Nezávislý podmelechovský spolek

Literární návrat velkého tuláka. Neznámé a dosud nevydané texty. Vzpomínky na kumpána Jaroslava Haška. Povídky z protektorátní Vysočiny. Křivolaké veršovánky. Potutelně ironický úsměv, odřený kožený kabát, podkolenky, kožené okované boty, pevná hůl. A na zádech batoh a v něm buď houby nebo bačkory a holení. Tak rázoval českomoravskou krajinou Zdeněk Matěj Kuděj (1881 - 1955), povídkář, veršotepec, herec bramborového divadla, překladatel Burroughsova Tarzana, redaktor, houbař, lékárenský praktikant, čistič střev na jatkách, myč nádobí v New Yorku, farmář v Kanadě, vězeň carské policie v Kyjevě. Celoživotní mimoběžec a outsider, který se do čítanek nemohl vejít. Nikdy se také neztotožnil s žádnou politickou ideologií, nacismus i komunismus mu byly odporné. Nejvíce toužil po svobodné nezávislosti. Editor knihy Miloš Doležal dohledal ve státních i soukromých archivech řadu Kudějových neznámých rukopisů a sestavil z nich pestrý celek. Jeho součástí jsou vtipné veršované říkanky, ironické šlehy a melancholická povzdechnutí. Kudějovy povídky psané v čase protektorátního temna na Vysočině, jejichž hrdiny jsou životem i podnebím odření lidé, zakouřené hospody i krajina. A především dosud nezveřejněné Kudějovy barvité vzpomínky na přítele a kumpána Jaroslava Haška. Knihu graficky upravil Luboš Drtina a ilustracemi doprovodil výtvarník a sochař Jakub Grec.

V knize autora Miloše Doležala, Toufarova životopisce, navštívíme místa, provázaná se životem, činností a smrtí jedné z prvních obětí komunistického režimu u nás faráře z Vysočiny Josefa Toufara (1902-1950), dnes vedle Milady Horákové nejvýmluvnějšího symbolu totalitní manipulace u nás. Hlavním územím a krajinou Toufarova života byla Vysočina jak ta moravská na Jihlavsku /rodná obec Arnolec u Polné, Zhoř aj./, tak ta česká /Zahrádka, Číhošť, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Želiv/. Skrze sto dvacet zastavení sledujeme Toufarovu životní cestu od obce Horní Smrčná, odkud Toufarův rod pochází, a rodného Arnolce přes farní kostel ve Zhoři, kasárna v Brně, studia na gymnáziích v Havlíčkově Brodě a Chotěboři, výlety do okolí, prázdninové pobyty, vysvěcení na kněze v Hradci Králové, první působiště v Zahrádce s celou rozlehlou farností (včetně škol, kde vyučoval) a s cestami, které prochodil. Pochopitelně nemůže chybět ani Číhošť a přifařené obce, místa a události z prosince až ledna 1949-1950. A také valdická mučírna, místo úmrtí ve státním sanatoriu v Praze, hrob na Ďáblickém hřbitově. Součástí cesty jsou také lokace, kde se o osudu kněze Toufara rozhodovalo Okresní národní výbor v Ledči nad Sázavou, Ministerstvo vnitra, Státní úřad pro věci církevní. Nepřehlédnutelné místa jsou i obce a domy, kde žili svědci číhošťského úkazu či Toufarova neteř Marie, nejbližší přátelé a spolupracovníci, ale i knězův vrah Mácha. Publikace je prokomponovaným i praktickým celkem, který zve na cesty po stopách inspirativního kněze. Fotografie z minulosti (některé vůbec poprvé publikovány) a současnosti jsou doplněny střídmými texty a zajímavými detaily. Obsahuje cca 500 dobových a součastných fotografií a dokumentů.