Nová vlna

Věděli jste, že se hořčicí léčila hysterie, hadí uštknutí i mor? Že sardinky zrají jako víno a pro některé z nás jsou dokonce sběratelskou vášní? Proč Japonci vnímají saké jako umění a národní identitu a podobně na tom je i javorový sirup pro Severní Ameriku? Jaká je souvislost mezi gastronomií a snahou Francouzů zreformovat den na 10 hodin a hodinu na 100 minut? Co vzniklo spojením síly zelí a něžnosti růže? Co nahradilo labutě na slavnostních stolech šlechty? Jaký smysl mělo podkládat postýlku novorozence smrkovým jehličím a proč se nosil pórek pod čepicí? Proč byl kořen rebarbory strategickou surovinou, kde za jeho pašování hrozil trest smrti a jak rebarbora zachránila říši císaře čínské dynastie Han? Že si na banánech stále pochutnáváme díky Angličanům, a která britská pochoutka porazila i McDonald's? A kde se na Vánoce „jedí děti“?

Sbírka představuje autorovy povídky, které se za více než čtvrt století objevily v knihách, časopisech a fanzi¬nech. Základní myšlenkou velké části z nich je skeptický pohled na blízkou budoucnost. Vychází z představy, že mezi pravěkými civilizacemi, dneškem a budoucností jsou propastné rozdíly, ale lidé těchto epoch jsou pořád stejní. Nadějí do budoucna by se tak mohla možná stát myslící zvířata, pokud je lidé nezkazí. Stanislav Švachouček a Jiří W. Procházka, spoluautor několika povídek této sbírky, patří k významným autorům generace české sci-fi osmdesátých a devadesátých let dvacátého století, kterou v jejích počátcích pomáhali konstituovat. Tato kniha zahrnuje zhruba polovinu autorových povídek jak ze zmiňovaného období, tak i práce tohoto tisíciletí.

Paměti spisovatele, publicisty, námořního jachtaře, plastikového modeláře, překladatele militárií a znalce námořní historie Františka Novotného je možno zařadit mezi díla tzv. „malé historie“, která se na rozdíl od té „velké“ nevěnuje válkám a revolucím, osudům vladařů a vojevůdců a vzniku a pádu impérií, ale životům běžných lidí s jejich drobnými starostmi, ale i radostmi, do nichž ta velká historie proniká jen okrajově, ale v případě totalitního režimu, v němž autor skoro půl století žil, neúprosně. Autor líčí, jak se tehdy lidé tomuto pronikání bránili, čemuž je uzpůsobeno uspořádání pamětí, které jsou periodizovány podle prezidentů, a František Novotný na tehdejší události ještě reaguje v některých případech dnešními komentáři, neboť mnohé ze současné politiky mu připomíná minulé doby. Vzhledem k tomu, že autor vyrůstal na brněnském jachtklubu, jsou jeho paměti též kronikou jachtingu v moravské metropoli a svědectvím o vzniku novodobého námořního jachtingu, jenž pak Františku Novotnému uhranul a umožnil mu splnit si mladický sen – stát se námořníkem. Nedosti na tom, jeho paměti jsou též kronikou plastikového modelářství v Československu, když patřil mezi jeho organizátory, a totéž platí i pro hnutí milovníků sci-fi, do něhož se v Brně zapojil mezi prvními, spoluzakládal zde sci-fi klub Nyx a podílel se na organizování Draconů, celorepublikových sjezdů milovníků sci-fi v Brně. Paměti Františka Novotného nejsou jen vzpomínkami na vlastní život a na životy rodičů a přátel z různých komunit, na jejichž činnosti se podílel, ale také historií jednoho brněnského domu, onoho „domu s cimbuřím“ – a vlastně historií celého města Brna, jehož ulicemi autor čtenáře provází. Původně měly paměti končit přestěhováním z „domu s cimbuřím“ do kohoutovického sídliště v roce 1981, ale autor připsal dodatek Námořník abonentem na lince č. 137. Když se svět po roce 1990 otevřel, mohl se věnovat práci profesionálního jachetního kapitána, takže své vzpomínky na dvacáté století uzavírá jako jachtařský cestopis, aby doložil, že si svůj sen splnil a opravdu se stal „námořníkem z domu s cimbuřím“.

Sbírka autora známějšího spíše díky jeho fantasy knihám obsahuje jednu hororovou a jednadvacet povídek žánru sci-fi. Ať se odehrávají ve vesmíru, nebo na naší planetě, vždy má zásadní roli vědecký a technický pokrok, pár kapek tajemna a samozřejmě člověk. Nedokonalý tvor s chybami a emocemi. Každá povídka má stručné autorské uvedení.

„Jsem stará. Všechno mě bolí. Všude mi visí volná kůže a mladíci už na mě nemrkají, ale úslužně mě pouštějí sednout. Zapomínám a všechno mi trvá déle než dřív. Někdy dokonce nekonečně dlouho. V uších mi píská a chodím častěji na pohřby než na pařby. Rozpláče mě i Večerníček. Nic neuzvednu, nic moc už nevymyslím. Za tramvají už dávno nedobíhám. Na druhé straně mi už nehrozí nechtěné těhotenství, odvod do armády, výběrové řízení do nové práce a ani znásilnění.“ Jak prožít stáří? Na tuto otázku se snaží najít odpověď každý, komu se podaří stáří se dožít. Odpověď hledá i rodinná advokátka a spisovatelka Daniela Kovářová ve své nové laskavé knize, která obsahuje zamyšlení, fejetony, povídky, úvahy vážné i nevážné. Všechny texty spojuje jediné téma – stáří, a jak s ním naložit, než všechno skončí. Autorka vyšší věk ani jeho trampoty nezlehčuje, ale snaží se brát stárnutí za jiný konec, než je ublíženost, fňukání a bolestínství. V knize najdete například kuchařku pro 60+, kapitolu o šedivých láskách a milování ve vyšším věku, výběr laskavých knih a optimistických filmů nebo ironický právní rozbor českých pohádek, které bezdůvodně diskriminují zasloužilé seniory. Jste staří, ale necítíte se tak? Anebo se cítíte na dvě stě let? Baví vás stárnout? Nebo vás váš věk provokuje? Mrzí? Bolí? Anebo stáří ignorujete? Či jste pořád ještě děsivě mladí? Přečtěte si, co vás čeká a co si o stáří myslí autorka a desítky jejích přátel, klasiků a známých osobností. Zjistíte, že stárnutí je odměnou i trestem. A je na nás, které variantě malinko pomůžeme.

Daidalos se vrací! Poutník z Modré galaxie, dobře známé z bestsellerů Největší skandál v dějinách lidstva, Manžel z Marsu, Manželka z Venuše, Milenci našich žen, Půjčovna manželek je zpátky! Po podivuhodných dobrodružstvích s princeznou Al i s hvězdnou aristokracií v románu Chceš být král? , vypráví pozoruhodné příběhy, jaké zažil v lázeňském letovisku na asteroidu Petiska...

VÝJIMEČNÝ SBORNÍK při příležitosti VÝSTAVY OBRAZŮ vytvořených pomocí AI. Sborník přináší ukázky z podivuhodných cyklů: Cesta kolem světa, Lázeňští hosté, Tajemná okna, Hudební úsměvy, Kočky, které nejsou a dalších. AI spolupracovala s básníkem a vydechla obrazy této knihy… Zničí umělá inteligence umění? Nebo nastává jeho zlatý věk? Kniha představuje možnosti jaké AI nabízí. Doprovází UNIKÁTNÍ VÝSTAVU OBRAZŮ vzniklých s pomocí AI... BUDOUCNOST ZVE NÁVŠTĚVNÍKY!...

Bydlíte u své kočky? Pak je tato knížka právě pro vás... O tom, co se dá dozvědět od koček, u kterých lidé bydlí, vypráví autor mnoha kočičích příběhů i Kočkovět, aforismů o kočičím světě... Po úspěšných knihách Tajný život koček a Kočičí příběhy následují další vyprávění o kočkách a jejich lidech... Třicátý svazek příběhů autorovy „Andělské knižnice“ přichází ke čtenářům...

Kniha obsahuje autorovy česky psané beletristické práce, zejména fantastické a science fiction povídky, příběhy s tajemstvím a špionážní povídky, povídky z česko-amerického života, vybrané neprozaické texty, bibliografii prozaických, poetických děl a textů o science fiction a stručný životopis Miloslava / Milese J. Breuera. Vedle fanoušků science fiction může být přínosem i pro studium českého krajanského života v USA v první polovině minulého století.

Drabble je literární útvar o 100 slovech psaný většinou na zadání („motto“). Duben je drabblí měsíc, kdy každý den dostanete jedno (plus co týden bonusové a jedno nulté, březnové), poraď si, jak můžeš. Vyprávíte-li příběh na pokračování, můžete ho mít stokrát v hlavě, leč autor míní, motto mění, přeskakovat nelze, úkol musíte splnit do plus mínus 24 hodin. Je to výzva a dobrodružství. Identit smíte mít v soutěži více, já psal pod přezdívkami Faob, Vinpike a Palčík (ještě jsem měl Xantina, ale na toho se ve výběru nedostalo). Když se to obzvlášť vypečeně sešlo, psal jsem i šest drabblat denně.

Tajný život? Život umělé inteligence? TAJNÝ ŽIVOT BUDOUCNOSTI? Kniha pootevírá dveře k moderním cestám umění, jaké se tuší… Je oprávněný strach z „obávané umělé inteligence“? Přichází s „AI“ KATASTROFA? Přináší AI nebezpečí? ZÁCHRANU? Jaká bude mystika v přicházející budoucnosti?

Život a práce Čechů jako honorárních konzulů, kteří od konce 19. století až do poloviny 20. století pomáhali krajanům na jihu Kalifornie, je zatím nezmapovanou částí česko-amerických dějin. Jejich osudy jsou zajímavé, ale také komplikované, ať už se jednalo o Francise Korbela, který na přelomu století jako konzul zastupoval Rakousko-Uhersko, ale současně finančně podporoval československou nezávislost, nebo Bohuše Beneše, bratrance prezidenta Edvarda Beneše, který v době nacistické okupace aktivně pracoval s hollywoodskými studii s cílem využít propagandistické síly filmu k osvobození Československa. Autor mapuje také dvacetileté úsilí honorárního konzula Felixe B. Janovského, který až do roku 1948 úspěšně prosazoval československé zájmy v Los Angeles. Kniha podává i svědectví o vývoji krajanské komunity a jejích spolků na jihu Kalifornie a na závěr ve zkratce mapuje historii generálního konzulátu České republiky, který na západě Spojených států působí od roku 1995.

Autonomní kybernetický voják. Všichni po něm touží, ale zatím jej nikdo nedokázal vyrobit. Všechny umělé inteligence disponující vědomím totiž musí mít zároveň pojistku – strojovou morálku (tzv. Asimovovův kodex), která jim brání zabít člověka. Nyní se ale objevil super tajný software zvaný MARTHWARE. Špičková agentka tajemné Organizace Dhemiya Honorei z planety Bhera má za úkol na pozemském kybernetickém důstojníkovi Vesmírné flotily Brentu Cyriaxovi tento software otestovat. Věci ale nejsou takové, jaké se zdají být. Z rutinní mise se vyklube rozsáhlý komplot, při kterém jde o život nejen jí, ale zejména Cyriaxovi. A protože má Dhemiya pro umělé inteligence slabost a rozhodne se Cyriaxe za každou cenu zachránit, dozví se nakonec pravdu, o kterou vůbec nestála.

Sborník z konference Unie rodinných advokátů, která proběhla dne 14. května 2024. Z obsahu: Odvolání daru, Jak dostat z bytu nezdárného potomka, Když stárnoucí rodiče chtějí darovat nemovitost potomkům, Daňové zajímavosti mezi rodiči a dospělými dětmi.

Po automobilové nehodě se Ogi probudí v nemocnici paralyzovaný. Žena je mrtvá, ze všech lidí na světě mu zbývá jen tchyně. A dům s velkou zahradou, pýcha jeho manželky. I tchyně na zahradě cosi dělá. Jenže o tom cosi může Ogi pouze spekulovat. Stejně tak netuší, co všechno o něm stará žena ví z paranoidních zápisků své dcery. Thriller korejské spisovatelky Pchjon Hjejong naplňuje žánrová očekávání. Bez zbytečných oklik a stylistických vycpávek provádí dějem, dávkuje napětí i informace, krok za krokem odhaluje charaktery obou hlavních postav. Čtenářova fantazie může spolupracovat do poslední strany. Kniha v roce 2017 obdržela literární cenu Shirley Jacksonové (Shirley Jackson Award) udělovanou v oboru horor a temná fantasy. O úspěchu románu svědčí i to, že se v současné době chystá jeho filmová verze.

Třetí a závěrečná část elektronického deníku čtrnáctileté dívky z roku 2038 obsahuje kromě osobních záznamů rovněž mnoho naskenovaných textů a nahrávek z kompetenčního centra nebo holografického vysílání, které umožňují náhled do politické struktury a myšlení tehdejší „ekologické demokracie“ Evropské rozmanitosti krátce před jejím rozšířením na Středomořskou unii. Jeho vydavatel v něm našel poukazy jednak na osobní příběh svého vlastního dětství, jednak na historické příčiny následující světové katastrofy 21. století. Institucionalizované dobro se může, když zapomene na člověka, velmi snadno zvrhnout v tyranii. Lidé otevření společenskému pokroku považovali Zamjatinovu a Orwellovu kritiku vývoje za přepjatou, přehlížející to dobré, co revoluční levice přináší a zbytečně akcentující občasné nedostatky a přešlapy na cestě ke světlým zítřkům. Možná je na čase, aby nám nějaký nový Orwell už dnes ty zítřky přiblížil.