Naše vojsko strana 38 z 174

„Ale babičko, jaké to máš velké uši!“ řekla udiveně Červená Karkulka, když přišla blíže k posteli. „To proto, abych tě lépe slyšela, má drahá,“ odpověděl vlk. „Babičko, ty máš také velké oči!“ vydechla Červená Karkulka. „To abych tě lépe viděla,“ řekl vlk. „A babičko, vždyť ty máš také velké ruce a…“ „Babičko! Vždyť ty máš velké zuby!“ „To abych tě lépe snědla, má drahá,“ zařval vlk. Užijte si známou pohádku Červená Karkulka, která na stránkách knihy ožila prostřednictvím nádherných ilustrací.

V knize Satanská bible objasňuje její autor, věhlasný americký satanista a spisovatel Anton Szandor LaVey filozofii satanismu daleko pronikavěji než kterýkoli z jeho předchůdců. Vysvětluje, proč satanismus nehlásá falešný altruismus, ani nepřikazuje, aby člověk miloval bližního svého - když miluje především sám sebe. Satanismus je výrazně egocentrická filozofie založená na přesvědčení, že lidské bytosti jsou v podstatě sobecká a mnohdy i násilnická stvoření, která dbají především na vlastní prospěch. Satanismus pochopil a nestydí se veřejně hlásat to, co se kolem nás dnes a denně děje, ale co my si nepřejeme vidět a raději setrváváme v iluzích: Nevítězí ten, kdo má pravdu, nýbrž ten, čí je moc. Nežijeme v pohádkové slunečné krajině, kterou ovládá starý hodný král a která oplývá mlékem a strdím, ale ve světě, kde už vybuchly atomové bomby a kde se musí každý postarat sám o sebe. * Zatímco učení všech ostatních církví je založeno na uctívání ducha a popření těla (a mnohdy i intelektu ve prospěch "citu"), LaVey vycítil, že člověk má možná ještě větší potřebu církve jiné, takové, která by oslavila jeho myšlení, jeho pozemské tužby, která by podporovala racionálně motivovaný zájem o vlastní osobu. Proti neopodstatněnému a pokryteckému potlačování smyslnosti staví radost smyslů a volnosti intelektu, proti sebeponižování sílu vlastního já. Tvrzení křesťanské bible, že odměněni budou pokorní, konfrontuje se skutečností, že vždy vítězí silní. * Moderní satanistická církev vznikla poslední dubnové - Valpuržině - noci roku 1966. Hlavním účelem bylo shromáždit skupinu podobně smýšlejících sympatizantů, nikoli obnovit dávné rituály "černé mše" odvozené od křesťanských bohoslužeb. Tehdy už měl LaVey za sebou tři roky služby u americké policie, kde viděl na vlastní oči lidi zastřelené blázny a pobodané přáteli, malé děti rozdrcené v příkopu, kam je odhodila auta řidičů, kteří pak z místa nehody ujeli. Viděl krev, násilí, špínu a hlavně pokrytectví. Otřesen a znechucen od policie odešel a vrátil se k profesionální hře na varhany. Tragické zkušenosti ho však přiměly, aby jednoznačně odmítl bezobsažnou frázi: "Je to vůle boží". * Přijetí LaVeyových filozofických koncepcí jistě nebude snadné a už vůbec ne rychlé, vždyť žijeme ve společnosti, která byla příliš dlouho ovládána falešnou morálkou - kterou navíc nikdy nedodržovala. Není však žádný důvod, abychom se jeho názorů děsili, poněvadž se zakládají na podmínkách reálného světa. LaVeyovo průkopnické dílo naopak pomůže ukázat cestu všem, kteří hledají. Přesvědčí je, že spása člověka nezávisí na odříkaní a zapírání sama sebe. A ostatně, jak říká autorovo Satanské devatero, "Satan je nejlepším přítelem, jakého kdy církev měla, jelikož ji po celá ta léta pomáhal udržovat v chodu."

Se jménem Peter W. Stahl se čeští čtenáři měli možnost setkat díky knize Nad ledem a Saharou. Tajná eskadra KG 200, další titul ze Stahlova pera, na ni volně navazuje. Děj začíná přeložením tehdy ještě poručíka Stahla k tajné eskadře KG 200, o jejímž vybavení a poslání se vyprávěly a dosud vyprávějí legendy, neboť její působení bylo doslova opředeno tajemstvím a veškerá činnost byla přísně utajována. Autor, jako bývalý příslušník této jednotky, nám umožňuje poodhalit tajemství kolem její činnosti i výzbroje. Nasazení Mistelů, využití ukořistěných spojeneckých letadel, vývoj sebevražedné verze létající střely V 1. Na tyto i na řadu dalších událostí vzpomíná P. W. Stahl právě ve své knize Tajná eskadra KG 200.

Po přečtení téhle knihy snad pochopíte, že sami můžete značně snížit riziko násilného přepadení a že i v jeho průběhu existují způsoby, jak se ubránit. Reálná a opravdu efektivní sebeobrana začíná v hlavě. Vám se teď dostává do ruky návod, jak si osvojit potřebný způsob myšlení. Naučte se, co to obnáší zvítězit v konfliktu a ochránit tak sebe i své blízké. V téhle knize zjistíte, jaká doopravdy reálná sebeobrana je, jak přežít v dnešním světe, proč by měl být trénink sebeobrany prioritou v životě každého člověka, jaký je rozdíl mezi sebeobranou a bojovými uměními… a to je teprve začátek. Ať už jste matka v domácnosti, dělník, policista, ředitel nebo prodavač, vaše zdraví by mělo být to nejdůležitější. Na ničem jiném nezáleží. Ačkoliv vás žádná kniha nemůže nikdy naučit bojovat, může vám otevřít oči a donutit vás nahlédnout pod pokličku násilného jednání a způsobu uvažování útočníků a poradit, jak v případě střetu zvýšit svoje šance. To bylo záměrem autora Chrise Suttona, zkušeného instruktora sebeobrany a bojových umění.

V detektivním příběhu z Floridy se „havarijní poradce“ Travis McGee, svérázný amatérský detektiv, a jeho přítel Meyer při nočním rybolovu stanou náhodnými svědky pokusu o vraždu dívky, kterou s uvázanou zátěží vhodí její vrahové do řeky. Jejím zachráněním se dostanou na stopu organizované prostituci a řetězu vražd vytipovaných klientů, zámožných a osamělých mužů středních let. Pátrání je ztíženo tím, že dívka svým vrahům neunikne a zemře pod koly kradeného auta. Za přispění tanečnice Merrimay a využití její podoby se zavražděnou dívkou je zločinecký gang dopaden.

V detektivním příběhu z Floridy se „havarijní poradce“ Travis McGee, svérázný amatérský detektiv, a jeho přítel Meyer při nočním rybolovu stanou náhodnými svědky pokusu o vraždu dívky, kterou s uvázanou zátěží vhodí její vrahové do řeky. Jejím zachráněním se dostanou na stopu organizované prostituci a řetězu vražd vytipovaných klientů, zámožných a osamělých mužů středních let. Pátrání je ztíženo tím, že dívka svým vrahům neunikne a zemře pod koly kradeného auta. Za přispění tanečnice Merrimay a využití její podoby se zavražděnou dívkou je zločinecký gang dopaden.

Kniha, jejíž autor byl za druhé světové války důstojníkem v Guderianových útvarech, je rozsáhlým obrazovým životopisem generála Heinze Guderiana, vrchního velitele tankových vojsk Wehrmachtu. Pro své neortodoxní názory na úlohu a použití obrněných jednotek, které dokázal neochvějně hájit i před nejvyššími autoritami, byl Guderian během války třikrát odvolán z funkce, vývoj na frontách mu však vždy nakonec dal za pravdu. Bohatý dokumentární materiál je doprovázen výňatky z Guderianovy knihy Vzpomínky generála.

Cestou do lesa Jeníček trousil drobečky z chleba a značil tak cestu zpět domů. Když se však Jeníček v noci rozhlížel po zemi a hledal své drobečky, žádné nenašel. Všechny je přes den snědli ptáci, kteří žili v lese!Užijte si pohádku Jeníček a Mařenka, která na stránkách knihy ožila prostřednictvím nádherných ilustrací.

Travis McGee a jeho přítel Meyer v noci na opuštěné dálnici sjedou do odvodňovací stoky, když jejich auto uhýbá mladé ženě oblečené jen v noční košili, která jim přeběhne přes cestu. Pěšky dojdou do servisu, kde jsou šerifem zatčeni pro úkladnou vraždu osoby, kterou vůbec neznají, a ocitnou se v okresním vězení, odkud je dostane advokát. Ten cítí příležitost výdělku při pozdějším zastupování pravých zločinců, proto zaplatí McGeeovi, aby po nich pátral.

Kniha je inspirována válečným deníkem P. W. Stahla, příslušníka Kampfgeschwader 30, vyzbrojené letouny Junkers Ju 88. Jeho záznamy zpracoval Manfred Jäger do podoby čtivého autobiografického románu, který je nekompromisním obrazem německé letecké války.V době, kdy Německo poráží Nizozemsko, prochází Stahl výcvikem na Ju 88. Po kapitulaci Belgie se stává přímým účastníkem porážky Francie. Osobně prožívá bitvu o Británii a bombardování Londýna, Liverpoolu, Coventry…Spolu s vyčerpanou jednotkou je přeložen na norské území, odkud operuje proti britským konvojům přivážejícím válečnou pomoc Sovětskému svazu. Později je převelen k Moskvě. Odtud se vrací zpět na sever, aby se vzápětí ocitl až na Sicílii. Ve Středomoří a v Africe je svědkem toho, jak se Německo zoufale brání sílícímu tlaku spojeneckých vojsk.Leitmotivem napínavého příběhu je bezmocný odpor statečného pilota vůči neschopnému velení a prostá lidská touha přežít.

Kde je ta pomyslná hranice, kdy se z lásky stává závislost a ze závislosti nikdy nekončící bolest? Jak se má člověk vyrovnat s těžkými životními ranami, když nemá nikoho, kdo ho silně obejme a řekne: „Zvládneme to – jsem s tebou“? Pro většinu z nás je jedinou jistotou rodina. Rodina jako přístav, kam se můžeme vrátit. Vždy by měl někdo pro někoho existovat. Láska pro lásku i žal pro žal. Ale co když nic takového na světě není?

Neznámí pachatelé vyhodí do vzduchu jachtu profesora Meyera. Při výbuchu zahynou tři lidé, mezi nimi profesorova neteř, která se před nedávnem vdala. Vypátrat viníky se snaží dlouholetý profesorův přítel Travis McGee, který postupně shromažďuje fakta a rozplétá složitý příběh podvodníka. Nakonec odhaluje prohnaného několikanásobného vraha, jenž pod různými jmény sváděl a zabíjel ženy, aby získal jejich peníze.

Nestor Capoeira „Capoeirista, historik, sociolog, herec, autor, učitel, průzkumník a cestovatel Nestor Capoeira představuje čtenáři jedinečný a osobní pohled na capoeiru. Doufám, že všichni studenti capoeiry budou mít možnost využít jeho výukové metody pro vlastní růst a pochopení tohoto umění.“ - Bira Almeida (Mestre Acordeon) „Capoeira je ve Státech už dvacet let, ale existuje jen málo knih … Nestorova kniha je zajímavá nejen pro capoeiristy, ale také hudebníky, antropology a milovníky capoeiry. Tato kniha pomůže nové generaci capoeiristů na jejich cestě.“ - Mestre Jelon Vieira Nestor Capoeira byl do capoeiry zasvěcen Mestre Leopoldinou, živoucí legendou. Později vstoupil do skupiny Senzala a v roce 1969 získal vytoužený „červený provaz,“ nejvyšší stupeň v Senzale. V roce 1990 Nestor ze Senzaly odešel a začal vyučovat svůj osobitý přístup ke Hře ve své vlastní škole. Byl průkopníkem výuky capoeiry v Evropě a jeho knihy vyšly ve Francii, Dánsku, Německu a ve Spojených státech. Pracoval ve filmu, divadle a televizi a v současnosti vyučuje v Planetáriu de Gávea v Riu de Janeiru.

Moravská Chrastová 1938 Přepad českého území nacistickými ordnery s cílem jeho násilného připojení k Německé říši, protože díky svému převažujícímu českému osídlení nebylo zahrnuto do pomnichovského záboru, byl zmařen československým vojskem a četníky. V protiútoku položili své životy čtyři mladí českoslovenští vojáci. Bylo to jediné bojové střetnutí na obranu hranic Československa, které se netvořily podle mnichovské dohody, ale podle vojensko-strategických a hospodářských hledisek.

Anglický romanopisec Gilbert Keith Chesterton kdysi napsal, že „zločinec je tvůrčí umělec, kdežto detektiv je pouze kritik“. Ale nejen to. Detektiv je také člověk, který má svůj soukromý život, své lásky i nelásky, svá vítězství i své prohry. Leopold Novák je detektiv ze staré školy. Jeho kariéra je nejen odrazem doby, v níž se odehrává, ale také zrcadlem jeho duše; zrcadlem, které není snadné zbavit prachu a pavučin.

Mirka, po náročném dětství bez mateřské lásky, vychovávaná jen otcem alkoholikem, čelí životním vzestupům a pádům po svém; spoléhá se na pomoc z nebe. Její nebe má podobu levandulové louky, na které nikdy není sama. V dobrém i zlém ji provází matka, o kterou přišla v dětství při tragické nehodě. Co se však stane, když se s ní jednoho dne přijde maminka rozloučit? Je Tomáš skutečně tím pravým? A opravdu už setkání na levandulové louce nepotřebuje? Svět zůstává stejný ? plný trápení i radostí. A nic v něm není takové, jak se na první pohled zdá… Necítím se dobře, snažím se přivolat spánek; celou dobu si v hlavě přehrávám poslední sen s maminkou. Říkala, že Tomáš je tu navždy, že je ten pravý... je tu, docela blízko, ale v poslední době jsem štěstí na míle vzdálená. Snad by maminka nedopustila, abych nikdy v životě nepocítila mateřskou lásku? Tomáš se v posteli vedle mě zavrtí. Lehnul si ke mně možná už před hodinou, dvěma, celou dobu mlčí, a já si připadám, jako bychom byli dva naprosto cizí lidé, které osud vehnal do společného prostoru. Každý na své straně bojujeme s vlastními myšlenkami. „Miluju tě, Mirko,“ pronese téměř neslyšně. Zřejmě si myslí, že už spím. Že léky, které jsem si vzala proti bolesti, neměly jen analgetický účinek. Rozhodnu se ho v tom nechat. Nereaguju. „Slibuju ti, že tě udělám šťastnou, že budeme mít tolik dětí, kolik jen budeš chtít...“ říká, opírá se o ruku, a náhle je úplně blízko. Poslední slova mi šeptá do ucha. Ucítím dotyk jeho horké dlaně na svém odhaleném rameni. „Jsi moje láska,“ pokračuje s vyznáními. Slzy mi stoupají do očí, rty se mi začínají chvět dojetím. Proč to nedokáže říct nahlas? Kdyby věděl, že nespím, podal by mi své srdce na dlani? Tolikrát jsem to už potřebovala během posledních dnů slyšet...