Nová Akropolis

Je vítězství výsadou bojovníků či sportovců nebo ho může dosáhnout každý? A co je vlastně vítězství? Jsou jeho výdobytky vnějšími zisky, nebo to jsou spíš vnitřní stavy duše? Umět vítězit v životě znamená dosahovat svých cílů a dokázat uskutečnit své sny. A to je často důležitější pro spokojený život, než mít dobré postavení a hmotné prostředky. Schopnost vítězit je velké umění a vyžaduje teoretické vědomosti i praktické zkušenosti, aby se plně rozvinulo. Je zapotřebí cvičit se v trpělivosti a neústupnosti, v překonávání strachu. Rozvíjet své vnitřní potenciály i poznat svá slabá místa, která by mohla vítězství ohrozit. Jak autorka vysvětluje, dobře prožitý život je vždy hrdinský a směřuje k vítězství, protože obsahuje nekonečné množství těžkostí, kterým je třeba neustále čelit. Je to prosté každodenní hrdinství, které však vyžaduje dostatečně velkou vnitřní sílu, aby se člověk v žádném okamžiku nevzdal.

Kniha poskytuje velkolepý a hluboký obraz starodávného Egypta prostřednictvím jednoho z hlavních náboženských a kulturních center - města Théby. V rámci hranic vytvořených naší nevědomostí a dobou, v níž je nám dáno žít, se autor pokusil poskytnout trpělivému čtenáři řadu pohledů na bájné město, které Řekové nazývali Théby. Téma je však také využito k hledání kořenů a v rámci komentářů nutně přesahuje zeměpisný okruh města a rozšiřuje se na celý Egypt, dokonce i na jeho možný atlantský původ. Mnohé věci uvedené v knize se nutně střetnou s obecně známými názory, najdou odezvu u mnoha lidí a umožní jim pozměnit si představu o starém Egyptě, již získávali od dětství.

Kniha obsahuje množství podnětných úvah na témata, které zajímají i často znepokojují dnešního člověka. Z filozofického hlediska nám také poskytuje klíče k lepšímu vzájemnému pochopení a vybízí nás k hledání každodenního hrdiny, který spí v každém z nás.

Publikace seznamuje s andělskými bytostmi, jež nalézáme v náboženstvích řady kultur. Součástí knihy je i několik interpretací mýtu o padlých andělech. Úryvky z knihy: Podle hebrejské tradice převzaté křesťanstvím je universum hierarchie, která vychází z centrálního, vznešeného a úplného bodu, Všemohoucího Boha, a která se koncentricky otáčí a rozpíná až do nekonečna skrze anděly seskupené do devíti hierarchií. Sbor andělů, představovaný neomezenou sférou kolem centrálního bodu, je alegorií, která připomíná řád Kreace. Je to resonance vyvolaná andělskými zpěvy, vibrace čisté lásky, která je na počátku života... Andělé jsou bytosti světla nebo ohně, které jednají na různých úrovních a tvoří mystické Tělo Boha, Kreaci. Jejich záření se postupně zeslabuje, tak jak pronikají do husté a materiální dimenze projeveného vesmíru... Andělé jsou normálně neviditelní, a pokud se nechají na příkaz svého mistra spatřit, vypadají jako lidé, ale vyzařuje z nich nadpřirozené světlo. Jsou to světelní andělé. Jejich podoby se objevují ve snech nebo při vizích mystiků všech náboženství. Jsou to duchové, kteří nejsou zatíženi potřebami hmotného světa: nemusejí jíst, nerodí se. Andělé znají tajemství člověku nepřístupná, avšak jsou též mystéria, která Bůh střeží i před nimi. Jsou nesmrtelní, ale Bůh je může zničit třeba pohybem svého malíčku. Bůh je také může nepřetržitě tvořit pouhým slovem, které vyřkne... Jakožto vykonavatelé boží vůle andělé vykonávají velmi mnoho misí. Ve vztahu k božskému zákonu se jeví jako andělé rozsudku, smrti nebo války, kteří bdí nad tím, aby vládl řád a byla opět nastolena spravedlnost tam, kde přestala existovat, soudí člověka na konci jeho pozemské cesty a doprovázejí zemřelé vstříc jejich neviditelným příbytkům... Ve vztahu k božské lásce jsou činiteli osvícení a moudrosti a hrají roli ochránců a inspirátorů člověka, který hledá duchovní stezku. Jsou inspirací nejvznešenějších a nejšlechetnějších ideálů překročení sebe sama, jaké mohou lidé pocítit ve svém srdci. Působí silou lásky jako ti, kteří zajišťují harmonii a jednotu Kreace, a pějí při tom chválu na Kreaci zachovávajíce její dynamickou rovnováhu... Když pocítíme tuto potřebu vidět, slyšet a vytvářet pouta, milovat, sdílet, zkrátka otevřít naše srdce, andělé, síly světla, lásky a jednoty, se k nám přiblíží a my znovu pocítíme jejich přítomnost. Budou nás moci inspirovat k altruistickým a ušlechtilým činům, které přestaneme zesměšňovat a přestaneme je skrývat, aby mohly být příkladem pro ostatní. Vdechnou nám sílu, abychom opět přemýšleli o věčných idejích, Pravdě, Kráse a Dobru, a znovu je oživili v našich srdcích a v našich městech na celém světě...

Výjimečné dílo z oblasti medicíny, které se čtivým, ale zároveň zkoumavým způsobem věnuje nejrůznějším aspektům lidského zdraví. Jak název napovídá, jednotlivé kapitoly knihy se nevztahují pouze k našemu fyzickému tělu, ale i k lidské duši (psýché) a ke konkrétním lidským hodnotám, které nejen v dávných dobách, ale znovu i v naší současnosti vedou člověka ke zdraví - harmonii na všech úrovních, a zároveň ukazují vnímavému člověku i směr, kterým má na své cestě životem kráčet. Tyto hodnoty byly vždy se zdravím spojovány. Například i proto, že mají schopnost zbavovat člověka různých pochybností a negativních stavů duše. Tím přinášejí do našeho nitra tolik potřebnou rovnováhu, která se následně projeví i ve zdraví našeho těla. Autor knihy, MUDr. Antonio Alzina, se kromě své lékařské praxe celý život věnoval studiu lékařské tradice všech starodávných kultur. Často se také nechal inspirovat velikány tradiční medicíny. Žije a pracuje ve Španělsku, má za sebou bohatou profesní i filozofickou historii, a sám je, jako člověk a lékař, velkým příkladem aplikace idejí, které nám v této knize předává. Vidí člověka jako celistvou bytost, a proto vždy po vzoru slavných velikánů medicíny, jako je Hippokrates, Asklépios, Paracelsus nebo Miguel Servet, vždy léčí Člověka a ne jen konkrétní projevy nemoci, kvůli které vyhledal jeho pomoc. Z mnoha možných témat a idejí vybral do této knihy ty, které mohou být užitečné i pro nás, v našem každodenním životě. V jeho rukou se caduceus stává opravdovým posvátným symbolem lékaře, se vším, co představuje: odevzdání a obětavou práci ve prospěch trpících, vytrvalé zkoumání a prohlubování znalostí, a především hledání rovnováhy pro obnovení zdraví nemocných. Proto vás zveme, abyste pomalu a beze spěchu vstoupili do srdce ušlechtilého lékaře, a poodhalili roušku, která chrání některá tajemství starého a posvátného umění léčení.

Kniha hlubokomyslných filozofických úvah osloví čtenáře, kteří se chtějí zamyslet nad současným světem a zároveň se ponořit do svého nitra. Všichni občas toužíme vyniknout, vystoupit z davu, postavit se zažitým zvykům, nesmyslným módám a masovosti, ale nevíme, jak to udělat, nebo se tohoto kroku obáváme. Profesor Livraga vnímá každého člověka jako jedinečnou bytost, která díky poznání sebe sama a odhalení svých latentních schopností může najít hluboký smysl svého života a realizovat své nejskrytější sny. V řádcích i mezi řádky knihy najdeme mnoho povzbuzení a příkladů toho, jak veslovat proti proudu. Být jiný, odlišný, vyžaduje odvahu. Nejde ovšem o odlišnost za každou cenu, o výraz vzdoru proti všem a všemu, ale o ušlechtilou touhu člověka přispět ke kráse a dobru tohoto světa. Takového hrdinu přirovnává autor symbolicky k obrazu lodi, která dokáže v případě potřeby plout i proti proudu, pokud tento unáší svět do bahnitých zátočin mrtvé vody. Loď vždy směřuje do čistých vod, které odrážejí třpyt slunce nebo hvězd nových příležitostí a velkých děl, nebo se vrací do bezpečných přístavů poznání a moudrosti, odkud čerpá inspiraci k dalším cestám.

Tetralogie „O Platonovi“: jedná se o jedinečnou tetralogii, která je dosud jediným komplexním dílem o Platonově životě a filozofii v českém jazyce. Autor nám zanechal nejen velmi čtivý text, ale i dílo, které poskytuje řadu odkazů do knih samotného Platona. Každý díl obsahuje rozsáhlý rejstřík osob a termínů, o nichž je v díle pojednáno, a samozřejmě i podrobný obsah, díky kterému se v knize čtenář snadno orientuje. První tři díly (Život, Dílo, Filozofie), které vydal v Praze Jan Laichter v letech 1948–49, přinášejí popis Platonova života, přehled moderního bádání, tradici rukopisnou, především však rozbor díla, a to jak po stránce filozofické, tak i společenské a filologické. IV. díl (Druhý život) vyšel až po smrti autora, v roce 1970. Zde se profesor Novotný pokusil zachytit dějiny a působení platonismu od dob starověku až po novodobou filozofii. Svým rozsahem a úplností je tetralogie „O Platonovi“ dílem, které je i ve světové literatuře zcela ojedinělé. Kniha byla vydána za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

Autor nám v knize představuje nejkrásnější egyptské texty, které nás pobízejí k tomu, abychom se ponořili do věčného mystéria starověkého Egypta. Můžeme v nich najít nejen starodávné poznání, ale především svůj vlastní pramen energie stejně jako i vnitřní klid a harmonii tváří v tvář nepokoji dnešního světa. Neboť, jak Christian Jacq říká, Egypt není minulostí, on je svým systémem hodnot modelem pro budoucnost.

Kniha nám jedinečným, hlubokým a současně velmi jasným způsobem pomáhá v situacích, v nichž se nacházíme rozpolceni mezi našimi city a rozumem. Předává nám autorčiny bohaté životní zkušenosti jak nalézt harmonii a zdraví i na těchto jemnějších úrovních, jak dobýt štěstí a jak využít sílu a bohatství naší mysli.

Strhující děj románu nás provází dobrodružným životem mladého chemika Pabla Simona, člena hermetické lóže, který se uprostřed řádění inkvizice snaží zachránit tisíciletou moudrost a uplatňovat v životě poselství lásky svého Učitele. Jelikož byl donucen uprchnout, odchází Pablo Simon na Orient. Na své pouti se dostává až do Indie, kde nalézá klíč k okultním vědám. Magie této země ho uchvátila natolik, že zapomněl na důvod své cesty, dokud jednoho dne nepotkal toho, kterému na Západě říkají Giordano Bruno. Je to muž, kterého pronásledují, aby mu zabránili šířit nauku ohrožující církevní dogmata, muž, kterého Pablo Simon viděl ve svých snech a který mu poskytne odpověď na to, co hledá. Pablo Simon se s ním vrací do Evropy, ale cestou se ještě zastaví v Egyptě, vlasti Hermetismu. Poté se v Evropě shledá se svým bratrstvem a pokračuje ve své práci. Jeho nepřátelé ho však znovu začnou pronásledovat. Odsouzení Giordana Bruna rozpoutá v jeho srdci vlnu nenávisti, což se stane jeho poslední zkouškou, v níž téměř ztroskotá… Avšak příprava, které se mu dostalo ve školách Východu a Západu, ho před touto pastí zachrání. Jeho osud je zpečetěn, a tak následuje kroky Giordana Bruna a mnoha dalších filozofů 16. století, kteří byli oběťmi nevědomosti a fanatismu své doby.

Tetralogie „O Platonovi“: jedná se o jedinečnou tetralogii, která je dosud jediným komplexním dílem o Platonově životě a filozofii v českém jazyce. Autor nám zanechal nejen velmi čtivý text, ale i dílo, které poskytuje řadu odkazů do knih samotného Platona. Každý díl obsahuje rozsáhlý rejstřík osob a termínů, o nichž je v díle pojednáno, a samozřejmě i podrobný obsah, díky kterému se v knize čtenář snadno orientuje. První tři díly (Život, Dílo, Filozofie), které vydal v Praze Jan Laichter v letech 1948–49, přinášejí popis Platonova života, přehled moderního bádání, tradici rukopisnou, především však rozbor díla, a to jak po stránce filozofické, tak i společenské a filologické. IV. díl (Druhý život) vyšel až po smrti autora, v roce 1970. Zde se profesor Novotný pokusil zachytit dějiny a působení platonismu od dob starověku až po novodobou filozofii. Svým rozsahem a úplností je tetralogie „O Platonovi“ dílem, které je i ve světové literatuře zcela ojedinělé. Kniha byla vydána za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

Tetralogie „O Platonovi“: jedná se o jedinečnou tetralogii, která je dosud jediným komplexním dílem o Platonově životě a filozofii v českém jazyce. Autor nám zanechal nejen velmi čtivý text, ale i dílo, které poskytuje řadu odkazů do knih samotného Platona. Každý díl obsahuje rozsáhlý rejstřík osob a termínů, o nichž je v díle pojednáno, a samozřejmě i podrobný obsah, díky kterému se v knize čtenář snadno orientuje. První tři díly (Život, Dílo, Filozofie), které vydal v Praze Jan Laichter v letech 1948–49, přinášejí popis Platonova života, přehled moderního bádání, tradici rukopisnou, především však rozbor díla, a to jak po stránce filozofické, tak i společenské a filologické. IV. díl (Druhý život) vyšel až po smrti autora, v roce 1970. Zde se profesor Novotný pokusil zachytit dějiny a působení platonismu od dob starověku až po novodobou filozofii. Svým rozsahem a úplností je tetralogie „O Platonovi“ dílem, které je i ve světové literatuře zcela ojedinělé. Vydáno u příležitosti 2400. výročí založení Platonovy Akademie za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

Kniha sepsaná poutavou formou otázek a odpovědí, jež poprvé vyšla v roce 1889. Provede nás záhadnými oblastmi esoterní filozofie přibližující člověka k poznání již od úsvitu dějin. Přestože jde o prastaré učení, které nacházíme v různých formách u mnoha dávných kultur Východu i Západu, kniha používá jazyk, pojmy a příměry srozumitelné současnému čtenáři. Nemluví jen o "božské moudrosti" pro teosofy, ale obsahuje témata užitečná pro každého, kdo si klade otázky o sobě a o okolním světě. V jednotlivých kapitolách se zabývá viditelnými i neviditelnými charakteristikami člověka a přírody, vypráví o přirozenosti lidské mysli, o smyslu života a cyklech znovuzrození, na Východě zvaných reinkarnace, také o spravedlnosti osudu na základě zákona akce a reakce neboli karmě a o posmrtném životě, jejichž pochopení je klíčem nejen k teosofii, ale k důstojnějšímu a šťastnějšímu životu. Sama autorka o knize říká: "Účel této knihy je přesně vyjádřen jejím názvem a vyžaduje pouze několik vysvětlujících slov. Kniha není úplnou a vyčerpávající učebnicí teosofie neboli božské moudrosti, ale pouhým klíčem, který odemkne dveře k hlubšímu studiu. Naznačuje široké obrysy náboženství moudrosti a vysvětluje jeho základní principy. Zároveň odpovídá na nejrůznější námitky typického tazatele ze Západu a snaží se prezentovat neznámé koncepty co nejjednodušší formou a co nejjasnějším jazykem."

Jedinečný soubor dvou významných děl indické filozofie Bhagavadgíty a Uttaragíty, které spolu souvisejí. První je působivým dialogem, součástí jednoho ze dvou největších indických eposů Mahábháraty, jehož název lze přeložit jako „Píseň vznešeného“. Ve svém symbolismu obsahuje mystérium vnitřního zápasu člověka a jeho odvěkého hledání smyslu života. Uttaragíta neboli „Píseň zasvěcení“ je v jistém smyslu pokračováním, výsledkem procesu boje započatého v Bhagavadgítě, s konkrétními praktickými radami pro jejího hrdinu Ardžunu, který čelí novému pokušení usínaje na vavřínech své slávy. Nadčasové myšlenky obou děl daleko přesahují obsahový i časový rámec indické filozofie, Ardžuna by se mohl jmenovat jako kdokoli z nás, kdo v touze dát svému životu hlubší cíl svádí každodenně mnoho malých bitev.

V krátkých filosofických úvahách se autorka zamýšlí nad významem tvrzení, která jí byla řečena, a připojuje svůj komentář k problémům současné společnosti.

Hlas ticha, text čerpající ze starodávné posvátné tibetské literatury, který sepsala Helena Petrovna Blavatská, filosofka 19. století, je syntézou Knihy zlatých pravidel. Neobyčejně krásné dílo, které razí stezku k vnitřnímu bohatství hlubokomyslnými slov