Naše vojsko strana 36 z 174

Vážení čtenáři, dostáváte do rukou ojedinělou knížku o části českých dějin, která byla většinou zamlčena. Slyšeli jste něco o existenci a činnosti vládního vojska za Protektorátu? Asi moc ne, toto téma bylo za komunismu tabu. V Ústí nad Orlicí žil v letech 1917-2000 plukovník Karel Škarka, vládní voják, italský partyzán, příslušník Československé obrněné brigády v Anglii. Jeho syn stejného jména o tom napsal knihu „Heslo Čechoslovák“. Hlavním motivem knihy je válečný deník pana plukovníka, druhou dějinnou linkou jsou autentické zážitky autora knihy, Karla Škarky mladšího, který se se svým synem vydal v roce 2016 po stopách vládního vojska, jehož valná část přeběhla k italským partyzánům. Někteří, jako plukovník Karel Škarka, utekli z německého obklíčení přes Alpy do Švýcarska a dále přes Francii do československé armády ve Velké Británii. Po bojích u Dunkerque pak triumfálně dorazili do Prahy a účastnili se 30. 5. 1945 slavné vojenské přehlídky v Praze. Autor v knize propojil úryvky z otcova válečného deníku, poznatky z cesty po stopách českých vojáků v Itálii, fakta z odborné literatury a v závěru, jak komunisté se zápaďáky zatočili. Autor uvádí: „Chci předat informaci o statečných vojácích a jejich padlých kamarádech, které komunisté chtěli vymazat z paměti národa. Jejich zmanipulované pojetí historie mnohdy přetrvává dodnes. Rád bych, abychom si uvědomili, že dnešní svoboda není samozřejmostí a že i tito zapomenutí vojáci ji pomáhali vybojovat.“

Někomu by se mohlo zdát, že architektura je vůči ideologii a politice, tedy společenskému procesu, ve své podstatě imunní, že musí být chápána pouze jako umělecké dílo. Vždyť přece architektura znamená stavební umění a dokonce i uznávaný římský architekt Marcus Vitruvius Pollio, zvaný Vitruv, nazval architekturu "matkou umění". Ale opak je pravdou. Architektura se projevuje v jednotlivé budově, komplexu budov, sídlištích nebo celých městských zástavbách a je ovlivňována nejen klimatickými, technickými a ekonomickými parametry, nýbrž i právními, náboženskými, politickými a dalšími společenskými skutečnostmi. A architektura třetí říše nebyla výjimkou. Velmi silný, mnohdy až tragický vliv na ni měla nacistická ideologie a kult osobnosti "führera". Svůj prostor zde dostala i zločinná a nenávistná rasová politika, zdůrazňování "výjimečnosti" německého národa a zatracování jiných ras, či národů a jejich kultury, v tomto případě stavební. V architektuře třetí říše se stejně jako i v jiných oblastech života odráží princip preferování zájmu celku, který samozřejmě definuje NSDAP, nad zájmem jednotlivce, který, když se nepodřídí, je v lepším případě vyřazen z kolektivu, v horším případě potrestán. Tento přístup je patrný třeba ve výstavbě tzv. "malých říšských osad/sídlišť", budovaných podle jednotného vzoru pro "blaho národa". "Výjimečnost" německého národa je ztvárněna především v monumentálních stavbách, které jsou charakteristickým znakem všech totalitních režimů. Ale i v architektuře třetí říše lze nalézt něco alespoň trochu pozitivního. Je to přístup k zachování rázu dané krajiny - Bavorsko, Dolní Sasko, Franky atd. - výstavbou budov vycházejících z místního koloritu a jejich citlivým začleněním do kulturní krajiny, zamezení stavbám sice účelných, ale do rázu a obrazu krajiny nezapadajících budov a budování moderní komunikační sítě, jejíž páteř tvořily říšské dálnice s komplexním vybavením. Vydáním této dobové obrazové publikace jsme chtěli čtenářům předložit další střípek do mozaiky obrazu nacistického Německa a svým způsobem je donutit k přemýšlení nejen nad tragickou minulostí, ale i nad poselstvím, které nám zanechala proto, abychom její chyby už nikdy neopakovali.

Lesk a slávu evropským panovnickým domům dodávaly od nepaměti ženy, jejichž nevšední osudy zajímaly současníky i příslušníky následujících generací. Za zdmi velkolepých paláců, venkovských zámků a loveckých chat se však mnohdy odehrávala dramata, o kterých neměl běžný člověk ani tušení. Deset příběhů, které se vám díky této knize dostávají do rukou, jsou toho nezpochybnitelným důkazem. Život v luxusu, jásot davů a pozornost médií vykoupily hlavní aktérky této knihy ztrátou soukromí, svobody a osobního štěstí. Jen málokteré člence vysoké aristokracie současného a minulého století se podařilo prožít život podle svých snů a představ. Svou krásou, pracovními aktivitami a zákulisními pletichami se však nezapomenutelně zapsaly do dějin a jejich osudy se staly předlohou nejen této knihy.

Šílená kniha o šílených lidech a o světě, který zešílel. Autor sám, když knihu psal, uvažoval často o smyslu a nesmyslu svého bytí. Několikrát se ocitl na pokraji sebevraždy. V příběhu splétá dohromady svůj vlastní osud s osudy lidí, které potkal u nás i v zahraničí a kteří se vyznačují absolutním nihilismem. Jeho postavy jsou často oproštěny od všech morálních hodnot, v této knize je to znásobeno do pocitu totální deprese a skepse a blížící se neodvratnosti smrti. Někdo možná řekne, že jde o bezpříkladně surový krvák a že Žáčkova země není „pro starý ani pro mladý“. Ale je to především o hledání východisek v bezvýchodných situacích a cestě ke smrti a k fyzické i psychické porážce. Vždyť „šťastným“ koncem této knihy je smrt hlavního hrdiny. Ale jaká je skutečnost? Josef Kugelstein je mrtev a Jan Žáček žije. Nebo je to naopak?

Série krátkých pohádek určených dětem v předškolním věku a na základní škole. Hravou formou, s vtipnými a výstižnými ilustracemi přináší dětem důležité informace o tom, jak se chovat na chodníku, jak správně přecházet přes silnici, jaká barva na semaforu znamená „jdi" a jaká zase „stůj", stejně jako spoustu dalších užitečných rad, kdy se podívat vpravo, kdy zase vlevo... Kniha připomene i nám dospělákům, co sice mnozí víme, ale ne vždy dodržujeme.

Už je to dávno byli jsme tak mladí v uniformách džínsbund a dlouhejch vlasů vlajících ve větru ventilátorů putyk čtvrtý cenový skupiny... a rokenrol duněl do reálný beznaděje reálnýho socialismu... Všem co se tenkrát nebáli žít. „Říkáš si teď asi, že a co teda ten starej slovenskej kokot na to, na mý Dušebraní?? Asi takhle, Jirko… Neříká se mi to lehce, ty starej vošklivej prasáku, ale napsals fakt dobrou knihu. Má to koule, má to tah, přesnej rytmus, jedeš na svý vlně, nepadáš z ní, nenudíš, konkrétní informace typu ‚táta říkal, děda říkával‘, který tu všivou dobu pojmenovávaj i ve výživnejch detailech, dávkuješ citlivě tak, že z nálady knížky netrčej, jazyk mladýho hrdiny je přesnej, i to že ses vysral na všelijaký interpunkční a jiný podružnosti je v pořádku, čtenář chycenej od začátku pevně za koule, neúprosně vláčenej vesele neveselým světem mladejch žižkov¬skejch mániček, nemá čas ani chuť tomu věnovat pozornost, ani si toho nevšimne, a hlavně! smrad tý nešvarný doby z tvý výborný knihy čpí, až oči slzej. Kór tomu, co jen pár let před tvým hrdinou intimně poznal všecka ta žižkovská zákoutí – od Brikety, přes zarostlý, zpustlý Židovský pece, vrátnici na dívčím bloku jarovský koleje, hospodu U študáka, který se v tý době říkalo U Marxe, snad podle jednoho váguse, co tam chodil chlastat a kterej praotci zakladateli jako by vypad z voka a kde jednu dobu kuchař, co ho vyhodili z Jalty, dělal skvělý bifteky s oblohou za necelých 12 korun…, přes hospodu Za větrem, o který není v tvý knize ani slovo, poněvadž tou dobou, co o ní píšeš, už z ní udělali Agitační středisko, mám ten dojem, přes tu rudou hvězdu na baráku jednoho obytnýho bloku za žižkovskou vozovnou… až cojávím po hospodu U zvonu, kde poslední dobou byla, kromě jinýho, taky prodejna postelí… atd., a může porovnávat, jak Republiku Žižkov a přilehlé okolí za časů fujpalibónů (?výraz paxisty Dr. Lukeše?) vykresluješ. Zkrátka, dobře ty!“

Hlavní ambicí této knihy je podat ucelený a bohatě zdrojově doložený přehled, v jehož rámci se lze seznámit s historií Alternativy pro Německo, s její organizací a jejími hlavními programovými požadavky. Působení této politické strany vyvolává v současnosti řadu otazníků a silných emocionálních reakcí nejen v samotném Německu, ale i v mnoha jiných evropských státech. To samozřejmě platí i pro Českou republiku. Podobně jako v Německu, i v naší zemi má tato strana své oddané stoupence stejně jako zásadní odpůrce. Přičemž zákopy oddělující oba dva znesvářené tábory jsou často vykopány i napříč rodinami. Účelem knihy není plané moralizování. Nechce svému čtenáři otevřeně či podprahově podsouvat, co si má myslet. Pouze ukazuje svět takový jaký ve skutečnosti je. Na čtenářově životní zkušenosti potom zůstává, jaký závěr a případné ponaučení si z této knihy sám pro sebe vyvodí.

Erwein Sigismund von Thun-Hohenstein byl jako major Wehrmachtu popraven sovětskými vojsky 12. února 1946. Několik let po jeho smrti někoho na padlo, že by se jeho osoba dala použít pro další komunistickou propagandu. V té době v Československu probíhaly různě zmanipulované procesy. Šlechtě se zabavil majetek, a tak se hodilo ukázat, jak nelidská šlechta je. Erweina obvinili z hrozných zločinů, které se staly v lednu 1945 a ze kterých se nepodařilo nikoho usvědčit. Dlouho po válce se ukazuje přeživším Erweinova fotografie a vytváří nový příběh. Skutečný příběh vypráví vnučka, která jako malá netušila, proč nemůže znát svého dědečka...

Na místě, které je opředeno krvavými historkami, naleznou mrtvolu mladé ženy. Ačkoliv případ odložila policie do zapomnění, Rebeka Zimová ani po pěti letech nepřestává hledat vraha své sestry. Jak souvisí smrt jejího dvojčete s Krvavými Šenky a proč drží případ pevně v rukou mladý vyšetřovatel? Odpovědi na tyto otázky hledá hlavní hrdinka s takovým zápalem, že riskuje svůj dlouholetý vztah a ohrožuje i vlastní život. Při pátrání po vrahovi jí pomáhá bývalý obyvatel Krvavých Šenků, který zná jejich historii lépe než kdokoliv jiný. Čím blíž se však Rebeka ve vyšetřování dostává, tím víc je její okolí podrážděné… A v té nejnevhodnější chvíli umírá za téměř stejných okolností další žena… Dlouholeté přátelství slovenských autorek Kristíny Ježovičové a Evy Hraškové vyústilo do knižního duetu, který si zamilujete. Po jejich investigativní návštěvě historkami opředených Krvavých Šenků (obec na Slovensku, nedaleko Nitry) a získání všech faktů stejně jako poznání místních pověr s napsáním knihy dlouho neotálely. Mrazivý příběh Rebeky Zimové vám vyrazí dech. Ještě dlouho po jeho dočtení budete přemýšlet nad tím, co všechno má skutečný základ a co je pouze dokonale vymodelovanou fikcí.

SOUČASNÝ SVĚT JE PLNÝ RIZIK. LIDÉ CHTĚJÍ VĚDĚT, JAK ZŮSTAT V BEZPEČÍ. V knize SAFE bývalý voják SAS Chris Ryan mluví o zkušenostech se zachováním osobní bezpečnosti, které získal v době své služby u Pluku SAS. Jeho kniha na příkladech skutečných teroristických útoků z poslední doby, jako byl pumový útok na fotbalovém stadionu v Manchesteru, útok autem a noži na Londýnském mostě, nebo střelba na pláži v Tunisku vysvětluje, jak se mají lidé zachovat, pokud se ocitnou v obdobných situacích. Čtenáři se dozvědí, co je třeba dělat pro to, aby zůstali v bezpečí v ulicích města, ve svém autě, při teroristických incidentech, v letadle, nebo při únosu. Moderní svět je plný všudypřítomných nebezpečí, která se neustále vyvíjejí. Tato kniha vám poradí, jak svými silami zajistíte bezpečí pro sebe i své blízké. Chris Ryan se narodil u Newcastlu v roce 1961. Do 22. Pluku SAS vstoupil v roce 1984. Během deseti let své služby se podílel na řadě bojových i utajovaných operací. Byl velitelem odstřelovačů v rámci protiteroristického týmu. Během První války v Perském zálivu byl jediným z osmičlenné jednotky, kterému se po neúspěšné akci podařilo uniknout z území Iráku. Tři jeho kolegové tehdy zahynuli, čtyři padli do zajetí. Chris Ryan byl oceněn Vojenskou medailí za nejdelší únik před nepřítelem v dějinách SAS.

Hana Reitsch a Melitta von Staufenberg byly talentované, odvážné a navíc atraktivní ženy, které musely bojovat s konvencemi, aby si získaly jméno v oblasti letectví, jež v Německu 30. let 20. století ovládali výhradně muži. S příchodem války se obě staly průkopnicemi mezi zkušebními piloty a obě obdržely Železný kříž za službu Třetí říši. Na světě však neexistovaly dvě ženy s odlišnějšími názory a jedna pro druhou neměla jediné dobré slovo. Hanna pocházela ze střední třídy, byla temperamentní a vyloženě árijský typ, zatímco tmavší a spíše plachá Melitta, měla za předky pruskou šlechtickou rodinu. Obě pohánělo hluboké přesvědčení o cti a vlastenectví. Jenomže zatímco Hanna v dubnu 1945 žádala Hitlera, aby jí dovolil odvézt ho do bezpečí, Melitta tajně podporovala nejznámější pokus o atentát na vůdce. Jejich propletené životní příběhy poskytují barvitý pohled na nacistické Německo zevnitř a na jeho přístup k ženám, třídám a rasám. Uznávaná autorka životopisů Clare Mulley se dostává oběma výrazným a nekonvenčním ženám pod kůži a podává obšírný až dosud z velké části nepoznaný obraz jejich odlišných, ale přitom podivně souběžných životů na pozadí Olympiády v roce 1936, východní fronty, berlínského aeroklubu a Hitlerova bunkru. Osudy Žen, které létaly pro Hitlera, podává s velkým vypravěčským nadáním. Ve skutečnosti jde o výjimečně pravdivý příběh, vzrušující a barvitý. Téměř jako nejlepší fikce.

Do exilu odešly po únoru 1948 desítky tisíc lidí včetně politiků, diplomatů, vojáků, umělců, vědců a předních novinářů. Tato kniha představuje čtrnáct významných osobností a zároveň čtenáři odhaluje, jak se protikomunistický exil vyvíjel, jaká témata a kauzy jím hýbaly, jak se jeho vrcholní představitelé dívali na režim doma, dědictví druhé světové války, odkaz Edvarda Beneše, na budoucí vývoj Československa a celého evropského kontinentu.

Strhující drama, u kterého si uvědomíte, že v Saúdské Arábii jsou tradice silnější než láska. Vraždy ze cti, dohodnutá manželství a tvrdé tresty mají špatný dopad na životy a psychiku hlavních hrdinů. Někdy se může všechno pořádně zkomplikovat. Mladičká Jasmína je přinucena provdat se za bohatého, ale krutého ropného magnáta Firuze Salmana. Prožívá hořké chvíle pod jednou střechou i s jeho první ženou Mariam, u které hraničí zloba s psychopatickými sklony. Jasmína jednoho dne pozná přitažlivého řidiče a v jeho náručí je šťastna. Mehmet Al Musawi si natolik získá srdce krásné Arabky, že jsou milenci ochotni riskovat i život, aby mohli být spolu. A co když se jejich životy náhle ocitnou v ohrožení? Ačkoliv se v Saúdské Arábii trestá nevěra smrtí, Jasmína se pokusí o útěk s mužem, kterého miluje.

Kriminální reportér Jakub Kramář není nevěrohodným hrdinou bez bázně a hany, ale chlapem do nepohody a zarputilým hledačem pravdy ve stylu padni komu padni. Občas se mýlí, ale jindy, snad častěji, ho pátračská intuice vede správným směrem. Podobá se magnetu, který k sobě přitahuje vyhroceně dramatické situace. A čas od času je také sám vyhledává, protože se mu příčí každá nespravedlnost. V příběhu s názvem Slizké doteky pijavice se zapojuje do pátrání po sexuálně úchylném vrahovi. V příběhu Bratrovrah pomáhá umírajícímu muži, který chce dokázat svou nevinu. Třetí příběh nazvaný Příliš mnoho vdov zavádí reportéra Jakuba Kramáře do světa nelítostného podnikání, kde se jedna z nešťastných hrdinek vyjádří, že její život se podobá umírání na splátky.

Kriminální reportér Jakub Kramář není nevěrohodným hrdinou bez bázně a hany, ale chlapem do nepohody a zarputilým hledačem pravdy ve stylu padni komu padni. Občas se mýlí, ale jindy, snad častěji, ho pátračská intuice vede správným směrem. Podobá se magnetu, který k sobě přitahuje vyhroceně dramatické situace. A čas od času je také sám vyhledává, protože se mu příčí každá nespravedlnost. V příběhu s názvem Slizké doteky pijavice se zapojuje do pátrání po sexuálně úchylném vrahovi. V příběhu Bratrovrah pomáhá umírajícímu muži, který chce dokázat svou nevinu. Třetí příběh nazvaný Příliš mnoho vdov zavádí reportéra Jakuba Kramáře do světa nelítostného podnikání, kde se jedna z nešťastných hrdinek vyjádří, že její život se podobá umírání na splátky.

Kriminální reportér Jakub Kramář není nevěrohodným hrdinou bez bázně a hany, ale chlapem do nepohody a zarputilým hledačem pravdy ve stylu padni komu padni. Občas se mýlí, ale jindy, snad častěji, ho pátračská intuice vede správným směrem. Podobá se magnetu, který k sobě přitahuje vyhroceně dramatické situace. A čas od času je také sám vyhledává, protože se mu příčí každá nespravedlnost. V příběhu s názvem Slizké doteky pijavice se zapojuje do pátrání po sexuálně úchylném vrahovi. V příběhu Bratrovrah pomáhá umírajícímu muži, který chce dokázat svou nevinu. Třetí příběh nazvaný Příliš mnoho vdov zavádí reportéra Jakuba Kramáře do světa nelítostného podnikání, kde se jedna z nešťastných hrdinek vyjádří, že její život se podobá umírání na splátky.