No Limits strana 2 z 3

Kam se podíváte, tam je to samý hrdina. Média a sociální sítě adorují ty, kteří něco dokázali, kteří to někam dotáhli. No dobře, tak těch jsou asi 3 procenta. A co ten zbytek? Co těch 97 procent? Lidí, kteří netouží po tom být slavní, překonávat rekordy, pokořovat své vlastní možnosti? Lidi, kteří jsou neprůbojní a nesmělí, protože prostě nemají sebevědomí a ego velikosti Kilimandžára? A právě o těch je tahle kniha. Kniha o lidech, ve kterých se 97 procent čtenářů pozná. S některými se ztotožní, s některými bude nesouhlasit, ale všechny bude chápat. Protože i v nesmělosti se může skrývat osobní síla, která naopak ta 3 procenta může inspirovat k tomu uchovat si životní pokoru a skromnost. Jako divadelní a filmovou herečku baví Martu Dancingerovou pozorovat lidi. Všímat si jejich chování, nálad, projevů, detailů. A protože jí vedle toho baví také psaní a obsazuje do něj odpozorované postavy, stvořila tenhle svůj půvabný literární debut, kterým dokazuje, že umí nejen hrát, ale také psát.

Karel Hašler, Karel Gott, Karel Kryl, Inka Zemánková, Marta Kubišová, Lucie Bílá, Iveta Bartošová byli a jsou součástí našich životů. Při poslechu jejich písniček jsme žili, milovali se, nenáviděli, snili, plakali, rozváděli se, umírali. A zatímco oni zpívali a lidé se snažili vést své obyčejné životy, poválečný život v naší republice si pro nás všechny chystal zkoušky. Někteří obstáli, jiní zklamali, několik podlehlo. Román Ta naše písnička česká dosud nevídaným způsobem mapuje poválečné dějiny Československa, zachycuje životy populárních umělců, kteří se pokoušeli tvořit, ale nejvíce musel bojovat s vrchností o svou vlastní svobodu. Zachycuje životy obyčejných lidí, do kterých vstupovaly jak dějinné okamžiky, jako byl Únor 1948, let Jurije Gagarina do vesmíru, podpis Charty a Anticharty nebo řádění vrahů Mrázka a Straky. Potkáváme v něm hrdiny, kteří žili (a někteří dosud žijí) životy tolik podobné těm našim. Poznáváme životy známých osobností tak, jak je dosud nikdo nepopsal. Po úspěchu románu Bídníci.cz tak autor Jiří Zídek společně se svou dcerou Jenifer napsali výjimečnou knihu, která připomíná listování rodinným fotoalbem. Protože všechno, co v ní najdete, jsme byli my Češi. Jak oba autoři říkají: Tu knihu jsme vlastně nenapsali my. Napsal ji totiž sám život.

Otevřená, upřímná a schopná nemilosrdně pojmenovat všechny stavy, které provázejí léčbu rakoviny. Právě taková je zpověď blogerky Terezy Schillerové, která po celý rok na svém blogu zaznamenávala své zážitky z boje s touto nemocí. Hodiny čekání na vyšetření, na výsledky, na chemoterapie… Naděje, deprese, bezvýchodnost, radost z každého zlepšení… Život s rakovinou je životem doslova na emocionální houpačce a autorka se nestydí přiznat, že pod vlivem nemoci často reagovala nepřiměřeně, sobecky a zaznamenává, jakým způsobem se její nemoc projevovala na vztahu s manželem, se synem. Deník raka je strhující zpověď ženy, která svůj boj se zákeřnou nemocí, jež jí byla diagnostikována v pouhých pětatřiceti letech, vyhrála. Ale v každé bitvě, i té vítězné, vždycky něco ztratíte.

Stockholm - Přísně tajné je napínavý příběh o honbě za uznáním a láskou v současném Stockholmu, který se okamžitě po svém vydání stal bestsellerem ve Švédsku, Německu, Itálii a dalších zemích. Odehrává se v prostředí luxusních klubů, v atmosféře upadající slávy prestižních magazínů a klade čtenářům otázku: Komu vlastně můžeme věřit, hrajeme-li hru, ve které neplatí žádná pravidla? Jeho hlavní hrdinkou je mladá novinářka Solveig Berg. Kvůli osudové chybě přišla o práci a její okolí s ní nechce mít nic společného. Prázdnota a osamělost probudí k životu temné vzpomínky a Solveig je ochotna udělat doslova cokoli, aby se vrátila zpět na výsluní. Lennie Lee vydává úspěšný pánský časopis, žije v přepychovém bytě na té správné adrese a neustále je obklopen krásnými ženami. Ale najednou se něco stane. Prodeje prudce klesají, přátelé se od něho odvrací. Situace se zdá bezvýchodná, když Lennie dostane nabídku uspořádat pro vlivného podnikatele bombastickou oslavu. Odměna je dostatečná, aby vyřešila všechny jeho problémy – pokud ovšem Lennie přežije. Když je slavná modelka a bloggerka Jennifer Leone nalezena mrtvá, cesty Solveig a Lennieho se zkříží a kolotoč nebezpečných a bizarních vražd a událostí se začíná roztáčet.

Barunka chodí do třetí třídy a oplývá fantazií, kterou by jí mohli závidět i ti největší fantastové. A protože jen tomu, kdo umí s fantazií zacházet, se mohou stát fantastické věci, stane se, že Barunka jednoho dne narazí na živou Tužku. Na obyčejnou tužku tvrdosti 9B, která má ruce, nohy, povídá a všechno, co namaluje, se stane skutečným. Barunka s Tužkou díky tomu zažívají příběhy, které může vymyslet jen nespoutaná dětská představivost, ale které také dokážou chod městečka, kde Barunka žije, tak trochu vykolejit. To třeba když Tužka namaluje stádo slonů, které se pak po městě prohání. Nebo když zařídí, že slepice dostanou rozum a usmyslí si, že už nebudou snášet vajíčka, ale odjedou na dovolenou k moři jako lidé, aby se tam mohly opalovat a hrát plážový volejbal. Nebo když oživí papírového draka a on začne po městě hledat princeznu, kterou by si vzal za ženu. Kniha Barunka a malovaný svět je oslavou hravosti, zábavy a často až praštěných nápadů, při kterých se budete smát a snít o tom, jaké by to bylo, kdyby se opravdu mohly stát. Knihu ilustrovala Markéta Vydrová, která s autorem knihy pracovala už na předchozích úspěšných titulech, jako je trilogie o Billu Madlafouskovi nebo Vítejte v Pekle!

Od svého vydání jedna z nejprodávanějších francouzských knih posledních let. Jedna válka. Dva osudy. Tři kilometry. Francouzská herečka a režisérka Marceline Loridan-Ivens ve své knize velmi otevřeně a bez příkras vypráví o tom, jak se jí podařilo přežít holocaust. Marceline bylo čtrnáct let, když ji transportovali do Březinky a jejího otce do Osvětimi. Otec utrpení v koncentračním táboře nepřežil. Ona ano. Navždy poznamenaná. „Myslím, že jsem se neměla vrátit, že jsem tam měla zůstat,“ píše ve své knize, kterou pojala jako dopis otci, kterého naposledy zahlédla v osvětimském pekle. Velmi otevřeně vzpomíná, co zažívala v koncentračním táboře. Jak třídila oblečení po Židech, kteří se nevrátili z plynové komory. Na setkání s Dr. Mengelem. Jak se po osvobození vrátila zpátky k rodině, která ji už nikdy nepřijala, protože místo ní se přece měl vrátit otec, který by rodinu mohl živit. Jak se její bratr navzdory všemu připojil k neonacistickému hnutí. Jak se pokusila žít normální život, naučit se znovu se radovat, smát se. To se jí bohužel nikdy nepodařilo. Chtěla na vše, co v koncentráku zažila, zapomenout, ale nešlo to. „Žila jsem, protože jsi chtěl, abych žila. Ale žila jsem tak, jak jsem se to tam naučila: den za dnem,“ uzavírá spisovatelka svůj dopis otci. Bez trpkosti. S věcností sobě vlastní. S věcností, která čtenářům po celém světě dokáže hrůzy války přiblížit tak, jak to doposud nikdo nedokázal. Také proto kniha od svého vydání sbírá jedno ocenění za druhým a patří mezi nejprodávanější francouzské knihy posledních let.

Pro zvířátka ze Zvířátkovského lesa to měly být Vánoce jako každé jiné. Měly napsat dopis Ježíškovi, ten jim měl nadělit dárky, o které si napsala, a pak si je měla užívat až do dalších Vánoc. Jenomže to by si Liška nesměla přát pod stromeček brčoch. Že nevíte, co to je? Ona to také nevěděla, ale strašně moc si to přála. Kdyby jen tušila, co všechno tenhle tajemný předmět způsobí. Že kvůli němu budou muset pomáhat Drakovi od lásky k princezně. Že budou muset pomáhat trpaslíkům před potopou. Že se budou muset postavit zlé čarodějnici Jehuli, která je všechny začaruje, aby už se nikdy nesmála a byla na sebe zlá a protivná. Kdyby tohle Liška věděla, nejspíš by si brčoch k Vánocům nepřála. Ale to byste si zase nemohli přečíst tuhle půvabnou knihu, a to by byla ještě větší škoda, než když Drak začal brečet a brečel a brečel a brečel, až zatopil celý les. Hravý pohádkový debut Michala Petrova, autora bestselleru RETRO, je bohatě vybaven půvabnými ilustracemi Ivety Autratové.

Petr H. Batěk - herec, muzikant a muž činu. Když se rozhodl věnovat se herectví, založil si vlastní divadelní soubor. Když se rozhodl hrát, založil si kapelu. Aby mohl realizovat své často až bláznivé nápady, založil si vlastní uměleckou agenturu. A stejně jako dokázal strhnout v rolích Cyrila v televizním seriálu Gympl s.r.o. Petra Uhla v Českém století, nebo jako bubeník ve skupině The Doors revival (The End of Colours), dokáže nadchnout i ve své básnické prvotině, kterou právě držíte v rukou. Představuje se v ní jako muž se smyslem pro lyriku, něhu a básnivé snění. Sbírka Ona má křídla bude v knihovnách nejspíše v sekci „milostná poezie“. Ale možná by jí více slušel přídomek „nebeská“. Protože ta křídla, kterými jej jako tvůrce obdarovala láska, dokáže prostřednictvím svých básní nasadit svým čtenářům. Křídla, díky kterým se vznesete do nebeských výšin, kde je tím nejdůležitějším opravdové, upřímné a spontánní milování ve všech významech toho slova. Knihu ilustrovala talentovaná výtvarnice Jana Nuslauerová.