Nová vlna

Bydlíte u své kočky? Pak je tato knížka právě pro vás... O tom, co se dá dozvědět od koček, u kterých lidé bydlí, vypráví autor mnoha kočičích příběhů i Kočkovět, aforismů o kočičím světě... Po úspěšných knihách Tajný život koček a Kočičí příběhy následují další vyprávění o kočkách a jejich lidech... Třicátý svazek příběhů autorovy „Andělské knižnice“ přichází ke čtenářům...

Kniha obsahuje autorovy česky psané beletristické práce, zejména fantastické a science fiction povídky, příběhy s tajemstvím a špionážní povídky, povídky z česko-amerického života, vybrané neprozaické texty, bibliografii prozaických, poetických děl a textů o science fiction a stručný životopis Miloslava / Milese J. Breuera. Vedle fanoušků science fiction může být přínosem i pro studium českého krajanského života v USA v první polovině minulého století.

Drabble je literární útvar o 100 slovech psaný většinou na zadání („motto“). Duben je drabblí měsíc, kdy každý den dostanete jedno (plus co týden bonusové a jedno nulté, březnové), poraď si, jak můžeš. Vyprávíte-li příběh na pokračování, můžete ho mít stokrát v hlavě, leč autor míní, motto mění, přeskakovat nelze, úkol musíte splnit do plus mínus 24 hodin. Je to výzva a dobrodružství. Identit smíte mít v soutěži více, já psal pod přezdívkami Faob, Vinpike a Palčík (ještě jsem měl Xantina, ale na toho se ve výběru nedostalo). Když se to obzvlášť vypečeně sešlo, psal jsem i šest drabblat denně.

Tajný život? Život umělé inteligence? TAJNÝ ŽIVOT BUDOUCNOSTI? Kniha pootevírá dveře k moderním cestám umění, jaké se tuší… Je oprávněný strach z „obávané umělé inteligence“? Přichází s „AI“ KATASTROFA? Přináší AI nebezpečí? ZÁCHRANU? Jaká bude mystika v přicházející budoucnosti?

Život a práce Čechů jako honorárních konzulů, kteří od konce 19. století až do poloviny 20. století pomáhali krajanům na jihu Kalifornie, je zatím nezmapovanou částí česko-amerických dějin. Jejich osudy jsou zajímavé, ale také komplikované, ať už se jednalo o Francise Korbela, který na přelomu století jako konzul zastupoval Rakousko-Uhersko, ale současně finančně podporoval československou nezávislost, nebo Bohuše Beneše, bratrance prezidenta Edvarda Beneše, který v době nacistické okupace aktivně pracoval s hollywoodskými studii s cílem využít propagandistické síly filmu k osvobození Československa. Autor mapuje také dvacetileté úsilí honorárního konzula Felixe B. Janovského, který až do roku 1948 úspěšně prosazoval československé zájmy v Los Angeles. Kniha podává i svědectví o vývoji krajanské komunity a jejích spolků na jihu Kalifornie a na závěr ve zkratce mapuje historii generálního konzulátu České republiky, který na západě Spojených států působí od roku 1995.

Autonomní kybernetický voják. Všichni po něm touží, ale zatím jej nikdo nedokázal vyrobit. Všechny umělé inteligence disponující vědomím totiž musí mít zároveň pojistku – strojovou morálku (tzv. Asimovovův kodex), která jim brání zabít člověka. Nyní se ale objevil super tajný software zvaný MARTHWARE. Špičková agentka tajemné Organizace Dhemiya Honorei z planety Bhera má za úkol na pozemském kybernetickém důstojníkovi Vesmírné flotily Brentu Cyriaxovi tento software otestovat. Věci ale nejsou takové, jaké se zdají být. Z rutinní mise se vyklube rozsáhlý komplot, při kterém jde o život nejen jí, ale zejména Cyriaxovi. A protože má Dhemiya pro umělé inteligence slabost a rozhodne se Cyriaxe za každou cenu zachránit, dozví se nakonec pravdu, o kterou vůbec nestála.

Sborník z konference Unie rodinných advokátů, která proběhla dne 14. května 2024. Z obsahu: Odvolání daru, Jak dostat z bytu nezdárného potomka, Když stárnoucí rodiče chtějí darovat nemovitost potomkům, Daňové zajímavosti mezi rodiči a dospělými dětmi.

Po automobilové nehodě se Ogi probudí v nemocnici paralyzovaný. Žena je mrtvá, ze všech lidí na světě mu zbývá jen tchyně. A dům s velkou zahradou, pýcha jeho manželky. I tchyně na zahradě cosi dělá. Jenže o tom cosi může Ogi pouze spekulovat. Stejně tak netuší, co všechno o něm stará žena ví z paranoidních zápisků své dcery. Thriller korejské spisovatelky Pchjon Hjejong naplňuje žánrová očekávání. Bez zbytečných oklik a stylistických vycpávek provádí dějem, dávkuje napětí i informace, krok za krokem odhaluje charaktery obou hlavních postav. Čtenářova fantazie může spolupracovat do poslední strany. Kniha v roce 2017 obdržela literární cenu Shirley Jacksonové (Shirley Jackson Award) udělovanou v oboru horor a temná fantasy. O úspěchu románu svědčí i to, že se v současné době chystá jeho filmová verze.

Třetí a závěrečná část elektronického deníku čtrnáctileté dívky z roku 2038 obsahuje kromě osobních záznamů rovněž mnoho naskenovaných textů a nahrávek z kompetenčního centra nebo holografického vysílání, které umožňují náhled do politické struktury a myšlení tehdejší „ekologické demokracie“ Evropské rozmanitosti krátce před jejím rozšířením na Středomořskou unii. Jeho vydavatel v něm našel poukazy jednak na osobní příběh svého vlastního dětství, jednak na historické příčiny následující světové katastrofy 21. století. Institucionalizované dobro se může, když zapomene na člověka, velmi snadno zvrhnout v tyranii. Lidé otevření společenskému pokroku považovali Zamjatinovu a Orwellovu kritiku vývoje za přepjatou, přehlížející to dobré, co revoluční levice přináší a zbytečně akcentující občasné nedostatky a přešlapy na cestě ke světlým zítřkům. Možná je na čase, aby nám nějaký nový Orwell už dnes ty zítřky přiblížil.

Druhá část elektronického deníku čtrnáctileté dívky z roku 2038 pocházející z Evropy obsahuje kromě osobních záznamů rovněž mnoho naskenovaných textů a nahrávek z kompetenčního centra nebo holografického vysílání, které umožňují náhled do politické struktury a myšlení tehdejší „ekologické demokracie“ Evropské rozmanitosti krátce před jejím rozšířením na Středomořskou unii. Jeho vydavatel v něm našel poukazy jednak na osobní příběh svého vlastního dětství, jednak na historické příčiny následující světové katastrofy 21. století. Institucionalizované dobro se může, když zapomene na člověka, velmi snadno zvrhnout v tyranii. Lidé otevření společenskému pokroku považovali Zamjatinovu a Orwellovu kritiku vývoje za přepjatou, přehlížející to dobré, co revoluční levice přináší a zbytečně akcentující občasné nedostatky a přešlapy na cestě ke světlým zítřkům. Možná je na čase, aby nám nějaký nový Orwell už dnes ty zítřky přiblížil.

Elektronický deník čtrnáctileté dívky z roku 2038 pocházející z Evropy obsahuje kromě osobních záznamů rovněž mnoho naskenovaných textů a nahrávek z kompetenčního centra nebo holografického vysílání, které umožňují náhled do politické struktury a myšlení tehdejší „ekologické demokracie“ Evropské rozmanitosti krátce před jejím rozšířením na Středomořskou unii. Jeho vydavatel v něm našel poukazy jednak na osobní příběh svého vlastního dětství, jednak na historické příčiny následující světové katastrofy 21. století. Institucionalizované dobro se může, když zapomene na člověka, velmi snadno zvrhnout v tyranii. Lidé otevření společenskému pokroku považovali Zamjatinovu a Orwellovu kritiku vývoje za přepjatou, přehlížející to dobré, co revoluční levice přináší a zbytečně akcentující občasné nedostatky a přešlapy na cestě ke světlým zítřkům. Možná je na čase, aby nám nějaký nový Orwell už dnes ty zítřky přiblížil. Deník 2038 vznikl v Německu, kde už dnes radikální menšina bojující za svou představu dobra, přinutila zbytek společnosti k životu v institucionalizovaném pokrytectví… Americký historik Josef Konrad Lewhardt (*2031) proslulý svým epochálním dílem Globální náboženská válka 21. století napsal kdysi o Deníku 2038 svou první disertaci, v níž podrobně analyzoval v něm obsažené dokumenty v kontextu doby s poukazem na důsledky určitého myšlení a jeho následky v životní praxi. Později prohlásil své pochmurné prognózy za zbytečné, protože skutečnost už přesáhla v mnohých ohledech jeho představivost. Zdánlivá normalita dneška překonala dřívější absurditu, nepředstavitelné tak pokulhává za reálným děním. Podle jeho výzkumu pochází stará kniha s titulem Falešný satelit, z níž se v Deníku nachází naskenovaný začátek první kapitoly a přepracované interview s mimozemšťanem jako nahrávka holografického vysílání, z roku 1994. Někteří historici jsou však toho názoru, že velká část analyzovaného historického dokumentu nepochází až z roku 2038, nýbrž byla napsaná už někdy kolem 2004. Jak je to možné, je však dosud záhadou.

Kniha s názvem "Desková hra go v srdci Evropy" dává nahlédnout do světa go nejen v České republice. Čtenáři jsou vysvětlena základní pravidla a nastíněno použití různých přísloví, které ulehčují hru. Zkušenější hráče zaujme popis metodiky počítání velikosti tahů. Pro snadnější pochopení jsou v knize uvedeny praktické příklady k procvičování a to včetně řešení. V knize jsou popsány populární varianty hry, některé z nich jsou vhodné i pro více hráčů. Autoři knihy stručně představují historii hry go u nás, i v Japonsku, Koreji a Číně, a tak přibližují význam této hry v asijských zemích. Několik nejznámějších příběhů z těchto zemí je v knize převyprávěno. Evropský profesionální systém přivedl na svět několik profesionálních hráčů v deskové hře go a v této knize je vůbec poprvé představen ucelený soubor medailonků o každém z nich. Ty jsou pak doplněny medailonky nejsilnějších českých hráčů. Medailonky jsou doplněny historkami a příběhy z jejich životů. Nechybí ani přehled dostupných knih, filmů či internetových zdrojů, které jsou zaměřeny na go. Část knihy je věnována tuzemským klubům a jejich historii.

Kniha sice začíná Apokalypsou, ale rozhodně to není žádná katastrofa. Příběhy v ní obsažené jsou plné drsných chlapů, neohrožených policajtů, zkušených hackerů, nadlidských kyborgů, podivných mutantů, výpěstků s umělou inteligencí, mimozemšťanů zabijáckých i lidstvu přátelsky nakloněných, duší mrtvých, neporazitelných superhrdinů i mágů a čarodějek. Budete se prohánět kyberprostorem, světem po Třetí světové krizi, červí dírou, vyprahlou krajinou vzdálených planet, lidskou myslí, podmořskými hlubinami, světem J. R. R. Tolkiena i Prahou roku 1980. Skoro tucet povídek čeká na milovníky dobrodružství, magie, vesmírných bitev, golfu i koček.

Povídky naplněné zlem, trapnostmi i absurditou doby reálného komunismu, který ovlivňoval životy lidí všech generací i sociálních vrstev a nikoho nevynechal. Příběhy z doby, kdy bylo vše šedé nebo rudé, kdy bylo vše malé, i zločiny i hrdinství, ale přesto se člověk mohl dostat do velkého maléru.

Ve své nejslavnější próze Protiklady se nám autorka nesnaží podsouvat, že je něco dobře a něco špatně, taková je koneckonců i filosofie její Činčin. Na ní se Jang Kwidža pokusila ukázat kromě osobní rozpolcenosti i paranoiu celé generace oné obdivované, prosperující Koreje konce 20. století, v níž je člověk funkce, je to, jak vypadá, na jeho osobnost není nikdo zvědavý. Otázka, kterou Činčin řeší, je jak přežít bez toho, aby se musela sama za sebe příliš stydět. Jang Kwidža vystavěla román v důsledných opozicích, do vypjatých protikladů jsou postavené nejen postavy, ale celý děj. Protiklady přitom vytvářejí celek a z původní jednoty vycházejí: matka a teta Činčin jsou jednovaječná dvojčata s naprosto opačnými osudy a produkují zdánlivě neslučitelné děti, manžely i životní styly. Nakonec se ukáže, jak se hedvábí může stát vězením a jak velmi je manžel opilec a povaleč milovaný. Knížka mluví o tom, že se člověk někde někomu narodí, a dokud nepochopí své geny, nepřestane bloudit po falešných cestách. Text s romantickými východisky není ani trochu romantický; díky ironii a nadsázce ho v Koreji milují i zavilí romantikové.

Jihokorejský prozaik Pak Mingju (nar. 1968) se svými absurdními, lehce filosofickými, fantaskními a skvěle napsanými texty zabydlel v posledním desetiletí mezi elitou světových spisovatelů. Už první sbírka povídek Castella vyvolala senzaci a nadšení čtenářů napříč světadíly i generacemi, podobný úspěch měly také následující novely a romány. V deseti povídkách Castelly bloumáme reálným světem, ovšem s nadstandardní nabídkou: zavíráme dobro a zlo do zuřivé ledničky, cestujeme po světě bez omezení na kachních šlapadlech, do vesmíru nás vystřelí letadélko na gumičce, při nadměrném provozování onlinových her se staneme roztomilým mývalem. O vlastní bezvýznamnosti čtenáře poučí povolání pušmena, ale i soužití ve stísněném prostoru. Kdo je příliš spokojený se stavem zeměkoule, pochopí, že je třeba počítat s útokem krakatic nebo s UFO vyslaných korporáty. Na druhé straně máme vždycky možnost stát se predátorem a vydělit se z davu ponižovaných. Pro čtení Pak Mingjua nemusí být člověk vzdělaný, natož rozumět korejským reáliím. Není ani nutné pokoušet se přečíst všechny vrstvy jeho textů, složitě nad nimi spekulovat nebo probouzet vlastní špatné sociální svědomí. Pak Mingju je mezi korejskými postmodernisty fenomén. Umí psát a zaujmout, protože má výraznou schopnost jak potěšit, tak i šokovat.