmítá být věcí veřejnou, aby mohl být kritizován a problematizován, (3) odmítá kompromis a konsens, (4) usiluje přivlastňovat si moc a rozdělování zdrojů. Autor eseje vyjadřuje svůj názor a zamýšlí se nad problematikou muslimů a islámu v novodobých dějinách Evropy. V eseji Proč nejsem muslimem čtenáři nabízí inspirativní, neotřelý a smysluplný pohled na daný fenomén. Komentuje a posuzuje jev v širším kontextu v konotaci antiopresivních přístupů, filozofie, politologie a sociologie. Navrhuje nový pohled na aktuální společenské téma, a nejenom to, doporučuje realizovatelná řešení. Autor klade palčivé otázky a hledá emocemi a slovním balastem nezatížené odpovědi, což se mu daří. Uchopuje pojmy živým obrazným jazykem a tím, že se kriticky zamýšlí nad danou problematikou, nutí čtenáře, aby společně vedli dialog a hledali odpovědi na složité až abstraktní myšlenky.

„Kluci se dokonce zaradovali, když jsem se 4.ledna 1999 zjevil na pracovišti. Byl jsem stále příslušníkem 322.?taktické letky, která byla součástí 32. základny taktického letectva v Náměšti nad Oslavou. Ve funkci velitele prvního roje jsem znovu velel čtyřem bitevním strojům Su-25K, které se v kódu NATO nazývaly Frogfoot (v českém překladu Žabí noha).“ Tímto konstatováním bych mohl snadno navázat na to vše, co jsem se snažil ve skutečném autobiograficky orientovaném příběhu přiblížit. Pohled obyčejného mladého pilota na dění v česko-slovenském a později českém vojenském letectvu na konci osmdesátých a v průběhu devadesátých let. Kdo v té době chtěl létat a létal na bojových strojích, často sdílel mnou popsaný osud. Mnozí z letců se v knize zajisté najdou. Je z velké části věnována právě jim. Mé vyprávění je určeno všem, kterým vojenská letadla a létání nejsou cizí.

Anahit, dcéra arménskeho imigranta, žije spokojný život po boku milovaného muža. On má dobrú prácu v americkom námorníctve, ona si privyrába ako arménska tlmočníčka a občasná prekladateľka pre políciu v San Diegu. Majú pekný dom, spája ich láska a bežné problémy všetkých mladých manželov. Až do jedného nedeľného rána, keď sa rozhodnú navštíviť jej starnúceho otca a presvedčiť ho, aby sa k nim presťahoval. Od chvíle, kedy dorazia k jeho domu, všetko, čo poznali, kamsi zmizlo. Otcova náhla smrť otvorila dvere do minulosti. Temnej a tajomnej. A s ňou prišli otázky. Kým v skutočnosti bol? Prečo ide Anahit odrazu o život? Čo všetko odhalia dlho ukrývané listiny? Mladá žena postupne nachádza odpovede. Zisťuje, čo sa kedysi odohralo na území Osmanskej ríše. Aj to, prečo je navždy spojená s touto desivou históriou.

Olívia už nie je to ostýchavé dievča z detského domova, ktoré sa nevedelo ubrániť zlu. Stala sa z nej odvážna žena, ktorá si naplno užíva život. Teraz má novú identitu, s ktorou získala rodinu a priateľov, ktorí jej dávajú pocítiť, že niekam patrí. Príliš mnoho tajomstiev z minulosti jej však bráni v hľadaní toho pravého. A preto, že každé rande končí neúspechom, vešia hľadanie chlapa na klinec. Dovolenka pri mori s priateľkami však prináša nové nepoznané možnosti. Je letná známosť to, čo hľadá? Najmä, ak je pán dokonalý práve ten, s ktorým sa pred rokmi rozlúčila. Dokáže s chladnou hlavou ustáť jeho prítomnosť? Bude dosť silná na to, aby nepodľahla všetkému krásnemu, čo u tohto muža môže nájsť? Ale čo tá bolesť potom? Nič nie je zadarmo, ani láska.

Obrazová publikace obsahující dosud nepublikované fotografie ze života Adolfa Hitlera je svědectvím doby, ale ukazuje i na zrůdnost tehdejší nacistické propagandy. Autorem všech fotografií je Hitlerův dvorní fotograf Heinrich Hoffmann.

Príbeh začína tam, kde ostatné končia. Poukazuje na to, že za momentom, kedy sa dve hlavné postavy dajú konečne dokopy, nie sú všade dúhy a jednorožce. Obloha sa dosť často zatiahne tmavosivými mrakmi a jednorožce sa premenia na odporné hrochy. Vzťah treba budovať aj tým, že krešeme z našich nedostatkov a vyzdvihujeme prednosti toho druhého. A fakt, že ľudia majú za sebou pubertu a vo veku im nesvieti koncovka – násť, z nich ešte nerobí odborníkov. Wafley a Sirius spolu vyrastali, na strednej škole sa preklenuli zo začarovanej zóny priateľstva a po štyroch rokoch sa opäť stretávajú. A pokračujú tam, kde na strednej skončili. Obaja ale žijú celkom odlišné životy. Wafley študuje tanec, Sirius hrá hokej a sú úplne rozdielne povahy. Niekedy ich ženú od seba, niekedy vytvárajú harmonickú mozaiku. Nástrahy im však nerobia iba ich vlastné chyby, ale aj Jake Conner, šéf finančnej skupiny, snažiaci sa zlákať Siriusa na nečistý biznis. Medzi Wafley a Siriusa sa vnárajú podozrenia a nejasnosti a otázkou ostáva, či ich vypuknutie ich vzťah zničí alebo posilní.

V roku 2005 bola na Slovensku základná vojenská služba zrušená. Dovtedy museli tisíce mladých mužov povinne nastúpiť do služby vlasti. Kniha je autobiografickým spomínaním jedného mladého muža na vojenčinu v rokoch 1993 - 1994. Spomienky na jeden rok života, v jedných kasárňach, v jednom meste. A aj keď bol osud základnej vojenskej služby v dobe, v ktorej sa príbeh odohráva spečatený a dĺžka vojenčiny sa postupne skracovala, služba vlasti mala ešte stále svoje „čaro“. So všetkým, čo k nej patrilo - zelené uniformy, neschopní dôstojníci, absurdné príkazy, „prúsery“, pomaly sa vlečúci čas, ale aj vojenský humor, vychádzky, „opušťáky“, či priateľstvá na celý život. Zaujíma vás: Prečo bolo na vojenčine dôležité číslo? Čo sa robilo na prvej vychádzke? Ako prebiehala povyšovačka starými vojakmi? Prečo bola vojna krásna, ale krátka? Prečo láska kvitla aj v kasárňach? Kto hral na vojne karty a kto šach? Ako sa cestovalo na opušťák? Aký bol trest za stratu samopalu? Ako bolo možné z popradských kasární odbehnúť na metalový koncert do Bratislavy? V knihe nájdete odpovede na uvedené otázky a veľa ďalšieho...

Čtenáři se do rukou dostává kniha Edwina P. Hoyta, amerického vojenského historika a novináře, věnovaná posledním šedesáti dnům druhé světové války v Pacifiku. Autor se v ní nevěnuje pouze posledním operacím 3. loďstva admirála Halseyho či bojům o Okinawu. Pozornost je věnována stále komplikovanějším politickým jednáním Spojenců v Postupimi i horečným snahám japonského generálního štábu pokusit se ubránit svou vlast před invazí, stranou pozornosti pochopitelně nezůstává ani svržení atomových pum na Hirošimu a Nagasaki. Popis výbuchu uranové pumy nad Hirošimou je převzat přímo z překladu oficiálních japonských dějin. Neméně zajímavou jsou části věnované vstupu Sovětského svazu do války proti Japonsku, aby se tak mohl podílet na kořisti. Velkou pozornost věnoval Hoyt analýze dlouho trvající neochoty japonských militaristů přijmout podmínky postupimské deklarace a kapitulovat, a to i tváří v tvář hrozbě dalších atomových pum, a zároveň i roli císaře Hirohita v zajištění mírových snah. V publikaci samozřejmě nechybí ani tragédie těžkého křižníku Indianapolisu, potopeného na konci července 1945, a pohled na tuto událost jak ze strany trosečníků z americké lodě, tak i kapitána Hašimota, velitele ponorky, která se o potopení křižníku postarala. Kniha Kruh se uzavírá – Válka v Tichomoří: 1945 je poslední částí trilogie, věnované posledním třem letům války Spojených států proti Japonsku. První díl Bouře nad Gilbertovými ostrovy – Válka ve středním Tichomoří: 1943 vyšel v Našem vojsku v roce 2019, druhý díl 1944: Válka ve středním Tichomoří – Trnitá cesta k Mariánským ostrovům v roce 2021.

Mladý pár Monika a Jiří si splní sen o vlastním domě a koupí starou vilku na okraji malebné vesničky. Po počátečním nadšení však přicházejí problémy. Jiří je přes týden v práci, domů jezdí pouze na víkendy a mladá maminka se cítí osaměle. Vesničané se k ní chovají přezíravě, nemá se s kým podělit o radost z malé Adélky, ale ani promluvit o narůstajících obavách o své psychické zdraví. Jiří si změny v chování své ženy také všimne. Nerozumí jejím náladám. Když jednoho dne najde miminko bez dozoru, zatímco jeho žena tvrdě spí, začne se obávat i o dcerčino bezpečí. Proč si Monika povídá sama se sebou? Proč je zmatená? Jirkovy obavy o její zdravý rozum ještě vzrostou, když se Monika začne přátelit s podivným děvčátkem, které se potuluje v okolí jejich vilky. Je možné, že těžko vysvětlitelné záhady souvisejí se zemřelou Juditou, která před lety ve vile bydlela?

Nestává se často, že by se malý stát v některém oboru objevil na vrcholu světového žebříčku. Československu se to ve třicátých letech podařilo ve vývoji a výrobě zbraní. Výrazně k tomu přispěly malorážové automatické zbraně. A vynikající pověst si tyto zbraně zachovaly i po druhé světové válce. Tato kniha má připomenout jejich historický vývoj od vzniku Československa až po jeho rozdělení na dva státy. A nejen to. Má také vyslovit poděkování jejich tvůrcům, na které se často zapomínalo.

Mezi kluky horní a dolní části vsi na Plzeňsku probíhá válka. Zatímco druhá světová válka končí, klukovská pokračuje. V pětačtyřicátém roce osvobodí obec dvě armády. Spodní část sovětská armáda a horní americká. Kluci se s vojáky obou armád brzy skamarádí. Netrvá to dlouho a mladší příslušníci obou armád pomáhají svým kamarádům klukovskou válku vyhrát. Demarkační čára, která probíhá polovinou obce, má na svědomí řadu legračních i vážnějších příběhů. Vypráví je jedenáctiletý náčelník klukovské bandy z Fidlačky Vašek, řečený Bimbas.

Skutečný příběh člověka, kterého nezlomily neuvěřitelné krutosti. Dokážete si představit, že kráčíte ulicí ve městě, kde žijete, máte radost, že válka skončila vítězstvím nad fašismem, a náhle vás vojáci osvoboditelé odvlečou do zajateckého pekla gulagu? A to jen proto, že jste byli ve špatném čase na špatném místě a jim chyběli vězni do počtu? Přečtěte si o zvrácené tváři socialismu, přečtěte si o zvěrstvech páchaných na nevinných lidech, o znásilňování a střelbě do lidí pro zábavu. Zažijte „živagovskou“ pouť Slováka Ladislava Erbana, kterému se život v roce 1945, na prahu dospělosti, v jediném okamžiku změnil na skutečné utrpení. Přečtěte si, jak ho nezlomilo ani dvacet let, kdy marně toužil po návratu domů, kdy zažil sovětské peklo zvané gulag, kdy se stal člověkem bez práv. Přečtete si také, jak našel lásku, a také sílu vystudovat v cizí zemi lékařství, i o tom, že neztratil víru ani ve chvíli, kdy kvůli falešnému obvinění znovu skončil za mřížemi. Tento příběh, bohužel, není fikce. Přečtěte si o muži, kterého nic nedokázalo zlomit.